Zravím vespolek, data z "minulosti" jsou asi z 99% v nenávratnu, ale věřím, že to dáme to nějak dohromady i bez nich a určitě ještě lépe
.
Co se týká uživitelnosti z 1 ha, tak se udává zhruba 500 kg býložravců (tzv. dobytčí jednotka), případně někde se uvádí, že 2 ha půdy uživí právě jednoho člověka s masitou stravou (kromě původních eskymáků neznám nikoho, kdo by existoval pouze na masité stravě), 14 vegetariánů (jí vajíčka a mléčné výrobky) anebo asi 50 veganů (pouze rostlinná potrava).
Z vlastní zkušenosti vím, že dědovi stačil "něco málo pod hektar pole" a zahrada cca 20x35 m (což dá vpodstatě dohromady celý hektar) na vcelku pohodlné uživení svojí rodiny (je potřeba zdůraznit že jde o výrobu potravin pro 4 lidi + něco blízkým příbuzným). Pole obdělával od dětství a měl ho jako koníček do vysokého věku. Mechanizaci používal (traktor střídal s koňem, podle toho, koho sehnal) - na orbu a setí obilí, dovoz hnoje, při žních kombajn a svůj wartburg k odvozu většiny hlavní sklizně obilí a brambor. Jinou mechanizaci kromě občasné výpomoci svých dvou dcer a nejstaršího vnuka (mě
) nepoužíval. Na pole jinak běžně jezdil na kole s motykou a na nosiči si postupně odvážel svoji úrodu. Nikdy bych nevěřil, kolik toho je schopen na svém, ještě prvorepublikovém kole, odvézt
.
Na poli měl zhruba z poloviny obilí (ječmen+pšenice), které z části použil k vykrmení dvou prasat, cca tuctu slepic a desítky hus/kachen/krůt (podle toho, na co měla rodina ten který rok více chuť). Králíky do toho nepočítám, protože seno a "zelené" získával většinou na "obecních" loukách. Část obilí ještě prodával dál (dle odhadu, kdyby si to semlel, tak by byl samostatný z hlediska mouky a ještě zbylo).
Na zbytku pole měl kukuřici, brambory, fazoli, bob, řepu, zelí, cibuli a další zeleninu.
Na zahradě ranné brambory pro okamžitou spotřebu, zeleninu a hlavně pidi vinohrad (v průměru produkce 30 až 50 litrů vína za rok) a ovocné stromy (ovoce ke konzumaci a na cca 10 l pálenky za rok).
Je nutné si však uvědomit, že děda měl svoje hlavní zaměstnání, které poskytlo finance na cukr, máslo a další mléčné výrobky, sůl, něco málo hovězího masa, koření (část si babička pěstovala sama), mouku (mlít doma obilí při předlistopadových cenách nemělo moc smysl), ocet, těstoviny a rýži (tu nemá rád, takže se moc často nevařila) a snad kromě exotického ovoce a vánočního kapra jinak nekupovali z potravin už nic. Díky tomu, že je děda patří mezi myslivce, tak sem tam nějaký ten bažant, kachna či srnčí se dostalo také na stůl
.
Za klíčové považuji si uvědomit že:
1) Pole s kvalitní půdou bylo to na jížní Moravě, tedy z klimatického hlediska v optimální lokalitě
2) Děda pocházel ze sedlácké rodiny, kde bylo zvykem tvrdě makat celý den na poli a kolem domácích zvířat a byl schopný opravit vše od žehličky po traktor - měl tedy nesmírně důležité knowhow
3) Pole nebylo pro něj zdrojem příjmů na běžné životní potřeby - dům, enegie, chod domácnosti, ošacení, etc. a ani na potřebné PHM, hnojivo, postřiky, nájem kombajnu, etc., tedy věci nutné k jeho způsobu zemědělské výroby
Závěr: 1 ha slušné půdy je minimum, co by měla být průměrná současná rodina (4 až 7 lidí) obdělat, aby nechcípla hlady. Větší plocha obdělané půdy bude generovat přebytky, které umožní i vyšší životní standart. Je ale fakt, že jinou výměru pole bude potřebovat člověk, který bude schopný vydělat si na živobytí jen motykou a jinou třeba kovář, truhlář, zámečník nebo třeba lékař.
Základní podmínkou survivalu při rozvratu společnosti je však nesnažit se přežít a hospodařit na vlastní pěst, ale být součástí komunity, která je schopná svoje majetky chránit i se zbraní v ruce.
Nakonec bych rád položil svoji oblíbenou otázku k zamyšlení, která některé managery, daňové poradce či vyzážistky dost vytáčí, čím by jste se byli schopni uživit, kdyby nastal opravdu velký rozvrat společnosti, tj. elektřina žádná, nebo jen občas, žádný telefon (natož mobilní) či internet, žádná burza, bezcenná měna, nefunkční státní instituce, rozložená policie i armáda, etc.. Co vlastně umí každý z nás z praktických řemesel či dovedností?
.