Roztok SOD
Dobrý den,
ve starém armádním předpisu Děl 21-5 pro SA 58 se mimo jiné píše:
Když jsem byl před mnoha lety hrdým vojákem ČSLA, žádný prostředek SOD jsme neměli, předpokládám, že se jedná o nějaký roztok sody, ale byl by schopen někdo říct, jak koncentrovaný a jaké sody? Jestli uhličitanu sodného, nebo hydrouhličitanu sodného? Předpokládám, že je to kvůli neutralizaci korozivních solí po střelbě starým vojenským střelivem, ale na toto například Amící doporučují roztok čpavku. Celou proceduru si dovedu představit za mírových podmínek, kdy vojáci měli dostatek času a potřebného materiálu, ale jak by to dělali, respektive jak to dělali, za bojových podmínek?
ve starém armádním předpisu Děl 21-5 pro SA 58 se mimo jiné píše:
165. Denní ošetřování samopalů se provádí ihned po skončení výcviku, v době vyhrazené k ošetřování samopalů v denním řádu nebo podle potřeby i mimo tuto dobu.
Rozsah ošetřování se určuje podle potřeby, která vyplývá z podmínek výcviku konaného toho dne, z povětrnostních podmínek při výcviku apod. Není např. bezpodmínečně nutné čistit hlaveň samopalu, byl-li prováděn jen pořadový výcvik nebo výcvik se zbraní (bez nabíjení školních nábojů apod.).
Naopak, probíhala-li střelba cvičnými náboji, je nutné důkladné a správné vyčištění hlavně a potom řádné nakonzervování. Po střelbě ostrými nebo cvičnými náboji se okamžitě po skončení střelby nebo cvičení, ihned na střelnici (cvičišti) vývrt hlavně pročišťuje emulzí čisticího zbrojního oleje nebo roztokem čisticího prostředku SOD. Potom se ihned do sucha vývrt hlavně a lůžko pro dno nábojnice v závorníku vytřou a nakonzervují. Po návratu ze střelby se provede úplné vyčištění samopalu. V následujících 3 až 4 dnech se čištění opakuje; denně se protře vývrt hlavně bílým hadříkem. Objeví-li se při tomto čištění na hadříku ještě stopy nečistoty po zplodinách hoření nebo rzi, musí se čištění opakovat.
Když jsem byl před mnoha lety hrdým vojákem ČSLA, žádný prostředek SOD jsme neměli, předpokládám, že se jedná o nějaký roztok sody, ale byl by schopen někdo říct, jak koncentrovaný a jaké sody? Jestli uhličitanu sodného, nebo hydrouhličitanu sodného? Předpokládám, že je to kvůli neutralizaci korozivních solí po střelbě starým vojenským střelivem, ale na toto například Amící doporučují roztok čpavku. Celou proceduru si dovedu představit za mírových podmínek, kdy vojáci měli dostatek času a potřebného materiálu, ale jak by to dělali, respektive jak to dělali, za bojových podmínek?
P.S. Tak už to mám, poradil jsem se s Yandexem. V levé komoře olejničky byl zásaditý roztok na neutralizaci, v pravé byl olej. Pak se to změnilo a ke Kalachům už byla olejnička jenom s jednou komorou a v té byl olej. Podle sovětského/ruského vojenského předpisu se na čištění Kalacha po střelbách používal roztok РЧС (раствор чистки стволов), pro neruštináře roztok na čištění hlavní. Ten se směl skladovat nejvýš 7 dnů a připravoval se z 3 - 5 gramů dvojchromanu draselného a 200 gramů uhličitanu amonného, rozpuštěných v 1 litru pitné vody. Roztok bylo zakázáno nalévat do olejniček. Roztokem se vyčistil vývrt a nábojová komora, případně i plynová komora, píst a součásti závěru. Vše se muselo po čištění důkladně vytřít do sucha a namazat zbrojním olejem. Roztok údajně nejenom že neutralizoval korozivní zbytky vojenského střeliva, ale i výborně odstraňoval karbon a zbytky mědi. Nicméně byl pravděpodobně díky dvojchromanu draselnému toxický, karcinogenní a velmi neekologický. No a když nebyl roztok k dispozici, doporučovalo se použít sodu na mytí (uhličitan sodný), 4 - 5 polévkových lžic na kýbl. Tak jsem si odpověděl...
A my jsme museli Sa58 čistit pouze flanelovými hadříky provlečenými okem vytěráku. A jediné co jsme měli k tomu byl starý dobrý Konkor. O nějakém roztoku SOD jsme neměli ani páru.
Žádné kartáčky, žádná další chemie. Zdůvodněno to bylo potřebou udržovat dobrou životnost zbraně. A asi měli pravdu, protože jinak by dnes nebylo na trhu tolik kos.
Pravda je, že pokud se to dalo, tak se po střelbě cvičnými náboji snažili prostřelit usazeniny jedním ostrým na závěr (samopal to ustál a vytáhlo to ven velkou část karbonu z hlavně). Ale většinou nebyly pro toto podmínky. Protože cvičnýma se střílelo v civilně neregulérních střeleckých podmínkách (mimo střelnice..).
Žádné kartáčky, žádná další chemie. Zdůvodněno to bylo potřebou udržovat dobrou životnost zbraně. A asi měli pravdu, protože jinak by dnes nebylo na trhu tolik kos.
Pravda je, že pokud se to dalo, tak se po střelbě cvičnými náboji snažili prostřelit usazeniny jedním ostrým na závěr (samopal to ustál a vytáhlo to ven velkou část karbonu z hlavně). Ale většinou nebyly pro toto podmínky. Protože cvičnýma se střílelo v civilně neregulérních střeleckých podmínkách (mimo střelnice..).
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 13 hostů