ZbraneKvalitneCZ http://zbranekvalitne.cz/ Články a novinky ze světa zbraní nejen v ČR cs-cz Mon, 20 May 2013 18:06:38 +0200 Mon, 20 May 2013 18:06:38 +0200 hourly 1 czechnology-zk Zbraně v rukou slušných lidí mohou zachraňovat životy http://zbranekvalitne.cz/clanky/62-zbrane-v-rukou-slusnych-lidi-mohou-zachranovat-zivoty Mon, 07 Jan 2013 17:51:16 +0100 Události zbraně zabíjejí" či dokonce že "zbraně jsou určené jen k zabíjení". Ovšem zbraň sama o sobě nikdy nic nevykoná, jde pouze o nástroj - zlý člověk s ní může dělat zlé věci, ale dobrý člověk s ní může konat dobré věci - mimo jiné i zastavit zlého člověka. Dokonce i bez výstřelu.]]> zbraně zabíjejí" či dokonce že "zbraně jsou určené jen k zabíjení". Ovšem zbraň sama o sobě nikdy nic nevykoná, jde pouze o nástroj - zlý člověk s ní může dělat zlé věci, ale dobrý člověk s ní může konat dobré věci - mimo jiné i zastavit zlého člověka. Dokonce i bez výstřelu.

Zpravodajský server iDNES.cz přinesl dnes informaci o ženě, která legálně drženou zbraní zahnala na útěk zloděje, kteří se jí vloupali do domu.
Zloděj se do domku v Sedlnicích na Novojičínsku vkradl v pátek před šestnáctou hodinou. Venku navíc zřejmě měl komplice. Mladá žena, její přesný věk policie neuvedla, která je s malým dítětem na mateřské dovolené, zaslechla v rekonstruované části domu podezřelý šramot.

Vzala legálně drženou pistoli a šla se přesvědčit, co se děje. "Na chodbě narazila na cizího muže. Začala křičet, ať jde pryč, že má pistoli," popsal novojičínský policejní mluvčí Petr Gřes. Mladá matka bránila své malé dítě, a to velmi účinně, protože muž okamžitě utekl.
Zdroj: iDNES.cz - Žena na mateřské zahnala z domku zloděje, pistolí bránila dítě
Samozřejmě můžeme pouze hádat, zda vetřelci přišli do domu jen krást, nebo znásilňovat či jinak ublížit. Je však zřejmé, že mladá žena by sebe a své dítě proti přesile dvou útočníků jen obtížně bránila holýma rukama. V tomto případě však naštěstí článek nenalezneme v černé kronice, protože se žena za pomoci legálně držené palné zbraně mohla účinně bránit a to bez toho, že by padl jediný výstřel.



Dva možné způsoby, jak se bránit násilnému útoku (foto: Oleg Volk)

]]> Návrh změny zákona o zbraních a souvisejících předpisů http://zbranekvalitne.cz/clanky/61-navrh-zmeny-zakona-o-zbranich-a-souvisejicich-predpisu Wed, 02 Jan 2013 14:51:57 +0100 Legislativa a zbrojní průkaz Jan Kubice a další detaily představil zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Pajer. Kompletní přepis můžete nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny (Stenoprotokol 49. schůze Poslanecké sněmovny PČR z úterý 11. prosince 2012), následující text představuje spíše stručné shrnutí. Za námět děkuji uživateli g-relax.]]> Jan Kubice a další detaily představil zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Pajer. Kompletní přepis můžete nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny (Stenoprotokol 49. schůze Poslanecké sněmovny PČR z úterý 11. prosince 2012), následující text představuje spíše stručné shrnutí. Za námět děkuji uživateli g-relax.

Centrální registr

Policejní prezidium České republiky začalo vyvíjet unikátní neveřejný informační systém jednotného centrálního nástroje pro evidenci zbraní a střeliva a monitoring pohybu zbraní na území České republiky. Projekt je v rámci projektu česko-švýcarské spolupráce z 85 procent financován švýcarskou stranou (více jak 6 132 tisíc korun; jak zdůrazňuje poslanec Jan Pajer, pro rozpočet Policie České republiky jde o investici zhruba 1 100 tisíc korun). Nový návrh zákona zároveň připravuje registru půdu pomocí potřebných legislativních změn. Podmínkou švýcarské strany (a uplatnění výše uvedených dotací), je schválení návrhu zákona do 30. června 2013 a zařazení do platné legislativy. Od 1. července do 31. prosince 2013 bude následně probíhat zkušební provoz registru a s nástupem účinnosti dne 1. ledna 2014 by byl spuštěn jeho plný provoz.

Jan Kubice zmiňuje v souvislosti se zavedením registru dvě výhody. Jednak možnost získat lepší přehled o pohybu zbraně od výroby, přes prodej až po koncové vlastníky. Druhak by měl návrh usnadnit práci podnikatelům v oboru zbraní a střeliva, kdy podnikatelé budou provádět evidenci elektronicky pomocí webové aplikace. Zároveň bude prováděn automatický záznam do centrálního registru zbraní a podnikatelé tak nebudou nuceni docházet na příslušný orgán policie. Proces evidence zbraní by tak měl být celkově hodně zjednodušen.

Zvýšení bezpečnosti přepravovaných zbraní

Cílem navrhované právní úpravy je zejména zvýšit bezpečnost při přepravě zbraní. Kromě výše zmiňovaného registru novela přináší detailní a podrobnou právní úpravu týkající se přepravy zbraní a střeliva (např. povinné vybavení dopravního prostředku vč. zařízení umožňujícího nepřetržité sledování zásilky i jejího pohybu).

Zakázané doplňky

V poslanecké sněmovně byla krátce zmíněna úprava povolování zakázaných doplňků zbraní. Konkrétně byly jmenovány v souvislosti se zvyšujícími se škodami spáchanými černou zvěří noktovizory a možnost jejich užívání v rámci myslivosti. Více informací k tomuto tématu přináší monitoring medií na stránkách Sdružení Lex.

Změny týkající se zbrojního průkazu

Novela uvažuje o prodloužení platnosti zbrojního průkazu z pěti na deset let (v souvislosti s tím také umožňuje při podezření na ztrátu zdravotní způsobilosti přezkum zdravotního stavu držitele ZP). Bez bližší detailů byla zmíněna úprava správní poplatků.

Nově by měla být zavedena možnost vzdání se zbrojního průkazu či jeho určité skupiny. Poslanec Pajer upřesňuje: "Věc je obsažena v novém § 26a a tato úprava je jedním ze zásadních momentů předložení novely. Vzdání se zbrojního průkazu lze učinit bez dalších formalit písemným oznámením příslušnému útvaru Policie České republiky s přiloženým zbrojním průkazem a zbrojní průkaz pak pozbude platnosti dnem doručení tohoto oznámení."

Šestiměsíční amnestie

Navrhovanou amnestii představil opět poslanec Pajer. Šestiměsíční amnestie na trestnost nedovoleného ozbrojování umožňuje odevzdat Policii České republiky přechovávanou zbraň nebo střelivo vymezených kategorií. A po splnění zákonem stanovených podmínek odevzdanou zbraň opět legální cestou získat zpět.

Neletální zbraně

S návrhem týkajícím se neletálních zbraní vystoupil poslanec Vít Bárta. Jako jeden z důvodů zmiňuje s ohledem na škrtající se rozpočty Ministerstva vnitra prodloužení doby dojezdu Policie České republiky na 20 a více minut. Mezi občany podle Bárty roste obava z možnosti přepadení ve vlastní domácnosti. Jako východisko navrhují krom další debaty na téma sebeobrany (zmíněna byla mimo jiné spolupráce se spolkem na podporu nezávislé justice Šalamoun) také zvýšení dostupnosti neletálních zbraní jejich převedením do kategorie D. Zavedení neletálních zbraní by mělo pomoci nejen zvýšení bezpečí občanů ale i snížení rizika trestnosti za nepřiměřenou sebeobranu při vloupání. Součástí návrhu je zvýšení kompetencí Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, který by sám mohl definovat konkrétní zbraně a dostatečně aktualizovat aktuální nabídku těchto zbraní na českém trhu.

Další úpravy

Novela má například nově formulovat postup při úmrtí majitele střelnice, doplnit některé chybějící správní delikty nebo přestupky a upřesnit ty stávající. Také má měnit ta ustanovení, která v praxi způsobují výkladové nejasnosti a problémy (jako příklad je uveden zákaz střelby mimo střelnici platný i pro soudní znalce, což je tak v rozporu s požadavky kladenými na znalce). Také jsou zpracovány dílčí legislativní technické změny na úseku živnostenské legislativy a nově používá aktuálně platné pojmy stávajícího živnostenského zákona.

To trochu postrádá logiku!

Na závěr si dovolím uvést bez dalšího komentáře dvě části z projevu poslance Koskuby:

Uvítám jakoukoliv novelu zákona o střelných zbraních, která povede k tomu, že držitelé legálních zbraní v České republice budou mít usnadněný život, protože jistě všichni víme, že opatřit si zbraň nelegálně a vlastnit zbraň a používat nelegálně je kuriózně daleko snadnější, než ji vlastnit legálně. Tolik má poznámka číslo jedna.
Pan poslanec Bárta zde mluvil o nové kategorii, o neletálních zbraních. Na druhé straně já zde nechci už hovořit dlouho, ale prosím ty, kteří se tím budou v patřičných výborech zabývat, i samotného pana ministra, abyste též zvážili, zdali už nenastal vhodný okamžik, abychom usnadnili obranu těm, kteří zbraně legálně vlastní, umějí s nimi zacházet a jsou napadeni. Vidím, že kolegové vedle se smějí, doufám, že ne mně. Já zde nechci, pánové, zavádět žádný Divoký západ, ale těžko se mi žije v zemi, kde dennodenně přibývá těžkých kriminálních činů. Já vím, že je to i věcí justice, ale nejen jí. A paradoxně se pak dozvídám, že nejhůře dopadají ti, kteří se kriminálním činům bránili. Bránili se legální zbraní, bránili svůj majetek, a dokonce - a s panem ministrem, přiznávám se, jsme to kdysi v kuloárech probírali - já jsem šokován, kdy prakticky u nás na policistu, který použije služební zbraň, se zprvu pohlíží hůře než na pachatele samotného. Pro ty lidi to musí být neskutečně stresující! Já si neumím představit - když my se v nemocnici rozhodneme v nouzi bez všeho k urgentnímu, z vašeho pohledu krvavému zákroku, tak že bych trnul, že hned ráno na mě naběhne generální inspekce zdravotnických sborů a začne zkoumat, jestli náš pokyn k okamžité operaci byl v souladu se vším, co jsme měli vědět a co jsme mohli udělat.

Znovu zdůrazňuji, dámy a pánové, já nechci žádný Divoký západ, ale není možné, aby řádný občan, který vlastní zbraň, ji směl použít až poté, co bude pachatelem trestného činu zavražděn. To trochu postrádá logiku!
]]> Sraz ZbraněKvalitně.cz 2012 http://zbranekvalitne.cz/clanky/60-sraz-zbranekvalitnecz-2012 Wed, 01 Aug 2012 01:45:50 +0200 Zbraně Kvalitně

Sraz ZbraněKvalitně.cz 2012


Místo: střelnice Tábor – Čekanice

Termín: so 25. – ne 26. srpna 2012

Čas: v sobotu po celý den; v neděli do 12 hodin (poté je střelnice otevřena veřejnosti, pobýt tedy můžete i déle).
Je možné dorazit už v pátek večer a přenocovat na střelnici.

Spaní: Je možné přenocovat přímo na střelnici. Oproti loňsku bohužel není k dispozici ložnice s palandami, nocování tedy nejsnáze na vlastní karimatce (a ve vlastním spacáku) přímo na zastřešených střelištích. Případně je samozřejmě možnost nocování pod širákem nebo ve stanu na přilehlé "šermířské" louce. Na střelnici jsou k dispozici také sprchy.
Pro ty z vás, kteří rádi více pohodlí, v okolí se nachází také několik penzionů: Na Mlýně, Na Hradbách, Sylva, Milena a další.
Na noc (i večer) je možnost uložit zbraně do trezoru (bezpečnost především! Zejména každý, kdo bude chtít požívat alkoholické nápoje, musí všechny zbraně nejprve bezpečně uložit).

Stravování: Jídlo a pití je zajištěno v místní hospůdce U střelce. Kromě mnoha dobrot dle nabídky se můžete osvěžit mimo jiné i točeným nealko pivem nebo točenou kofolou, na večer bude připravena točená Plzeň.
Personál nám vychází velmi vstříc a připraví nám, co si vymyslíme! Je libo grilované prasátko? Stačí jen abychom se dohodli! Zapojte se do diskuse na fóru!

Cena:
  • Účastnický poplatek - cca 300 Kč / osobu (střelnice (včetně nedělního dopoledne), nocování), bude ještě upřesněno
  • Jídlo/pití - dle jídelního/nápojového lístku (ceny lidové), grilovačka podle dohody (viz výše)


Abychom vám ušetřili problémy, placení proběhne až na místě po příjezdu na střelnici (spolu s kontrolou dokladů). Přitom vám také dáme visačku se jménem, abychom se všichni vzájemně poznali.


Co pro vás máme připraveno?
Na střelnici je možnost střílet ze tří oddělených střelišť 1) z krátkých zbraní do 50 metrů na různé gongy a poppery, 2) na papírové terče a 3) z dlouhých (či krátkých, pokud chcete) zbraní až na 100 m. Na střelnici je k zapůjčení i několik pozorovacích dalekohledů.
I letos se pro vás snažíme zajistit různé zajímavosti. Bohužel ne všechny přísliby jsou stoprocentní, takže je zatím nebudeme zveřejňovat. Kromě mnoha zbraní, které přivezou sami účastníci srazu se nám snad podaří zajistit nějaké full-auto zbraně, připravené budou také různé černopraché zbraně, včetně specialitek jako pušky s kolečkovým zámkem.
Velkou zajímavostí (doslova) bude česká puška Hamr 99 ráže .50 BMG (viz Highland Arms). Samozřejmě budete mít možnost si z ní zastřílet na 100 metrů a namasírovat si rameno :)
Pro milovníky chladných zbraní se pokoušíme zajistit i nějaké zajímavé ukázky nožů.
Nadále se snažíme zajistit i další zajímavosti, budeme vás informovat! Máte návrhy? Napište je do fóra!

No a večer nás samozřejmě čeká příjemné posezení v kruhu střeleckém, ve společnosti dobrého jídla a pití!


Podmínky pro účast:
Zůčastnit se mohou pouze osoby s platným zbrojním průkazem.
Osoby bez platného zbrojního průkazu pouze v doprovodu někoho, kdo ZP má a převezme za ně zodpovědnost.
Je samozřejmě možné vzít s sebou i svoji drahou polovičku. Děti ale pouze pokud se jim vy nebo manžel(ka) můžete věnovat 100 % času – zejména z bezpečnostních důvodů. V Táboře a okolí je ale spousta zajímavostí, možná by to zbytek rodiny bavilo více?

Co je třeba vzít s sebou:
  • Nezapomeňte si doklady (zejména ZP a průkazy zbraní). Na střelnici je povinnost používat ochranu sluchu (špunty, sluchátka) a ochranné brýle (při střelbě na ocelové terče). Obojí je na střelnici možné zapůjčit (v omezeném množství).
  • Pokud budete přespávat na střelnici, nezapomeňte si karimatku a spací pytel.
  • Dostatek munice. Na střelnici je malý obchod, který nabízí omezené množství střeliva. Pokud máte nějaké zvláštní požadavky, dejte nám včas vědět a my se to pro vás pokusíme do srazu zajistit!
  • Dobrou náladu!


Všechny výše uvedené informace jsou prezentované tak, jak je máme v současné době naplánované a domluvené. Vyhrazujeme si právo na případné změny, o kterých bychom vás ale co nejdříve informovali v tomto vláknu.


Pokud plánujete přijet, není potřeba závazná registrace, ale dejte nám prosím předběžně vědět, kdy (den) a v jakém počtu dorazíte. Pomůžete nám tak lépe rozpočítat jídlo a další potřebné věci.
Nejlépe tak, že na našem fóru pošlete někomu z moderátorů soukromou zprávu. Díky! Těšíme se na vás!

Diskutujte o srazu na našem fóru!
• Sraz 2012- info
• Program srazu ZK 2012 - náměty aj.]]> Holky na střelnici http://zbranekvalitne.cz/clanky/59-holky-na-strelnici Thu, 14 Jun 2012 18:44:54 +0200 Ostatní National Take Your Daughter to the Range Day, tedy den, kdy by tatínci či maminky měly vzít své dcerky na střelnici a naučit je střeleckým dovednostem (samozřejmě včetně důrazu na bezpečnost).]]> National Take Your Daughter to the Range Day, tedy den, kdy by tatínci či maminky měly vzít své dcerky na střelnici a naučit je střeleckým dovednostem (samozřejmě včetně důrazu na bezpečnost).



foto: Kimberley Parker, Standard-Times

Název akce odkazuje na dvacetiletou americkou tradici Take Your Daughters (and Sons) to Work Day, kdy rodiče vezmou své potomky na jeden den s sebou do zaměstnání, aby se podívali, co vlastně jejich rodiče dělají. Oproti tomu cílí tato střelecká akce zejména na mladé dívky (byť kluci nejsou vyloučeni), aby se naučily střeleckému sportu. Mnohdy totiž zatímco jejich chlapečtí sourozenci vyrazí s otcem na střelnici nebo na lov, dívky jsou ponechány doma, protože "střelba přeci není holčičí" – to se ale tvůrci akce snaží vyvrátit.

"Myslela jsem si, že by to mohl být skvělý zážitek a možnost strávit den s mým tátou, protože jinak spolu mnoho času netrávíme," řekla šestnáctiletá Careissy Reeves, kterou přivedl její otec i spolu s třináctiletou sestrou.




foto: Kimberley Parker, Standard-Times

Například ve střeleckém klubu San Angelo nabídli dívkám střelbu z malorážkových pušek. Po celou dobu na ně dohlížely dobrovolné instruktorky, které se postaraly o zaučení i bezpečnost při střelbě. Každá dívka navíc dostala dárkový balíček, který obsahoval střelecké brýle a ochranu sluchu, růžové tričko na památku, knižní záložky se slavnými střelkyněmi, leták o bezpečnosti při střelbě a památeční odznáček skopce, který je klubovým symbolem. Zároveň dostaly leták s pozvánkou na střeleckou soutěž, která se koná hned další týden a mladí střelci a střelkyně mají startovné zdarma – koho tento sport zaujal, může s ním tak ihned začít.

Jak akce probíhala na jedné střelnici na jihu Texasu se můžete podívat zde: Daughter Day at the Range. Všimněte si toho dětského nadšení!

K letošní premiéře se přidalo 37 různých střelnic z celých Spojených států a vzhledem k úspěšnosti se dá očekávat, že příští rok jich bude ještě více. Celá akce je organizována neziskovou organizací, kterou k tomuto účelu tvůrci založili, a funguje na principu dobrovolných finančních darů od jednotlivců i firem či organizací.

Dočkáme se někdy podobných akcí i u nás?

Zdroje: National Take Your Daughter to the Range Day, Standard-Times: Girls at home on the range]]> Továryšč Tokarev http://zbranekvalitne.cz/clanky/58-tovarysc-tokarev Thu, 17 May 2012 13:38:05 +0200 Zbraně Tula Tokarev nebo Tokarev Tulskij, ale na tom tolik nezáleží. Pistole Tokarev se staly stejným symbolem Rudé armády jako třeba puška Mosin nebo tank T-34.]]> Tula Tokarev nebo Tokarev Tulskij, ale na tom tolik nezáleží. Pistole Tokarev se staly stejným symbolem Rudé armády jako třeba puška Mosin nebo tank T-34.

Ikona Velké vlastenecké války



zdroj: war44.com

Každá doba i každá válka má svoji ikonu. Pro Francouzskou revoluci to byla gilotina, pro válku USA s Mexikem pevnost Alamo, pro Búrskou válku asi největší příspěvek Britského Impéria civilizaci – koncentrační tábory a známé pravidlo o smrti třetího, pokud si zapálí stejnou zápalkou jako dva před ním. Pro Občanskou válku a revoluci v Rusku to byl asi Majakovského Soudruh Mauser. A pro Velkou vlasteneckou válku, jak ji v „Sajůzu“ nazývali, to byl mimo jiné "Továryšč Tokárev" – vždyť slavnou fotografii vojáka velícího s „tétéčkem“ v ruce k útoku viděl někdy pravděpodobně každý z nás.

Krátká zbraň ve výzbroji armády

Pistole a revolvery nebyly nikdy zbraněmi, na nichž by závisela bojeschopnost armád. Boj zblízka je spíše efektním vyvrcholením toho, co může vojáka potkat, a bohužel pro něj často i jeho závěrem. I to může být jedním z důvodů, proč bylo k přezbrojení Rudé armády na jednotný typ pistole přistoupeno poměrně pozdě. Dalším z důvodů může být i jistá nevyzrálost konstrukčních schémat i taktických postupů spojených s použitím pistole v boji. Musíme si uvědomit, že základy toho, co dnes považujeme v oblasti bojové střelby z pistolí a revolverů za logické a přirozené, byly kodifikovány až po druhé světové válce a do výcvikových řádů se tyto postupy dostaly často až v 70. letech minulého století.

Typicky „sovětský“ přístup ke konstrukci

Sovětský svaz byl spolu s poválečným Německem páriem světové politiky až do počátku 30. let. I proto spolu usilovně spolupracovaly. Pistole Mauser vycházející z typu C 96 se staly oblíbenou zbraní důstojnického sboru. A protože konstrukce zbraně začíná u náboje a vhodný vlastní náboj ve výzbroji zatím nebyl, zvolil konstruktér jako výchozí vzor náboj 7,63mm Mauser. Také co se týče vnějšího designu a principu činnosti sáhl konstruktér k osvědčeným vzorům, jež po svém originálně přetvořil a stmelil do jednoho celku. Vliv browningových konstrukcí je viditelný na zbrani nejen zvenčí, ale i zevnitř. Z vnějšku je zcela jasně patrný vliv Browningu FN 1903, který měla v předrevolučních dobách ve výzbroji ruská policie, uzamčení je klasického browningovského typu s řetízkovým článkem. Originální je konstrukce spoušťového mechanismu.

Náboje s lahvičkovitou nábojnicí

Od počátku vývoje samonabíjecích zbraní bylo nutno navrhovat i nové náboje. Prapředkem více než ideovým byl v našem případě náboj 7,65×25 Borchardt. Jeho zkrácením pro poněkud skladnější zbraň vznikl známý 7,65 Para, který byl u počátku vývoje zbraní Parabellum. Firma Mauser naopak použila pro své slavné zbraně náboj o stejné délce nábojnice. Nepatrnými úpravami, zejména zvětšením drážky na spodku nábojnice a zvětšením průměru střely tak, aby lépe vyhovoval vývrtu původně použitému pro pušku Mosin, vznikl z Mauseru 7,63 náboj Tokarev 7,62×25, asi nejznámější a nepopulárnější pistolový náboj vzniklý v zemích východního bloku. Ten se vyznačoval ve své době výjimečnou průbojností, díky níž je i dnes postrachem lehčích balistických ochran. S trochou nadsázky jej můžeme nazvat spíše karabinovým než pistolovým nábojem. Vyráběl se i ve verzích průbojných, se stopovkou a podobně. Zejména v USA se stal základem pro různé konstrukce „Wildcat“ nábojů.

Levné TT



foto: autor

Na našem trhu se nedávno objevily levné zbraně z ex-sovětských skladů. I když si jsem vědom, že levné znamená dvakrát zaplacené, ze zvědavosti jsem se zašel podívat do firmy Beareka, která je má v nabídce. Hned na první pohled jsem zjistil, že obrázek na jejich webu, zobrazující naleštěný kousek s namodralým brynýrem, je opravdu jen ilustrativní. Problém byl i výběr, protože při mé návštěvě se tam vyskytlo tolik zájemců o zbraně, až jsme si málem stáli na hlavách. Když si budu kupovat třeba Glock, které jsou většinou jeden jako druhý, vadit mi to tolik nebude, ale v tomto případě by měli na kultuře prodeje u Beareky trochu popracovat. Mezi nabídnutými exempláři totiž bylo nutno pečlivě vybírat. Zcela jasně se jednalo o repasované kusy, prakticky všechny byly nově přečerněny. Přesto i tak některé vypadaly, jako když za sebou mají cestu z Moskvy do Berlína, během které na nich tu a tam zaparkoval i tank, a ten si při rozjezdu posléze i trochu „hrábl“. Objevil jsem exempláře s velmi nedůvěryhodnými hlavněmi a zdeformovanými hlavňovými objímkami. Nakonec jsem vybral kus, který měl evidentně novou hlaveň a děj se vůle páně, zamluvil jsem si jej. Zmatek, který na prodejně panoval, jsem nakonec úspěšně dovršil tím, že jsem si v tom rumrajchu u nich zapomněl zavazadlo. Zamluvenou zbraň jsem si po telefonické dohodě se slečnou v krámě vyzvedl (byla velmi ochotná a vstřícná), a začal bádat...

Vyčištění a demontáž

Zbraň byla nakonzervována poměrně hutným mazadlem, takže jsem využil služeb jednoho opravdu velmi zručného kamaráda a zbraň jsme totálně rozebrali. Jediné co nám odolalo byl čep vytahovače, který nešel vyrazit. Potěšitelné bylo zjištění, že prakticky všechny vnitřní díly jsou nové. Rám zbraně a závěr k sobě sice původně nepatřily (na hřbetu byly stopy po přebroušení a přeražení čísla), přesto však jsou vůle na vojenskou zbraň přiměřené. Drážkování ploch pro úchop na závěru je válečného typu. Mířidla jsou oproti některým válečným exemplářům poněkud vyšší, na dobu vzniku poměrně dobře čitelná. Původní nižší hledí ale upozornilo uživatele na nenatažený kohout, ten totiž v tom případě překrýval obrazec mířidel, podobně jako třeba u standardního provedení Coltu SAA. Stávající provedení je však výhodnější pro zkušeného střelce, kterému umožňuje odhled. Pod střenkami byly stopy po korozi a dalo se díky nim určit, že zbraň byla opravdu přečerněna. Hrany uzamykacích ozubů na hlavni nejsou z nejostřejších, nicméně hlaveň „sedí“ v závěru dobře. Vratná pružina je zjevně nová, černě brynýrovaná, bez známek otěru. Spoušťový mechanismus také působí dojmem, že je sestaven z nových součástek. Spoušť je dosti těžká ale bodová, její chod je bez drhnutí a dá se na ni zvyknout. Spoušťový jazýček má oproti fotkám válečných zbraní trochu jiný tvar. Zásobníky ve zbrani poněkud drhly o spoušťový třmen, což i poněkud ovlivňuje chod spouště. Střenky jsou v tomto případě vyrobeny z materiálu připomínající pertinax či spíše nějaký laminát, podobný dnešní micartě.

Střelba v praxi

Zpočátku jsem na tvar těla zbraně v její zadní části hleděl s nedůvěrou, stejně jako na profil střenek rukojeti. Nakonec se však moje ruka se zbraní dohodla. Dokonce i nepříliš vzhledný laminát střenek jsem ocenil – neklouže ani při silném postříkání olejem. Možná, že by někdo zbrani vytkl její nedostatečné „utopení“ v ruce a tím poněkud větší výšku osy hlavně nad rukou, ale na druhou stranu větší klopivý moment eliminuje zpětný ráz. S ex-vojenským střelivem české výroby „co dům dal“ ročníků výroby 51-53 jsme dosahovali soustřelu 15 cm na 20 m. Zbraň byla nastřelena, jak se ukázalo při pečlivém spouštění, asi 15 cm nad záměrný bod a asi 5 cm vlevo od něj. Z asi 30 výstřelů byly dva selhače a jeden případ „zapečení“ lakované nábojnice v komoře. Střelba v podvečer byla provázena výrazným výšlehem z hlavně. S vyladěným spoušťovým mechanismem by se soustřel jistě zlepšil, ale při pokusu o rychlejší střelbu jsem velmi strhával. Druhý zásobník, který jsem ke zbrani zakoupil, závadil – po dostřílení došlo k zaseknutí zbraně, protože se podavač nábojů dostal nad záchyt závěru a zbraň se zablokovala. Během střelby jsem několikrát „zazmatkoval“, než jsem si zvykl na zablokování závěru při kohoutu spuštěném na pojistný ozub. Tuto vlastnost popisuji níže. Nakonec jsem se sám se sebou dohodl, že bych se na zbraň v boji dokázal s důvěrou spolehnout. Pochopitelně po odladění chyb. Ale dobrý exemplář lze považovat za plně dostačující. Pravda, asi bych se snažil ukořistit nějakou pistoli v ráži vhodnější proti živé síle a pokud možno s SA/DA spoušťovým mechanismem, ale určitě bych do války, stejně jako dnes pro střelbu, volil TT raději, než například českou pistoli vz. 52, s její problematickou životností a spolehlivostí. O předchůdci TT 30/33 v Rudé armádě, stařičkém revolveru Nagant 1895 s jeho bizarní konstrukcí a nevalným výkonem ani nemluvě.

Technický popis

Technická data:
Spoušťový mechanismus: SA (jednočinný)
Hmotnost: 830 g
Délka: 196 mm
Délka hlavně: 116 mm
Úsťová energie: cca 600 J i více (dle použité laborace)
TT33 je samonabíjecí vojenská zbraň s SA spoušťovým mechanismem komorovaná na náboj 7,62×25. Zbraň pracuje na klasickém browningovském principu uzamčení snížením zadku hlavně s uzamykacími ozuby, které je ovládáno řetízkovým článkem. Jedná se jakoby o do ruštiny „přeložený“ Colt 1911 s prvky designu FN Browning 1903. Zcela originální je konstrukce bicího mechanismu, ten je jako celek vyjímatelný při částečné rozborce pro čištění. Jeho bočnice kopírují tvar vývodek zásobníku a mohou napomoci zavedení náboje, i když je zásobník mírně poškozen. Rozborka se provádí následovně: Po vyjmutí zásobníku zkontrolujeme komoru hlavně (pozor na bezpečný směr), pomocí dna zásobníku posuneme závlačku rozborného čepu dozadu, vyjmeme čep a vysuneme směrem dopředu závěr s hlavní. Vytáhneme sestavu vratné pružiny, a pootočením o 180° uvolníme hlavňovou objímku. Vyjmeme hlaveň. Sborku provádíme opačně.

Zajímavostí konstrukce je absence jakékoli manuální pojistky. Místo toho dojde při nastavení kohoutu na pojistný ozub k zablokování mechanismu zbraně, takže nelze pohnout závěrem. Konstrukce pravděpodobně počítala s nošením, které je dnes u SA zbraní teoreticky odmítáno – s nábojem v hlavni a kohoutem spuštěným na bezpečnostní ozub. Zablokování pohybu závěru v tomto stavu pak zabraňuje vyhození náboje v hlavni omylem. Ostatně tvar zadní části závěru usnadňuje nouzové natažení kohoutu palcem držící ruky, podobně jako u naší pistole vz. 27. V praxi bych se ale snažil mít nadrilováno rychlé nabití prázdné zbraně nebo natažení kohoutu slabou rukou. Vzhledem k robustní konstrukci kohoutu a jeho ozubů bych se nebál nosit v krizové situaci zbraň i s nábojem v hlavni a nataženým kohoutem, to však lze doporučit jen opravdu VELMI zkušeným uživatelům zbraně, kteří jsou schopni vyvarovat se chyb i ve stresu! Také si nejsem jist, jak moc by stálé nošení natažené zbraně ovlivnilo životnost bicí pružiny. Ve své době se jednalo o velmi progresivní konstrukci zbraně, která předstihovala výkonem, spolehlivostí a jednoduchostí konstrukce většinu svých konkurentů.

Shrnutí na závěr

Ovšem tím se dostáváme k otázce proč si TT, ať již v tomto provedení nebo i některý moderní klon pořídit. Pochopitelně, že pro sebeobranu použít lze, ale pro tento účel jsou lepší zbraně. Také náboj není pro tento účel nejvhodnější. A určitě bych pro sebeobranu nepoužíval levnou, 60 let starou zcivilněnou munici. I když znám lidi, kteří Tokareva 33 běžně nosí, jedná se však vesměs o velmi zkušené střelce. Zejména se ale jedná o zbraň vhodnou pro členy různých historických klubů, neboť byla zavedena a používána nejen v Rudé armádě, ale jako trofejní i u Wehrmachtu. Je možno s ní střílet i různé „válečné“ soutěže. Pro tyto účely poslouží i popisovaná „složenka“ stejně dobře jako úplně 100% exemplář, ale její výběr je pak záhodno svěřit někomu, kdo má se zbraněmi dostatek zkušeností. Dalo by se doporučit i doladění spoušťového mechanismu. Takže nic pro nováčky, ačkoli případná finanční ztráta při špatném výběru vás zřejmě nezruinuje. Samotná zbraň stála 2600 Kč a příslušenství (pouzdro, vytěrák a druhý zásobník) dalších 350 Kč. Samozřejmě, že s přebíjenou municí, kterou si majitel „naladí“ na své ruce a zbraň, se může jednat o vhodnou zbraň pro kondiční střelbu a koneckonců i to, že se nám zbraň pouze líbí je dostatečný a legitimní důvod ke koupi. Já osobně jsem si zbraň opatřil právě pro vhodnost k pokusům s přebíjením náboje 7,62×25, který mne velmi zajímá. Rozhodně ale nelze koupi zbraně v tomto stavu doporučit zájemci, který ji není schopen upravit do použitelné podoby či nebude ochoten nechat doladit puškařem. Ostatním doporučím poohlédnout se po jiných (a dražších) exemplářích.

Tento článek byl otištěn v časopise Zbraně & náboje 11/2010.
Uveřejněno se souhlasem redakce a autora.


Podívejte se také na články o TT 33 od Netrefijeva:
• Samonabíjecí pistole TT‑33 – část první: historie
• Samonabíjecí pistole TT‑33 – část druhá: konstrukce]]> Kompletní rozborka a sborka pistole H&K P30L http://zbranekvalitne.cz/clanky/57-kompletni-rozborka-a-sborka-pistole-hk-p30l Mon, 23 Apr 2012 20:57:49 +0200 Zbraně


Samonabíjecí pistole H&K P30L



(Informace a rady obsažené v tomto textu jsou nad rámec běžných operací se zbraní ze strany jejího uživatele a proto je provádíte na vlastní nebezpečí.)

Kompletní rozborka



Obr. 3



Obr. 2


Takže začneme samozřejmě jako v každém manuálu a to kontrolou, zda není zbraň nabitá a je s ní možné bezpečně manipulovat.

Dalším krokem stejně jako při klasické údržbě je sundání závěru a to povytažením záchytu závěru (viz červená šipka) v místě výřezu na závěru (viz modrá šipka) a stažením závěru dopředu z rámu.
(krok dle návodu ke zbrani)



Dalším krokem je odstranění zadního a bočních výměnných gripů, což provedeme vytlačením čepu na spodní straně rámu (viz červená šipka).
(krok dle návodu ke zbrani)


Obr. 6



Obr. 5



Obr. 4




Zde jsme se dostali na konec standardní údržby, kterou popisuje návod k této krásné zbrani a začneme rozebírat dál to, co v návodu nenajdete :-D



Obr. 9



Obr. 8



Obr. 7


Začneme uvolněním bicí pružiny vytlačením čepu, který ji drží (viz červená šipka na obr. 7). Doporučuju tohle dělat proti podložce jako na obr. 8 a 9, protože jakmile vytáhnete čep, tak pružina rychle vyletí a tím myslím, že je to o oko :-D




Obr. 11



Obr. 10


Dalším krokem je vytažení vodítka bicí pružiny. Poprvé to bude vypadat, že nejde ven, ale je to o cviku, vyhněte vodítko od rámu (viz červená šipka) a táhněte zároveň vodítko ven (viz modrá šipka). Není potřeba moc síly, jen najít ten správný úhel.


Teď se pustíme do vnitřní mechaniky, které se nemusíte bát, protože je tak geniálně jednoduchá a funkční, že nemáte co zkazit, leda byste tam zapomněli něco vrátit.



Obr. 13



Obr. 12


Vytlačte nějakou tyčkou hřídelku označenou na obr. 12, a to zprava doleva, protože opačně to nepůjde, a hřídelku vyndejte ven jako na obr. 13.



Tím uvolníme čtyři části mechanismu před kohoutem, které jsem očísloval a vrátím se k nim s vysvětlením funkce. Po vyndání čepu půjdou součástky vyndat. Ty s čísly 2,3,4 jdou vcelku snadno, ale 1 je horší, protože je zaháklá za kohout a přitlačena k němu pružinou. Prostě ji vyndejte směrem nahoru a zároveň lehce dopředu a popřípadě hněte kohoutem (spouští) aby jste to vytáhli. Kohout musí být vypuštěný, ale lehký pohyb k natažení a zpět za současného vytahování pomůže. Jak součástky vypadají, když je vyjmete, vidíte na obr. 16.


Obr. 16



Obr. 15



Obr. 14






Obr. 17


Tohle jsou pásové pružinky, které vám budou bránit vyndat ty čtyři části tím, že je tlačí na kohout.




Obr. 18


V tuto chvíli už je kohout volný a můžeme ho vyndat. To uděláme tak, že tyčkou vytlačíme čep, který ho drží (viz obr. 18) a vysuneme zleva doprava, protože opačně to opět nejde.


Po pár milimetrech se čep zasekne a nepůjde dál, takže nepoužívejte sílu, ale jako na obrázcích níže zamáčkněte vodítko od spouště (součástka s č. 32) směrem dolů a pak už jde čep ven úplně sám.


Obr. 21



Obr. 20



Obr. 19




A máme další dva kousky, o kterých pak něco napíšu:


Obr. 22



Teď vyndáme táhlo spouště, označené na obr. 23. To jde snadno a to tak, že ho posunete do prostoru rámu (na obr. 23 jakoby směrem dolů) a vyklopíte ho ven z rámu jak na obr. 24 a po stisknutí spouště ho vyháknete ze spouště (viz obr. 25).

Obr. 25



Obr. 24



Obr. 23




Tím dostaneme táhlo ven:


Obr. 26





Obr. 28



Obr. 27


Nakonec vyndáme malý čep, který je umístěný v prostoru pod táhlem spouště (obr. 27). Vytáhneme ho zatlačením na jeho spodní konec (obr. 28).




Obr. 30



Obr. 29


Dejte si pozor, protože pod čepem je pérko a jakmile ho vytlačíte, umí skočit dost daleko. Poprvé jsem ho lovil pod postelí.


Tím jsme rozebrali celý mechanismus rámu. Vynechal jsem pouze rozdělání spouště a vypouštění zásobníku, ale to není nic těžkého. Opět je to o vymáčknutí jednoho čepu (obr. 31). To jsem nedělal, protože poskládat to zpět je hodně o šikovnosti a po rozebrání mi zabralo hodně času to zas poskládat. Ale se šikovnýma rukama a správnými nástroji je to jen o trpělivosti, než se konečně trefíte :-D

Obr. 31



Kompletní sborka

Teď to začneme zase všechno dávat dohromady – je to prostě opačný postup.

Zaprvé vrátíme čep s pérkem (položka 8) pod táhlem. Čep není váleček, ale je ze strany seříznutý a otvor na něj je stejný, takže ho prostě malými dlouhými kleštěmi nastrčíme zpět do dírky (obr. 32 a 33), aby tam držel a koukal zespodu. Když na něho zatlačíte shora, tak zaleze do rámu a zase se vrátí. Tím pádem je tam dobře. Na fotkách je orientace rámu a čepu tak, jak do sebe zapadnou.


Obr. 33



Obr. 32




Teď vrátíme táhlo spouště, takže zmáčkneme spoušť a do očka nastrčíme výčnělek na konci táhla jako na fotkách:


Obr. 36



Obr. 35



Obr. 34




Následně táhlo zaklopíme do rámu opět lehkým zatlačením ke středu rámu jinak se o něj zasekne. Táhlo dosedne spodní částí na čep (položka 8), který už jsme vrátili.


Obr. 38



Obr. 37




Další na řadě je kohout a jeho čep. Kohout položíme do rámu tak, aby výřezem označeným na obrázku vpravo zapadl na výčnělek táhla spouště na obr. 40.


Obr. 41



Obr. 40



Obr. 39






Obr. 42



Obr. 43


Vezmeme čep kohoutu (položka 6) a zastrčíme ho zpět do rámu tak, abychom trefili i kohout, což není problém. V určitém okamžiku se při zasouvání čep opět zasekne. Musíte zamáčknout táhlo spouště dolů a dorazit čep. Není potřeba žádná síla. Teď když promáčknete spoušť, už zahýbáte kohoutem.


Teď začne ta důležitá část, která vypadá složitě, ale je to čistě o praxi a není na tom co zkazit. Poskládáme položky 1-4.



Obr. 45



Obr. 44


Vezmeme položku 1 a shora ji vložíme do rámu tak jako na obr. 45 z levé strany kohoutu. Spodní výčnělek téhle součástky zapadá mezi kohout a pásovou pružinku v rámu, takže to tam musíte namáčknout. Opět je to otázka minimální síly.


Pak si vezměte nějakou tyčku, kterou prozatím nahradíte hřídelku a prostrčte skrz rám a součástku číslo 1.

Obr. 46



Teď si vemte položku číslo 2, tyčku v rámu posuňte doleva tak, aby její konec byl nakraji položky 1, kterou už máte v rámu. Tak jak je to na fotce a stejně jako 1 vložte číslo 2 hned vedle. Tahle část je taky mezi kohoutem a pružinou, takže ji tam musíte lehce namáčknout a zasuňte opět tyčku až do rámu.


Obr. 49



Obr. 48



Obr. 47






Obr. 51



Obr. 50


A jedem dál, vemte si položku číslo 3. Tyčku posuňte na kraj položky číslo 2, kterou už teď máte taky v rámu a položku 3 zasuňte vedle ní. Pozice vychází z osy dírky a zároveň je v rámu malý výřez (obr. 50), kam zapadne konec který držím v prstech. Zase zasuňte tyčku skrz celý rám.


Nakonec si vemte položku číslo 4. Tyčku posuňte vlevo na kraj položky 3 a položku 4 vložte tak, aby výřez vespod seděl s osou čepu kohoutu a ovál vyšel na osu tyčky jak je to na obr. 53. Následně tyčku zase skrz rám. Tohle budete možná dělat několikrát, protože si tu tyčku občas vytáhnete moc a pár součástek vám sklouzne, takže prostě postupně dokud neposkládáte všechny.


Obr. 54



Obr. 53



Obr. 52




Teď už jenom vemte čep těchto čtyř součástek a opatrně ho vyměňte za tyčku a nakonec ho domáčkněte. Jde to nehtem a čep se zarovná s rámem.


Obr. 57



Obr. 56



Obr. 55




Tím je celý mechanismus složený a stačí jen poskládat bicí pružinu. Takže si vemte vodítko bicí pružiny, přesvědčte se, že máte kohout ve vypuštěné poloze a zhruba pod stejným úhlem a stejným pohybem jako při vytahování – jen v opačném směru – vodítko vraťte. Je to opět o praxi, začněte zasunutím ve směru fotky vpravo a pak tlakem a přiklopením zapadne. To že je dobře poznáte tak, že nikde nedrhne a když zahýbete rámem lehce se pohupuje a vypadá to že skoro vypadne.


Obr. 60



Obr. 59



Obr. 58




Na vodítko nasuňte bicí pružinu a spodní plastový díl a opět se přesvědčte, že máte vypuštěný kohout. Pomocí něčeho šikovného musíte plastový konec zmáčknout tak, aby se vám překryly díry označené na obrázcích. Jakmile se vám povede díry překrýt, vraťte zpátky čep, který tam patří, a máte hotovo. Poskládání pažbiček a nasazení závěru už řešit nebudu.


Obr. 63



Obr. 62



Obr. 61




Ještě se koukneme na to, jak vyndat úderník pro případné čištění. Pomocí kulatiny a kladívka shora vyklepneme čep označený na obr. 64. Chce to trošku síly, ale rozumně. Když čep vyndáte, tak už vám úderník o kousek vyskočí, jak je vidět na obr. 65.


Obr. 65



Obr. 64






Obr. 67



Obr. 66


Abyste úderník úplně vytáhli, musíte zamáčknout blokaci úderníku jako na obr. 66 a pak už jde úderník a následně blokace ven.


Složení je opačný postup, čili si připravíte součástky jako na obr. 67, úderník zasunete do závěru zhruba do polohy na obrázku 66. Orientace úderníku je jako na obrázku vlevo, čili výřezem směrem s poloze blokace. Vemte pružinku blokace (položka číslo 9), na ni nastrčte blokaci orientovanou jako na obrázku, takže výřezem v úderníku. Blokaci zamáčkneme jako při rozebírání a úderník zasuneme do závěru do standardní polohy (zároveň se závěrem). V této chvíli, když pustíte blokaci a držíte úderník zamáčklý, tak blokace drží. Nyní vemte čep a vraťte ho do jeho otvoru, čímž zajistíme úderník a čep zaťukneme tak, aby byl z obou stran zhruba stejně utopený v závěru.

Kontrola, zda vše funguje, jak má

Než nasadíte závěr, prověřte, zda všechno funguje. Samozřejmě když zmáčknete spoušť, musí kohout jít dozadu a po promáčknutí dopadne. Ale pro jistotu pár věcí, které se musí dít také.



  1. Obr. 68

    Pokud mačkáte spoušť, tak kromě pohybu kohoutu dozadu se musí přední část položky číslo tři zvedat, čili se otočí kolem hřídelky, jak naznačuje obrázek.


  2. Obr. 69

    Pokud natáhnete kohout a zmáčknete vybíječ, což je položka číslo 1, tak kohout spadne dopředu, ale nedopadne do krajní polohy, protože zůstane opřený o položku číslo 2, jak je vidět na fotce.

    Tohle je velmi důležité: pokud by kohout nezůstal viset na položce 2, tak při použití vybíječe v budoucnu místo bezpečného vypuštění vystřelíte, takže zkontrolovat opakovaně!!!


  3. Obr. 71



    Obr. 70

    Pokud natáhnete kohout dozadu a stisknete spoušť, musí kohout padnout dopřední polohy (viz fotka dole vlevo), což znamená, že tentokrát nezůstane na položce číslo 2, ale ta zapadne do výřezu, který je pro ni v kohoutu vytvořen (viz obr. 71).

    Opět důležité, protože pokud se tak nestane, tak až budeme chtít vystřelit, nic se nestane. Zase kontrolovat opakovaně!
  4. Teď zkontrolujte blokaci nedovřeného závěru a je to jednoduché. Po nasazení závěru udělejte to, že natáhněte kohout, zbraň vemte do silné ruky a opřete ji hlavní do dlaně slabé ruky tak, aby jste závěr posunuli o pár milimetrů dozadu (pár znamená opravdu cca 3-5mm).

    Obr. 74



    Obr. 73



    Obr. 72

    Pokud v této poloze zkusíte zmáčknout spoušť, měli by jste promáčknout naprázdno a necítit na spoušti skoro žádnou váhu (pouze odpor vratné pružiny spouště). Tohle samozřejmě provádějte až po ujištění, že zbraň není nabitá.



  5. Obr. 76



    Obr. 75

    Pokud jste rozebírali i úderník, tak kontrola je jednoduchá. Pokud si vezmete závěr a zezadu zatlačíte na úderník, pohne se o milimetr dopředu a dál nejde. Pokud ale zamáčknete blokaci (položka číslo 9) tak půjde úderník zamáčknout až do závěru a uvidíte vykouknout bicí konec úderníku (viz fotky). Pokud se tohle děje, složili jste to dobře.
  6. Samozřejmě musí všechny součástky fungovat jako vždycky. Pokud natáhnu kohout dozadu, zůstane vyset. Pokud zmáčknu spoušť, jde kohout dopředu. Pokud je kohout vpředu a já zmáčknu spoušť, natahuju tím kohout a po domáčknutí spouště jde kohout dopředu. Prostě klasické funkce SA a DA spouště.


K čemu vlastně jednotlivé součástky jsou a jak fungují



Obr. 77



Na obr. 77 je vidět, jak jednotlivé části mechaniky vypadají a dole jsem je navlékl postupně na tyčku tak, jak jsou uspořádány v rámu. Všimněte si, jak mají jednotlivé díly přidané malé osičky, o které se opírají další díly. To je důležité pro pochopení funkce. Jen položka č.4 se takhle nenapojuje.


Obr. 80



Obr. 79



Obr. 78




Takže začneme od jedničky, což je vybíječ. Jak je psáno v návodu, jde o součástku určenou k bezpečnému vypuštění kohoutu. Takhle se jeví zvenčí, ale vnitřně je to součástka, která drží kohout v zadní poloze při natažení. Na spodních fotkách jsou označeny plochy, které se do sebe zaháknou a jaká je poloha součástek při nataženém stavu.


Obr. 82



Obr. 81




Položka číslo 2 je bezpečnostní prvek, který má tu funkci, že nedovolí nechtěný výstřel. Slouží jako doraz kohoutu, aby nedopadl až na úderník. Jeho funkce je slušně popsaná v bodě 3 části Kontrola, zda vše funguje, jak má.

Položka číslo 3 má dvě funkce. Zaprvé je za tuto součástku zaháknuté táhlo spouště (viz fotka vlevo) a přeměňuje posuvný pohyb táhla na otáčivý pohyb mechaniky před kohoutem. Druhou funkcí je to, že při střelbě se přední část této položky zvedne a zatlačí zespod závěru blokaci úderníku a umožní při dopadu kohout pohyb úderníku do iniciační polohy.


Obr. 85



Obr. 84



Obr. 83






Obr. 87



Obr. 86

Položka číslo 4 má další ochranou funkci a to zabránit výstřelu při nedovřeném závěru, ať je to z jakékoli důvodu. Základ této součástky je v oválu, který umožňuje pohyb nahoru a dolů. K pochopení této funkce bude potřeba víc fotek, tak to snad poskládám pochopitelně. Na obr. 86 je opět stav poskládaný jako v rámu, kdy položka 4 jakoby stojí shora na vodítku spouště a toto vodítko je zespod zvedáno položkou číslo 8, která je v rámu pod ním, což naznačuje obr. 87. Tím je mechanika ve stavu dle obr. 86. To znamená, že vodítko je zvednuté, položka 4 je na osičce v horní poloze a ohyb na vodítku je zaháklý za položku č.3.


Položka č. 4 zapadá do výřezu vespod závěru, který je na fotce dole. Pokud by jste nyní zmáčkly spoušť, tak dojde k výstřelu.



Obr. 88



Jiná situace nastane, pokud se vám z nějakého důvodu nedovře závěr. Tím, že položka č. 4 není přesně v místě výřezu, tak závěr položku č. 4 zamáčkne dolů. Tato položka stojí na vodítku, čili položce č. 7, a tak se posune taky dolů. To má za následek, že ohyb na vodítku se dostane pod úroveň položky 3, jak ukazuje fotka dole, a nedojde k vypuštění kohoutu. Prostě mačkáte spoušť naprázdno.



Obr. 89





Obr. 92



Obr. 91



Obr. 90

Tak a teď celá sestava. Na obr. 89 je sestava položek 1–4 a červené čárky představují pružinky, které tlačí sestavu proti kohoutu. Ta oleštěná místa jsou od těch pružinek, které vidíte na obr. 90 a 91.


Takže teď zkusím rozumně popsat, co se děje při výstřelu, co se děje při vypuštění vybíječem a jak jednoduše a funkčně je zajištěno, že nedojde k výstřelu pádem nebo nárazem.

Zaprvé střelba, čili stisknutá spoušť.

Na obrázku vpravo je stav nataženého kohoutu, kdy se jeho ozub zahákne do výřezu ve vybíječi (pol. 1). Na spodním obrázku jsem opět označil položky čísly, ale také přidal písmenné označení, které popíšu. V bodě „a“ je zaháklé táhlo spouště, takže při stisku spouště začnete tlačit položku 3 dopředu. Ta je v bodě „b“ zaháknuta s položkou 2, tudíž zároveň pootáčíte touto položkou a její zadní část sklápíte směrem dolů do prostoru výřezu na kohoutu, který vidíte na fotce vpravo. V bodě „c“ je položka 2 spojená s položkou 1, takže zároveň dojde k vyháknutí kohout z ozubu v kroužku na fotce vpravo. Tím pádem kohout padá. Zároveň s tímhle vám položka 3 v bodě „d“ zvedá blokaci úderníku, což je položka 9 z rozebírání závěru. Takže kohout dopadne na odblokovaný úderník a dojde k výstřelu.


Obr. 94



Obr. 93




Zadruhé bezpečné vybití pomocí položky číslo 1

Startovací stav je stejný jako v případě střelby. Rozdíl je v tom, že tentokrát nehýbete celou sestavou pomocí vodítka v místě „a“. Použijete páčku, které je součástí položky č.1 a vyčnívá ven.

Položky číslo 1 a 2 jsou obě tlačeny pružinou, ale každá položka svou. Pokud tedy zmáčknete vybíjení, pootočíte položkou č.1 a dojde k vyháknutí kohoutu z ozubu, který padá dopředu. Jenže v tomto případě položka č.2 stojí, proto kohout nedopadne do krajní pozice, ale zůstane opřený o zadní část položky č.2, protože ta není sklopená do prostoru výřezu v kohoutu.

Stejně tak položka č.3 zůstává stát a proto nedojde k odblokování úderníku tlakem v místě „d“, takže se jedná o druhé jištění proti výstřelu.

A zatřetí jištění proti výstřelu při pádu

Tohle vychází z předchozích dvou případů a funkcí. Pokud budete mít natažen kohout a zbraň vám spadne, co se stane. Prakticky se nestane buď nic a nebo dojde k vybití jako v případě bezpečného vypuštění.

Když si promyslíte pohyb jednotlivých součástek, tak pro výstřel musí dojít k tomuhle: některé součástky musí provést kruhový pohyb, aby se jejich zadní část pohybovala směrem dolů (položky 1-3), čili by muselo dojít k zatlačení páskových pružinek tlačících na tyto položky směrem dopředu a zároveň musí blokace (položka 9) provést pohyb směrem nahoru proti svojí pružině, aby odblokovala úderník. Tyhle všechny pohyby nejsou při pádu možné, poněvadž při pádu na jakoukoliv stranu zbraně by setrvačný pohyb působil asi vždy proti alespoň jednomu z těchto potřebných pohybů pro výstřel.

Pár tipů jak odlehčit spoušť

Předem upozorňuji, že některými úpravami si můžete zbraň zneprovoznit, ale to jasně napíšu.
První dvě úpravy pro odlehčení jsem provedl na základě rad ostatních střelců za což jim děkuji.



  1. Obr. 95

    Výměna vratné pružiny spouště. To se provede vytlačením osičky spouště čímž se uvolní jak pružina, tak i spoušť, jak už jsem psal výše, tak to jsem nenafotil, protože mi to stačilo dělat jednou. Není na tom co zkazit, ale poskládat tam tu pružinku se spouští je hodně o šikovnosti rukou.
    Vyměňoval jsem za pružinu z HK USP LEM.


  2. Obr. 96

    Výměna pružiny pod blokací úderníku.
    Vyměňoval jsem za pružinu z HK USP LEM.
  3. Vyleštění styčných ploch. Sem hodím několik fotek, které to snad vysvětlí:


    Obr. 100



    Obr. 99



    Obr. 98



    Obr. 97




    Obr. 104



    Obr. 103



    Obr. 102



    Obr. 101


  4. Poslední úpravou, kterou jsem dělal, je změna tvaru ozubu na kohoutu a na vybíječi.
    Než jsem tuhle úpravu udělal, tak díky ostatním úpravám váha na spoušti podstatně klesla, ale na konci chodu se spoušť lehce zasekla a bylo potřeba ještě o trochu víc síly na domáčknutí. Takže jsem tvar ozubů upravil tak, aby do sebe nešly jako háčky, ale jako dvě roviny a chod spouště se sjednotil. Upravil jsem trochu sklon zářezů.


    Obr. 107



    Obr. 106



    Obr. 105


    U téhle úprava si dejte velký pozor, pokud ozuby upravíte moc, tak půjde sice spoušť dokonale plynule, ale po výštřelu vám spadne kohout. Prostě stačí energie vracejícího se závěru na to, aby kohout spadl z ozubu, takže si uděláte DAO spoušť.


A slovo na závěr – nejsem žádný zbrojíř a moje úpravy vycházejí pouze z mého uvážení co by mohlo pomoci, takže je na každém čtenáři, jestli si z toho něco vezme nebo ne. ]]> V Nizozemsku se stahují mračna nad dynamickými střeleckými sporty http://zbranekvalitne.cz/clanky/56-v-nizozemsku-se-stahuji-mracna-nad-dynamickymi-streleckymi-sporty- Wed, 04 Apr 2012 15:31:31 +0200 Události IPSC. Tyto sporty prý potenciálně slouží k přípravě "zabijáků" respektive útočnému použití palné zbraně. Současně s tím navíc dojde i k praktickému zákazu zbraní používaných v těchto sportech (stávající držitelé budou muset zbraně uložit do trezoru bez možnosti střelby, prodeje, dědění; nová povolení nebudou vydávána).]]> IPSC. Tyto sporty prý potenciálně slouží k přípravě "zabijáků" respektive útočnému použití palné zbraně. Současně s tím navíc dojde i k praktickému zákazu zbraní používaných v těchto sportech (stávající držitelé budou muset zbraně uložit do trezoru bez možnosti střelby, prodeje, dědění; nová povolení nebudou vydávána).

Takovéto snahy jsou velmi znepokojující a to nejen pro Nizozemce, ale i pro nás všechny, žijící ve stále více sjednocené Evropě (vzpomeňme také např. na absurdní nápad německých politiků na zavedení daně za zbraně).

Většina z nás v ČR či na Slovensku nemůže proti snahám nizozemské vlády mnoho udělat. Tamní národní IPSC asociace (NPSA) se ale snaží rozhodnutí zvrátit a dynamické střelecké sporty zachránit. K tomu účelu zřídila mimo jiné i internetovou petici, do které se můžeme zapojit i my a přispět tak dobré věci. Zde vám přinášíme návod, jak se k petici přidat. Trvá to jen pár desítek vteřin.

• Petici naleznete na stránce petities.nl/petitie/dynamische-disciplines-moeten-blijven:
Dynamické disciplíny musí zůstat zachovány

Ministr [bezpečnosti a spravedlnosti Ivo] Opstelten se zasazuje o zákaz dynamických střeleckých sportů.

V jeho očích jsou tyto sportovní disciplíny "bojovým tréninkem". To však nejenže není realitou, nýbrž také urážkou mnoha sportovních střelců.

Pomozte nám zachránit náš koníček!

PETICE

My,
střelci, členové 714 střeleckých spolků a více než 40 000 členů KNSA,

dáváme na vědomí,
že ministr Opstelten má v plánu zítra či pozítří předložit vládě svůj návrh zákazu dynamických disciplín. A to navzdory tomu, že KNSA nemá námitek vůči dynamickým disciplínám, pokud jsou organizovány podle pravidel NPSA. Tímto tak bude neprávem potrestáno zhruba 1000 sportovců!

a prosíme
všechny střelce ke sjednocení a podepsání této výzvy, aby naše námitky byly slyšet.
Žádáme ministra, aby přehodnotil své rozhodnutí a vedl s námi dialog. Jsme toho názoru, že ministr nemá pro své rozhodnutí dostatek správných informací.


• Pod textem petice najdete vlastní formulář, kterým se můžete k petici přidat:
původní nizozemský textčeský překladpoznámka
Ik,Já(uveďte vaše jméno)
wonende težijící v(uveďte např. město a stát)
onderteken de petitie Dynamische disciplines moeten blijven.Podepisuji petici Dynamické disciplíny musí zůstat zachovány
mijn naam en woonplaats mogen publiek zichtbaar zijn onder de petitie.moje jméno a bydliště mohou být veřejně zobrazené pod peticí(zaškrtněte, pokud chcete, aby váš "podpis" byl veřejně vidět)
e-mailadresemailová adresa(funkční email, důležitý pro potvrzení podpisu petice)
We e-mailen u een link waarmee u uw ondertekening kunt bevestigen. Uw gegevens worden niet doorgespeeld aan derden en blijven bij de Stichting Petities.nl. Meer hierover leest u in onze privacyverklaring.Pošleme vám odkaz, kterým ověříme váš podpis. Vaše data nebudou předána třetím osobám a zůstávají u nadace Petities.nl. Více si můžete přečíst v našich zásadách ochrany osobních údajů.
ondertekenenpodepsat


Vyplňte své údaje a odešlete. Pozor, pro zaznamenání vašeho hlasu je třeba provést ještě následující krok!

• Po odeslání petice vám brzy (pokud jste zadali správnou emailovou adresu) přijde email, ve kterém naleznete odkaz ve formátu
http://petities.nl/ondertekening/0123456789abcdef0123456789abcdef01234567
Jakmile na něj kliknete, zobrazí se druhý formulář. Pokud chcete, můžete zde o sobě vyplnit další údaje (zaměstnání, datum a místo narození), nebo pouze jednoduše kliknout na bevestigen a váš hlas bude zapsán do petice.

Diskutovat o problému můžete v našem fóru, viz níže.
Překlady v tomto článku byly provedeny za pomoci automatických překladačů (většinou nl–>de), omluvte proto drobné chyby.]]> SVT 40 – Samonabíjecí „Rusanda“ http://zbranekvalitne.cz/clanky/55-svt-40-samonabijeci-rusanda Mon, 27 Feb 2012 21:04:24 +0100 Zbraně gunpics.net--> Jedna z největších „poct“ pro konstrukci vojenské zbraně je, pokud ji začne s oblibou a bez donucení používat nepřítel. A právě samonabíjecí pušce Tokarev SVT 40 se této pocty dostalo. A nejen to, některé skvělé a proslulé konstrukce válečných i poválečných zbraní vypovídají o tom, že jejich konstruktéři si prohlédli tohoto „Tokareva“ více než podrobně. Dnešní „Výstřel do historie“ vám přináší další zbraň, jíž bojovali i čeští a slovenští vojáci.]]>


Jedna z největších „poct“ pro konstrukci vojenské zbraně je, pokud ji začne s oblibou a bez donucení používat nepřítel. A právě samonabíjecí pušce Tokarev SVT 40 se této pocty dostalo. A nejen to, některé skvělé a proslulé konstrukce válečných i poválečných zbraní vypovídají o tom, že jejich konstruktéři si prohlédli tohoto „Tokareva“ více než podrobně. Dnešní „Výstřel do historie“ vám přináší další zbraň, jíž bojovali i čeští a slovenští vojáci.

Cesta k moderní zbrani

Začátkem roku 1900 byla moderní „malorážová“ vojenská dlouhá zbraň konstrukčně hotova. Výzbroj různých armád byla tvořena vesměs opakovačkami s odsuvným závěrem. Jejich ráže byla v rozmezí 6,5 až 8 mm, výkon se pohyboval v rozmezí 2500 J až 3500 J a rychlost střelby byla kolem 15 i více ran za minutu. Praktický dostřel mohl dosáhnout na hromadné cíle salvovou střelbou až několik tisíc metrů. Tyto údaje pak platily pro vojenské opakovačky až do konce druhé světové války. Ani různé exotické konstrukce, jako třeba vojenské verze Winchesteru 1895 nebo zbraně s přímotažnými závěry nepřinášely podstatné zlepšení.

Samonabíjecí a samočinné zbraně

Přitom samonabíjecí zbraně, které slibovaly vyšší palebnou sílu, byly známé již z dob dlouho před první světovou válkou. Dokonce kulomet Madsen, snad první a jeden z nejdéle sloužících lehkých kulometů na světě, vznikl úpravou prototypu samonabíjecí pušky. Bohužel, bláto zákopů první světové války, ekonomická situace a politické zvraty deklasovaly mnoho nadějných konstrukcí. Jediná „přeživší“ konstrukce těchto let, jenž se dočkala budoucnosti, byl Browning BAR, což byla záležitost příliš těžká jako zbraň jednotlivce a příliš lehká pro funkci kulometu, kterou byla nucena v mnoha armádách plnit.

Mezi válkami



Shora: SVT-38, SVT-40, AVT-40, SKT-40
foto: MosinNagant.net

Situace se během let 1918–1938 měnila jen pomalu. Klasických pušek bylo dost, byly dostupné, spolehlivé a sklady byly plné zásob munice. Modernizace pěchotní výzbroje se soustředila spíše na kulomety. Až v druhé polovině 30. let nastávala změna. Byla to armáda USA, která zavedla do výzbroje pušku Garand M1, přestože se současně s ní vyráběl předcházející model, opakovací puška Springfield 1903. A další armády hodlaly tu americkou následovat. V Československu vznikla například zajímavá konstrukce ZH 29. Pozadu nechtěla zůstat ani zem, kde „Zítra znamenalo už předevčírem“, či jak se to říkalo... Zde však nehodlali troškařit a proto se pokusili rovnou o zbraň střílející dávkami. Výsledkem byla neúspěšná Simonovova AVS 36 (Автоматическая винтовка Симонова, tj. automatický puška Simonova, pozn. MarK). Zbraň byla při střelbě dávkami jen velmi těžko kontrolovatelná a přehřívala se. Takže další zavedená zbraň, Tokarevova SVT 38 (Самозарядная винтовка Токарева, tj. samonabíjecí puška Tokareva, pozn. MarK), byla pro jistotu jen samonabíjecí. Ani ta však nebyla bez chyb. Proto byla nahrazena zesíleným a současně odlehčeným modelem SVT 40. Její dávkou střílející varianta AVT 40, která měla reagovat na nedostatek samopalů a lehkých kulometů, se sice moc nepovedla, ale samonabíjecí konstrukci čekala zajímavá kariéra, kupodivu i v „cizích“ službách...

Moc složitá na válku?

Vypadalo to téměř ideálně. Poměrně lehká zbraň se zásobníkem, který bylo možno doplňovat ze standardních pásků pro pušky Mosin. Bohužel byla moc složitá. Alespoň pro klasického sovětského brance i válečnou výrobu. Proto byla SVT 38 původně před válkou přidělována velitelům družstev a jiným poddůstojníkům a vojákům z povolání. Neměla se stát zbraní celých jednotek, měla jen napomáhat ke zvýšení „hustoty“ palby. Prohlédnete-li si fotografie zbraně „v rozkladu“, zjistíte, že její sborka a rozborka není bez návodu jednoduchá pro technicky středně zručného a relativně zkušeného střelce ani dnes. Pokoušet se o to v blátě a špíně bojiště mohl být opravdu problém. Takže nakonec byly zbraně vydávány přednostně gardovým jednotkám a na Sovětské straně bojujícím spojencům, zejména Čechům a Polákům. Ti je dokázali obsluhovat nepoměrně úspěšněji než sibiřští lovci a asijští pastevci. Z Československých vojáků se s touto zbraní v SSSR asi největší slávy dočkala Marie Ljalková-Lastovecká, který dosáhla jako odstřelovač se svojí optikou vybavenou SVT 40 třiceti uznaných zásahů. 1. čs. samostatný polní prapor měl v roce 1943 (Sokolovo) ve své výzbroji 553 SVT 40 a jen 192 pušek Mosin. Jeden z pamětníků (gen. Kvapil) mluví i o puškách střílejících dávkami, ale kdoví jak to bylo. Každopádně byl prapor vyzbrojen tím nejlepším, co měli „Sověti“ k dispozici.

Odstřelovačská SVT 40 a karabina

Údajně kvalitněji vyrobená a optikou PU (3,5×) osazená zbraň je dnes možná slavnější a oblíbenější než za války. Ale pozor! Stejně jako se říká, že shromážděním všech pravých třísek z Kristova kříže by vznikl celý les, tak pravděpodobně zdaleka ne všechny SVT 40 a SVT 38 s optikou jsou pravé. Výroba odstřelovačských SVT 40 byla ukončena roku 1942. Pokud vám někdo nabídne zbraň vyrobenou později či zbraň, jejíž optika má antireflexní vrstvy, asi nebude původní. Přes možnost rychlejší střelby byly totiž méně přesné než odstřelovačské varianty pušky Mosin. A ukončení výroby odstřelovačské varianty bylo předznamenáním osudu této zbraně obecně. Výroba postupně klesala, až byla k 3.1.1945 ukončena. Přesto bylo dle různých údajů vyrobeno 1,4 až 2 miliony SVT 38 a všech verzí SVT 40 dohromady, včetně velmi vzácné karabinové verze SKT 40. Ta je nejvzácnější a na trhu se dají sehnat jen upravené a zkrácené původní SVT 40, původní SKT 40 je prakticky nesehnatelná.

A v cizích službách

Ovšem vysloveně oblíbeny byly tyto zbraně v rukou nepřátel. Ačkoli SVT měla své mouchy, ve srovnání s tím, co měli k dispozici Němci, tedy zbraněmi G.41 (W) a G.41(M) byly prostě úžasné. K jejich úspěchům v cizích službách přispěla asi i vyšší úroveň výcviku a technického vzdělání německých vojáků. Oblíbeny byly i u jednotek SS, které jinak měly k dispozici to nejlepší, co jim mohla okupovaná Evropa poskytnout. Určité prvky konstrukce SVT 40 lze nalézt i u německé G43/K43, která bývá označována za nejlepší samonabíjecí pušku druhé světové války. A systém uzamčení byl u poválečných konstrukcí firmy FN použit až po FN FAL.

Střelba z SVT 40



foto: autor

Na předvánoční Jolce v Otrokovicích byly k vidění i ohmatání spousty zajímavých zbraní. Jednou z nich byla i tato zajímavá SVT 40. Protože jeden kolega střelec o její koupi uvažuje, důkladně jsme nešťastného majitele vyzpovídali a nakonec jsem ho přiměl rozebrat svoji zbraň téměř do šroubečku. Oproti klasickému Mosinu a některým pověstem se zbraň v dobrém stavu a s dobře nastaveným odběrem plynů chová velmi kultivovaně. Dokonce nedělá při střelbě problémy ani levákovi. Při výběru je třeba dát pozor mimo jiné na stav plynového nástavce. Sborka i rozborka jsou sice poněkud složitější než výše zmiňovaný Mosin, ale v čistém a klidném prostředí se to zvládnout dá. Přesnost se po prvních pár rychle vystřelených zásobnících zhoršuje a soustřel se rozevírá, ale to se konec konců při rychlé střelbě stává i ostatním vojenským zbraním té doby.

„Naše“ zbraň

Je zajímavá hned ze dvou důvodů. Tím prvním je pažba, pocházející z AVT 40 (po ukončení výroby asi zbyly některé díly navíc), to se pozná podle drážky pro pojistku/přepínač střelby dávkou, kterým byly AVT 40 vybaveny. Další zajímavostí je kování pro řemení, pocházející z pušky Mosin, což dle některých pramenů značí určení zbraně pro tehdejší námořní pěchotní jednotky. Zbraň je jinak, pokud bylo možno posoudit, v dobrém stavu, s přímo exkluzívním vývrtem, což se potvrdilo při střelbě.

Technický popis

Technická data:
Hmotnost: 3,85 kg (nenabitá)
Délka: 1 226 mm
Délka hlavně: 625 mm
Náboj: 7,62 x 54 R
Úsťová rychlost: 830 m/s
Maximální dostřel: 1500 m
SVT 40 je samonabíjecí puška pracující na principu odběru plynů z hlavně se závěrem uzamčeným vykývnutím. Desetiranný odnímatelný zásobník je ve zbrani možno plnit ze standardních pětiranných pásků pro pušky Mosin. Činnost mechanismu se nastavuje regulátorem plynů na plynovém kanálku. Regulátor má pět poloh označených čísly dle průměru. Nastavuje se speciálním klíčem. Pokud zvolíme zbytečně velký průměr, zbraň má zbytečně velký zpětný ráz a mechanismus se rychle ničí! Rozborka pro čistění se provádí takto: vybijeme zbraň, zkontrolujeme a vyjmeme zásobník. Pouzdro závěru posuneme dopředu, přidržíme prsty vratnou pružinu, pouzdro závěru v přední části nadzdvihneme a vyjmeme, uvolníme vratnou pružinu a vrátíme jí do původní polohy. Závěr stáhneme dozadu, tahem za napínací páku a vykroutíme mírně „doleva“, tedy proti směru hodinových ručiček. Takto nakloněný závěr pohybem dopředu uvolníme a vyjmeme. Vyjmeme i soustavu vratných pružin s vodítky. Pak uvolníme a odstraníme pod hlavní umístěný vytěrák. Sejmeme přední poutko řemenu a stáhneme jej směrem dopředu ze zbraně. Tím uvolníme plechový kryt pístového mechanismu a nadpažbí, které též odejmeme. Dalším krokem je demontáž pístu, jeho táhla a vratné pružiny. Při čistění pak odšroubujeme plynový regulátor. Právě nevyčištěný a vazelinou zanesený odběr plynů má na svědomí většinu závad. Potřebujeme-li vyčistit spoušťový mechanismus, odklopíme klapku v zadní části těla zbraně, a šroubovákem (v poli hrotem střely náboje), uvolníme spoušťový mechanismus který vyklopíme ze zbraně. Sborka probíhá opačně.

Tento článek byl otištěn v časopise Zbraně & náboje 03/2011.
Uveřejněno se souhlasem redakce a autora.


Mnoho kvalitních velkých fotografií pušky SVT 40 naleznete na stránkách 50AE.net.]]> Kanada zruší povinnost registrace dlouhých zbraní http://zbranekvalitne.cz/clanky/54-kanada-zrusi-povinnost-registrace-dlouhych-zbrani Fri, 24 Feb 2012 16:38:53 +0100 Události 1,2 miliardy korun).]]> 1,2 miliardy korun).

Je to v posledních letech jedna z mála legislativních změn týkající se zbraní, která namísto "utahování šroubů" naopak přístup ke zbraním dělá svobodnějším (alespoň mimo USA).



Kanadský ministr vnitra Vic Toews

Ministr vnitra Vic Toews ve středu, pouhé hodiny před hlasováním v parlamentu, médiím řekl, že tato akce vlády měla proběhnout již dávno: "[Současný zákon] nedělá nic pro ukončení ozbrojené kriminality, ani nezachránil jediný kanadský život. Kriminalizuje poctivě pracující a zákon dodržující občany, jako třeba farmáře či sportovní střelce. Je to zbytečný zákon za miliony dolarů, který nám tu zanechala předchozí liberální vláda."

Opoziční poslanci a zastánci registrování ale říkají, že nový zákon je krokem nazpět, protože zbraňový registr byl užitečný při udržování bezpečí v kanadských ulicích.

Návrh zákona C–19, který ukončuje povinnost registrování dlouhých zbraní, díky konzervativní většině jistě bez problémů projde dolní komorou kanadského parlamentu, ale očekávají se další politické spory. Liberálové v senátu říkají, že nemají v plánu návrh zákona jen jednoduše orazítkovat. Podle nich potřebuje čas na střízlivé hlubší promyšlení.

Vláda Quebecu ale mezitím zvažuje právní kroky proti vládě premiéra Harpera, která nechce vydat data z registru týkající se Quebecu, který je nutně potřebuje pro založení vlastního registru v této východní provincii.

Federální zákon ukončí povinnost zákona dbalých občanů, aby registrovali své dlouhé zbraně, a zároveň zmírní pravidla pro prodej a nákup zbraní mezi občany. Zbrojní licence pro jednotlivce budou ale nadále vyžadovány a registr zakázaných či "restricted" zbraní, jako např. pistolí a revolverů, bude zachován.

Zbraňová legislativa ("gun control") je a byla v Kanadě častým tématem sporů, zejména po masakru v Montrealu v roce 1989, kdy útočník puškou zastřelil 14 žen. Po tomto incidentu omezila liberální vláda přístup občanů k palným zbraním a v roce 1995 zavedla první povinný registr dlouhých zbraní.

Lovci i sportovní střelci projekt registru dlouhodobě kritizovali a snažili se o jeho zrušení. Tento náhled později převzala i Konzervativní strana.

Lídr liberálů v senátu James Cowan řekl, že liberálové sice nemají v plánu dělat zákonu C–19 obstrukce, avšak postarají se o to, aby se mu dostalo řádného posouzení, jaké si taková legislativa vyžaduje. Cowan zmínil, že konzervativcům trvalo pět měsíců dostat návrh zákona poslaneckou sněmovnou a užívali si při tom zájmu, jaký taková legislativa u jejich voličů a příznivců vyvolává. "Rozhodně nebudeme nic jen tak razítkovat, ale v žádném případě nebude návrh v senátu déle než byl v dolní komoře parlamentu," dodal.

Cowan očekává, že se "C–19" objeví v legislativním výboru v průběhu března. "Chceme zajistit, aby byly vyslyšeny všechny strany. Jsme odhodláni využít všechny možnosti, které máme, aby měl výbor kompletní informace."

Konzervativci premiéra Harpera mají nyní v senátu většinu, takže přestože liberálové mohou přijetí zákona zpomalit, nakonec pravděpodobně projde.

Podle návrhu C–19 budou všechna data týkající se zbraní "non-restricted" zbraní smazána. Michael Patton, mluvčí ministra vnitra, řekl, že hlavní databáze registru se nachází v ředitelství RCMP v Ottawě. Protože smazána má být jen část všech dat, úředníci zatím zvažují, jak pečlivě roztřídit, která data jsou určena ke smazání a která v systému zůstanou. Zatím tak není možné přesně říci, jak dlouho bude výmaz dat trvat. Podle Pattona si úředníci z Canadian Firearms Program, kteří se o registr starají, pro tento úkol nevyžádali žádné dodatečné finance.

Jakmile návrh zákona projde, Quebec okamžitě zažádá o soudní pozastavení rozhodnutí o výmazu dat. Mathieu St-Pierre, mluvčí ministra vnitra Quebecu Roberta Dutila, uvedl, že Quebec využije všechny právní kroky proti federální vládě, pokud z registru nevydá data, která požadují. Dutil dal během svého listopadového vystoupení před parlamentním výborem jasně najevo, že jeho provincie stojí o zachování národního registru a v případě jeho zrušení by měl Quebec dostat data, za která zaplatil. St-Pierre doplnil, že dokud návrh zákona neprojde, nemohou proti federální vládě konat žádné právní kroky. Jediné, co by je od toho nyní mohlo odradit, je, pokud by vláda dobrovolně vydala všechna data z registru, které se týkají Quebecu.

"Jsem z toho znechucený a je mi smutno kvůli mé ženě," řekl Jeff Larivee, jehož manželka byla zabita při Montrealském masakru. "Jsme neustále konfrontováni vládou, jejíž ideologie je, že by palně zbraně neměly podléhat kontrole." Jeff Larivee je mluvčím Coalition for Gun Control. Podle něj cítí on i mnozí další obyvatelé Quebecu rozhořčení z toho, že vláda ruší zákony, které jsou pro mnohé z nich památníkem.

Přestože někteří právníci pochybují o ústavnosti provinčních registrů palných zbraní, podle Toewse to možné je: "Je bezpochyby možné, aby si některá provincie zavedla vlastní registr zbraní, pokud neodporuje majetkovým a občanským právům. Nevidím zde žádný ústavní problém. Nicméně dodal, že "v žádném případě nepodporuje" vznik provinčních registrů.

Tony Bernardo je hlavním kanadským propagátorem práv majitelů zbraní, je výkonným ředitelem Canadian Sports Shooting Association a lobbystické skupiny zvané Canadian Institute for Legislative Action. "Patnáct let jsem pracoval na tom, aby se tohle povedlo. Je to pro mě velká věc." Zrušení povinné registrace dlouhých zbraní je podle něj "významným momentem" kanadské občanské společnosti. "To, co zde vidíme, je demokracie v akci. Miliony lidí řekly, že si toto nepřejí a vláda odpověděla a nyní je to zrušeno."
Originální zdroj: National Post (15. února 2012)

Další informace:
• CBC News: Timeline - The gun registry debate
• Calgary Sun: This beast deserves to die - Money gobbling long-gun registry never had the impact on violent crime its supporters suggest]]> Mannlicher 95/30 – Výstřel do historie http://zbranekvalitne.cz/clanky/53-mannlicher-95-30-vystrel-do-historie Fri, 24 Feb 2012 01:07:21 +0100 Zbraně guns.ru)--> Mnoho rakousko-uherských vojáků bylo donuceno za první světové války čelit snad nejhroznější noční můře každého bojovníka – zjištění, že mají nefunkční zbraň. Tou zbraní byla puška Mannlicher 95. Lehká, přesná, a rychle střílející zbraň, která však nebyla dostatečně odolná a spolehlivá.]]>

Nabíjení pušky (zdroj: guns.ru)

Mnoho rakousko-uherských vojáků bylo donuceno za první světové války čelit snad nejhroznější noční můře každého bojovníka – zjištění, že mají nefunkční zbraň. Tou zbraní byla puška Mannlicher 95. Lehká, přesná, a rychle střílející zbraň, která však nebyla dostatečně odolná a spolehlivá.

Přímotažné versus válcové odsuvné závěry...

Snaha dosáhnout co největší rychlosti střelby vedla ke konstrukci přímotažných závěrů. Ty umožnily přebití jen pomocí dvou pohybů, oproti klasickým válcovým odsuvným závěrům s "čtyřdobým" chodem. Díky tomu se dosáhlo nejen rychlejší střelby, ale střelec mohl během přebití dál sledovat své okolí, méně měnil postoj a držení pušky. Ovšem znamenalo to použití větší síly. Pokud byly zbraň i náboje v dobrém stavu a čisté, nebylo to nijak markantní. V případě závady ovšem narostly ovládací síly až do fyzicky nezvladatelných hodnot.



Puška Mannlicher 95/30 (zdroj: guns.ru)



...nabíjecí rámečky kontra nabíjecí pásky

Doplňování nábojových schránek (odnímatelné zásobníky se používaly v té době mnohem méně) se řešilo u tehdejších zbraní pomocí nábojových rámečků nebo pásků. Jednalo se vlastně o držáky, ve kterých byly umístěny náboje, zasunované do zbraně najednou. Od té doby se používá výraz "napáskovat" i když dnes to spíše znamená doplnit vystřílenou munici do zásobníků. Historicky mladším způsobem, který se považuje z mnoha důvodů za dokonalejší, je použití nábojových pásků. Z druhé strany je nutno říci, že nábojové rámečky, které se používaly ve stejných obdobích, nebyly o tolik horším řešením. Oba systémy měly nepřeberné množství variant.

Nevhodná kombinace?



Otvor pro vyhazování prázdných rámečků (zdroj: guns.ru)

Konstruktér Ferdinand Mannlicher zvolil pro svou zbraň kombinaci doplňování nábojů rámečkem a přímotažný závěr a vypadá to, že právě zde se nevhodné vlastnosti obou řešení sešly velmi nešťastně. Jeho konstrukce totiž nepoužívá nabíjecí rámeček jen jako držák, ze kterého se náboje přesunou při nabíjení do zbraně. Rámeček se i s náboji do zbraně vloží a stává se funkčně nezbytnou částí jejího mechanismu. Pokud nemáme rámeček k dispozici, je zbraň pouze jednoranná, na rozdíl od mnoha jiných zbraní, kde lze schránku či zásobník plnit nebo doplňovat během střelby jednotlivými náboji. Po nabití posledního náboje do komory (tedy nikoliv po jeho vystřelení, jak se můžeme občas mylně dočíst), je rámeček vyhozen otvorem ve dnu nábojové schránky. Ten není nijak chráněn a představuje otevřenou vstupní bránu pro veškeré nečistoty, jež si můžeme představit. Jakmile musel nešťastný voják lehnout do bláta, bylo zaděláno na problém...

"Naše" zbraň

Ale teď již ke konkrétnímu exempláři. Jedná se o zbraň vyrobenou zbrojovkou ve Steyeru v době první světové války. Po ní byla v třicátých letech přerážována na modernizovaný a silnější náboj označovaný jako 8x56RS. Tato úprava je zvnějšku signalizována písmenem S na hlavni. V Maďarsku upravené zbraně jsou na tom samém místě označeny písmenem H. Nevím, jestli byla jako karabina již vyrobena, či zda na ni byla upravena až dodatečně. Pažba byla při repasi převzata z jiné zbraně stejného typu, což je signalizováno nově na dřevě vyraženým číslem a přeškrtnutím čísla původního. Na závěru je číslo zbraně vytvořeno pomocí jiskření jehlou. Dřevo je místy dost otlučeno, na pažbě jsou stopy po úpravách a přestavbě. Železné části zbraně jsou celkově ve slušném stavu, vývrt bych dle jeho vzhledu označil za dostačující. Když uvážíme, že přežila dvě světové války jako služební zbraň a ne jen jako uloženka někde ve skladu, ale pravděpodobně jako zbraň pro policii či strážní oddíl (viz. úprava mušky), je zbraň ještě v docela dobrém stavu.

Střelba

Vzhledem k nízké hmotnosti zbraně a relativně výkonému náboji jsem byl především zvědavý na její zpětný ráz. Rovnou mohu říci, že to není tak hrozné, jak mne strašili. Navíc jsem už naučen držet zbraň pevně, abych neupadl leknutím, když náhodou něco trefím, takže jsem žádný extrém nezaznamenal. Přebíjení zbraně bylo rychlé a spolehlivé, jen první náboj v rámečku kladl trochu větší odpor. Chod spouště nebyl nejlepší, s dost velkým odporem. Také docházelo k viditelné deformaci hrotu u poloplášťových střel. Plné rámečky šly do závěru zasunout hladce, vyhození prázdných fungovalo spolehlivě. Největším překvapením však byla poloha středního bodu zásahu, na 70 m byl asi 20 cm pod záměrným bodem! A to při použití základního nastavení hledí, které je 500 kroků tedy po přepočtu asi 375 m. Jak jsem posléze zjistil, zbraně byly osazeny záměrně příliš vysokou muškou – údajně proto, aby se snížila ohrožená zóna při použití jako policejní a strážní zbraň. Autoři úpravy očividně svým policistům bezmezně důvěřovali...

Služební nasazení

Přes hrůzostrašné historky o tom, jak si rakousko-uherští vojáci museli při přebíjení svých zbraní pomáhat dokonce šlapáním na páku závěru, dožila se zbraň druhé světové války v armádách mnoha států. Byly to zejména nástupnické státy R-U monarchie. Některé ji sice měli už jen ve skladech jako zbraň pro druholiniové jednotky, jinde ale sloužila dále jako prvoliniová zbraň, třeba v Rakousku a částečně i v Maďarsku. To ji začalo nahrazovat až v druhé polovině třicátých let novou konstrukcí. Také Itálie, která jich po vyhrané válce měla dostatečné zásoby se jich nezbavila. Česká armáda sice původně uvažovala o zahájení výroby pušek vz. 95, ale nakonec byla zakoupena výrobní linka na zbraně Mauser 98. V Brně z náhradních dílů vyrobené zbraně dostalo posléze četnictvo a jednotky Finanční stráže. Již za Rakouska ji měly ve výzbroji i různé ostrostřelecké sbory a jim podobné civilní útvary, které si je ponechaly i za republiky. Posléze byly nahrazeny karabinou vz. 33, snad nejnádhernější zbraní vyrobenou na mauserovském základě. Věřím, že dodnes je možno najít mnoho zbraní na půdách nemovitostí, kam si je jakožto upomínku odložili váleční veteráni a určitě se vyskytovaly ve výbavě nejednoho pytláka. Pro některé státy se zbraně předělávaly na náboj Mauser, přičemž se využívalo jakýchsi vložek ve tvaru nábojových rámečků jako součásti mechanismu nábojové schránky a náboje se do schránky plnily "mauserovským" páskem. Přestavby údajně ve spolupráci se zbrojovkou ve Steyeru realizovala i belgická firma FN. Používaly je Bulharsko, Řecko a Jugoslávie. Navzdory prvoválečným zkušenostem tedy nebyla další kariéra zbraní na základě modelu 95 nijak neúspěšná. Naopak, dožily se konce své kariéry po boku slavnějších a lepších současnic spolu s nimi.



Detail vyjmutého závěru (foto: autor)

Srovnání zbraně s K31

Samozřejmě, že jako majitel švýcarské K31 jsem si ihned obě zbraně porovnal. Co se týče chodu závěrového mechanismu, spouště a kvality zpracování, K31 jasně vede. O jednoduchosti a nenáročnosti sborky a rozborky ani nemluvě. Švýcarskou zbraň lze dnes bez problémů použít i jako přesnou terčovnici nebo loveckou pušku. Popravdě je však třeba podotknout, že konstrukčně je K31 o dobrých 35 let mladší zbraní a to není málo. Také není příliš správné porovnávat zbraň, která prošla pouze mírovou službou, s veteránem dvou válek.

Proč si ji (ne)pořídit?

"Mannlicherovka" je ve své zkrácené verzi velmi hezkou zbraní, otázkou pouze je, proč by ji měl člověk pořizovat. Ovšem odpověď je nasnadě: Prostě proto, že se mu líbí. Pochopitelně, že ji mohou upotřebit i členové různých KVH a podobných spolků, protože se v menším či větším množství vyskytla na většině evropských bojišť obou světových válek. Ale ruku na srdce, pro většinu jejich členů jsou asi atraktivnější jednotky, které budou představovat raději než strážní oddíly a domobranu.

Ke zbrani je dostupné i střelivo od výrobce Prvi Partizan, v cen2 asi 22Kč/ks. Bohužel střely mají průměr .329" a tak domácí přebíječi většinou používají střely ráže .338, které si svépomocí rekalibrují. Celkem běžné a sehnatelné jsou nabíjecí rámečky a další doplňky jako bodáky a sumky.

Technický popis

Technická data:
Délka: 1000 mm
Délka hlavně: 480 mm
Hmotnost: 3,36 kg
Náboj: 8x56R(S)
Hmotnost střely: cca 13,5 gr
Úsťová rychlost: 700–750 m/s
Úsťová energie: 3300–3800 J
Puška Mannlicher M95 je opakovací zbraní s přímotažným závěrem uzamykaným otočnou hlavou s ozuby. Zbraň je zásobována ze schránky, do níž se vkládá rámeček s pěti náboji. Bez rámečku nelze zbraň použít jako opakovačku. Zbraň je opatřena pojistkou, která blokuje v zajištěném stavu úderníkovou matici a pohyb závěru. Zbraň je možno zajistit s nataženým i spuštěným mechanismem. POZOR: Ve spuštěném stavu dosedá zápalník natvrdo na zápalku náboje i při zajištění. Není tedy bezpečné vypustit úderník, pokud je v komoře nevystřelený náboj. Při případném otřesu nebo pádu by mohlo dojít k výstřelu! Tuto skutečnost jsem si ověřil nalepením samolepky na zápalku vystřelené nábojnice a spuštěním úderníku do zajištěné dolní polohy.

Schéma závěrového systému Mannlicher (zdroj: guns.ru)

Samolepka byla perforována.

Při rozborce vybijeme a zkontrolujeme zbraň, posuneme závěr do zadní polohy a stlačením jazýčku spouště do přední polohy jej uvolníme a vyjmeme z pouzdra závěru. Uzamykací ozuby se vetšinou při této operaci nastaví jakoby do uzamčené polohy. V rozborce závěru pak pokračujeme demontáží (odšroubováním) úderníkové matice. Nakonec povysuneme hlavu závěru za jejího otáčení dopředu proti směru uzamykání. Současně se oddělí i vytahovač, který vypadne. Posledním krokem je demontáž matice kryjící a zadržující pružinu úderníku. Pozor, pružina je stlačená! Rozborku provádíme opačným způsobem. Lze doporučit pomoci si při sborce i rozborce občas poklepem gumovou paličkou.

Tento článek byl otištěn v časopise Zbraně & náboje 01/2011.
Uveřejněno se souhlasem redakce a autora.
]]> Peníze.cz: Češi jsou střelci! Legálně držených zbraní je u nás přes sedm set tisíc http://zbranekvalitne.cz/clanky/52-penizecz-cesi-jsou-strelci-legalne-drzenych-zbrani-je-u-nas-pres-sedm-set-tisic Mon, 13 Feb 2012 16:44:41 +0100 Ostatní Oleg Volk)--> Na stránkách Peníze.cz se objevil zajímavý článek o zbraních v ČR. Příjemně nás potěšila jeho vyváženost i to, že je v článku zmíněno sdružení LEX a citován jeden z členů představenstva. V neposlední řadě pak také velmi rozumné vyjádření MV k tématu psychotestů.]]>

Ilustrační foto (autor: Oleg Volk)

Na stránkách Peníze.cz se objevil zajímavý článek o zbraních v ČR. Příjemně nás potěšila jeho vyváženost i to, že je v článku zmíněno sdružení LEX a citován jeden z členů představenstva. V neposlední řadě pak také velmi rozumné vyjádření MV k tématu psychotestů.

Češi jsou střelci! Legálně držených zbraní je u nás přes sedm set tisíc

Starý vtip říká, že optimista se učí anglicky, pesimista rusky a realista se učí střílet. A někteří realisté trvají na tom, že vůbec nejde o vtip. Zajímá vás, kolik vašich spoluobčanů legálně drží střelnou zbraň? Nezačíná Česko připomínat Divoký západ?

Řekli byste, že se zhoršující se ekonomickou situací roste chuť střílet? Statistky odpovídají: Jak u koho. Střelců v Česku v posledních letech nepřibývá, zato zbraní skokově. „Od roku 2003 je počet držitelů zbrojního průkazů téměř konstantní. Zvyšuje se pouze počet legálně držených zbraní podléhajících registraci. To znamená, že držitelé zbrojního průkazu si pořizují další zbraně, ale nezvyšuje se podíl ozbrojených osob,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Denisa Čermáková. „Ozbrojených osob“ je u nás několik set tisíc. „K 31. prosinci 2011 bylo na území České republiky evidováno celkem 311 667 držitelů zbrojního průkazů,“ doplňuje přesné aktuální údaje šéfka ředitelství pro zbraně a bezpečnostní materiál Police ČR Hana Tröberová. Zbraní mezi nimi jen za posledních šest let přibylo sto tisíc. Celkový počet legálně držených zbraní v Česku se tak přehoupl přes sedm set tisíc. Nutno dodat, že s počtem legálních zbraní neroste počet přestupků a trestných činů s nimi souvisejících.

Jak si rostoucí počet zbraní vysvětlit? Ekonomická krize za tím asi přece jenom nebude.

„Přibývá zejména zbraní kategorie C, kam náleží značná část loveckých zbraní, což může souviset s dlouhou tradicí myslivosti v České republice. Nárůst počtu zbraní může být také důsledkem zvýšeného zájmu o sportovní střelbu,“ míní mluvčí ministerstva vnitra Čermáková.

Podle Davida Karáska ze sdružení na ochranu práv majitelů zbraní Gunlex se také hodně změnil přístup společnosti. „Zbraň přestává být považována za něco nemorálního. Lidé pochopili, že zbraně mají ve společnosti své legitimní místo. Značně tomu napomohl i vzestup sportovní střelby, která veřejnosti ukázala držení zbraní v trochu jiném světle,“ říká Karásek.

Jak na zbrojní průkaz a kolik stojí

Získat zbrojní průkaz není nijak složité. Zažádat o něj musíte na místně příslušném oddělení Policie ČR. Pak už je všechno podobné jako u řidičáku. Zbrojní průkazy se dělí do několika skupin. Pro všechny platí několik obecných podmínek, které najdete v boxu. Podobně jako u řidičáku také musíte složit teoretickou a praktickou část zkoušky. V první se testuje hlavně znalost zákona o zbraních a souvisejících vyhlášek, ve druhé střelba na terč a manipulace se zbraní. Komisaře musíte přesvědčit, že dokážete se zbraní bezpečně zacházet, poradíte si s nejčastějšími závadami a svedete ji rozebrat a vyčistit.

Za zkoušku zaplatíte zhruba 1300 korun, odměna komisaře dělá 300 korun. Potvrzení do lékaře obvykle přijde na 300–500 korun. Pokud vás pošle na psychologické vyšetření, ještě si připlatíte. Za vydání zbrojního průkazu zaplatíte dalších 500 korun. Pokud si děláte průkaz na více skupin současně, cena se násobí. Připravte si tedy minimálně dva a půl tisíce. A to jsme nezapočítali kurz na střelnici, bez kterého se většina začátečníků neobejde. Jeho cena začíná u 800 korun, obvykle se však pohybuje v řádech tisíců – záleží, kolik lekcí si zaplatíte.

Povinné psychotesty?

Pravidelně se ozývají hlasy, které volají po tom, aby se pravidla pro vydávání zbrojního průkazu zpřísnila. Často se skloňují například povinné psychologické testy. Dnes se jim musí podrobit pouze člověk, u kterého má lékař vydávající potvrzení o zdravotní způsobilosti nějakou pochybnost. Debata o povinných psychotestech se obvykle rozvíří po mediálně propírané vraždě – například po smrtící střelbě Bohumíra Ďurička na Václava Kočku mladšího.

Zastánci tvrdí, že psychologové mohou odhalit sklony k agresivitě a předejít tak zbytečnému násilí s nevratnými následky. Odpůrci razí liberální přístup, podle kterého má každý člověk právo na ochranu své bezpečnosti a majetku. Upozorňují navíc, že každé omezení by vedlo k rozbujení černého trhu.

Ministerstvo vnitra zavedení povinných psychotestů nakloněno není. Stačí prý, že všichni držitelé zbrojního průkazu musejí každých pět let absolvovat prohlídku zdravotní způsobilosti. „Pokud by museli opakovat i psychologické testy, došlo by k výraznému zatížení klinických psychologů, k finančnímu zatížení držitelů zbrojních průkazů – a to vše za situace, kdy jakákoli právní úprava nemůže zcela vyloučit ojedinělé excesy. Nejednoznačná je i diagnostická efektivita,“ argumentuje mluvčí ministerstva. A kdyby se psychotesty dělaly jen při první žádosti o vydání zbrojního průkazu? Pak by byl podle ministerstva jejich účinek nedostatečný, protože psychický stav osob se v čase mění.

Ze zákona o zbraních vyplývá, že všichni lékaři, kteří zjistí skutečnosti, které by mohly vést ke změně posudku o zdravotní způsobilosti, mají povinnost oznámit je posuzujícímu lékaři. Ten pak vydá nový posudek a oznámí změnu Policii České republiky, která dotyčnému střelci odejme zbrojní průkaz i zbraň. „Právní úpravu proto není třeba měnit, ale pouze v plné míře využívat,“ zdůrazňuje mluvčí Čermáková.

Zpřísňování pravidel nepodporuje ani David Karásek ze sdružení Gunlex. „I v oblasti regulace zbraní platí, že méně je někdy více,“ míní. Nucené snížení počtu legálních zbraní podle něj obvykle bývá doprovázeno nárůstem počtu nelegálních zbraní. „České předpisy jsou nastaveny v optimálním rozmezí: držení zbraní je zakázáno pouze osobám prokazatelně problematickým, zatímco normální občan si může bez větších problémů pořídit zbraň legální, tedy registrovanou a dohledatelnou,“ vysvětluje Karásek.

Podle výzkumu agentury GfK z roku 2009 by však většina lidí – celých 65 procent – zpřísnění pravidel uvítala. Dalších 20 procent by jejich držení civilistům úplně zakázalo. Celkem 57 procent lidí uvedlo, že má z ozbrojených spoluobčanů strach.

Co když zbraň najdu nebo zdědím?

Do přímého kontaktu se zbraní se můžeme dostat i bez vlastního přičinění, aniž bychom o to stáli či usilovali. A nechme stranou situaci, kdy nám ji někdo namíří ke spánku. Může se stát, že zbraň zdědíme nebo najdeme. Co si počít potom? Zeptali jsme se přímo na ředitelství pro zbraně a bezpečnostní materiál Police ČR. Pokud zdědíte zbraň, jejíž držení vyžaduje zbrojní průkaz, máte dva měsíce na to, abyste zažádali o jeho vydání. Pokud o zbraň ani zbrojní průkaz nestojíte, máte další tři zákonné varianty: převést zbraň na jiného oprávněného uživatele, požádat na policii o povolení ke znehodnocení zbraně (které má ovšem přísná pravidla) nebo požádat policii o předání zbraně podnikateli v oblasti zbraní a střeliva za účelem prodeje či úschovy. V případě nálezu zbraně je postup jednoznačný: „Každý, kdo nalezne zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní nebo zbraň kategorie D, munici nebo výbušninu, je povinen neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie, anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie,“ shrnuje šéfka ředitelství pro zbraně a bezpečnostní materiál Police ČR Hana Tröberová.
Tento článek byl převzat ze stránek Peníze.cz,
kde byl uveřejněn 13. února 2012
]]> Aktualizace zákonů http://zbranekvalitne.cz/clanky/51-aktualizace-zakonu Wed, 01 Feb 2012 20:11:38 +0100 Zbraně Kvalitně legislativní sekci. Zároveň jsme provedli kontrolu aktuálnosti našich testových otázek.]]> legislativní sekci. Zároveň jsme provedli kontrolu aktuálnosti našich testových otázek.

Aktualizovány byly následující zákony a vyhlášky:
Dále bylo přidáno následující nařízení vlády:

Zkontrolovali jsme také naše testové otázky – nadále jsou aktuální, tj. shodné s verzí zveřejněnou Ministerstvem vnitra ČR.]]> Vše nejlepší do roku 2012 http://zbranekvalitne.cz/clanky/50-vse-nejlepsi-do-roku-2012 Wed, 04 Jan 2012 01:53:20 +0100 Zbraně Kvalitně I zde na ZbraněKvalitně se máme za čím ohlížet. ]]> I zde na ZbraněKvalitně se máme za čím ohlížet.




V březnu jsme vám přinesli fotoreportáž z německého Norimberku, kde se každoročně koná největší evropská výstava zbraní a příslušenství IWA. I letos se vám pokusíme přiblížit zbraňové novinky a zajímavosti, které výrobci a prodejci v Německu představí.

V červnu se konal náš vůbec první oficiální střelecký sraz a dovolím si tvrdit, že byl velice úšpěšný. Měli jsme tak možnost seznámit se s novými střeleckými kolegy či se znovu setkat se starými známými. Určitě už z dálky bylo slyšet, že se na střelnici sešlo mnoho různých zajímavých zbraní, které si každý chtěl ozkoušet. Ve chvílích oddechu nám Lucka zprostředkovala velmi zajímavý kurz první pomoci, večer nám Sided ukázal základy přebíjení a kdo vydržel do neděle, mohl se podívat, že i Bobři umí létat na padáku. O kulinářské zážitky se nám postaral místní hostinský, pan Vlček – například čerstvým uzeným ze střelniční udírny.
Mimochodem, Zoufalec náš sraz shrnul do statistiky:
Počet výstřelů:7931 ks, tj. průměrně 12 ran/min, tj. 1 rána každých 5 vteřin
Hmotnost vystřílených nábojů:110 kg
Hmotnost olova poslaného do valu:  67,9 kg
Hmotnost spáleného prachu:6,22 kg
Hmotnost vystřelených nábojnic:35,88 kg
Hybnost střel:30921 kg·m·s-1
Celková energie:6 690 600 J
A to tam určitě mnohé chybí, nemluvě o střelbě z kanonu!

Sraz pro vás pochopitelně plánujeme i letos. Předpokládaný termín je 25.+26. srpen 2012, opět na táborské střelnici. Další informace budeme postupně doplňovat – prozatím se podívejte do našeho fóra, kde můžete také diskutovat o programu srazu.

Loni se také začalo objevovat více článků a letos se snad budou objevovat ještě častěji. A přidat se můžete samozřejmě i vy! Máte nápad na zajímavý článek, který by zajímal i ostatní střelce? Umíte se čtivou formou podělit o své znalosti s ostatními? Dejte nám vědět! Nejlépe soukromou zprávou na našem fóru.

Rozšířili jsme stránku Nauka o zbraních ve snaze novým žadatelům o ZP ještě více usnadnit přípravu na zkoušku odborné způsobilosti. I během loňského roku jsme tak pomohli desítkám (možná i stovkám?) střelců se získáním ZP nebo rozšířením jeho skupin.

Vytvořili jsme registrační systém pro závody LOS, který závodníkům i organizátorům závodů usnadní přihlašování do soutěží. Pokud jste na žádném závodě LOS ještě nebyli a rádi byste to zkusili, určitě se koukněte do kalendáře závodů, kdy a kde se chystá další závod poblíž vás.

V našem fóru se živě diskutuje. Za loňský rok přibylo více než sedm tisíc nových příspěvků a neustále nám přibývají noví členové. Přesto si stále udržuje svoji přátelskou atmosféru – ale to určitě posoudíte nejlépe vy sami, členové fóra. A pokud ještě členy nejste, zaregistrujte se a zapojte se do diskuse!

Nezapomeňte, že průběh nového roku 2012 můžete sledovat spolu s námi v prvním kalendáři ZbraněKvalitně!

Dovolte mi tedy jménem celého týmu ZbraněKvalitně Vám všem popřát vše nejlepší do nového roku!
Pevnou ruku, zdravé oči a samé desítky!


Pokud jste uživateli Facebooku, můžete si přidat i náš fb profil. Doporučte ho také svým přátelům se zájmem o zbraně a střelbu!]]> V německých Brémách uvažují o zavedení daně na zbraně http://zbranekvalitne.cz/clanky/49-v-nemeckych-bremach-uvazuji-o-zavedeni-dane-na-zbrane Wed, 16 Nov 2011 15:40:23 +0100 Události Svobodné hanzovní město Brémy) by rádi zavedli daň pro držitele zbraní. Podle německého deníku Bild za tím stojí zejména snaha o zalepení děr zemského rozpočtu, ale také pokus o snížení počtu legálně držených zbraní mezi lidmi.]]> Svobodné hanzovní město Brémy) by rádi zavedli daň pro držitele zbraní. Podle německého deníku Bild za tím stojí zejména snaha o zalepení děr zemského rozpočtu, ale také pokus o snížení počtu legálně držených zbraní mezi lidmi.

Brémská Sociálnědemokratická strana (SPD) by ve své spolkové zemi ráda zavedla daň na zbraně. Podle té by měli v budoucnu všichni držitelé zbraní platit ročně 300 Euro (zhruba 7 500 Kč, pozn. překl.). Z placení daně budou vyjmuti pouze ti, kteří zbraně používají k výkonu svého zaměstnání či povolání, jako např. policisté či myslivci.
"Díky zdanění bychom mohli dosáhnout navýšení příjmů rozpočtu až o pět milionů eur," řekl šéf frakce SPD Björn Tschöpe.


V dnešním obsáhlejším článku se můžeme dočíst celou pravdu, která zní ještě hůř. Nemá jít pouze o daň pro každého držitele zbraně či zbraní, ale daň se má platit za každou legálně drženou zbraň! Pro mnohé střelce to tedy může znamenat praktický zákaz držení zbraní, protože si svůj sport nebo osobní ochranu kvůli nesmyslné dani nebudou moci dovolit. Je také možné, že takové rozhodnutí způsobí nárůst počtu nelegálně držených zbaní.
Ve spolkové zemi Brémy je kolem 18 300 legálně držených zbraní, jejichž zdanění by tak vyneslo již zmiňovaných více než pět milionů eur ročně (zhruba 140 milionů korun).

V návrhu SPD se dále píše:
Každé takové snížení (počtu legálně držených zbraní) je žádoucí, neboť v předchozích dvaceti letech bylo v Německu legálně drženými zbraněmi zabito přes 100 lidí.


Ponechme stranou, zda je toto číslo pravdivé (všichni určitě dobře víme, že politici si umí podobná čísla tahat z rukávu během okamžiku), ale zastavme se u něj. Pokud si to rozpočteme, dojdeme k hodnotě zhruba 0,006 případů za rok na 100 000 obyvatel (standardní míra). Aniž bychom chtěli snižovat závažnost této statistiky, je na místě otázka, zda nemá Německo žádné závažnější problémy, které je třeba řešit? Pro srovnání, například úmrtnost při dopravních nehodách se v Německu v posledních deseti letech pohybovala mezi 5 až 9 úmrtími na 100 000 obyvatel (v ČR to bylo 9 až 14).
Zadruhé, toto číslo neříká nic o tom, kolik úmrtí z toho počtu způsobili například myslivci a lovci, kteří mají být z této nové daně vyjmuti. Nabízí se tak otázka, zda nemá tato výjimka za cíl pouze to, aby část střelců mlčela, když se útočí na jinou skupinu. Nepřipomíná vám to něco?

Daň má začít platit už od 1. ledna 2012.



Zdroj:
• Bild: Bremer SPD will Waffensteuer
• Bild: Bremer SPD plant Waffensteuer]]> Osm nejvzdálenějších odstřelovačských zásahů http://zbranekvalitne.cz/clanky/48-osm-nejvzdalenejsich-odstrelovacskych-zasahu Tue, 18 Oct 2011 15:49:51 +0200 Ostatní Guns&Ammo nedávno zveřejnil aktuální žebříček těch nejdelších odstřelovačských zásahů v moderní vojenské historii. Je třeba podotknout, že v tabulce by mohl být i jeden střelec z 19. století – lovci bizonů jménem Billy Dixon se prý podařilo v Druhé bitvě u Adobe Walls sestřelit Indiána z koňského sedla na úctyhodnou vzdálenost 1 538 yardů (1 406 metrů). Na rozdíl od dnešních odstřelovačů mu k tomu postačila černoprachá puška Sharps jen s otevřenými mířidly.]]> Guns&Ammo nedávno zveřejnil aktuální žebříček těch nejdelších odstřelovačských zásahů v moderní vojenské historii. Je třeba podotknout, že v tabulce by mohl být i jeden střelec z 19. století – lovci bizonů jménem Billy Dixon se prý podařilo v Druhé bitvě u Adobe Walls sestřelit Indiána z koňského sedla na úctyhodnou vzdálenost 1 538 yardů (1 406 metrů). Na rozdíl od dnešních odstřelovačů mu k tomu postačila černoprachá puška Sharps jen s otevřenými mířidly.

8.   Staff Sergeant Jim Gilliland – zásah na 1 367 yardů (1 250 m)



foto: wikipedia.com

Datum: 27. září 2005
Puška: M24 (vojenská verze kulovnice Remington 700)
Náboj: 7,62×51 mm NATO
Národnost: USA
Vojenská jednotka: 2. prapor, 69. obrněný pluk, 3. pěchotní divize, odstřelovačký tým Shadow (Stín)
Válečný konflikt: Válka v Iráku; Ramadi
Detaily zásahu: Přestože toto není zásah na největší vzdálenost v dějinách, je považován za nejvzdálenější zásah s tímto poměrně běžným střelivem. Gilliland použil standardní pušku M24 se střelivem 7,62×51 mm NATO, mezi civilisty více známém jako .308 Winchester – populární ráže (nejen) mezi americkými lovci jelenů.
Komentář odborníka: "Při zkoumání detailů těchto osmi odstřelovačkých zásahů jsem si všiml, že pouze jediný byl proveden se střelivem ráže 7,62×51 mm. Ve všech ostatních případech byla použita ráže .50 nebo náboj .338 Lapua. Je zde vidět, jaký vliv měly nové technologie na rozvoj zbraňových systémů. Americká armáda dříve pro odstřelovače či obecně přesné vzdálené zásahy tradičně používala náboj 7,62×51 mm. Při střelbě těmito relativně malými rážemi má ale klima a prostředí na projektil větší vliv, zejména při vzdálenostech nad 300 metrů."
— CW3 (US Army Special Forces, ve výslužbě) D. Brad Smith


7.   neznámý norský odstřelovač – zásah na 1 509 yardů (1 380 m)



foto: barrett.com

Datum: listopad 2007
Puška: Barrett M82A1
Náboj: Raufoss NM140 MP (12,7 mm víceúčelové střelivo)
Národnost: Norsko
Vojenská jednotka: 2. prapor Norské armády
Válečný konflikt: Válka v Afghanistánu


6.   Corporal Christopher Reynolds – zásah na 2 026 yardů (1 853 m)



foto: accuracyinternational.com

Datum: srpen 2009
Puška: Accuracy International L115A3
Náboj: .338 Lapua Magnum LockBase B408
Národnost: UK
Vojenská jednotka: 3 Scots: The Black Watch (Černá hlídka)
Válečný konflikt: Válka v Afghanistánu
Detaily zásahu: Po více než třech dnech čekání na střeše domu se skotskému odstřelovači Reynoldsovi podařilo ze vzdálenosti téměř dvou kilometrů zastřelit talibánského vůdce přezdávaného "Mula"; tento vůdce byl zodpovědný za několik útoků na britské a americké vojáky. Reynolds je členem elitní skotské jednotky 3 SCOTS: The Black Watch, jejíž historie sahá téměř tři století nazpět. Dejte si pozor na chlapy v kiltu.
Komentář odborníka: "Další zajímavá věc, kterou zde vidím, je stále častější užívání ráže .338 Lapua koaličními jednotkami na bojištích v Iráku a Afghanistánu. Tento náboj skvěle zaplňuje mezeru mezi rážemi 7,62×51 mm a .50. Díky velikosti, hmotnosti a snadné manipulaci by při mém osobním výběru odstřelovací pušky byly na prvním místě právě ty v ráži .338 nebo 7,62. Co se tréninku týče, dalo by se argumentovat i nižšími náklady na výcvik střelby s ráží .338 Lapua díky tomu, že na těžší a rychlejší střelu .338 (letící rychlostí kolem 3 071 fps) nemají okolní podmínky, jako boční vítr, takový vliv jako na 178 grainovou (11,5 g) střelu M118LR letící rychlostí kolem 2 580 fps."
— CW3 (US Army Special Forces, ve výslužbě) D. Brad Smith


5.   Gunnery Sergeant Carlos Hathcock – zásah na 2 500 yardů (2 286 m)

Datum: únor 1967
Puška: kulomet M2 Browning
Náboj: .50 BMG
Národnost: USA
Vojenská jednotka: Námořní pěchota Spojených států
Válečný konflikt: Válka ve Vietnamu
Detaily zásahu: Carlos Hathcock je v americké Námořní pěchotě legendou. Jeho rekord nejvzdálenějšího odstřelovačského zásahu zůstal nepřekonán po 35 let. Během své kariéry úspěšného odstřelovače však zaznamenal dalších 92 potvrzených zásahů. V jednu dobu byla na jeho hlavu Severokorejskou armádou dokonce vypsána odměna 30 000 dolarů. Avšak přestože každý severokorejský sniper si přál dostat se "Bílému pírku" ("White Feather" - přezdívka, kterou Hathcock dostal od NVA a Vietcongu, protože si na svůj polní klobouk často připínal bílé pírko) na kobylku, nikdo nebyl úspěšný. Kariéru úspěšného mariňáckého odstřelovače ukončila až nastražená mina, na kterou jeho jednotka najela. Dodnes je však Hathcock řazen na čtvrtém místě mezi americkými odstřelovači v počtu potvrzených zásahů.


4.   Sergeant Brian Kremer – zásah na 2 515 yardů (2 300 m)



foto: barrett.com

Datum: březen 2004
Puška: Barrett M82A1
Náboj: Raufoss NM140 MP (12,7 mm víceúčelové střelivo)
Národnost: USA
Vojenská jednotka: 2. Ranger prapor
Válečný konflikt: Válka v Iráku
Detaily zásahu: Kremerův zásah je jedním ze dvou v tomto seznamu, které se udály v Iráku. Jeho zásahu z roku 2004 chybělo jen 150 yardů k vytvoření nového rekordu a zůstal pouhých 11 yardů za Perryho výkonem. Zařadil se tak v té době na třetí místo v žebříčku nejvzdálenějších odstřelovačkých zásahů.


3   Master Corporal Arron Perry – zásah na 2 526 yardů (2 310 m)



foto: mcmfamily.com

Datum: březen 2002
Puška: McMillan Tac-50
Náboj: Hornady A-MAX .50 (.50 BMG)
Národnost: Kanada
Vojenská jednotka: 3. prapor kanadské lehké pěchoty princezny Patricie
Válečný konflikt: Válka v Afghanistánu
Detaily zásahu: Perry se udržel na místě odstřelovačského rekordmana pravděpodobně nejkratší dobu v historii. Jen dva týdny poté, co se mu svým zásahem na 2 526 yardů podařilo překonat dlouholetý rekord Carlose Hathcocka, byl z trůnu sesazen svým týmovým kolegou Robem Furlongem.


2   Corporal Rob Furlong – zásah na 2 657 yardů (2 430 m)



foto: mcmfamily.com

Datum: březen 2002
Puška: McMillan Tac-50
Náboj: Hornady A-MAX .50 (.50 BMG)
Národnost: Kanada
Vojenská jednotka: 3. prapor kanadské lehké pěchoty princezny Patricie
Válečný konflikt: Válka v Afghanistánu
Detaily zásahu: Během operace Anaconda v Afghánském údolí Šahi Kot spatřil desátník Furlong na svahu tři ozbrojence Al–Káidy, jak se snaží zaujmout pozici u kulometu RPK. Jeho první rána kulometčíka minula a druhá se trefila do batohu. Avšak třetí střela z pušky McMillan Tac-50 zasáhla protivníkův trup a na místě ho zabila. Na tuto vzdálenost trvalo projektilům o úsťové rychlosti 2 700 fps (823 m/s) téměř čtyři vteřiny, než doletěly k cíli.
Komentář odborníka: "Zbraň v ráži .50 je skvělým odstřelovačkým nástrojem při použití lafety nebo i při střelbě ze vzduchu, ale bez lafetace může být její využití vzhledem k velikosti a hmotnosti trochu komplikované. Pušky Barrett se standardní 29 palcovou hlavní váží celých 14 kg a zhruba o půl kilogramy méně s 20 palcovou hlavní. Jejich účinný dostřel 1 800 metrů je úctyhodný; oproti tomu AI L11A3 s necelými sedmi kilogramy má účinný dostřel 1 500 metrů. Neříkám, že zbraně ráže .50 nemohou být využity během pěších operací, samozřejmě mohou, ale je k tomu třeba tým vojáků, podobně jako pro skupinově obsluhované zbraně. To není velmi praktické."
— CW3 (US Army Special Forces, ve výslužbě) D. Brad Smith


1.   Corporal of Horse Craig Harrison – zásah na 2 707 yardů (2 475 m)



foto: accuracyinternational.com

Datum: listopad 2009
Puška: L115A3 Long Range Rifle
Náboj: .338 Lapua Magnum LockBase B408
Národnost: UK
Vojenská jednotka: Household Cavalry (Královská kavalerie)
Válečný konflikt: Válka v Afghanistánu
Detaily zásahu: V listopadu roku 2009 krycí palby pro hlídku Afghánské národní armády jižně od Musa QalaPo prvotním nastřelení cíle devíti ranami se Harrisonovi a jeho spotterovi (pozorovateli) Cliffovi O'Farrellovi podařilo zasáhnout posloupnými zásahy dva talibánské kulometčíky, . Harrison poznamenal, že v té chvíli byly perfektní podmínky pro střelbu na dlouhé vzdálenosti – bezvětří, příjemné počasí a neomezená viditelnost.
Komentář odborníka: "Globální válečné konflikty v posledních 25 až 30 letech se odehrávaly nejčastěji na území měst nebo okolo nich. To je způsobeno tím, že podle odhadů žije zhruba 70 % světové populace ve městech či na předměstích a pochopitelně i budoucí konflikty budou toto procento kopírovat. Poptávka po perfektně vycvičených odstřelovačských týmech vybavených špičkovou technikou, které budou schopny precizně zasahovat cíle v místech, kde se ozbrojený nepřítel mísí s neozbrojenými civilisty, tak bude nadále stoupat. Jsem si jistý, že v současných i budoucích konfliktech, kde budou nasazeni odstřelovači, uvidíme ráži .338 Lapua čím dál častěji."
— CW3 (US Army Special Forces, ve výslužbě) D. Brad Smith


Pozn. překl.: Odstřelovačkým zásahem je v textu míněno potvrzené zasažení protivníka a jeho zneškodnění (kill shot).

Originální zdroj: Guns&Ammo]]>