Havárie zbraní
pokračování
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Je škoda, že jsou ty obrázky bez legendy. Zajímalo by mě, jakej je poměr blbosti, nešťastný shody okolností a selhání materiálu. Ale viděl bych to tak 90% : 8% : 2%
Mám stejný pocit, škoda, že není tam popsáno jak k tomu došlo. Je zajímavé, že pokud střela zůstane v hlavni a druhá po výstřelu roztrhne hlaveň, že ji normálně nevyrazí z hlavně třeba u pistole, kde hlaveň je jen několik palců dlouhá.Sám bych řekl, že to vylítne spolu a nic se nestane ale opak je pravdou ale nevím proč, asi ty střely pokud se v hlavni srazí udělají špunt, který tlak donutí porušit hlavneň, nebo poškodit závěr.Někde jsem četl, že některé brokovnice magnum mají navrtané kanály u úderníku právě pro zpětné šlehnutí plynů náboje přes zápalku aby nedošlo k poškození zbraně a zranění střelce.
Pokud si zadáte přesné názvy obrázků do Googlu, tak Vám to nejde i diskuze týkající se těchto zbraní a ve vetšině případů ty obrázky zveřejnil majitel té zbraně i s popisem. Kvůli tomuhle dohledávání jsem i nechal původní názvy obrázků 
Občas jsou ty obrázky použité z webů kde je kolem toho i nějaký pokec, zkusím příště připojit i nějaký odkaz.
Pokud je v hlavni nějaká překážka, cokoliv, tak to střela bohužel nevytlačí. Hlaveň je konstruovaná na ideální průběh tlaků při výstřelů, a pokud průběh výstřelu neprobíhá standartně tak je to špatně. Když zapálíte samotný stř. prach někdě vysypaný tak celkem relativně pomalu shoří, ale pokud je zavřený v malém prostoru tak se zažehnutím zápalky naroste tlak a rychlost hoření se zvyšuje právě s rostoucím tlakem. V okamžiku kdy se střela dá do pohybu, končí fáze zážehu a začíná vlastní hoření prachové náplně. Jakákoliv překážka zvyšuje průtlačný odpor střely a je zaděláno na malér, neboť tlak se zvyšuje rychle a objem plynů narůstá. Proto může k maléru přispět třeba nános olova při používání olověných střel. Kulový projektil se má zařezávat do drážek bezprostředně po uvolnění svého spojení s nábojníci, kdy ještě nemá téměř žádnou rychlost. Takže hluboko zalisovaná střela naráží do vývrtu a nejenže se strhne vedení ale nárazově může stoupnout tlak nad limit. Prachová náplň malá může způsobit spíše explozívní než plynulé vyhoření, přehnaná náplň může způsobit, že maximální tlak je dosažen v úplně jiné části hlavně než na co je původně konstruována. Jestli zprovozním skener tak tady dám tabulku vývinu rány. Jinak předpokládám, že by tom všem mohl více napsat asi Shiva.
Pokud je v hlavni nějaká překážka, cokoliv, tak to střela bohužel nevytlačí. Hlaveň je konstruovaná na ideální průběh tlaků při výstřelů, a pokud průběh výstřelu neprobíhá standartně tak je to špatně. Když zapálíte samotný stř. prach někdě vysypaný tak celkem relativně pomalu shoří, ale pokud je zavřený v malém prostoru tak se zažehnutím zápalky naroste tlak a rychlost hoření se zvyšuje právě s rostoucím tlakem. V okamžiku kdy se střela dá do pohybu, končí fáze zážehu a začíná vlastní hoření prachové náplně. Jakákoliv překážka zvyšuje průtlačný odpor střely a je zaděláno na malér, neboť tlak se zvyšuje rychle a objem plynů narůstá. Proto může k maléru přispět třeba nános olova při používání olověných střel. Kulový projektil se má zařezávat do drážek bezprostředně po uvolnění svého spojení s nábojníci, kdy ještě nemá téměř žádnou rychlost. Takže hluboko zalisovaná střela naráží do vývrtu a nejenže se strhne vedení ale nárazově může stoupnout tlak nad limit. Prachová náplň malá může způsobit spíše explozívní než plynulé vyhoření, přehnaná náplň může způsobit, že maximální tlak je dosažen v úplně jiné části hlavně než na co je původně konstruována. Jestli zprovozním skener tak tady dám tabulku vývinu rány. Jinak předpokládám, že by tom všem mohl více napsat asi Shiva.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
dávej to prosím alespoň v rozmezí jednoho týdne, při tom náporu těch havárií se pomalu bojím otevřít trezor 
Vzal jsem do ruky knížku Lugse ruční palné zbraně a tam mně zaujal tento text:
Ve Francii byly v r. 1806 konány zkoušky trvanlivosti křesadlové pušky vz. 1777/1800. Ze dvou pušek které již v roce 1789 měly za sebou 10 000 výstřelů, se jedna roztrhla při 14 443 výstřelu a druhá se držela i po 15 000 ranách.
To vypadá jako by roztrhnutí hlavně bylo jen otázkou času a dříve nebo později k tomu pravděpodobně dojde.
Ve Francii byly v r. 1806 konány zkoušky trvanlivosti křesadlové pušky vz. 1777/1800. Ze dvou pušek které již v roce 1789 měly za sebou 10 000 výstřelů, se jedna roztrhla při 14 443 výstřelu a druhá se držela i po 15 000 ranách.
To vypadá jako by roztrhnutí hlavně bylo jen otázkou času a dříve nebo později k tomu pravděpodobně dojde.
Tehdejší materiál na hlavně nebyl vždy bez chybičky.
Ten strelec drive umrel prirozenou smrti nez vypalil ze sve ladovacky 15 000 ran . Za doby napoleonskych valek pouze vojaci meli tyhle pusky a pansti pacholci . Tedy v Evrope , pouze civilisti na americkem kontinente si mohli palit z ladovacek jak chteli nepotrebovali zadnou bumazku od vlady a i tak nikde neni zaznamenano ze havarie predovek by byly velkym problemem . Vojaci napoleonskych dob meli sebou do bitvy asi 20 patron ci mozna trochu vice a zdejsi hranicari majici uplnou svobodu a bez regulaci nosili sebou zasoby streliva na 60 ran .
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti