Dlouhodobá konzervace zbraní

[ace curly]

No jo, ale co dřevo ?

[Indian]

Nejvíc tedy prý vydrží ozářené dřevo. Ještě nedávno jsem slyšel, že se takto chránil restaurovaný nábytek před hmyzem a plísněmi či houbami.

[mikymoto]

Myslím, že otázka byla míněna spíše jak ponoření do sudu s naftou (olejem) zvládne pažbení. Nepletu se?

[aToM]

S tím ozářením je to jinak. Věci napadené breberkama se z muzea vozívaly na ozáření kobaltem 60. Tím se brebery spolehlivě zabily, ale dřevo zůstalo netknuté a neradioaktivní. Pak se to muselo normálně konzervovat.

[mikymoto]

Souhlas. Ozáření má za úkol zlikvidovat živý breberky uvnitř dřeva, aniž by bylo nutné nějaká radikální chemická lázeň, která by současně dřevo mohla poškodit. Konzervační účinky to mít nebude.

[Indian]

Aha. Sorry - laik. Ale jak se třeba skladoval / konzervoval Mosin? Dřevo a kov společně dává smysl pro pozdější použití, ale rozdílnost konzervačních látek pro dřevo vs. kov zase mluví pro rozmontovaný stav. Ale potom zase kdy se sejde správná pažba se správným železem?

[aToM]

Napadá mě jenom inspirace sovětskýma nábojovýma bednama. Napatlané konzervačním tukem zapájet vzduchotěsně do bedny z mědi, zinku, nebo olova profouknuté odvlhčeným dusíkem. A bednu samotnou třeba zamotat hadrama a zalít asfaltem do větší bedny, skruže, nebo něčeho takového, co to celé ochrání mechanicky.

[Indian]

aToM : tak tohle vypadá jako řešení, kam si potom schovat ztracené zbraně, až nás EUkomunisti (pardon - Eurokomisaři) odzbrojí. Jen abych potom takovou zakopanou bednu nehledal 10 let, kde jsem ji zakopal. Bratr mého dědy byl náčelníkem ostravské kriminálky před válkou. A trěsně před okupací dovezl k mému dědovi své zbraně, protože věděl, že si pro něj přijde Gestapo. Děda ty zbraně někam v bedně zakopal. A nikdo je už nikdy nenašel. Po válce je zkoušeli najít, ale jak se rozoraly meze, tak se ztratila orientace ve vzdálenostech a "místopisu" polností...

[aToM]

Možná ještě lepší zavařit do velké PE trubky (plyn, voda). To vydrží i přejetí bagrem a těsní.