Kinetická energie střely



Johnovic
Příspěvky: 3

Příspěvek#1 » stř 30. kvě 2018, 23:03

Dobrý den, potřebuji poradit. Mám do své práce uvést vzorec pro kinetickou energii střely. Dohledal jsem klasický vzorec pro kinetickou energii Ek=1/2*m*v2 a pak ještě jeden vzorec E = (1/2*m*v2)/1000. Z jakého důvodu se to dělí hodnotou 1000? Když jsem zkoušel dosazovat do tohoto vzorce hmotnost střely 7,5 g a rychlost 390 m/s (9 mm LUGER), vyšla mi hodnota 570 J, kterou výrobce uvádí jako úsťovou energii. Je úsťová energie synonymem pro kinetickou energii? Podle kterého vzorce mám tedy počítat kinetickou energii? Moc děkuji za případné odpovědi.



mikymoto
Příspěvky: 1183

Příspěvek#2 » stř 30. kvě 2018, 23:31

Předpokládám, že když počítáš s hmotností v g, tak to musíš vydělit 1000 aby ses dostal na základní jednotku SI, kterou je m. Pokud počítáš v základních jednotkách, tak platí ten první vzoreček.

Uživatelský avatar
Blacky
Příspěvky: 1140

Příspěvek#3 » čtv 31. kvě 2018, 06:11

Můžu se zeptat do jaké práce to má být? Se vší úctou pokud nedokážeš pochopit význam toho dělení 1000, resp neznáš jednotky a jejich násobky a díly, tak je v našem školství něco zatraceně špatně. :(



Johnovic
Příspěvky: 3

Příspěvek#4 » čtv 31. kvě 2018, 06:37

Se omlouvám za tak hloupý dotaz. Dělám na tom už 15 hodin v kuse, tak jsem neměl chuť, ani sílu přemýšlet nad jednotkami, které dosazuji. Děkuji

Uživatelský avatar
audis
Příspěvky: 1923

Příspěvek#5 » čtv 31. kvě 2018, 06:53

Ano, ustova energie (málo častý vyraz) = kineticka energie (méně častý vyraz). Lepší výraz je ENERGIE STŘELY.

Pozor: s narůstající vzdáleností letu střely klesá rychlost a tedy i energie. někteří výrobci uvádí několik hodnot s energii a rychlostí, kde dolní index je hodnota v metrech vzdálenosti od hlavně, kde byla odečtena rychlost a vypoctena energie.



Johnovic
Příspěvky: 3

Příspěvek#6 » čtv 31. kvě 2018, 07:22

A jaký efekt má energie střely na celoplášťové (FMJ) a poloplášťové (SP) střely při dopadu na pevnou překážku (např. automobil)? FMJ jsou určeny pro průstřel překážky, takže čím vetší energie, tím ta střela prostřelí silnější materiál? A SP při nárazu vytvoří "hřib", který slouží k co největšímu předání energie cíli, takže při vyšší energie má větší destrukční účinky?

Uživatelský avatar
audis
Příspěvky: 1923

Příspěvek#7 » čtv 31. kvě 2018, 08:03

Energie (J) různých druhů střel je dle jejich tabulkové nebo lépe reálné hmotnosti a rychlosti a výpočtu dle výše vzorce. Bez ohledu na typ střely.

Co se předání energie tyce:
- pro prostreleni tvrdých překážek je volba Fmj sp apod irelevantní. ve všech případech se po nárazu na tvrdou rozprsknou, jako rychle hozena jahoda. Protože střela je z olova a jen navrchu je slabá vrstva kovu. Pokud chci prostrelovat, musím užít nejlépe střelu o ocelovým jádrem. A teď už by bylo třeba říkat konkrétně, která ráže, která překážka a která střela. Ale bude jen teoretizovani. Zkušeností je málo mezi civilem. Třeba náboj 7,62x39 obyčejný Fmj prostřelí plech tloušťka 8 mm. Střely s ocelovým jádrem jsou pro civil v ČR zakázané (Tedy jen na výjimku). Pro tento příspěvek za tvrdou překážku povazuju kvádr betonu, kvádr železa, blok motoru, kolejnice. Plech v autě prostřelí pistole jako nic střela jakákoliv. Je moc slabý. Výztuha v autě již něco zadrzi z pistole. Puška proletí vyztuhou jako nic.

- pro předání energie v měkkém cíli mají střely měkké (lrn), nějakým způsobem deformovatelne (Sp, HP, jhp a dalsi) vyšší šanci že víc předají, než Fmj. Z pistole to ale brutální rozdíl nebude, protože pistole má malou rychlost střely (400 ms) oproti pušce (800 ms). Rozdíl bude jen trochu nebo hodně dle druhu střely a materialu překážky. To byl popis pro mírně pokročilou představu. balistika je věda složitá a rozsáhlá. Ano sp se bude snažit vytvořit hřib a mělo by se mu to podařit z pistole. Fmj zůstane beze změny .

V ČR jsou některé střely pro civil zakázány (zjednodušeně zkráceně řečeno, realita je kdo může a kdo ne rozsáhleji popsána )
Naposledy upravil(a) audis dne čtv 31. kvě 2018, 08:15, celkem upraveno 1 x.



pavelg
Příspěvky: 1025

Příspěvek#8 » čtv 31. kvě 2018, 08:13

Možná by bylo dobré prozradit věk a školu. Protože násobky kilo/mega/mili/mikro se berou už na ZŠ, stejně jako kinetická energie. Pružné/nepružné srážky pak na počátku střední školy.
Tak by bylo dobré vyjasnit, na jaké úrovni se budeme bavit, aby člověk věděl, co má předpokládat. Samozřejmě zvídavé školáky vítáme.



dave1354
Příspěvky: 90

Příspěvek#9 » čtv 31. kvě 2018, 08:14

Doporučuju pokoukat videa na youtube apod, jsou tam toho hodiny, někdo střílí něčím na něco a pak zkoumá, co udělala střela, co udělalo to něco. To, že se obecně střela FMJ rozpleskne není pravda, dokud neřeknu jaká střela z jaké zbraně na jakou překážku. Třeba normální plášťovaná olověná střela z Tokareva proletí brzdovým kotoučem jako nic. Obecně velmi silně závisí na všech (!) vstupních proměnných - ráže (průměr, tvar, hmotnost a materiálové složení střely, tlak při výstřelu), délka hlavně, druh zbraně (samonabíjecí zbraně všeho druhu vždy nějakou část energie použijou na přebití..), vzdálenost cíle, úhel dopadu, celý cíl (z čeho je, čím je zabalenej...).

Zakázanost/nezakázanost bych neřešil, ono kdeco je povolené i když je to sakra průbojné, do loveckých pušek pokud vím žádné omezení vůbec neexistuje.



Piggy
Příspěvky: 999

Příspěvek#10 » čtv 31. kvě 2018, 11:08

Sám tomu nerozumím, ale vím, že o rozprsknutí střely/probití překážky rozhoduje souhrn 3 složek: parametry materiálu střely, materiálu překážky a rychlost střely při dopadu.
Už jsem kdesi odkazoval na zjištění, že střela redukovaného náboje 7,62x39 probije z 5 metrů 8mm hardox, z trochu větší vzdálenosti neudělá ani mělký důlek.



DJ Die
Příspěvky: 461

Příspěvek#11 » čtv 31. kvě 2018, 11:35

Piggy píše:Sám tomu nerozumím, ale vím, že o rozprsknutí střely/probití překážky rozhoduje souhrn 3 složek: parametry materiálu střely, materiálu překážky a rychlost střely při dopadu.
Už jsem kdesi odkazoval na zjištění, že střela redukovaného náboje 7,62x39 probije z 5 metrů 8mm hardox, z trochu větší vzdálenosti neudělá ani mělký důlek.

Zapoměl jsi úhel dopadu, ten je sakra důležitý a to hlavně u tvrdého materiálu... úhel dopadu nižší, než 90° zvyšuje tloušťku překážky, při 60°už je tloušťka 2x vyšší než při 90°...



pavelg
Příspěvky: 1025

Příspěvek#12 » čtv 31. kvě 2018, 12:10

Ona je ještě docela zajímavá závislost mechanismu probití na energii, tvrdosti a hustotě materiálu. Při nízkých energiích se materiál probíjí podle intuitivního očekávání, kdy tvrdší penetruje měkčí a představa interakce dvou pevných látek je v podstatě správná.
Když je ale energie hodně velká, oba materiály se začnou při interakci chovat jako svého druhu tekutiny a pak je rozhodujícím hlediskem jejich hustota. Proto se používají pro kinetické projektily protipancéřových střel kovy jako wolfram, nebo v USA uran. Je to kvůli jejich hustotě. U kumulativních střel se zase typicky využívá proudu atomových jader mědi. Tyto jevy se ale u klasických ručních zbraní spíš nevyskytují.



majlont
Příspěvky: 180

Příspěvek#13 » pát 1. čer 2018, 11:23

Jsme trochu out vůči původnímu dotazu, ale snad to až tak nevadí (v opačném případě prosím admina o smazání) :-)

K předchozímu příspěvku existuje hezký článek: http://rucevzhuru.cz/index.php/technika ... -ocel.html

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host