ZbraneKvalitneCZ

Jen taková zvídavá otázka. Píšete někdo do životopisu střelbu jako koníček? Případě zbrojní průkaz jako jednu z věcí, kterou jste dosáhli?

Takle otazka nedava asi uplne smysl.

Asi hodne zalezi na ucelu (a adresatu) zivotopisu.

No v životopisu je/býva položka koníčky. Případně jaká školení/průkazy vlastníte. Tak mě zajímá, jestli to tam někdo píše. Třeba adresát životopisu je taky majitel ZP a může to být sympatické plus, nebo to může být naprostý opak a může to být klidně i stopka
Je to prostě koníček, nebo ne?

Já to tam mám mezi koníčky, respektive v širším CV. Za mne je to určitá odbornost, ale já jsem technik, takže je to relativně pochopitelné... Ale záleží kam chceš CV poslat, pokud by jsi chtěl dělat třeba v Amnesty International, tak tam bych to nepsal.

Pokud firma kam bych CV posilal neni zamerena odpovidajicim smerem tak bych to tam nepsal.
A zejmena ne pokud je to nejaky zahranicni korporat kam teprve prichazeji ruzne DEI a jine cipovyny zpoza more.

Já tedy to, že mám zbroják a zbraně, striktně tajím. Je to moje osobní věc a zcela soukromá věc a nikdy člověk neví, kdo by se to stylem "jedna paní povídala" dozvěděl a stačí aby nějaký si nějaký človíček, nemající rád zbraně nebo prostě kvůli něčemu mě, dal tu práci a oznámil mě jako "podivného" a může to vést na policejní zásah a zabavení zbraní a těžké obhajování se...
Striktně jsem zarazil i jakékoli zmínky o zbraních i v přítomnosti vnoučat, ta ve školce a škole rozkecají kdeco, slýcháme, co kdo ve školce povídal, co kdo z rodičů spolužáků doma má a co dělá, myslím si, že není důvod, zejména v současné společenské psychóze, cokoliv o zbraních říkat...

Hlásím se od SBS? Tak to tam asi napíšu. Hlásím se jako učitel do mateřské školky? Tam asi ne. Je to situační.
Já třeba když jsem se hlásil o nějakou práci, kde je důležité vycházet v týmu/vést tým, tak jsem tam uváděl že dlouhodobě hraji airsoft, kde vystupuji na pozici zástupce velitele. Kámoš psal, že je kapitánem hokejového týmu...

Já to v životopise uvádím jak mezi školení/průkazy, tak mezi koníčky - aspoň trochu znalému člověku to řekne, že jsem netrestaná, spolehlivá a bezúhonná osoba...
Ale možná do vysvětluje, proč mi na ty životopisy většinou neodpovídají

No třeba by to ve světle aktuálních událostí ve školství byla výhoda! Jen pro odlehčení, na druhou stranu, i to ZP Tě naučí něčemu, je to koníček. Já mám v rozšířeném CV jednu stránku, kde mám právě koníčky a u nich stručně co mi to dalo. Mám tam Hasiče, záchranářství a střelectví a výpis i kurzů jako ČPP-NPP a TECC. Ale jak už psali kolegové nahoře, záleží kam a proč. Já to mám normálně, ale v kontextu dalších činností v IZS, včetně kurzů "bojové/taktické" medicíny protože ty se mohou hodit. Prostě nezní to tak surově, kdyby to bylo osamotě. CV profesně dvě strany, třetí je mimo HPP, tedy vedlejší činnost a koníčky.

Jen potvrzuji výše zmíněné. Záleží kam se hláásím. Podle toho "vypíchnu" co se m izdá být ku prospěchu a nezmíním, co není potřeba. Obvykle uvádím mezi koníčky střelecký sport.

V životopise to mám mezi ostatními koníčky. Členství v LEXu pak mezi ostatními kluby/sdruženími.

Nemyslím, že by to vytvořilo nějaký limit. A pokud to v minulosti něco z nabídek profiltrovalo, tím lépe... Mezi hoplofoby by se mi nežilo asi lehce.

LukynZ píše:No v životopisu je/býva položka koníčky.

Do CV co umím profesně a co jsem profesně dělal. Co dělám ve volném čase, po tom každému HR hrubé ho...
Avšak pokud by se můj zájem obracel ke složkám, které mají zbraně v popisu práce, potom to uvedu avšak opět ne jako koníčka, ale jako odbornou znalost

Dnes je bezpečnější užívat si koníček v rámci naší komunity a moc to o sobě na veřejnosti nevytrubovat. Histerie společnosti je po UK proti držitelům ZP bezbřehá.

Já to tam měl, ale já se hlásil do konkurzu na konstruktéra CZUB Takže to asi nikoho neohromilo...

Členství v organizacích a ostatní funkce nikde neuvádím, ale střelbu v koníčkách ano, stejně tak zbroják vedle řidičáku. Pokud má potenciální zaměstnavatel se zbraněmi problém, ať si radši rovnou zaměstná někoho jiného a nezdržuje mě od střílení.

Před dětmi a vnoučaty bych zbraně netajil. Mě ke střelbě v podstatě přivedli rodiče a prarodiče, v jejich případě to bylo stejně tak. Sám ke střelbě vedu nejen své potomky, ale i širší okolí, pokud má zájem. K tomu ten zájem se lehce snažím v okolí i pěstovat. Důvody jsou dva:

(1) Nechci aby střelectví vymřelo, ale aby vzkvétalo a rozrůstalo se. Jen masovým zájmem bude možné dlouhodbě držet legalizaci.

(2) Nechci, aby když moje děti někde objeví zbraň, nevěděly, co s ní. Naopak chci, aby když jiná děcka objeví nebo přinesou zbraň, právě moje děti mu ji uměly vzít a bezpečně znefunkčnit, aby ani nikomu jinému se náhodou nic nestalo.