Smrt za krádež je vždy nepřiměřená obrana a neobhájitelná
Z pohledu zákona máš nejspíš pravdu. A ne, nestřílel bych po klukovi, co mně jde ukrást jedno jabko, konec konců, kdyby si o něj slušně řekl, dal bych mu ho sám.
Zloděje, kteří mně právě očesali celoroční dřinu ve vinohradě nebo jabloňovém sadu a ujíždí mně s ní neznámo kam, podle toho taky nesmím nijak postihnout, pokud ujíždí a nenapadají mě, přestože útok na majetek podle zákona stále trvá. A to je špatně, protože mě právě připravili o obživu na celý rok. Naštěstí už nežijeme ve středověku, takže existují pojistky, půjčky, sociální výpomoc a podobně, takže nejspíš moje rodina neumře hlady. Ale princip zůstal. V konečném důsledku jsem právě ve prospěch dotyčných zmetků odpracoval rok nucených prací a zákon mně znemožnil se tomu bránit. Dokud se mně můj majetek nevrátí, útok na majetek stále trvá. Opravdu ti to přijde správné, že se nesmím podle zákona bránit trvajícímu útoku na majetek?
EDIT: Urdo, já myslím, že jak já, tak Carloss jsme klidní. Nepozoruju, že bychom si nadávali ani se uráželi. Jen si vyměňujeme názory na danou věc, které se liší. Na mém respektu k Carlossovi se nic nemění tím, že se mnou nesouhlasí
Zloděje, kteří mně právě očesali celoroční dřinu ve vinohradě nebo jabloňovém sadu a ujíždí mně s ní neznámo kam, podle toho taky nesmím nijak postihnout, pokud ujíždí a nenapadají mě, přestože útok na majetek podle zákona stále trvá. A to je špatně, protože mě právě připravili o obživu na celý rok. Naštěstí už nežijeme ve středověku, takže existují pojistky, půjčky, sociální výpomoc a podobně, takže nejspíš moje rodina neumře hlady. Ale princip zůstal. V konečném důsledku jsem právě ve prospěch dotyčných zmetků odpracoval rok nucených prací a zákon mně znemožnil se tomu bránit. Dokud se mně můj majetek nevrátí, útok na majetek stále trvá. Opravdu ti to přijde správné, že se nesmím podle zákona bránit trvajícímu útoku na majetek?
EDIT: Urdo, já myslím, že jak já, tak Carloss jsme klidní. Nepozoruju, že bychom si nadávali ani se uráželi. Jen si vyměňujeme názory na danou věc, které se liší. Na mém respektu k Carlossovi se nic nemění tím, že se mnou nesouhlasí
Poněkud se opět mýlíš. Zákon Ti nezakazuje bránit majetek... To přece vůbec není pravda... Ale střelba na prchajícího zloděje je prostě zcela a úplně vybočením z NO. Bránit majetek lze mnoha různými způsoby. Můžeš je třeba pronásledovat, spolupracovat s policií, protože takový útok na svá zákonná práva si přeci nenecháš líbit a jsi jistě zákonů dbalý občan... A hle... oni po Tobě začali i střílet... Nuž.. nezbývá, než se začít pránit. Jistě, že taky adekvátně... Tedy vždy jde právě o tu přiměřenost. A všichni víme, že obrana musí být vždy důraznější, než samotný útok. A i soudy na to již přišly.. Aspoň občas... Proto je tam to "zcela" a "zjevně"... A jelikož "jsme lidi a ne zvířata" (k čemuž já osobně mám značné výhrady) tak si "ceníme lidského života v obecné rovině"... a bla bla bla... Proto "nepovyšujeme majetek nad život" a bla bla bla... Ale takový je řád naší kulturní společnosti.
btw.. je zajímavé sledovat, jak někteří zastánci CD viděj "jiný řád věcí v jiných kulturách" tak začnou tvrdit, že právě ta naše kultura je přeci ta lepčí, humánnější, lidštější... bla bla bla... Není to poněkud pokrytecký a sebestředný postoj? Opět... v obecné rovině se mi chce z nás, "lidí"... zvracet...
btw.. je zajímavé sledovat, jak někteří zastánci CD viděj "jiný řád věcí v jiných kulturách" tak začnou tvrdit, že právě ta naše kultura je přeci ta lepčí, humánnější, lidštější... bla bla bla... Není to poněkud pokrytecký a sebestředný postoj? Opět... v obecné rovině se mi chce z nás, "lidí"... zvracet...
Pokud by jsi zloděje metráku jablek pronásledoval a skončilo to přestřelkou, byl bych zvědav na posouzení konkrétní situace soudem. Oni totiž celkem úspěšně mohou tvrdit, že byli pronásledováni, že onen "obránce majetku" na ně útočil a bránili se tedy naopak oni. Samozřejmě beru hypotetický případ, kdy je honím dva kilometry a ke střetu dojde úplně mimo místo předchozí krádeže. Tak jasné to podle mě zase není. Bohužel.
Carloss píše:... Ale střelba na prchajícího zloděje je prostě zcela a úplně vybočením z NO....
A to je právě podle mě chyba, že se to takto posuzuje. Já si myslím, že to je pořád ještě NO, právě z definice toho, že útok na majetek trvá. Proč si to myslím, to jsem napsal v předchozích příspěvcích.
Ano, soudci se mnou nesouhlasí. Nikoliv zákon, protože o přiměřenosti rozhoduje soudce (popř. policie tím, že to uzavře na místě, k čemuž má právo ale skoro nikdy to pravděpodobně z důvodů předposranosti nedělá). V zákoně není řečeno, že nesmím střílet na prchajícího zloděje (útok na majetek trvá, tedy NO), ale že se nesmím bránit zcela zjevně nepřiměřeně. A o přiměřenosti rozhoduje člověk, který se v takové situaci nikdy neocitl, nikdy nepřišel o celoroční dřinu a prostředky k živobytí na celý rok krádeží úrody. Zhusta o tom rozhoduje člověk, který prohlásí "..já zbraně nemám rád."
V tomto státě má oko zlodějky vyšší cenu než život dvanáctileté dívky. Viz rozsudek nad člověkem, který bránil opakovaným krádežím útočícím na jeho živobytí a dostal za střelbu a zranění zloděje víc než vrah dítěte. Tohle prostě NENÍ v pořádku. Ten člověk ani neměl být obviněn. Zákon je špatně vykládán. A to především lidmi, o jejichž bezpečí se vždycky stará (za naše peníze) někdo jiný.
Uhodils hřebíček na hlavičku. Zákon je špatně vykládán, nikoliv špatně napsán. Napsán je dobře. Už proto, že lidi na ulici chrání stejně, jako lidi doma. Nakonec lidský život je stejně hodnotný doma, jako na ulici. A jak je to se srovnáním života versus majetku Ti jistě vysvětlí jiní (a myslím, že se to tu už probíralo). On totiž majetek je nahraditelný, navrátitelný a kdo ví co ještě. Ztracený lidský život, ať je jakýkoli, není. A to si o hodnotách lidských životů nejrůznějších lidí myslím své. Další věcí je samotné rozhodnutí někoho zbavit života... Do tého pozice se nikdy dostat prostě nechci. Něco jiného však je rozhodnutí, jestli on nebo já. To je totiž o něčem jiném. To rozhoduji o sobě, nikoli o "něm". To je docela patrné právě v případě střelby na prchajícího zloděje. Jde o to, že živého ho MOŽNÁ i chytnou, tobě se MOŽNÁ i majetek navrátí... prostě tu možnost připusťme... ale pokud ho "odpravím", možnost návratu prostě NENÍ. S tímhle pocitem se chce někomu žít? To mi přijde jako někoho odsoudit k smrti. To krádeží čehokoli (pokud pochopitelně nejde např. o životně důležitou zdravotní pomůcku) ve své podstatě nejde, neb dycky se prostě může najít... a taky se velmi často najde... někdo, kdo onomu okradenému pomůže (nerozebírám, jestli se najít musí, nebo kdo by to měl být... to není pro daný účel podstatné... prostě to tak bývá doooos často). Vrátit zmařený život nejde ani kapičku... Nejde být tak trochu živý a hooodně mrtvý... Obrana má za účel ochránit bezprostředně ohrožený život. Krádež na životě BEZPROSTŘEDNĚ nikoho neohrožuje (až na některé vyjímky). Jak je vidět... a tak to popisuje i zákon... velký důraz je kladen na onu bezprostřednost, tedy spíše na ochranu HOLÉHO života... Nikoli ochranu života se všemi jeho výdobytky.
V tom posuzování ještě hraje roli jedna věc, která většinu lidí na první pohled netrkne, nicméně je velice důležitá: Stát si uzurpuje výhradní právo na násilí a brání se ho poskytnout svým občanům, aby se náhodou nemohli bránit, pokud stát chce prosadit něco proti jejich vůli. Představitelům státu nevadí drobná kriminalita, jich se s jejich ochrankama nikdy netkne. Naopak je to prima zástěrka ke zvyšování tlaku na občany. Takže kdykoliv se občan brání silou, tento stát nikdy nebude na jeho straně, byl by sám proti sobě, kdyby ztrácel monopol na násilí. Proto je veřejnost masírována tak, jak je masírována. Proto vidí náš stát v ozbrojených lidech nebezpečí. Kecy okolo jsou jen kecy okolo, humanistické, pravdoláskařské, filozofické... Jde o moc nad druhými. A nad ozbrojeným člověkem moc nemáš. Můžeš ho zkusit jen zabít, ale riskuješ, že prohraješ. Zotročit ho proti jeho vůli nemůžeš.
Možná se mýlím, ale v případě již rozsouzené střelby na sběrače kovů se do značné míry jednalo o tom, zda střelec střílel "na prchající zloděje" nebo "na ujíždějící auto".
Soud se přiklonil k první verzi a proto shledal střelbu jako "zcela zjevně nepřiměřenou" - obhajoba prosazovala druhou možnost a pak by mohla být NO přiznána.
Tato logika mi obecně přijde naprosto přijatelná, i když v tomto konkrétním případě se vnucuje otázka, jestli soud nepochybil v hodnocení skutkové podstaty
Soud se přiklonil k první verzi a proto shledal střelbu jako "zcela zjevně nepřiměřenou" - obhajoba prosazovala druhou možnost a pak by mohla být NO přiznána.
Tato logika mi obecně přijde naprosto přijatelná, i když v tomto konkrétním případě se vnucuje otázka, jestli soud nepochybil v hodnocení skutkové podstaty
Tam to bylo hlavne kvuli chovani a vyjadrovani strelce a barvou pleti chudacku v aute... strelec proste nechtel aby pachatele ohrozili jeste nekoho jineho... bohuzel soudce je *****
Právo na život patří k nejdůležitějším základním právům. V českém právním řádu je garantuje ustanovení čl. 6 Listiny základních práv a svobod (Listina) a čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva).
Listina stanoví jednak nepřípustnost trestu smrti, jednak to, že nikdo nesmí být zbaven života jinak než v souvislosti s jednáním, které není trestné. Český právní řád stanoví několik případů, kdy lze takto usmrtit druhého:
jde-li o nenarozené dítě
jde-li o nutnou obranu,
odvrací-li se nebezpečí za situace krajní nouze,
za podmínek oprávněného použití služební zbraně, např. neuposlechne-li občan zákonné výzvy policisty.
Evropská úmluva naproti tomu trest smrti připouští (pouze však v době války) a připouští dále usmrcení vyplývající ze zcela nezbytného použití síly v těchto případech:
jde-li o nenarozené dítě
nutná obrana proti nezákonnému násilí,
při zatýkání nebo zabránění zatčené osobě v útěku,
při zákonném potlačení nepokojů nebo vzpoury.
Právo na život patří k nejdůležitějším základním právům. V českém právním řádu je garantuje ustanovení čl. 6 Listiny základních práv a svobod (Listina) a čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva).
Listina stanoví jednak nepřípustnost trestu smrti, jednak to, že nikdo nesmí být zbaven života jinak než v souvislosti s jednáním, které není trestné. Český právní řád stanoví několik případů, kdy lze takto usmrtit druhého:
jde-li o nenarozené dítě
jde-li o nutnou obranu,
odvrací-li se nebezpečí za situace krajní nouze,
za podmínek oprávněného použití služební zbraně, např. neuposlechne-li občan zákonné výzvy policisty.
Evropská úmluva naproti tomu trest smrti připouští (pouze však v době války) a připouští dále usmrcení vyplývající ze zcela nezbytného použití síly v těchto případech:
jde-li o nenarozené dítě
nutná obrana proti nezákonnému násilí,
při zatýkání nebo zabránění zatčené osobě v útěku,
při zákonném potlačení nepokojů nebo vzpoury.
Hm, to jen potvrzuje můj poslední příspěvek o státním monopolu na násilí. Pěkně si v Evropské úmluvě zakomponovali, že oni mají právo občany zabíjet, ale občan se bránit skoro nesmí, hlavně ne "zákonnému násilí" že ano. Zatýkání a zastřelení na útěku... stačí aby se policie spletla, jako v nedávno medializovaném případu, kdy omylem zhaftli redaktora MF, protože se jmenoval stejně jako nějaký gauner. Podle Evropské úmluvy ho mohli při zatýkání zabít, když by se bránil neoprávněné policejní zvůli. A ten dodatek o nepokojích a vzpouře. Co je vzpoura? Třeba cinkání klíči na Václaváku?
Já pevně doufám, že jsem jenom zbytečně paranoidní, ale tohle všecko má strašně blízko k levicové totalitě italského fašistického typu.
Já pevně doufám, že jsem jenom zbytečně paranoidní, ale tohle všecko má strašně blízko k levicové totalitě italského fašistického typu.
Chyba, Evropská úmluva o ochraně lidských práv trest smrti nepřipouští ani v době války.
Bylo to možné podle původního znění úmluvy, následně protokolem č. 6 omezeno pouze na období během války.
V roce 2002 byl však ve Vilniusu podepsán dodatkový protokol č. 13, který stanoví, že trest smrti ani poprava není přípustná za žádných podmínek.
Česká republika tento protokol ratifikovala 2.7. 2004 s účinností od 1.11.2004.
To však neznamená, že takhle to platí u nás, máme tu naší Listinu, která stanovuje přísnější podmínky a žádné zbavení života v souvilosti se vzpoupou nebo nepokoji tam není:
Co podle zákona není trestné by měl vědět každý držitel zp, jelikož to jsou nám známé okolnosti vylučující protiprávnost - §§ 28 až 33 TrZ.
Bylo to možné podle původního znění úmluvy, následně protokolem č. 6 omezeno pouze na období během války.
V roce 2002 byl však ve Vilniusu podepsán dodatkový protokol č. 13, který stanoví, že trest smrti ani poprava není přípustná za žádných podmínek.
Česká republika tento protokol ratifikovala 2.7. 2004 s účinností od 1.11.2004.
To však neznamená, že takhle to platí u nás, máme tu naší Listinu, která stanovuje přísnější podmínky a žádné zbavení života v souvilosti se vzpoupou nebo nepokoji tam není:
Článek 6
(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
(2) Nikdo nesmí být zbaven života.
(3) Trest smrti se nepřipouští.
(4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.
Co podle zákona není trestné by měl vědět každý držitel zp, jelikož to jsou nám známé okolnosti vylučující protiprávnost - §§ 28 až 33 TrZ.
Mě by zajímalo, jak by soud pohlížel na případ podobný např. tomuto (http://www.lidovky.cz/policie-zverejnil ... _domov_Ele), kdy jsi jde člověk něco nakoupit a proti němu se vyřítí borec s lupem v jedné ruce a zbraní v druhé ruce. Střílet nebo ne?
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host