ZbraneKvalitneCZ

Sagitarius

No jo, teď koukám, že ten postup s vytažením zaseklého bronzového kartáčku máš i na těch svých stránkách v sekci čištění. To jsem sice viděl, hned jak jsi sem dával odkaz, ale zrovna čištění jsme jen prolétl a zastavil se u fotky doporučené čistící sady - shodou okolností přesně stejné, jako mám já. Evidentně ale ten v sadě dodávaný měděný kartáček je z těch nevhodných.

Bohužel ten návod na řešení maléru s uvolněným kartáčkem je až úplně dole, jako taková poznámka na závěr, to by mne tedy nenapadlo to tam hledat (i když je to do jisté míry logické, souvisí to s čištěním a možným vzniklým problémem).

Možná by stálo za to tam dát sekci "nejčastější maléry a jejich snadné řešení". Evidentně těch fíglů je spousta, peggy mi onehdy posílal nákres "udělátka" na vytažení zaseklé lancetky pomocí závitu.

No vidíš, to ani nevím, že v té sadě jsou ty jen zatemovaný kartčky. Když já mám vše kromě bouchaček a prachu doma dělaný.
Je fakt, že sám jsem ten vytahovák na kartáčky ještě nepotřeboval, ale druhým už jsem párkrát kartáč z laufu vytahoval
Mimochodem ti výrobci jsou hovad*. Kartáč pro předovku jen zatemovat je zhovadilost. Pár lidem jsem už tyhle zatemovaný kartáče upravoval. Stačí do toho místa, kde je ta spirála zastrčená do mosazi kápnout kyselinu chlorovodíkovou [lidově solnou- používá se na záchody] a zapájet. Pak už to nevyrveš. Bez tý kyseliny pájka ale na tu pozinkovanou spirálu nechytne. Musíš to ale pořádně prohřát, aby pájka zatekla i dovnitř.
Jak jsi psal o té zručnosti- víš, ono to není ani tak zručnost, spíš odvaha. Musíš mít odvahu se pustit do čehokoliv nového. Člověk si nesmí říkat "ještě jsem to nedělal, tak se mi to nepovede". Ke svému kutilství přistupuju s jednoduchou filozofií: Buď se mi to povede, nebo ne. A když ne, zkusím to znovu a jinak. A proto píšu na web ty návody, aby začínající nemuseli zkoušet slepý uličky, a šli rovnou už vyzkoušenou cestou.

No jo,

kdybych já blbec před půl rokem četl Tvou stránku o čištění až do konce, mohl jsem mít možná dnes po starostech.

Teď trochu trnu, v jakém stavu mi u Novotného lauf vrátí.
Sice mne puškař ujistil, že to něčím "prozatím nakonzervuje", než se dostane k demontáži dnového šroubu, ale vzhledem k tomu, že mezní termín zakázky je za měsíc ... aby to nebylo prorostlé rzí.

Ne všechny kartáčky jsou temované. Stačí si správně vybrat

To já vím, a taky to píšu na mém webu. Ale spousta lidí to neví a kupuje ty nevhodný.

Tak ony taky musí být k mání ...

Můj problém byl mj. zapříčiněn tím, že u Brymové už asi počtvrté neměli umělohmotný kartáček .45, který už mám dost ochozený.

Ta sada, kterou mám a kterou i ty doporučuješ na svém (podle mne příkladném) webu a kterou mi doporučila řada dalších lidí, tak má taky ten "nevhodný" bronzový.

Čili ono pokud v nabídce ten provlečený vysloveně není a vysloveně po tom nejdeš, tak koupíš, co ti prodejce nabízí a nenapadne tě o tom nějak špekulovat.

Je to sada výslovně určená pro BP.

sagitarius píše:Stačí do toho místa, kde je ta spirála zastrčená do mosazi kápnout kyselinu chlorovodíkovou [lidově solnou- používá se na záchody] a zapájet. Pak už to nevyrveš. Bez tý kyseliny pájka ale na tu pozinkovanou spirálu nechytne. Musíš to ale pořádně prohřát, aby pájka zatekla i dovnitř.

Než to patlat doma (ne každý je na to vybavený), není jednodušší zaskočit s tím k vodoinstalatérům? Mají výbornou pastu na pájení měděných trubek, měla by držet dobře. Eventuálně klempíři jsou vybavený na pájení pozinku, ale ti jsou zvyklí na hrubší práci, tam by to nemuselo dopadnout podle tvých představ.

Ne, to není lepší. Pasta na pájení měděných trubek je k ničemu. Účelem všech tavidel na měď je rozpouštět oxidy mědi. Abys zapájel zinek, musíš narušit povrchové napětí zinku, a na to pasta na měď nepomůže vůbec. Buď tu kyselinu, jak jsem psal, nebo speciální pájecí kapalinu na zinek. A klempíř ti taky moc nepomůže, protože tím kopytem, co oni používají to akorát celý opatlá. Každá práce chce svý, jinak za nic nestojí.

Příprava pájecí vodičky:
Do kyseliny chlorovodíkové se vhodí kousek zinku. Při rekonstrukci baráku před třiceti lety jsem získal tabulku tohoto plechu ze střešního úžlabí, kterou staří pokrývači kdysi položili. V nouzi pomůže kousek normálního pozinkovaného plechu, zinek se z Fe plechu smyje do kyseliny a rozpustí. Reakce je z počátku dost bouřlivá. Protože se té vodičky používá jen trochu, stačí zinku asi jako nehet. Na pájené místo natřít štětečkem a nezapomenout pájené místo UMÝT VODOU!!!

Joo, starý známý recept. Ale není to bezpodmínečně nutný, rozpouštět v tý kyselině zinek. To dělali klempíři z jednoduchého důvodu- aby se ta kyselina zčásti vyčerpala a nebyla tak agresivní, protože ostrá z těch plechů zinkovou vrstvu prakticky úplně zlikviduje a tím plech ztratí korozní ochranu. Na tyhle domácí aplikace to není potřeba. Já používám běžnou ostrou.
Jinak- pokud by přece jenom někdo cítil potřebu, tak nejdostupnějším zdrojem zinku pro oslabení kyseliny jsou obyčejný, ty nejlevnější, zinko-uhlíkový baterie. Celý obal je čistej zinek. Stačí rozříznout nožem, vyklepat ten sajrajt a uhlíkovou elektrodu, a obal POMALU máčet v kyselině. Opakuju- POMALU, jinak to zašumí a kyselina bude všude po stole a všechny blízké železné předměty okamžitě během chvilky zreznou.