ZbraneKvalitneCZ

Příbuzná, která dozorovala střelby PČR, zažila, jak kolega dal rány jistoty 3, než mu to došlo. Zásobník ve zbrani.
Sama pak měla v kanceláři prostřelenou skříň a civil + pár šanonů. Jednomu z kolegů rána prostě vyšla.
Hlavní je bezpečný prostor, při každé manipulaci. Já mám zatím na krku jen NV při přetažení s ostrými náboji. Špatný zápalník v komisní zbrani. Spustila při dovření závěru.
Takže bezpečný směr pro mne bude už navždy svatý.

Mohl by mi tedy někdo znalý odpovědět, co získám vynecháním jednoho (posledního) bezpečnostního úkonu? Protože to jsem se stále nedozvěděl. Pokud totiž budu pouze tvrdit, že je zbytečný, tak nepotřebuju ani kontrolovat komoru, stačí mi pohled na zbraň, dokonce ani na ní nemusím koukat, jen šáhnu na vytahovač. Je to totiž úplně stejná logika a v drtivé většině případů se stane totéž - zhola nic. Narážky na střílení v obýváku neberu, a to z jediného důvodu - neznám statistiku, kolikrát kolik střelců si vystřelilo při ráně jistoty oproti počtu jedinců, kteří si vystřelili se zkontrolovanou "nenabitou" zbraní. Nicméně v prvním případě se dá alespoň předpokládat případný výstřel do relativně bezpečného prostoru...

Z mého, amaterskeho, pohledu je manipulace se zbraní obdobná manipulaci s autem. Když startuji, tak mám zásadně vyřazeno a seslaplou spojku a brzdu. A stejně se mi za těch 20 let párkrát stalo, ze pri startování auto poposkocilo - vždycky to bylo v nestandardní situaci (pod tlakem, při telefonování, při okrikovani dětí...).

Z toho důvodu, když je možná rána jistoty, tak ji raději dávám.

Tento dotaz to vede jiným směrem. Ono to není o vynechání jednoho (posledního) bezpečnostního úkonu. Ale je to právě o té manipulaci. Nevím už, kde jsem to psal (na střelectví jsem dostal pak i ban a už nereagují, co jako udělají s mým zaplaceným přístupem do začátku příštího roku), asi i tady, ale situaci vidím následovně: rána jistoty, včetně všech kontrol před, vždy při jakékoliv jiné manipulaci, než je střelba či nošení. Tedy není potřeba zbraň kontrolovat "vybitím", když si ji chci naopak nabít, resp. obecně se dá říct, že přistupuji ke zbrani, jako že je nabitá. Což je prosím jedna z prvních pouček o zbraních.
Tedy chci si zbraň dát do pouzdra, tak si zkontroluji naopak, jestli je nabitá. Dostřílím, nabiji, zkontroluji nabití a uložím do pouzdra. Kdy tu ránu jistoty dávám (a kontroly před), tak samozřejmě v okamžiku, kdy jde ta zbraň z ruky, ať už na pokoukání se někomu jiného nebo na čištění, údržbu atd. Anebo když se jde k terčům a z nějakého důvodu nešla do pouzdra. Třeba že to provozní řád střelnice zakazuje.
Extrémním případem kontroly je chování při přebíjení, kdy jsou lidé od zkoušek tak zblblí ránou jistoty, že mají za úkol třeba vynucené přebití, no a oni při dostřílení prvního zásobníku začnou provádět kontrolu komory a ránu jistoty a pak teprve dají další zásobník. Na tento "špatný" dril jsem upozorňoval v tom zmiňovaném tématu, no nedostalo se tomu nějak pozornosti. Je to naprosto stejná situace, jak někdo tvrdí, že někdy nosí s nábojem v komoře a někdy ne. Jednou se prostě splete.
Jsem zkrátka pro ránu jistoty před jakoukoliv jinou manipulací než je střelba či příprava na nošení (či budoucí střelbu). Jinými slovy, pokud by se měla zbraň oictnou jinde než v ruce či pouzdře (ok, pod polštářem či na poličce vedle postele ).

Biggles píše:Mohl by mi tedy někdo znalý odpovědět, co získám vynecháním jednoho (posledního) bezpečnostního úkonu? Protože to jsem se stále nedozvěděl. Pokud totiž budu pouze tvrdit, že je zbytečný, tak nepotřebuju ani kontrolovat komoru, stačí mi pohled na zbraň, dokonce ani na ní nemusím koukat, jen šáhnu na vytahovač. Je to totiž úplně stejná logika a v drtivé většině případů se stane totéž - zhola nic. Narážky na střílení v obýváku neberu, a to z jediného důvodu - neznám statistiku, kolikrát kolik střelců si vystřelilo při ráně jistoty oproti počtu jedinců, kteří si vystřelili se zkontrolovanou "nenabitou" zbraní. Nicméně v prvním případě se dá alespoň předpokládat případný výstřel do relativně bezpečného prostoru...

Ale to přeci není o tom a ani (snad) nikdo netvrdí, že KAŽDÁ manipulace se zbraní musí obsahovat ránu jistoty. To je opravdu jen v případě, že zbraň uvádím do NENABITÉHO stavu (dlouhodobé uložení, předání někomu jinému, atp.). Takže v tomhle se shodneme a předpokládám, že nikoho ani napadá cvakat pokaždý, když se mu jakákoli zbraň dostane do ruky :O

RJ je vhodná zejména tam, kde je potřeba zřetelným cvaknutím prokázat ostatním, že jsem vybití a kontrolu provedl na 100%. Tím myslím zkušebního komisaře, instruktora, rozhodčího, ostatní střelce na palebné čáře, kamarády se kterými si půjčujeme a ukazujeme zbraně apod. Oni nemohou tušit, zda jsem v komoře něco viděl, nebo ne, zda ten zásobník, co leží na stole je z této zbraně nebo z jiné, ...
Pokud potřebuje někdo přesvědčit i sám sebe, když vybíjí doma (zdůrazňuji, že téma je RJ doma), je jeho rozhodnutí. Mě stačí, že vidím ve své ruce zásobník, že dvakrát zakvedlám závěrem, že kouknu do šachty i do komory. Sám sebe o provedení těchto úkonů přesvědčovat nemusím.

Navíc nosím v komoře a během dne bych střídal situace, kdy bych vybíjel a dával RJ a nabíjel a spouštěl kohout.
Tak to je cesta k téměř jistému výstřelu. Protože obě tyto operace končí tím, že koukám na zbraň s nataženým kohoutem a 50/50 tu spoušť stisknu nebo ne.

Mi přijde jako riziko ty způsoby spíš střídat.

No to právě píšu.

jj, sorry, nemám psát se zalepenejma očima, moje chyba

Nedělá mi problém dávat ránu jistoty vždy, když zbraň vybíjím k uskladnění do skříně či ji beru do ruky s úmyslem nějaké manipulace (ne ke střelbě), třeba ukázat někomu, aby si sáhnul (:-)
Doma vždy mířím k zemi, protože prostřelenou (sice novou a drahou) dřevěnou podlahu ještě unesu. Dělám to automaticky.