Re: Domácí stavba předovek
Napsal: čtv 24. bře 2016, 13:13
Ahoj Františku.
Mýmu synovi se taky líbí víc křesadlovka, celopažba je lepší. Ale k věci. Obě hlavně jsou Ardessa a nebyly černěné. Samozřejmě tormentace a značení je u obou. Nechtěl jsem černé hlavně. Takže hlavně a zámky jsou koupené. U perkusky je hlaveň Challenger a má stoupání 1:22 - chtěl jsem rychlou hlaveň pro maximall. S tím stoupáním to jde až do 30 mm střely. Křesadlovka je tradiční 1:60 na kouli. Obě hlavně mají 8 drážek a velmi úzká pole, 11,50/11,80 mm.
Dřevo - turecký ořech je tvrdé dřevo a dost těžko se opracovává, ale je homogenní. Nástroje musí být ostré jako břitva. Krásně se leští a smirkem 2500 se dá dosáhnout hladkosti skla. Dá se koupit přířez perfektně ošetřený. Mahagon mám od kamaráda, poslal mně fošnu skoro 1,7 m dlouhou. Tady už je trochu záludnost. U tohoto dřeva se střídá tvrdá vrstva s měkčí a vláknitou. A dokud není pažba celá hotová a nachystaná ke konečné úpravě, je škaredá a člověk čeká, co z toho vyleze. Pak se začne smirkovat stále jemnějším smirkem a leštit. A tu se vyloupne doslova šperk.
U této práce není ani tak problém sehnat mosazný plech na kování, nebo se dá kování i koupit hotové. Ale jsou potíže se šroubky. Vruty a šrouby do kovu s jednou drážkou se prakticky nedají sehnat. Jsou potřeba 4/40 mm dlouhé šrouby k připevnění zámku. 5 mm/50 dlouhý šroub skrz pažbu pro spojení hlavně se spouští, tím hlaveň drží vzadu. Jsou potřeba malinkaté vruty pro kování ke klínkům. Takže každý vrut a šroub s jednou drážkou schovávám "co kdyby". Měl jsem kliku - v odpadním dvoře někdo vyhodil plechovku s železným odpadem a v ní byly tři hrsti vrutů. To byl přímo poklad.
Mýmu synovi se taky líbí víc křesadlovka, celopažba je lepší. Ale k věci. Obě hlavně jsou Ardessa a nebyly černěné. Samozřejmě tormentace a značení je u obou. Nechtěl jsem černé hlavně. Takže hlavně a zámky jsou koupené. U perkusky je hlaveň Challenger a má stoupání 1:22 - chtěl jsem rychlou hlaveň pro maximall. S tím stoupáním to jde až do 30 mm střely. Křesadlovka je tradiční 1:60 na kouli. Obě hlavně mají 8 drážek a velmi úzká pole, 11,50/11,80 mm.
Dřevo - turecký ořech je tvrdé dřevo a dost těžko se opracovává, ale je homogenní. Nástroje musí být ostré jako břitva. Krásně se leští a smirkem 2500 se dá dosáhnout hladkosti skla. Dá se koupit přířez perfektně ošetřený. Mahagon mám od kamaráda, poslal mně fošnu skoro 1,7 m dlouhou. Tady už je trochu záludnost. U tohoto dřeva se střídá tvrdá vrstva s měkčí a vláknitou. A dokud není pažba celá hotová a nachystaná ke konečné úpravě, je škaredá a člověk čeká, co z toho vyleze. Pak se začne smirkovat stále jemnějším smirkem a leštit. A tu se vyloupne doslova šperk.
U této práce není ani tak problém sehnat mosazný plech na kování, nebo se dá kování i koupit hotové. Ale jsou potíže se šroubky. Vruty a šrouby do kovu s jednou drážkou se prakticky nedají sehnat. Jsou potřeba 4/40 mm dlouhé šrouby k připevnění zámku. 5 mm/50 dlouhý šroub skrz pažbu pro spojení hlavně se spouští, tím hlaveň drží vzadu. Jsou potřeba malinkaté vruty pro kování ke klínkům. Takže každý vrut a šroub s jednou drážkou schovávám "co kdyby". Měl jsem kliku - v odpadním dvoře někdo vyhodil plechovku s železným odpadem a v ní byly tři hrsti vrutů. To byl přímo poklad.