Razítko soudního znalce nikomu nedává patent na rozum, natož pak právo závazně vykládat právo, to je úlohou soudů.
ZoZ upravuje nakládání se střelnými zbraněmi (§ 1 odst. 1) a dále je dělí na kategorie. Definice střelné zbraně je následující:
1. Střelná zbraň - zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost.Pokud jsem to pochopil, je balistický nůž předmět ve tvaru nože, který střílí čepel, a to na principu uvolnění mechanické energie (žádná chemická reakce tam není, jen silná pružina).
V tom případě jde o podmnožinu pojmu střelná zbraň, kterou zákon označuje pojmem "mechanická zbraň" (viz příloha 1).
Pak by tato střelná mechanická zbraň měla spadat pod kat. D, pokud je napínací síla větší než 150 N. A tedy vztahují se na ni pravidla pro držení zbraně kat. D.
Nicméně připouštím, že by se dal obhájit i výklad, že by mohlo jít o kat. A, a to podle § 4 písm. a) bod 3 zvýrazněný text:
3. vyrobené nebo upravené tak, že lze utajit jejich účel, nebo u kterých byly původní charakter a podoba změněny tak, aby se jejich použitím mohly způsobit těžší následky, anebo zbraně maskované jako jiné předměty (zákeřné zbraně),Tento výklad je podle mého názoru ale těžko obhajitelný, resp. vedle výkladu s poukazem na § 7 písm. g) nejspíš neobstojí, neboť tento přímo výslovně hovoří o mechanických zbraních, což ten nůž splňuje bez debat. Podle fotografií se mi navíc nezdá, že by byl účel toho nože utajen. Na první pohled je zřejmé, že nejde o dětskou flétnu nebo krabičku na cigarety, nýbrž o nůž, který je bězně považován za zbraň (ve smyslu TZ, nikoliv ZoZ).
Na druhou stranu proti tomu stojí argument, že nože obvykle nestřílejí na vzdálenost několika metrů. Je tedy toto natolik skrytý účel, aby ta věc spadla pod kat. A? Sám nevím, u mě převažuje výklad ve prospěch běžného občana (v souladu se zásadou in dubio mitius), pokud zákon umožňuje výkladů více. Jiná situace by byla, kdyby se skutečně jednalo o tu střílející dětskou flétnu
Když už jsem se trochu rozepsal a vlastně to nijak neukončil, nabízím rozsudek, kterým se možná doc. Komenda inspiroval při svých závěrech, nicméně upozorňuji, že tehdy se věc posuzovala dle starého zákona č. 288/1995 a paradoxně ten rozsudek se otázky zařazení do kategorie zakázaných nebo naopak kategorie neregistrovaných pouze dotýká (tehdy bylo stanoveno, že registraci nepodléhají mechanické zbraně bez omezení napínacího momentu; naopak definice zakázané "utajené" zbraně byla totožná).
Žalobce vyvíjel, vyráběl a prodával balistické nože s oddělitelnou, mechanicky vystřelovací čepelí po označením "A.". V důsledku nehody se smrtelným následkem, k níž došlo na výstavě zbraní, bylo zahájeno správní řízení, v němž rozhodnutím Policejního prezídia ČR ze dne 13. 1. 1998 bylo vysloveno, že nůž je zbraní zakázanou, a žalobci bylo uloženo, aby jeho výrobu zastavil, u vyrobených nožů jejich balistickou funkci znehodnotil, a předložil dokumentaci o obchodní činnosti. Ministerstvo vnitra toto rozhodnutí zrušilo (zejména s poukazem na to, že nelze vést samostatné řízení o zařazení zbraně do kategorie zbraní zakázaných, kteroužto otázku je třeba posoudit jako předběžnou v řízeních, která zákon upravuje, např. v řízení o uložení pokuty).
V dalším řízení byla rozhodnutím Policejního prezídia z 22. 6. 1998 žalobci uložena podle zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu pokuta ve výši 5000 Kč. Současně bylo vysloveno propadnutí balistických nožů označených "A.". Na základě odvolání změnilo Ministerstvo vnitra napadené rozhodnutí vlastním rozhodnutím ze dne 25. 11. 1998 tak, že pouze odstranilo formální nedostatky výroku rozhodnutí I. stupně.
(...)
Žalovaný ani nikdo jiný nemá pravomoc nad rámec zákona rozhodovat o tom, zda vyráběný nůž je zbraní zakázanou. Žalobce dále zdůvodnil, proč vyráběný nůž nelze považovat za zakázanou zbraň a vytkl žalovanému, že žádný správní orgán nepřihlédl k expertize kriminální policie a znaleckému posudku Kriminalistického ústavu v Praze.
(...)
Podruhé, tj. 5. 5. 1998 bylo - jak uvedeno - řízení zahájeno "ve věci balistického nože", přičemž zahájení řízení je zdůvodněno "na základě zařazení zbraně do kategorie zbraní podle § 17 odst. 1 písm. f) a § 21 odst. 1 písm. f) zákona". Řízení tedy nebylo zahájeno proto, aby jeho výsledkem bylo zařazení zbraně do určité kategorie, ale proto, že na základě získaných poznatků byl nůž považován za zbraň zakázanou....Jde o právní pojem, jehož skutkové znaky jsou stanoveny a dokazováním se zjišťují vždy v konkrétním případě.
(...)
Soud nepřisvědčil ani argumentaci žalobce, pokud poukazuje k tomu, že správní orgány nepřihlédly k odborným a znaleckým posudkům Policie ČR (z 21. 11. 1997 a 26. 2. 1998). Především z odůvodnění naříkaného rozhodnutí plyne, že tyto listiny žalovaný při rozhodování o odvolání měl k dispozici a seznámil se s nimi. Především ale se odborné posudky nikdy nemohou vyjadřovat k otázkám právním (zda jde o zbraň zakázanou, zda taková zbraň podléhá registraci apod.). Takovou otázku musí vyřešit správní orgán a nikoli znalecké pracoviště. Stručně to lze vyjádřit i tak, že zjištění a popsání technického provedení, funkce a parametrů zbraně může být předmětem znaleckého zkoumání; podřazení zjištěných skutečností pod právní pojem ale znalci nenáleží.
Soud tak v podstatě spor nerozsekl, neboť rozhodnutí zrušil z jiného důvodu než pro nesprávný výklad nebo překročení správního uvážení orgánu. Řekl však, že posouzení kat. zbraně je otázkou předběžnou pro vedení přestupkového řízení. A pozor, v žádném další publikované judikatuře se zmínka o balistickém noži nevyskytuje, což znamená, že nejspíš nakonec byly tyto předměty shledány za kat. D, nebo se prostě nestíhají. Nepřímo lze z textu odůvonění dovodit, že závěry předložených posudků byly takové, že nejde o zakázanou zbraň.