NSS: Revizor může ... v rámci NO zadržet černého pasažéra

[MarK]

Zajímavý výrok nejvyššího správního soudu o nutné obraně v případech útoku na majetek:

Svým nedávným rozhodnutím Nejvyšší správní soud řešil právní dopady konfliktu mezi cestujícím a revizorem v plzeňském trolejbuse. Cestující bez platné jízdenky se v průběhu přepravní kontroly pokusil utéci z trolejbusu, byl revizorem zadržen, což následně vyústilo v potyčku mezi oběma muži. Revizor byl následně postižen za přestupek proti občanskému soužití. Soud ve věci zjistil řadu procesních pochybení na straně správních orgánů, vyslovil se však obecně rovněž k možnostem, které má revizor ve vztahu k černým pasažérům.

Nejvyšší správní soud vyšel z toho, že zákon o drahách dává cestujícímu povinnost prokázat svou totožnost revizorovi. Revizor sám však není oprávněn přes odpor cestujícího zjišťovat jeho totožnost. Pokud cestující dobrovolně nesplní svou povinnost prokázat se osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, musí nést s tím spojené negativní následky předvídané § 37 odst. 5 písm. d) zákona o dráhách. Konkrétně půjde dle výzvy revizora buď o povinnost cestujícího následovat revizora na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo o povinnost setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího. Takovouto oprávněnou osobou bude zpravidla státní nebo městský policista.

Zákon tedy nedává revizorovi možnost násilím vynutit ztotožnění cestujícího. Právě naopak, zákon výslovně pamatuje na situaci, kdy se cestující žádnými doklady neprokáže. Otázkou, která byla soudu položena, pak byly právní možnosti revizora v situaci, kdy cestující dobrovolně nesplní svou povinnost následovat revizora na policii anebo setrvat na vhodném místě do příchodu policisty.

Právní závěr, podle něhož povinnost cestujícího dle § 37 odst. 5 písm. d) zákona o drahách není jakkoliv vynutitelná, a záleží tedy na dobré vůli cestujícího, zda revizora následuje např. na policejní služebnu, by učinil z § 37 odst. 5 písm. d) ve své podstatě nevynutitelnou normu. „Sankce vůči tzv. „černým pasažérům“ nastíněné v § 37 odst. 5 by tak ve své podstatě byly aplikovatelné pouze vůči cestujícím, kteří by se jim podrobili dobrovolně. Naopak cestující bezohlední a vůči revizorovi dokonce agresivní by žádné negativní následky spojené se svým jednáním nenesli. Jednoduše by totiž z místa odešli. Takováto interpretace upřednostňující osoby jednající protiprávně před osobami svých povinností dbalých je však naprosto nepřijatelná. Současně by ponechala provozovatele drážní dopravy bez jakékoliv ochrany proti protiprávním zásahům do jeho majetkových práv formou bezplatného (ergo nezákonného) využívání jím poskytovaných služeb,“ uvedl soudce Zdeněk Kühn.

V situaci, kdy cestující nepředloží platnou jízdenku a následně nesplní ani povinnost dle § 37 odst. 5 písm. d) zákona o dráhách, útočí na zájem chráněný zákonem. Tímto je ochrana majetkových práv provozovatele a zájem na tom, aby cestující v drážní dopravě řádně hradili jízdné, resp. pokud tak neučiní, aby uhradili přirážku podle přepravního řádu. Takovýmto jednáním se cestující dopouští přinejmenším civilního deliktu, uvažovat však lze za určitých okolností i o přestupku proti majetku. V takovémto případě nelze paušálně vyloučit nutnou obranu, tedy právo revizora odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, tedy pokouší se porušit sekundární povinnost podle § 37 odst. 5 písm. d) zákona o dráhách a uniknout tak následkům jízdy bez platné jízdenky. Právě pokus o únik cestujícího z místa, kde jej revizor vyzval k vyčkání na příchod osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, je útokem na majetková práva provozovatele, tedy na zájem chráněný zákonem. Úspěšným útěkem „černého pasažéra“ bude dokončeno jeho protiprávní jednání, kterým bylo využití přepravních služeb provozovatele bez zaplacení stanoveného jízdného a přirážky.

Nutná obrana zadržením cestujícího je samozřejmě možná jen za podmínky, že revizorovo počínání není zcela zjevně nepřiměřené způsobu útoku. Je-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku, o nutnou obranu se nejedná. Revizor tedy nesmí volit takové prostředky, které povedou nebo mohou vést k újmě na zdraví „černého pasažéra“ nebo jakékoliv jiné osoby. Revizor se ani nesmí bez dalšího „vrhnout“ na cestujícího, ale musí mu dát šanci svou povinnost dle zákona splnit dobrovolně. Revizor nesmí použít větší síly než je nezbytně nutné k dosažení cíle jeho zákroku, kterým je ochrana majetkových práv provozovatele. Tohoto cíle dosáhne znemožněním útěku cestujícího a zjištěním jeho totožnosti osobou k tomu oprávněnou. Nutná obrana neslouží a sloužit nemůže vymožení pohledávky vůči „černému pasažérovi.“

Naproti tomu je přirozené, že zasahující revizor musí reagovat též na event. násilí ze strany cestujícího. Cestující, který ve vztahu k revizorovi použije fyzickou sílu, resp. se s ním pustí do potyčky, musí nést tomu odpovídající riziko revizorovy adekvátní reakce. Zákon o přestupcích totiž dává revizorovi možnost se i tomuto novému útoku ze strany cestujícího přiměřeně bránit.

Výše uvedené závěry se v žádném případě nevztahují jen na vztah provozovatele drážní dopravy a černého pasažéra. „Naopak, vyplývají z předpokladu možnosti každé jednotlivé fyzické či právnické osoby chránit si v sociálních interakcích svá práva. Každý se může obdobným způsobem chránit například proti zloději, jakkoliv hodnota odcizených věcí nenaplní trestní odpovědnost pachatele, nebo proti hostovi v restauraci, který zkonzumoval objednané jídlo, a poté odmítl zaplatit, nebo proti osobě, která poškodila jeho věc atd.“, vysvětlil soudce Kühn.

(zvýraznění přidáno mnou)

Záležitost jen zdánlivě netýkající se zbraní, ale pro Ečkaře může jít o zajímavý text.

[tempest]

Že jsem tak smělý, můžete mi vysvětlit, když chrání "majetková práva provozovatele", proč se mluví o NO a není to KN? NO bych si představil, pouze pokud je cílem fyzického útoku přímo revizor..

[reddog]

MarK:
Pro eckare se jedna o rozhodne zajimavy text! Tohle jsem uz cetl jinde, ale rozhodne to stoji za precteni i nadvakrat, natrikrat.

[Kalič]

Teď jsem to dočetl poprvé a přijde mi, že to, co bylo napsáno celkem jasně na začátku, už v závěru mi tak jasné není. Musím si to doopravdy přečíst znovu pomalu a v klidu až bude víc času.

[hamon]

Že jsem tak smělý, můžete mi vysvětlit, když chrání "majetková práva provozovatele", proč se mluví o NO a není to KN? NO bych si představil, pouze pokud je cílem fyzického útoku přímo revizor..

Nejsem pravnik, ale rozdil je v mire umyslu. Utok je jednoznacne umyslna akce, nebezpeci je spis neumyslne. Chlap se zapalenym molotovovym koktejlem je utok, samovolne horici auto je nebezpeci.

[hamon]

Mimochodem, podle smluvních přepravních podmínek DPP "pokutu" zaplatí ten, kdo se NEMŮŽE prokázat platným jízdním dokladem. Pokud by pražští černí pasažeři používali hlavu (nejsem si jistý, jestli to není protimluv), mohli by se revizorům jen smát.

[graver]

Tak tohle je velmi násilný judikát. Nutná obrana při prevenci bagatelní újmy, hrozící právnické osobě?
hamon: pokud to myslíš tak, že "nemůže" není totéž, co "nechce", tak hodně štěstí při té zábavě.

[mobil-man]

Musíme si uvědomit, že se nejedná o nutnou obranu podle § 29 TrZ, ale soud sám říká, že se jedná o přestupek proti majetku a on zákon o přestupcích zní trošku jinak:

Kód: Vybrat vše

§ 2
(2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.

Zde není pochyb, že jednání cestujícího vykazuje znaky útoku, pokud se snaží uprchnout, nebo nesplnit svoji povinnost dle zákona o drahách, jak se píše v tom zestručněném judikátu.

2hamon: Nikde ve smluvních podmínkách se nemluví o pokutě, jedná se o přirážku k jízdnému :
http://www.ropid.cz/data/Galleries/126/ ... d9_d10.pdf
Tuším, že je to z toho důvodu, že smluvní pokutu lze sjednat pouze v písemné formě, zatímco vy nástupem do vozidla uzavíráte smlouvu konkludentní. Takže pokud se nemůžete prokázat (tj. nemáte žádnou platnou jízdenku, může se stát, že máte platnou, ale zapomenete ji doma, takže to slovo nemůže je podle mě správné - v tu chvíli nemůžete, ale prokážete se později na dispečinku).

Jinak k různé svépomoci, byť i domnělé doporučuji přečíst tyto dva články, které jsem už někde postoval. Jsou od také od soudce Kuhna a týkají se "ochranky" v samoobsluze:
http://jinepravo.blogspot.cz/2013/05/za ... le_10.html
http://jinepravo.blogspot.cz/2013/05/pr ... hrada.html

[rabbit3278]

Zajímavý text, pouze mi přijde vcelku úsměvné, že pokud pokud revizor brání majetkové zájmy právnické osoby je NO v pořádku. Pokud půjdu večer parkem a někdo mě přepadne, tak v případě že se mu ubráním a nedej bože mu ublížím, tak to 50:50 že uznají NO nebo TČ. Vždyť jsem vlastně bránil jen zájmy života fyzické osoby.

Potažmu když jsem si to celé přečetl, tak na jednu stranu je tam napsáno, že sní jednat v rámci NO, ale na druhou stranu musí jednat tak, aby nedošlo k újmě na zdraví atd..., z čehož mi tak trošku vyplývá, že aby to dodržel, nesmí jednat v rámci NO, protože v tu chvíli už hrozí ona újma, nebo blbě čtu?

[Piggy]

Čteš blbě
Útokem se rozumí jakékoliv jednání, směřující proti jakémukoliv zájmu chráněnému trestním zákonem, odvracením pak jakékoliv jednání, které tento zájem chrání.
Zákon nemůže za to, že spousta lidí si pod útokem představí výhradně fyzické napadení fyzické osoby.
Příklad: někdo ti vytáhl ze schránky dopis a chce si ho přečíst, ty rozbiješ žárovku. Nejde o KN, ale NO (pro jistotu počítejme za opravu přes 5000 Kč, aby to přelezlo hranici přestupku).
No a když "způsobem útoku" je snaha o útěk, tak fyzické napadení pachatele bude "zcela zjevně nepřiměřené", no ni?

[Steiner]

Piggy: když rozbiješ žárovku, tak musíš splnit podmínky NO, pokud je žárovka majetkem toho co ti čte dopis (útok na soukromí - ochrana listovní tajemství) a poškozuješ útočníkovy (majetkové) zájmy. Pokud ale není majitelem žárovky, tak poškozuješ třetí osobu a musíš splnit podmínky KN, jinak tu žárovku zaplatíš a dopouštíš se přestupku. Situaci šlo zřejmě vyřešit i bez způsobení škody (rozbití žárovky), takže tvoje jednání zřejmě nebude jednáním v krajní nouzi a tento způsob řešení nelze doporučit .

Obecně:
poškozuješ útočníka - pro beztrestnost musíš splnit podmínky NO.
poškozuješ kohokoli jiného - pro beztrestnost musíš splnit podmínky KN.

Porušení listovního tajemství je trestný čin, takže při snaze o útěk využiješ §76 odst.2 Trestního řádu - Zadržení osoby podezřelé

(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.

Když ti při zadržení osoby podezřelé bude bezprostředně hrozit fyzické napadení, tak pohrozíš zbraní nebo tu zbraň použiješ (podle situace) .

[Piggy]

Díky za upřesnění - já to věděl, že nakonec někoho znalého vyprovokuju

[rabbit3278]

jo díky. sorry přečetl jsem si to moc rychle