Jsou to grainy.

Kdysi se nábojnice vyráběly jinak, těch způsobů bylo několik a hlavní rozdíl byl v tom, že okolo zápalky nebyl až do průměru nábojnice plný materiál, ale pouze nějaká konstrukce k jejímu uchycení. Proto byl objem těchto nábojnic o něco větší a 13 grs černého prachu do nich vešlo.

Něco se podělat, správně česky põ$rat, se může kdykoliv a cokoliv !!! :D Černým prachem ani bezdýmným a ani tuto ráž jsem nepřebíjel, mám ale za to (bez záruky), že originální mazání střely Ares by mohlo v krátké hlavni revolveru při použití černého prachu stačit, snad nebudeš střílet mnoho nábojů b...

Audis: Jezekif samozřejmě myslel otvírání nábojnic, nikoli košíků. Otvírání hvězdiček a po výměně broků za slugy opět uzavření do hvězdy se mi osvědčilo mnohem lépe než vyřezávání hvězdy, ale nejlepší, jak z hlediska přesnosti, tak čistoty vyhoření prachu, bylo kompletní přebití vystřelené nábojnice...

Sonor, podívej se na předešlou stránku.

Spíš si myslím, že prach nevyhoří a z brokny bude plamenomet.
Uvědom si, že:
1) Asi odřízneš uzavření nábojnice - snížíš tlak
2) Slug má pouze 2/3 váhy broků - snížíš tlak
3) Broky se pod tlakem roztahují, mají větší tření o stěnu hlavně, slug ne - další snížení tlaku

Střela SWC není až tak zajímavá, je to vlastně takový univerzál, kříženec mezi FN a WC střelami. Její olověná “střižná hrana” je skvělá do papíru, ale do tuhé srsti a kůže prasete, mnohdy slepené krunýřem z bláta, do svalů a kostí už si tak jistý nejsem, odhaduju, že by se hrana brzo strhla a střela...

Explosia vydala nové tabulky 2019
https://explosia.cz/app/uploads/2019/04 ... 019_CZ.pdf

ToF: Na téma 357 magnum od Fiocchi už jsem psal ve vláknu “Revolvery Alfa Proj v Praze”, na str. 3, je v tabulce uvdena i rychlost LSWC 158 grs 400 m/s, tj. 819 J, ovšem z 255 mm dlouhé zkušební hlavně , ze 4” nebo 6” revolveru jí nedosáhneš. Posuzovat energii nebo hybnost střely podle zpětného rázu...

Název “flinta” nepochází z němčiny, nýbrž z angličtiny, “flint” je anglicky pazourek, který se používal jako křesací kámen a název se tak přenesl i na pušku – křesadlovku. A nic bych nedal za to, že k tomu došlo v době, kdy se ještě nerozlišovalo mezi “brokovnicí” a “kulovnicí”, do předovky s hladko...

A zde je tabulka pro ráž 12 s prachem Vectan A0, ta uvádí, že pod těžší střelu mám sypat víc prachu.

U loveckých nábojů je v tom kus logiky, ale proč je to např. v přiložené tabulce naopak?

Už jsem to napsal, oba způsoby jsou při přebíjení podle tabulek možné a jak to dělají muničky se normální smrtelník nejspíš nedoví. Navíc je tu možnost, že pod těžší střelu nasypou jiný prach.

Zda se se zvyšující váhou střely zvyšuje nebo snižuje navážka prachu záleží na tom, z čeho vycházel tvůrce tabulek. Jestli si u nábojů s lehkou střelou nechal dosti velkou tlakovou rezervu, může při těžší střele zvýšit dávku prachu, tím se zvýší tlak a náboj je schopný dosáhnout stejné nebo podobné ...

Ono je to ještě trochu jinak. Jestli vyřezáváš uzavírací hvězdu a nahrazuješ broky stejně těžkým slugem, tak: - vyřezáním hvězdy snižuješ pevnost uzavření náboje a tím i dosažený tlak - broky tlačené při výstřelu košíkem nebo zátkou se pohybují nejen dopředu, ale i do stran, tím zvyšují tření v hlav...