Tak to je střelec ...
-
rumburak18 - Příspěvky: 1650
marinakus píše:Mission : Co z toho znění paragrafu porušil?
Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti ...
Ta část po slově "zejména" nedefinuje celý paragraf.
Z komentáře k trestnímu zákoníku:
III. Výtržnost
3
Výtržností se rozumí jednání, které závažným způsobem (hrubě) narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám mezilidského (občanského) soužití (R 44/1990). Je to na rozdíl od hrubé neslušnosti zpravidla fyzické nebo psychické násilí, které vzbuzuje obavy o bezpečnost lidí nebo majetku a jež je namířeno proti osobám, zvířatům i věcem (bezdůvodné napadání personálu nebo hostů v restauraci či v baru, ničení zařízení při hrubém rušení průběhu taneční zábavy, násilná jednání fanoušků, kteří napadají fanoušky jiného klubu, ničí při tom zařízení na stadionu apod.). Je-li vůči tomu v literatuře namítáno, že by za výtržnost mělo být považováno „brachiální (fyzické) násilí proti člověku zvířeti či věci (přiměřeně např. Draštík a kol. 2015, s. 2797 či NS Tpj 54/83,⛘Rt 1/10984)“…“,348 a nikoli psychické násilí, nelze s tím souhlasit, neboť z hlediska působení na poškozeného není mezi nimi příliš velký rozdíl, neboť oba typy násilí mohou způsobit onemocnění, včetně těžké újmy na zdraví (srov. § 122 odst. 2), navíc náš názor odpovídá judikatuře a je v souladu s většinou relevantní literatury.349 Za výtržnost spočívající ve fyzickém napadení jiného je možné za splnění dalších zákonem požadovaných podmínek považovat podle judikatury i jednání pachatele, který napadne jinou osobu tak, že na ni najíždí motorovým vozidlem, zvláště když ji srazí na přední kapotu vozidla (srov. TR NS 78/2011-T 1410.). K sražení poškozeného přitom nemusí vůbec dojít (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 8 Tdo 1376/2018). Avšak každé fyzické napadení občana, i když se ho pachatel dopustil veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, nemusí naplňovat skutkovou podstatu trestného činu výtržnictví podle § 358 (R 40/1977). Blíže viz výklad v následujícím bodě V, marg. č. 5 níže.
Typickým příkladem výtržnosti je vandalství, tedy samoúčelné ničení či poškozování věcí či zařízení zejména pod vlivem alkoholu nebo omamných a psychotropních látek (ničení laviček a přístřešků na stanicích veřejné dopravy, převracení popelnic a vysypávání jejich obsahu, chození po karoseriích zaparkovaných automobilů, rozbíjení telefonních budek, veřejného osvětlení apod.).
Povahu výtržnosti mohou mít i jednání svévolná, která význačněji narušují veřejný klid a pořádek, jako např. intenzivnější vandalské ničení zboží složeného na chodníku, za současného znečištění veřejného prostranství a působení hluku narušujícího v nočních hodinách klid občanů (srov. B 1/1986-7; dále srov. R 4/1976).
Jednání, které naplňuje zákonný znak „výtržnost“, musí být takové povahy, že se dotýká širšího okruhu občanů potud, že proti takovému okruhu osob přímo směřuje, nebo potud, že sice bezprostředně směřuje proti jednotlivci, avšak vzhledem ke způsobu provedení a dalším okolnostem se širšího okruhu osob dotýká např. tím, že ohrožuje i je, ruší jejich klid, vyvolává u nich obavy apod. Výtržnické jednání je tedy projevem záporného vztahu pachatele ke společnosti jako celku, ke spoluobčanům vůbec nebo k hodnotám, na nichž je založeno uspořádání pospolitosti určitého širšího okruhu lidí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2016, sp. zn. 7 Tdo 1232/2015). Proto fyzické napadení či jiná agrese, která je motivována jen nedořešenými vztahy mezi bývalými manžely nebo partnery, popř. vyplývající z neutěšených vztahů v rodině nebo mezi bývalými přáteli, nebude zpravidla naplňovat znak výtržnosti. Tak tomu bylo např. u pachatele, který v důsledku svého vztahu k bývalé manželce a negativního poměru k jejímu novému partnerovi si nejprve přisedl ke stolu, kde seděli poškozený s bývalou manželkou obviněného, přičemž se na adresu své bývalé manželky vyjadřoval jednak vulgárně, ale zároveň v tom smyslu, že ji miluje, a posléze, když poškozený⛘tančil s bývalou manželkou, ho na tanečním parketu uchopil pod krkem do tzv. kravaty a bil ho do zad. Nešlo tedy o jednání, které by se dalo hodnotit jako projev celkově záporného vztahu obviněného obecně ke spoluobčanům či k veřejnému pořádku, které by směřovalo k narušení či dokonce k překažení společenské akce, která měla povahu venkovské pouťové taneční zábavy, což je prostředí, v němž jsou drobné potyčky mezi účastníky přijímány z hlediska veřejného pořádku shovívavěji. O výtržnost se tedy nejedná v případech, „kdy napadení je prostředkem, jímž pachatel řeší svůj individuální spor, neshodu či konflikt s jinou osobou, a kdy jednání pachatele není zaměřeno proti dalším osobám, neohrožuje další osoby, významně neruší jejich klid, nevyvolává u nich důvodné obavy, výraznější pohoršení nebo podobnou zápornou reakci apod. Pro případy, kdy napadení jiného má povahu výtržnosti, je typické to, že pachatel jedná svévolně, bezohledně, arogantně, že jeho jednání postrádá byť jen zčásti přijatelný či omluvitelný důvod a že je výrazem jeho záporného vztahu k veřejnému pořádku, projevem neúcty ke společnosti jako celku, prostředkem sebeprosazování na úkor veřejnosti apod.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. 7 Tdo 1254/2016; srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 6 Tdo 1068/2017).
Za výtržnost bylo v praxi považováno jednání pachatele, který po dopravní nehodě záležející ve střetu motorových vozidel řízených jednak obviněným a jednak poškozenou tuto řidičku slovně napadl, vulgárně jí nadával, a když se za použití mobilního telefonu snažila přivolat k řešení dopravní nehody hlídku Policie České republiky, vytrhl jí z ruky mobilní telefon a za použití dalšího vulgárního slovního útoku hodil mobilní telefon na zem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. 5 Tdo 1030/2012); také agresivní jednání řidiče vůči jinému účastníkovi silničního provozu, zvláště šlo-li o agresivitu v intenzitě, která byla po verbálním napadení, kdy poškozený začal ustupovat, vystupňována tím, že nejméně dvakrát mu nastříkal do obličeje slzotvorný prostředek (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 5 Tdo 1079/2012); rovněž jednání pachatele, který v reakci na konflikt vzniklý mezi ním a poškozenou v důsledku jeho agresivní jízdy, nejprve poškozené vulgárně nadával, poté se snažil vozidlo poškozené otevřít, což se mu nepodařilo, neboť ta se ve vozidle uzamkla, a proto následně několikrát udeřil dlaní pravé ruky do čelního skla vozidla na jeho pravé straně u pravého předního sloupku, v důsledku čehož vznikla na skle horizontální prasklina (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1221/2016); dále jednání pachatele, který na pobočce České pošty vyhledal jemu blíže neznámou poškozenou, žádal ji, aby si s ním promluvila, což poškozená odmítla a odcházela ke stanici metra, přičemž obžalovaný ji cestou slovně napadl nadávkami a poblíž autobusové zastávky MDH ji strhl na zem tak, že poškozená dopadla na železný stojan zastávky a následně ji opakovaně udeřil, přičemž v dalším jednání mu zabránili dva kolemjdoucí muži (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 3 Tdo 734/2017); dále jednání pachatele, který v ulici u domu, vědom si následků takového počínání, záměrně polil akcelerantem hoření přední kapotu osobního motorového vozidla poškozeného, jež bylo zaparkováno u krajnice vozovky, a poté vůz zapálil, v návaznosti na což došlo k plamennému hoření na vozidle, a tím z technického hlediska k jeho zničení, přičemž v důsledku poškození palivového systému automobilu hořící palivo vyteklo pod před ním stojící další osobní motorové vozidlo a došlo k jeho poškození (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 3 Tdo 1807/2016).
Také střelba malorážkou z okna bytu do veřejných prostor je jednáním, které narušuje občanské soužití, veřejný klid a pořádek, a je výtržností ve smyslu § 358 odst. 1 (srov. B 1/1986-7).
IV. Hrubá neslušnost
4
Hrubou neslušností je jednání, jímž jsou hrubě porušována pravidla mezilidského soužití a zásady občanské morálky, kdy hrubost útoku již odůvodňuje jeho protiprávnost, a tím i trestnost; jinými slovy při naplnění znaku hrubé neslušnosti již nejde o jednání jen „nemorální“, ale jde o jednání protiprávní a za splnění všech dalších znaků skutkové podstaty § 358 odst. 1 i trestné (z příkladů výslovně v § 358 zmíněných jde o hanobení hrobu, historické nebo kulturní památky, o hrubé rušení přípravy, průběhu nebo zakončení organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí). Jako další příklady je možno uvést hrubý⛘útok na čest a vážnost občana (např. vulgární nadávky či oplzlé řeči nebo urážky skutkem v míře výrazně přesahující jen prosté ulevení si či reakci na předchozí konflikt, exhibicionismus, rušení nočního klidu).
Hrubá neslušnost je široký pojem, který zahrnuje v podstatě všechna další jednání, která nenaplňují znak výtržnosti, ale zároveň hrubým způsobem překračují minimální standardy přípustného chování na veřejnosti. Pachatel svým takovým hrubě neslušným jednáním musí vybočit z uznávaných pravidel mezilidského soužití a zásad občanské společnosti platných v demokratické společnosti v rámci právního státu. Tento pojem je subsidiární k pojmu výtržnosti. Ze slov hrubá neslušnost plyne, že musí jít o závažnou neslušnost intenzivně se příčící těmto pravidlům mezilidského soužití. Přitom je třeba hodnotit povahu a intenzitu útoku, délku jeho trvání, prostředí, ve kterém k takovému útoku došlo (např. zda došlo k narušení kulturní nebo společenské akce, shromáždění, obřadu, sportovního utkání apod. či nikoli), míru vybočení z uznávaných pravidel mezilidského soužití a zásad občanské společnosti (např. zda vybočení vyvolalo nebo obvykle vyvolává negativní reakci, nebo naopak prošlo nebo obvykle prochází bez povšimnutí, zda pachatel byl upozorněn na závadnost takového jednání, a pokud ano, jak na to reagoval), dále zda šlo o reakci na předchozí lidsky pochopitelný konflikt, anebo o zcela neadekvátní reakci míře takového konfliktu, popř. o zcela bezdůvodné jednání atd. Podstatná také je pohnutka pachatele, tedy zda jednání bylo motivováno zjevnou neúctou ke společnosti (srov. R 1/1963), arogancí vůči ostatním lidem či jednotlivci, anebo šlo o lidsky pochopitelnou reakci na jeho ohrožení v nebezpečné situaci, kterou sám nezpůsobil, či šlo o důsledek frustrace z odmítavého postoje poškozeného k plnění závazku vůči obviněnému (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 6 Tdo 352/2018), anebo naopak o zcela svévolné jednání pachatele. Vyprovokování samo o sobě nevylučuje trestní odpovědnost pachatele za citovaný přečin, pokud jím pachatel výrazně překročil míru proporcionality (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. 4 Tdo 1531/2012). Naproti tomu, pokud vyprovokovaný de facto reagoval na bezprostřední hrozbu fyzického násilí ze strany poškozeného vůči jeho manželce, pak za situace, kdy jeho jednání nepřerostlo ve mstu, lze ho zařadit mezi případy, kdy nemělo charakter výtržnosti ani hrubé neslušnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 239/2002). Hrubý charakter neslušnosti nelze dovozovat pouze z charakteru osobnosti pachatele a jeho pohnutky, ale je třeba zejména hodnotit vlastní projev pachatele, a to i ve vztahu k prostředí, kde k němu došlo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 7 Tdo 1235/2017).
Takovou hrubou neslušností bude pohyb pachatele s obnaženým penisem v prostorech, kde se v rozhodné době vyskytovali nejenom dospělí návštěvníci, ale i nezletilí, neboť jednání pachatele se hrubě příčí morálním zásadám obecně přijatým ve společnosti, protože obnažování intimních partií není akceptovatelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 5 Tdo 593/2018). Obdobně lze za hrubou neslušnost označit i jednání pachatele, který se na nenudistické pláži vysvlékne do naha před více osobami, mezi nimiž jsou i nezletilí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 6 Tdo 579/2017). Za hrubou neslušnost lze považovat i takové jednání pachatele, který v hromadném dopravním prostředku skrytě onanuje, přičemž činí konkrétní osobě návrhy na poskytnutí sexuální služby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2017, sp. zn. 7 Tdo 472/2017). Není však nutné, aby se pokusil o fyzický kontakt s dotčenými osobami (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 3 Tdo 429/2016). Skutečnost, že nedošlo k vyvrcholení pachatele, který onanoval na místě veřejnosti přístupném, není podstatná pro závěr, že jde o hrubou neslušnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 8 Tdo 289/2018).
III. Výtržnost
3
Výtržností se rozumí jednání, které závažným způsobem (hrubě) narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám mezilidského (občanského) soužití (R 44/1990). Je to na rozdíl od hrubé neslušnosti zpravidla fyzické nebo psychické násilí, které vzbuzuje obavy o bezpečnost lidí nebo majetku a jež je namířeno proti osobám, zvířatům i věcem (bezdůvodné napadání personálu nebo hostů v restauraci či v baru, ničení zařízení při hrubém rušení průběhu taneční zábavy, násilná jednání fanoušků, kteří napadají fanoušky jiného klubu, ničí při tom zařízení na stadionu apod.). Je-li vůči tomu v literatuře namítáno, že by za výtržnost mělo být považováno „brachiální (fyzické) násilí proti člověku zvířeti či věci (přiměřeně např. Draštík a kol. 2015, s. 2797 či NS Tpj 54/83,⛘Rt 1/10984)“…“,348 a nikoli psychické násilí, nelze s tím souhlasit, neboť z hlediska působení na poškozeného není mezi nimi příliš velký rozdíl, neboť oba typy násilí mohou způsobit onemocnění, včetně těžké újmy na zdraví (srov. § 122 odst. 2), navíc náš názor odpovídá judikatuře a je v souladu s většinou relevantní literatury.349 Za výtržnost spočívající ve fyzickém napadení jiného je možné za splnění dalších zákonem požadovaných podmínek považovat podle judikatury i jednání pachatele, který napadne jinou osobu tak, že na ni najíždí motorovým vozidlem, zvláště když ji srazí na přední kapotu vozidla (srov. TR NS 78/2011-T 1410.). K sražení poškozeného přitom nemusí vůbec dojít (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 8 Tdo 1376/2018). Avšak každé fyzické napadení občana, i když se ho pachatel dopustil veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, nemusí naplňovat skutkovou podstatu trestného činu výtržnictví podle § 358 (R 40/1977). Blíže viz výklad v následujícím bodě V, marg. č. 5 níže.
Typickým příkladem výtržnosti je vandalství, tedy samoúčelné ničení či poškozování věcí či zařízení zejména pod vlivem alkoholu nebo omamných a psychotropních látek (ničení laviček a přístřešků na stanicích veřejné dopravy, převracení popelnic a vysypávání jejich obsahu, chození po karoseriích zaparkovaných automobilů, rozbíjení telefonních budek, veřejného osvětlení apod.).
Povahu výtržnosti mohou mít i jednání svévolná, která význačněji narušují veřejný klid a pořádek, jako např. intenzivnější vandalské ničení zboží složeného na chodníku, za současného znečištění veřejného prostranství a působení hluku narušujícího v nočních hodinách klid občanů (srov. B 1/1986-7; dále srov. R 4/1976).
Jednání, které naplňuje zákonný znak „výtržnost“, musí být takové povahy, že se dotýká širšího okruhu občanů potud, že proti takovému okruhu osob přímo směřuje, nebo potud, že sice bezprostředně směřuje proti jednotlivci, avšak vzhledem ke způsobu provedení a dalším okolnostem se širšího okruhu osob dotýká např. tím, že ohrožuje i je, ruší jejich klid, vyvolává u nich obavy apod. Výtržnické jednání je tedy projevem záporného vztahu pachatele ke společnosti jako celku, ke spoluobčanům vůbec nebo k hodnotám, na nichž je založeno uspořádání pospolitosti určitého širšího okruhu lidí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2016, sp. zn. 7 Tdo 1232/2015). Proto fyzické napadení či jiná agrese, která je motivována jen nedořešenými vztahy mezi bývalými manžely nebo partnery, popř. vyplývající z neutěšených vztahů v rodině nebo mezi bývalými přáteli, nebude zpravidla naplňovat znak výtržnosti. Tak tomu bylo např. u pachatele, který v důsledku svého vztahu k bývalé manželce a negativního poměru k jejímu novému partnerovi si nejprve přisedl ke stolu, kde seděli poškozený s bývalou manželkou obviněného, přičemž se na adresu své bývalé manželky vyjadřoval jednak vulgárně, ale zároveň v tom smyslu, že ji miluje, a posléze, když poškozený⛘tančil s bývalou manželkou, ho na tanečním parketu uchopil pod krkem do tzv. kravaty a bil ho do zad. Nešlo tedy o jednání, které by se dalo hodnotit jako projev celkově záporného vztahu obviněného obecně ke spoluobčanům či k veřejnému pořádku, které by směřovalo k narušení či dokonce k překažení společenské akce, která měla povahu venkovské pouťové taneční zábavy, což je prostředí, v němž jsou drobné potyčky mezi účastníky přijímány z hlediska veřejného pořádku shovívavěji. O výtržnost se tedy nejedná v případech, „kdy napadení je prostředkem, jímž pachatel řeší svůj individuální spor, neshodu či konflikt s jinou osobou, a kdy jednání pachatele není zaměřeno proti dalším osobám, neohrožuje další osoby, významně neruší jejich klid, nevyvolává u nich důvodné obavy, výraznější pohoršení nebo podobnou zápornou reakci apod. Pro případy, kdy napadení jiného má povahu výtržnosti, je typické to, že pachatel jedná svévolně, bezohledně, arogantně, že jeho jednání postrádá byť jen zčásti přijatelný či omluvitelný důvod a že je výrazem jeho záporného vztahu k veřejnému pořádku, projevem neúcty ke společnosti jako celku, prostředkem sebeprosazování na úkor veřejnosti apod.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. 7 Tdo 1254/2016; srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 6 Tdo 1068/2017).
Za výtržnost bylo v praxi považováno jednání pachatele, který po dopravní nehodě záležející ve střetu motorových vozidel řízených jednak obviněným a jednak poškozenou tuto řidičku slovně napadl, vulgárně jí nadával, a když se za použití mobilního telefonu snažila přivolat k řešení dopravní nehody hlídku Policie České republiky, vytrhl jí z ruky mobilní telefon a za použití dalšího vulgárního slovního útoku hodil mobilní telefon na zem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. 5 Tdo 1030/2012); také agresivní jednání řidiče vůči jinému účastníkovi silničního provozu, zvláště šlo-li o agresivitu v intenzitě, která byla po verbálním napadení, kdy poškozený začal ustupovat, vystupňována tím, že nejméně dvakrát mu nastříkal do obličeje slzotvorný prostředek (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 5 Tdo 1079/2012); rovněž jednání pachatele, který v reakci na konflikt vzniklý mezi ním a poškozenou v důsledku jeho agresivní jízdy, nejprve poškozené vulgárně nadával, poté se snažil vozidlo poškozené otevřít, což se mu nepodařilo, neboť ta se ve vozidle uzamkla, a proto následně několikrát udeřil dlaní pravé ruky do čelního skla vozidla na jeho pravé straně u pravého předního sloupku, v důsledku čehož vznikla na skle horizontální prasklina (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1221/2016); dále jednání pachatele, který na pobočce České pošty vyhledal jemu blíže neznámou poškozenou, žádal ji, aby si s ním promluvila, což poškozená odmítla a odcházela ke stanici metra, přičemž obžalovaný ji cestou slovně napadl nadávkami a poblíž autobusové zastávky MDH ji strhl na zem tak, že poškozená dopadla na železný stojan zastávky a následně ji opakovaně udeřil, přičemž v dalším jednání mu zabránili dva kolemjdoucí muži (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 3 Tdo 734/2017); dále jednání pachatele, který v ulici u domu, vědom si následků takového počínání, záměrně polil akcelerantem hoření přední kapotu osobního motorového vozidla poškozeného, jež bylo zaparkováno u krajnice vozovky, a poté vůz zapálil, v návaznosti na což došlo k plamennému hoření na vozidle, a tím z technického hlediska k jeho zničení, přičemž v důsledku poškození palivového systému automobilu hořící palivo vyteklo pod před ním stojící další osobní motorové vozidlo a došlo k jeho poškození (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 3 Tdo 1807/2016).
Také střelba malorážkou z okna bytu do veřejných prostor je jednáním, které narušuje občanské soužití, veřejný klid a pořádek, a je výtržností ve smyslu § 358 odst. 1 (srov. B 1/1986-7).
IV. Hrubá neslušnost
4
Hrubou neslušností je jednání, jímž jsou hrubě porušována pravidla mezilidského soužití a zásady občanské morálky, kdy hrubost útoku již odůvodňuje jeho protiprávnost, a tím i trestnost; jinými slovy při naplnění znaku hrubé neslušnosti již nejde o jednání jen „nemorální“, ale jde o jednání protiprávní a za splnění všech dalších znaků skutkové podstaty § 358 odst. 1 i trestné (z příkladů výslovně v § 358 zmíněných jde o hanobení hrobu, historické nebo kulturní památky, o hrubé rušení přípravy, průběhu nebo zakončení organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí). Jako další příklady je možno uvést hrubý⛘útok na čest a vážnost občana (např. vulgární nadávky či oplzlé řeči nebo urážky skutkem v míře výrazně přesahující jen prosté ulevení si či reakci na předchozí konflikt, exhibicionismus, rušení nočního klidu).
Hrubá neslušnost je široký pojem, který zahrnuje v podstatě všechna další jednání, která nenaplňují znak výtržnosti, ale zároveň hrubým způsobem překračují minimální standardy přípustného chování na veřejnosti. Pachatel svým takovým hrubě neslušným jednáním musí vybočit z uznávaných pravidel mezilidského soužití a zásad občanské společnosti platných v demokratické společnosti v rámci právního státu. Tento pojem je subsidiární k pojmu výtržnosti. Ze slov hrubá neslušnost plyne, že musí jít o závažnou neslušnost intenzivně se příčící těmto pravidlům mezilidského soužití. Přitom je třeba hodnotit povahu a intenzitu útoku, délku jeho trvání, prostředí, ve kterém k takovému útoku došlo (např. zda došlo k narušení kulturní nebo společenské akce, shromáždění, obřadu, sportovního utkání apod. či nikoli), míru vybočení z uznávaných pravidel mezilidského soužití a zásad občanské společnosti (např. zda vybočení vyvolalo nebo obvykle vyvolává negativní reakci, nebo naopak prošlo nebo obvykle prochází bez povšimnutí, zda pachatel byl upozorněn na závadnost takového jednání, a pokud ano, jak na to reagoval), dále zda šlo o reakci na předchozí lidsky pochopitelný konflikt, anebo o zcela neadekvátní reakci míře takového konfliktu, popř. o zcela bezdůvodné jednání atd. Podstatná také je pohnutka pachatele, tedy zda jednání bylo motivováno zjevnou neúctou ke společnosti (srov. R 1/1963), arogancí vůči ostatním lidem či jednotlivci, anebo šlo o lidsky pochopitelnou reakci na jeho ohrožení v nebezpečné situaci, kterou sám nezpůsobil, či šlo o důsledek frustrace z odmítavého postoje poškozeného k plnění závazku vůči obviněnému (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 6 Tdo 352/2018), anebo naopak o zcela svévolné jednání pachatele. Vyprovokování samo o sobě nevylučuje trestní odpovědnost pachatele za citovaný přečin, pokud jím pachatel výrazně překročil míru proporcionality (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012, sp. zn. 4 Tdo 1531/2012). Naproti tomu, pokud vyprovokovaný de facto reagoval na bezprostřední hrozbu fyzického násilí ze strany poškozeného vůči jeho manželce, pak za situace, kdy jeho jednání nepřerostlo ve mstu, lze ho zařadit mezi případy, kdy nemělo charakter výtržnosti ani hrubé neslušnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 239/2002). Hrubý charakter neslušnosti nelze dovozovat pouze z charakteru osobnosti pachatele a jeho pohnutky, ale je třeba zejména hodnotit vlastní projev pachatele, a to i ve vztahu k prostředí, kde k němu došlo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 7 Tdo 1235/2017).
Takovou hrubou neslušností bude pohyb pachatele s obnaženým penisem v prostorech, kde se v rozhodné době vyskytovali nejenom dospělí návštěvníci, ale i nezletilí, neboť jednání pachatele se hrubě příčí morálním zásadám obecně přijatým ve společnosti, protože obnažování intimních partií není akceptovatelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 5 Tdo 593/2018). Obdobně lze za hrubou neslušnost označit i jednání pachatele, který se na nenudistické pláži vysvlékne do naha před více osobami, mezi nimiž jsou i nezletilí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 6 Tdo 579/2017). Za hrubou neslušnost lze považovat i takové jednání pachatele, který v hromadném dopravním prostředku skrytě onanuje, přičemž činí konkrétní osobě návrhy na poskytnutí sexuální služby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2017, sp. zn. 7 Tdo 472/2017). Není však nutné, aby se pokusil o fyzický kontakt s dotčenými osobami (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 3 Tdo 429/2016). Skutečnost, že nedošlo k vyvrcholení pachatele, který onanoval na místě veřejnosti přístupném, není podstatná pro závěr, že jde o hrubou neslušnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 8 Tdo 289/2018).
-
Destructor
- Příspěvky: 689
MojeTikka píše:Hned po kotrmelci, jak vymazli ten clanek omezujici prodej zbrani a jejich noseni. Tusim 90-91? Musel bych hledat. Ja mam ZP od 92 a to uz mi bylo receno, ze jedine skryte.
Já jsem ho "dělal" někdy tuším v 91 a uplně přesně si pamatuji, že byly skupiny ve dvou sloupcích a ve čtyřech řádcích.
Vlevo bylo skryté nošení, vpravo to samé akorát neskryté.
Každý zaškrtával jen to vpravo.
Snad si to pamatuji správně.
No mel jsem takovy bily leporelo, ale co v nem bylo, to uz nevim. Musel jsem si do mesice od porizeni koupit zbran, ale vic uz si nevzpominam. Zato si docela dobre pamatuju ten kurz na strelnici a rady pana policisty do zivota. Mel pravdu, ale dneska by ho zrejme exemplarne upalili.
Já jsem ho v roce 1994 "nedělal", ale jen jsem na PČR přinesl potvrzení o tom, že jsem členem klubu a předložil klasifikační průkaz s potvrzeným výsledkem v soutěži ve střelbě. Na základě toho, že výsledek odpovídal výkonnostní třídě, mi vydali papír s povolením na nákup zbraně, který platil měsíc od vystavení. Po nákupu jsem se zbraní přišel na PČR a tam my vydali takovou bílou kartičku, takové leporelo, kde tu zbraň zapsali. To bylo vše. Žádné školení, žádné zkoušky, žádné skupiny.... O nošení či držení tam nebylo nic.
U mne to bylo tak, ze jsem byl prepaden partou cikanu, coz se zaprotokolovalo PCR a ja jsem zadal o vydani ZP. Nasledne PCR si mne proklepla pres sousedy, ja jsem v ramci zadosti o ZP musel uvest duvody, proc mam strach o zdravi/zivot. Nasledne mi z PCR prisel papir, ze se mam dostavit na skoleni na strelnici. Tam jsem vystrilel 10 ran 7.65 mm, 10 ran 9 mm, 10 ran brokovnici pohonit PETku po travniku a pak cca hodina vyklad stavajici pravni upravy plus preklad do lidske reci. Stempl o absolvovani a nasledne PCR vydala ZP.
Mezitim doslo ke zmene legislativy, chtel jsem prebijet, takze uz jsem delal normalni kurz a zkousky.
Mezitim doslo ke zmene legislativy, chtel jsem prebijet, takze uz jsem delal normalni kurz a zkousky.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti