Odlévání střel pro předovky, perkusní zadovky a černopraché náboje
Téma odděleno od tohoto prvního příspěvku, kde se odchýlilo od původního tématu. Zde možno pokračovat v diskusi. Peggy
Tak mi včera přišla pícka a licí kleště. Dnes jsem se pustil do prvního lití. Měl jsem z toho obavy jak mi to půjde, ale byl jsem mile překvapen. Prvních dvacet kulí jsem musel vrátit do pícky, protože byly dost zvrásněné. Ale jakmile se kokily ohřály na provozní teplotu, lezly mi z toho hladké kule. Jen jsem nesměl otálet s jejich "vyhozením" z kokil, protože jinak mi kokila příliš ochladla a kule se opět začaly vrásnit. Ani vysypání kulí nebyl problém po začazení dutin. Ve chvíli, kdy začaly být kule hladké to chtělo kmitat a nepolevit. Šlo mi to docela rychle.
Teď jsem kule ještě oválel v ložisku a jsou hladké a lesklé jako zrcadlo. Zítra ještě prověřím jejich hmotnosti a průměry.
Jen mám jeden dotaz. Na hladině olova v pícce (během lití) se mi tvořil "zlatý" a docela ztvrdlý či ztuhlý škraloup a zaneřádil mi pícku. Nevím jestli je to běžný jev, nebo je to má chyba. Nebo nevím jestli jsem to nezpůsobil já tím, že jsem na olovo hodil kousek včelího vosku - jestli je vůbec třeba ten vosk použít.
Tak mi včera přišla pícka a licí kleště. Dnes jsem se pustil do prvního lití. Měl jsem z toho obavy jak mi to půjde, ale byl jsem mile překvapen. Prvních dvacet kulí jsem musel vrátit do pícky, protože byly dost zvrásněné. Ale jakmile se kokily ohřály na provozní teplotu, lezly mi z toho hladké kule. Jen jsem nesměl otálet s jejich "vyhozením" z kokil, protože jinak mi kokila příliš ochladla a kule se opět začaly vrásnit. Ani vysypání kulí nebyl problém po začazení dutin. Ve chvíli, kdy začaly být kule hladké to chtělo kmitat a nepolevit. Šlo mi to docela rychle.
Teď jsem kule ještě oválel v ložisku a jsou hladké a lesklé jako zrcadlo. Zítra ještě prověřím jejich hmotnosti a průměry.
Jen mám jeden dotaz. Na hladině olova v pícce (během lití) se mi tvořil "zlatý" a docela ztvrdlý či ztuhlý škraloup a zaneřádil mi pícku. Nevím jestli je to běžný jev, nebo je to má chyba. Nebo nevím jestli jsem to nezpůsobil já tím, že jsem na olovo hodil kousek včelího vosku - jestli je vůbec třeba ten vosk použít.
Při odlévání si nachystej kostky olova. Pokud máš pec skoro plnou, odliješ například 20 kusů. To je asi 200 gramů kovu. Tak zase přidej olovo asi v tom množství. Abys měl stále stejné množství.
Ten vosk v tavenině - tomu se říká fluxing. V podstatě se ti vyčistí tavenina, zamícháš to nějakým starým šroubovákem a starou nerezovou lžící posbíráš z povrchu kovu soli a binec.
Na začátku si ponoř roh kokily do olova a forma se nahřeje. Je fakt, že první odlitky nemají nějakou výraznou kvalitu. Je dobré mít nějaký kus dřeva a klepnout do středového šroubu po rozevření kleští. Kule snadno vyletí ven.
Já jsem si zvykl nabírat olovo naběračkou. Připadá mně to, že pramínek kovu teče rychleji, neztrácí se tolik teplota, jako při lití spodem. Ale to je každého věc.
Kule oválím a vyberu odlitky stejné váhy. Ostatní při dalším lití přetavím.
Ten vosk v tavenině - tomu se říká fluxing. V podstatě se ti vyčistí tavenina, zamícháš to nějakým starým šroubovákem a starou nerezovou lžící posbíráš z povrchu kovu soli a binec.
Na začátku si ponoř roh kokily do olova a forma se nahřeje. Je fakt, že první odlitky nemají nějakou výraznou kvalitu. Je dobré mít nějaký kus dřeva a klepnout do středového šroubu po rozevření kleští. Kule snadno vyletí ven.
Já jsem si zvykl nabírat olovo naběračkou. Připadá mně to, že pramínek kovu teče rychleji, neztrácí se tolik teplota, jako při lití spodem. Ale to je každého věc.
Kule oválím a vyberu odlitky stejné váhy. Ostatní při dalším lití přetavím.
Já si pod spodní výpusť ještě udělal stolíček, kdy mám na něm kolilu 5 mm pod výpustí. Takže nemám pocit, že by se ztrácela teplota olova při lití. Taky když mám pícku asi tak z 80% plnou olova, tak tím tlakem (vahou olova) to teče rychle. Jen jsem musel olovo nasekat na malé kousky, protože jakmile sem vložil do taveniny tyčku olova, hned to na povrchu zchladlo. Takže budu muset častěji dodávat olovo do pícky po menších částech, abych pak nemusel čekat až se roztaví, což by mi mezitím zchladla kokila.
Jen si budu muset upravit válcovačku, protože na kupované kule jsem musel použít těžší závaží, které byly z tvrdšího olova. Při oválení vlastních kulí jsem si v ní pak udělal šišoidy a první várku tak musel "vyhodit".
Příště už to bude určitě lepší, když vím co mně všechno hrozí. 
Zatím u toho nenadávám. 
Jen si budu muset upravit válcovačku, protože na kupované kule jsem musel použít těžší závaží, které byly z tvrdšího olova. Při oválení vlastních kulí jsem si v ní pak udělal šišoidy a první várku tak musel "vyhodit".
Příště už to bude určitě lepší, když vím co mně všechno hrozí. Zatím u toho nenadávám. To je přesně ono - ono se vyplatí koupit pec na 10 kg olova, protože teplota se ti nestačí tak rychle měnit, jako v šestikilové peci. Nasekáním na malé kousky se nic nepokazí, je to dobrý nápad. Já jsem přešel na nabírání naběračkou, protože se stále zacpávala spodní díra a už mě to přestalo bavit. Z kusu topenářské měděné trubky jsem udělal "šufánek", přinýtoval rukojeť a bylo. Další výhoda, krom rychlého lití, je, že si kokilu opřu o horní okraj pece, takže forma je stále zahřívána zespodu. Někdo si postaví k peci ještě vařič, kde se dá regulovat teplota.
Ano, to jsem taky zjistil, že když mi hladina olova klesla v pícce pod více jak půlku, tak stoupla teplota olova, což se negativně projevilo na kvalitě lití. Vrátilo se to do normálu až jsem přidal olovo a pak jsem si to už hlídal a přidával olovo častěji po malých dávkách. Kleště jsem si taky pokládal na pícku během čekání na roztavení olova.
Po mém prvním seznamování se s litím jsem se včera pustil opět do lití a průběh i výsledky byly už lepší, když sem věděl na co si dát pozor. A taky bylo méně odpadu. Tak mně napadlo, že bych použil vařič na takové to předehřívání olova, takže bych ho nedával do pícky studené. Stačilo by tak teplé, aby se mi ale netavilo na vařiči. Vyzkouším příště.
Po mém prvním seznamování se s litím jsem se včera pustil opět do lití a průběh i výsledky byly už lepší, když sem věděl na co si dát pozor. A taky bylo méně odpadu. Tak mně napadlo, že bych použil vařič na takové to předehřívání olova, takže bych ho nedával do pícky studené. Stačilo by tak teplé, aby se mi ale netavilo na vařiči. Vyzkouším příště.
Kdybys chtěl zjistit, jak dobře odléváš, tak střely vytřiď nejdřív pohledem - vrásaté vyhoď na příští lití. Ty dokonalé zvaž na digi váze, která váží na dvě desetinná místa. Dávej si je do nějaké krabičky, já používám plato od vajec. Zapiš si počet a váhu. V ideálním případě budeš mít několik kusů s nejnižší váhou a několik kusů s velkou váhou. Nejvíce bys měl mít kulí se stejnou váhou +/- půl grainu. Ty nejtěžší a nejlehčí hoď zpět do pece. Ty lehké mají v sobě bubliny vzduchu a lítají všelijak díky nerovnoměrné homogenitě. Kdysi jsem si dal počet a váhu do grafu Excelu. Dobré lití má graf asi jako klobouk - nepatrný počátek, hodně ve středu a málo zase na konci.
Jo to jsem dělal. Zvrásněné byly zpočátku, ale jak se všechno správně zahřálo, byly hladké. Zvrásněné jsem hned "házel" zpět do pece. Ty hladké jsem pak vážil a měly po oválení hmotnost od 8,52 do 8,63 gramu. Pro jistotu jsem taky měřil jejich průměr, aby odpovídaly .445 a ponechal si kule v rozpětí 8,56 až 8,62 g. Přibližně jsem se prakticky nevědomky trefil do oné tolerance půl grainu. Ono sice některé lehčí měly taky požadovaný průměr, ale určitě v nich byly bublinky - jak jsi psal. Ty taky skončily zpět v peci.
Jen mi teda není jasné, proč mají některé kule vyšší hmotnost, když není kokila nafukovací a má pořád stejný průměr. U lehčích kulí je to jasné.
Ono sice některé lehčí měly taky požadovaný průměr, ale určitě v nich byly bublinky - jak jsi psal. Ty taky skončily zpět v peci.Jen mi teda není jasné, proč mají některé kule vyšší hmotnost, když není kokila nafukovací a má pořád stejný průměr. U lehčích kulí je to jasné.
Proč mají kule rozdílný průměr. Domnívám se, že kleště nestiskneš vždy stejnou silou. A taky se mění viskozita taveniny, měla by téci jako voda, ne vždy se ti to povede - ubereš teplotu na termostatu, zakoukáš se na kuli vypadlou z kleští, kleště ti nepatrně zchladnou atd. To je ale naprosto lhostejné, stejně jich odliješ cca kolem stovky, vybereš ty nejlepší - soutěžní. Zbytek zase na příště. Ony kule lítají dobře i vyložené šišoidy, záleží na flastru, prachu, mazivu, umění střílet. Ale ty víš, že když vybereš dokonalé střely, můžeš se na ně spolehnout. Pokud nejsi pak spokojen s výsledkem v terči, není to koulí.
Takže by se dalo říct, že čím teplejší tavenina, tím má větší objem a když ji naleju do nádoby o stejném objemu, tak po vychladnutí taveniny se zmenší její objem. I když jen nepatrně. To bych musel udržovat konstantní teplotu, což u el. pece nejde, protože má topná spirála určitý doběh po vypnutí a naopak. Takže "trápit" se tím je zbytečné.
Jen by mně ještě zajímalo jedno. Pro mé prvotní laborace jsem si pořídil kule tovární výroby, ale jak jsem zjistil, jsou prokazatelně z tvrdšího olova než ty co jsem si začal vyrábět sám z měkkého olova. Zůstalo mi jich asi tři kila a vyhodit je mi je líto. Tak mně napadlo, že bych je "zředil" s měkkým olovem. Dá se to sice zjistit odzkoušením, ale třeba mi k tomu někdo něco řekne - kdybych je smíchal 1:1, dá se říct, že by se tvrdost tvrdšího olova snížila o polovinu ? Nebo je to hloupost ? A nebo pak je prostě smíchat s několikanásobně větším množstvím měkkého olova, kde se to "ztratí".
Jen by mně ještě zajímalo jedno. Pro mé prvotní laborace jsem si pořídil kule tovární výroby, ale jak jsem zjistil, jsou prokazatelně z tvrdšího olova než ty co jsem si začal vyrábět sám z měkkého olova. Zůstalo mi jich asi tři kila a vyhodit je mi je líto. Tak mně napadlo, že bych je "zředil" s měkkým olovem. Dá se to sice zjistit odzkoušením, ale třeba mi k tomu někdo něco řekne - kdybych je smíchal 1:1, dá se říct, že by se tvrdost tvrdšího olova snížila o polovinu ? Nebo je to hloupost ? A nebo pak je prostě smíchat s několikanásobně větším množstvím měkkého olova, kde se to "ztratí".
Jde mi jen o to, že když přejdu na kule z měkčího olova, jestli se při stejném tlaku v hlavni nezvýší těsnost. Mám na mysli to, jestli nejsou kule z měkkého olova poddajnější a že by mohly víc zatlačit flastr do vývrtu.
Vystřílet by se samozřejmě daly, ale ještě to nestřílí jak bych si přál a nechtěl bych ztrácet čas laborováním s tvrdšími kulemi, když pak stejně přejdu na měkčí a budu muset zase řešit navážku prachu nebo mazání. Ještě jsem teda vlastní kule nezkoušel, tak sem si říkal co s těmi tvrdými kulemi - jestli je teda "vyřadit" rovnou třeba přetavením. Uvidím až o víkendu.
Vystřílet by se samozřejmě daly, ale ještě to nestřílí jak bych si přál a nechtěl bych ztrácet čas laborováním s tvrdšími kulemi, když pak stejně přejdu na měkčí a budu muset zase řešit navážku prachu nebo mazání. Ještě jsem teda vlastní kule nezkoušel, tak sem si říkal co s těmi tvrdými kulemi - jestli je teda "vyřadit" rovnou třeba přetavením. Uvidím až o víkendu.
Koule není ogivální střela. Nestlačuje se. Výhoda měkkého olova je v tom, že lze použít silnější flastr, látka se vlisuje do kovu a kule lépe těsní. U tvrdšího olova se látka do kovu tak snadno nezatlačí, je vhodné použít látku z pevnějších vláken. Možná upravit dávku prachu. Asi nepoznáš rozdíl v terči. Vyzkoušej a uvidíš.
Tak jsem byl otestovat kule vlastní výroby. Ještě ale předtím jsem doma provedl jeden test. Použil jsem větší kus plátna, ze kterého vyrábím flastry, na něj položil tovární kuli a zatlačil do hlavně. Totéž pak s kulí vlastní výroby z měkkého olova. Kule jsem vybral takové, aby měly stejné parametry. Po jejich prohlídce jsem zjistil, že na kuli z měkkého olova byly otisky plátna o něco větší než u tovární. A taky byl rozdíl v síle tlaku, kterou jsem musel vynaložit pro zatlačení kule do hlavně - měkká šla zatlačit snadněji.
Mělo to pak i vliv na samotné střelbě, kdy se mi zase roztáhl soustřel při použití vlastních kulí. Takže další laborování. Asi to bude chtít zvýšit dávku prachu kvůli zvýšení tlaku v hlavni. A nebo upravit poměry mazání. Uvidím co pomůže.
Mělo to pak i vliv na samotné střelbě, kdy se mi zase roztáhl soustřel při použití vlastních kulí. Takže další laborování. Asi to bude chtít zvýšit dávku prachu kvůli zvýšení tlaku v hlavni. A nebo upravit poměry mazání. Uvidím co pomůže.
Drahoun - ono je to pochopitelné. Každou takovou změnou se ti mění i poměry v hlavni, ve vnitřní balistice. Flastr není plynotěsný. Když tvrdší střela nepovolí flastru, je to jiné, než když měkký kov uhne. Jinak to i maže v případě hodně slisované látky.
Když tvoje meta bude střílení do plechovky, nebo pouze snaha dostat se do černého kruhu, je to v podstatě jedno, jaký bude náboj. Ale když člověk chce mít jen díru v desítce, záleží na každé drobnosti. Může to trvat léta. Polož si otázku - jakou zrnitost má prach v pixle ke konci. Bude jemnější - a tedy se chovat jinak.
Při testování nové tvrdosti změň jen jednu položku. Nech původní látku i rozměr flastru. Nech i původní mazivo i stejné množství maziva v látce. Nepatrně změň dávku prachu - nahoru/dolů - v řádu grainů.
Když tvoje meta bude střílení do plechovky, nebo pouze snaha dostat se do černého kruhu, je to v podstatě jedno, jaký bude náboj. Ale když člověk chce mít jen díru v desítce, záleží na každé drobnosti. Může to trvat léta. Polož si otázku - jakou zrnitost má prach v pixle ke konci. Bude jemnější - a tedy se chovat jinak.
Při testování nové tvrdosti změň jen jednu položku. Nech původní látku i rozměr flastru. Nech i původní mazivo i stejné množství maziva v látce. Nepatrně změň dávku prachu - nahoru/dolů - v řádu grainů.
Vyzkoušel jsem jen zvýšení navážky prachu a zjistil, že mi v hlavni zůstávají zase suché spaliny a další nabíjení bylo problematické i když se jednalo o měkké olovo. Spíš to vidím na to mazivo, které musím víc "zahustit" - teď kdy jsou už vyšší venkovní teploty mi to připadá nějak měkké. To ukáže další zkouška. Ale to už jsem mimo toto téma.
S tou zrnitostí zbývajícího prachu, co zůstává na dně piksle, mně to teda nenapadlo, ale asi na tom vlastně něco bude. A střelba do plechovek mně neuspokojuje, tak jako mně děsí představa, že laboruju dva roky. Ale nadšení zatím neopadlo.
S tou zrnitostí zbývajícího prachu, co zůstává na dně piksle, mně to teda nenapadlo, ale asi na tom vlastně něco bude. A střelba do plechovek mně neuspokojuje, tak jako mně děsí představa, že laboruju dva roky.
Ale nadšení zatím neopadlo. Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti