ZbraneKvalitneCZ

Jaká je správná odpověď u otázky 407?

V testových otázkách je to C ale v části manipulace se zbraněmi - broková zbraň se píše:
Ráže těchto nábojů je uváděna v číslech (12, 16, 20, 32 apod.), kdy průměr není vyjádřen v milimetrech ani v palcích, nýbrž smluvním celým číslem, které je rovno počtu koulí vyrobených z jedné anglické libry olova, kdy průměr těchto koulí odpovídá jmenovitému vnitřnímu průměru brokové hlavně

správně je vlastně oboje jen popis v druhém případě je trochu neůplný a správná odpověd je C, protože kromě "smluvního čísla" 12,16,.... je nedílnou součástí označení ráže brokové zbraně i popis komory, v praxi její délka takže správné označení ráže je např. 12/65, 12/70, 16/70.....

No a teda ještě nezapomeň na brokovou ráží .410 která se udává taky s délkou (.410/50, .410/63, ...) a tady už to tisíciny palce jsou.

btw: Hodně štěsí u zkoušek

Nojo, jenomze o te nasi zakonodarci nejspis jeste neslyseli.
A vubec, existuje u nas? Sam jsem o ni cetl, ale nikdy nevidel.

taky jsem ji neviděl, ale zato mám .28 tku krásnou dvojčičku

Pro srovnání - vedle .308W

Sellier &Bellot Prague 10

Jednou si najdu cas a vyhledam si ty vase byrokraticke otazky jen tak pro legraci cim vas byrokracie trapi.Toto anglicke mereni kouli do hlavne zacalo za dob musketyru kdyz byla na kontinente 30 leta valka /1618 -1648/ a v Anglii meli tez sve problemky a bylo treba rychle plno zbrani a proste technologie vyroby byla nedokonala a tak si prumer hlavne vyrabel kazdy jak chtel no a kral vyresil tento problem ,ze dal kazdemu musketyru jednu libru olova ci vice liber aby si sam ulil koule co by pasovaly do jeho bouchacky ,nebot kazda mela jiny prumer a tak kazdy musketyr zacina rikat moje musketa je gauge /mira/ treba 10 kouli na libru olova ,ale druhy mohl mit 11 kouli na libru atd . no a z toho se vyvinulo to znackovani a tak na tezkou africkou zver byly muskety 4 gauge a brokovnice na hejna ptaku treba 8 gauge atd.delka patrony do brokovnice se dodnes pocita i palcich jako treba 3 palce 3 1/2 palce ,Evropa si to uzpusobila na metrickou soustavu.

Jenze 0.410 uz byla nazyvana bore/vrtani / ,ted nevim kolik kouli by se veslo do tohoto otvoru pozor koule musely tesne pasovat do hlavne v tom byl ten trik kolikrat pouze volna koule se ladovala do hlavne a ten papir prichazi pozdeji . 100 let pred tim stale rytiri meli na sobe silne brneni a olovo je mekke a tak do bouchacek se ladovaly sipky do kusi majici kormidla z kuze a ty se nazyvaly SPRITE . Sipka mela takovy ucinek ze proletla dvema rytiri za sebou dnes o tom nikdo nevi i kdyz se toto strelivo pouzivalo 150 let a tak rytiri meli po ptakach.

Člověče, reagovat na každý nesmysl který vyplodíš a nebo si stáhleš z googlu opravdu nemám sílu ale tomuhle by mohl někdo uvěřit, takže si naše "Společnost pro uvádění věcí na pravou míru" dovolí menší zásah:

alibaba píše:kral vyresil tento problem ,ze dal kazdemu musketyru jednu libru olova ci vice liber aby si sam ulil koule co by pasovaly do jeho bouchacky ,nebot kazda mela jiny prumer a tak kazdy musketyr zacina rikat moje musketa je gauge /mira/ treba 10 kouli

Za třicetileté váky už byly ráže zbraní podle armád standartizované a mušketýři případně arkebuzýři fasovali hotové polonáboje (případně hotové kule a prach v dřevěných patronách) a měli přísně kontrolované postupy nabíjení. Bylo to proto aby se předešlo závadám a haváriim drahých zbraní a zefektivnila palba.

alibaba píše:100 let pred tim stale rytiri meli na sobe silne brneni a olovo je mekke a tak do bouchacek se ladovaly sipky do kusi majici kormidla z kuze a ty se nazyvaly SPRITE . Sipka mela takovy ucinek ze proletla dvema rytiri za sebou dnes o tom nikdo nevi i kdyz se toto strelivo pouzivalo 150 let a tak rytiri meli po ptakach.

Doby kdy palné zbraně prostřelili zbroj s obtížemi se datují kolem roku 1400 a nebylo to kvůli měkkému olovu ale především kvůli nedokonalé technologii výroby hlavní a nepřesnosti vrtání. Taky kvůli tomu že se jako střely ládovalo vlastně cokoli, od olověných střel přes kamené kuličky ,
až po všelijaký šancajk. Jenže rozhodně se nenabíjely šipky do kuší tedy netvrdím že to nikdo nezkusil ale rozhodně nemohl zaznamenat ohromující účinek na cíl. 1) šipky měly dřevěné dříky které by byl problém utěsnit ve vývrtu, pokud by se to povedlo tok by se dřevo při výstřelu rozlétlo na kusy(vzpomen si na dřevěné střely u cvičných patron) 2) pokud by nějakým nedopatřením vyletěla tak by měla balistické hodnoty bumerangu. Mimochodem železná zbroj definitivně končí právě za třicetileté války právě díky rozvoji a masovému používání palných zbraní. Prostě nechránila a nebyl důvod se s tím tahat.

Ještě že tady na foru není kolega Kentan, ten by z těhle pindů vylít z kůže

Aspon by se z ni pak mohla delat kormidla k sipkam!