Nutná obrana, krajní nouze...
Steiner píše:Mimochodem - v předchozím příspěvku jsem zhruba uvedl důvody, proč mám já osobně i v situacích NO/KN nastavenou laťku kdy "tasit zbraň" poměrně hodně vysoko. Musí to být opravdu velmi vážná situace a musí se týkat mně osobně nebo mých nejbližších. Rozhodně nemám ambice se zbraní v ruce zachraňovat svět nebo se stát ochráncem jiných. Toto rád přenechám těm, kdo mají "pomáhat a chránit" v popisu svojí práce.
Ať se to někomu líbí nebo ne.....
Steiner píše:Mimochodem - v předchozím příspěvku jsem zhruba uvedl důvody, proč mám já osobně i v situacích NO/KN nastavenou laťku kdy "tasit zbraň" poměrně hodně vysoko. Musí to být opravdu velmi vážná situace a musí se týkat mně osobně nebo mých nejbližších. Rozhodně nemám ambice se zbraní v ruce zachraňovat svět nebo se stát ochráncem jiných. Toto rád přenechám těm, kdo mají "pomáhat a chránit" v popisu svojí práce.
Sory, nemyslel jsem přímo tasit, ale třeba jen rozepnout bundu, ruku na zbraň a začít couvat a vyzvat dotyčného, aby si to rozmyslel.
A následně se od toho odvíjí teorie. Když to nenahlásím tak blbec to třeba zkusí na někoho jiného a třeba ho i zraní. Nebo to nahlásím a četnictvo tak ví, že je v rajónu škodná. Ovšem s tím se musí každý vypořádat sám.
-
SansLogique - Příspěvky: 1007
wigum - jo, četnictvo dneska pomalu nemůže zavřít ani masovýho vraha, aby mu náhodou nepošlapali jeho lidský práva a poběžej hledat neznámýho pachatele, kterej tě slovně přepadl, nic ti neudělal a utekl. Tak ten byl dobrej.
-
Hans Gruber
- Příspěvky: 94
Leda když ho střelíš a řekneš, že tě napadlo. Nahlásit na pčr to musíš vždy - použití střelné zbraně. Vymysli si nějakou perfektní historku 
Obávám se, že za žádné okolnosti, pokud vysloveně nezaútočí a nebude někoho ohrožovat. Správný postup je podle toho, co je to za zvíře. Dát vědět policii (dobývá se tam tlupa divokých psů) či myslivcům (dobývá se tam divoké prase) či si poradit nějak jinak sám (nálety špačků na třešně/hrozny).
Žádná skupina ZP neopravňuje ke střelbě na zvíře mimo případ obrany (ne majetku, ale života - zvíře tě ohrožuje). Na odstřel škodné je potřeba lovecký lístek, jehož podmínkou získání je naučení se i mimo jiné právě kdy, kde, co lze střelit a jak.
Žádná skupina ZP neopravňuje ke střelbě na zvíře mimo případ obrany (ne majetku, ale života - zvíře tě ohrožuje). Na odstřel škodné je potřeba lovecký lístek, jehož podmínkou získání je naučení se i mimo jiné právě kdy, kde, co lze střelit a jak.
podle mě nemůžeš, vše bude v zákonu o myslivosti skupinou C si k tomu nepomůžeš.
Řešení je spíš tady: ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI
§ 52
Odpovědnost uživatele honitby
(1) Uživatel honitby je povinen hradit
a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
(2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení,6) ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.
(3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.
§ 53
Opatření k zábraně škod působených zvěří
Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
§ 54
Neuhrazované škody způsobené zvěří
(1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.
(2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.
(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.27)
§ 55
Uplatnění nároků
(1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit
a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.
(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
(3) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
(4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.
§ 56
Náhrada škod způsobených na zvěři
Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.28)
Řešení je spíš tady: ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI
§ 52
Odpovědnost uživatele honitby
(1) Uživatel honitby je povinen hradit
a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
(2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení,6) ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.
(3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.
§ 53
Opatření k zábraně škod působených zvěří
Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
§ 54
Neuhrazované škody způsobené zvěří
(1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.
(2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.
(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.27)
§ 55
Uplatnění nároků
(1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit
a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.
(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
(3) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
(4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.
§ 56
Náhrada škod způsobených na zvěři
Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.28)
Proč bych nemohl zastřelit zvíře i zvěř ničící mi majetek? Od čeho mám ZP E (ochrana života, zdraví a MAJETKU)? Od čeho máme institut krajní nouze? Pokud nemám povinnost strpět škody (např. jako majitel honebního pozemku), pak mě nic nenutí koukat se, jak mi kuna morduje hejno slepic nebo jak si jelen vytlouká paroží o mého Harleye.
Samozřejmostí je
1) oznámení použití zbraně na PČR
2) oznámit usmrcení zvěře příslušnému mysliveckému sdružení. Ponechat zvěř si nesmím.
Samozřejmostí je
1) oznámení použití zbraně na PČR
2) oznámit usmrcení zvěře příslušnému mysliveckému sdružení. Ponechat zvěř si nesmím.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 19 hostů