Střelba v Chomutově - zastřelený údajně najížděl autem do lidí

Události se zbraní, případy nutné obrany a krajní nouze, soudy
Uživatelský avatar
P.V.
Příspěvky: 1298

Příspěvek#121 » úte 17. dub 2018, 19:51

O tom, že tam někomu nohu přejel taky není spor... Potřetí zopakuju, že je důležité kam dodávka jela. Zatím to vypadá, že na lidi ne...



rcc
Příspěvky: 205

Příspěvek#122 » úte 17. dub 2018, 20:29

O NO se většihou rozhodne až u odvolacích soudů. Uvidíme. Mě to opět utvrdilo v názoru, do cizích věcí se nemotat. Bránit se zbraní pouze sebe a své nejbližší, pokud to nejde jinak. Ostatní mají prostě smůlu, případní pozůstalí nechť si pak jdou převzít cenu M. Velíška in memoriam. Borec však zbavil společnost jednoho zfetovanýho zmetka, který v budoucnu mohl někoho slušného připravit o život. Od podobného soudce by akorát vyfasoval 15-tý zákaz řízení, v horším případě podmínku.



kiv61
Příspěvky: 575

Příspěvek#123 » úte 17. dub 2018, 21:12

Mno,
snad tady každý tak nějak cejtí, že asi není úplně standardní NO/KN (v duchu zdejšího Zákona) sjet výtahem 5 pater a poté vysypat celý zásobník byť do třeba zfetované/ožralé osoby, která si notabene řeší nějaké své trable se svými soukmenovci v duchu jejich naturelu ...

Prostě exces kdy jednomu totál ruply nervy a neustál to ..
Stalo se.
Ale snaha obhajovat to za každou cenu jen proto, že dotyčný byl legálním držitelem a na druhé straně uřvané cikorky je taky pitomost.
V každém alespoň trochu normálním státě za takový osobní lapsus se prostě jde dnes sedět ...



zedik
Příspěvky: 121

Příspěvek#124 » úte 17. dub 2018, 22:02

Abych ještě uvedl na pravou míru,dotyčného rozhodně nehájím - ale ta právní klasifikace je nesmysl

Uživatelský avatar
P.V.
Příspěvky: 1298

Příspěvek#125 » úte 17. dub 2018, 22:15

A co by to mělo být?

Ano, auto je zbraň, ale bylo jako zbraň používáno v okamžiku střelby nebo to hrozilo?
Ano, najíždění na lidi je trestné, ale dělo se to v okamžiku střelby nebo to hrozilo?
Ano, ve světě páchají teroristé útoky pomocí aut, ale ti potřebují publicitu a strach... Za akci ve 3h ráno by se pak mohli ve vazbě dočkat leda děkovných dopisů od místních, že se konečně vyspí... :angel:



zedik
Příspěvky: 121

Příspěvek#126 » úte 17. dub 2018, 22:22

třeba by mi sedělo spíš toto
§ 141Zabití
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let.

Uživatelský avatar
P.V.
Příspěvky: 1298

Příspěvek#127 » stř 18. dub 2018, 06:30

No co jsem si přečetl komentář, tak moc ne... Asi nejdůležitější část, přičemž strach, úlek, zmatek a jiné hnutí mysli se v tomto konkrétním případě, kdy střelec nebyl přímo ohrožen a naopak se tam dobrovolně sám hrnul, lze vyloučit a zbyde předchozí zavrženíhodné jednání - provokace, což taky zrovna nesedí...

Trestný čin zabití je trestným činem úmyslným (srov. § 15). Úmysl pachatele, byť eventuální, musí směřovat k usmrcení člověka, ale na rozdíl od vraždy pachatel jedná v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli (tzv. afektdelikt) anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného (tzv. provokace), což jsou souhrnně řečeno subjektivní stavy na straně pachatele, které ho z pohledu trestního postihu výrazně privilegují.

Z hlediska privilegovaného posuzování musí silné rozrušení pachatele pocházet ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli. Silné rozrušení pachatele je duševní stav, při němž pachatel jak vnitřně, tak i zpravidla navenek vykazuje značné emoční vzrušení či neklid ovlivňující jeho další jednání a projevující se v průběhu činu, a to bez ohledu na to, zda se na takovém rozrušení podílí nervová labilita či přímo duševní porucha pachatele (tzv. psychické predispozice), anebo je příčinou silného rozrušení pouze vlastní strach, úlek, zmatek nebo jiné omluvitelné hnutí mysli. Silné rozrušení může u pachatele vzniknout postupně, např. v důsledku narůstajících obav o život při pronásledování, ale i náhle či prudce. Silné rozrušení může mít i povahu náhlé nebo prudké afektivní reakce na okamžitě vzbuzený strach, úlek, zmatek apod. Z hlediska jeho trvání půjde zpravidla o krátce trvající stav, ale zejména u afektivních reakcí se může jednat i o stav déle trvající (tzv. protrahovaný, kumulovaný nebo chronický afekt).557 Stav vzrušení se projevuje zvláštním chováním doprovázeným až fyziologickými změnami organismu. Silné rozrušení, jako vystupňovaná emotivní reakce na strach, úlek, zmatek nebo jiné omluvitelné hnutí mysli, sice nemusí nutně ovlivnit příčetnost, ale vždy vede k značnému zúžení vědomí a oslabení psychických zábran u pachatele, neboť ovlivňuje jeho schopnost racionálně uvažovat (srov. R 14/2011). Přitom však musí jít o lidsky pochopitelnou reakci na některý z uvedených stavů. Zákon zde užívá pojem „omluvitelné hnutí mysli“, čímž vyjadřuje, že je třeba na pachatele hledět s určitou shovívavostí, což právě odůvodňuje nižší trestnost takového jednání. Na druhé straně to však neznamená, že by takový čin tím byl zcela ospravedlnitelný,⛘neboť stále zůstává, byť mírněji, trestuhodným a zavrženíhodným, neboť jde o úmyslné usmrcení člověka.

Strach, úlek nebo zmatek pachatele se podřazují pod obecný pojem tzv. omluvitelných hnutí mysli, která pocházejí z polehčujících a pochopitelných duševních stavů pachatele. Jde v zásadě o nelibé emotivní reakce na podstatný vnější podnět v podobě útoku, nebezpečí či jiného ohrožení, které jsou zpravidla spojeny s neurovegetativními projevy. Tato omluvitelná hnutí mysli musí navazovat na podněty mimořádné intenzity a závažnosti, neboť musí vyvolat silné rozrušení (např. u strachu půjde o vystupňovanou obavu o svůj život nebo o život blízkých osob, popř. o jinou vážnou újmu na zdraví). Jinými omluvitelnými hnutími mysli mohou být např. soucit, žal nebo smutek. Bylo by možno sem zařadit i pocity neřešitelnosti či bezvýchodnosti z dlouhodobých a stresujících vztahů, např. manželské nebo partnerské krize apod. Naproti tomu pod takové silné rozrušení ve smyslu § 141 odst. 1 nelze zařadit silné rozrušení např. ze vzteku nebo hněvu na základě jednání, které je pachateli nepříjemné, ale je v souladu ze zákonem, tedy zejména na základě určitého sporu, kdy pachatel na rozdíl od poškozeného nebyl v právu, nebo při vymáhání oprávněného dluhu poškozeným od pachatele apod. (srov. i TpR, 2011, č. 6, s. 179), anebo dokonce silné rozrušení vzniklé ze zavrženíhodné pohnutky, např. z jednání oběti, která odmítá být pachateli po vůli, brání se mu atd. Podobně by pod omluvitelné silné rozrušení nebylo možno zahrnout jiný zavrženíhodný stav mysli pachatele, např. tzv. opojení z krve, do kterého se někdy dostane pachatel při brutálním usmrcování oběti. Proto je třeba jednání pachatele v takovém nikoli omluvitelném stavu mysli podřadit pod trestný čin vraždy podle § 140, neboť nespadají pod privilegovanou skutkovou podstatu zabití.

Zabití je důsledkem předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného (tzv. provokace) v tom případě, jestliže pachatel jedná pod vlivem takového zavrženíhodného jednání poškozeného, které je obecně považováno za chování v příkrém rozporu s morálkou a svědčí o morální zvrhlosti, bezcitnosti, bezohledném sobectví a o neúctě poškozeného k ostatním osobám nebo společnosti. Konkrétně může jít např. o usmrcení osoby, která dlouhodobě fyzicky nebo psychicky týrala pachatele, anebo ho po určitou dobu zavrženíhodným způsobem sexuálně nebo jinak zneužívala. Může však jít i o jednorázové jednání poškozeného ve formě útoku nebo vyvolání nebezpečí směřujícího vůči zájmům chráněným trestním zákonem, pokud má požadovanou intenzitu, např. při překročení mezí nutné obrany nebo krajní nouze ze strany pachatele. Při zabití v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání není třeba, aby pachatel jednal „v silném rozrušení“ nebo v jiném podobném stavu, neboť zákon zde vyžaduje pouze, aby jednání pachatele bylo vykonáno „v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného“, přičemž na vlastním stavu mysli pachatele, která byla ovlivněna předchozím zavrženíhodným jednáním poškozeného, z hlediska jeho rozrušení v době činu nezáleží (srov. slovní spojení „v silném rozrušení ze strachu, … nebo jiného omluvitelného hnutí mysli“ a rozlučovací spojku „anebo“). Bude tedy jako zabití posuzováno i jednání pachatele, který nebude v rozhodné době v silném rozrušení a dokonce bude „v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného“ jednat s rozmyslem nebo po předchozím uvážení [140, 10, 11], což je i pochopitelné, neboť pachatel se v takových případech často obává poškozeného, který vůči němu jednal zavrženíhodným způsobem, a proto se na čin „připraví“ tím, že si ho rozmyslí nebo ho předem uváží.

Na druhé straně je třeba zdůraznit, že míra závažnosti, resp. negativní charakter provokujícího chování poškozeného musí být v odpovídajícím poměru k mimořádnému významu objektu trestného činu zabití, jímž je lidský život. Z tohoto důvodu by tedy § 141 odst. 1 ve své provokující variantě mělo být vykládáno spíše restriktivně. Zavrženíhodným jednáním je třeba rozumět takové vědomé a úmyslné jednání poškozeného,které je z hlediska etických měřítek společnosti mimořádně zlé, zraňující a pro druhé ponižující nebo hrozící jim způsobit závažnou újmu na jejich právech. Může se tak jednat o závažné útoky na lidský život, zdraví, svobodu a důstojnost (např. opakované fyzické napadání, mučení, domácí násilí, psychické týrání, včetně nejrůznějších typů šikany, dále útisk, vydírání, sexuální zneužívání, závažné porušování domovní svobody, tzv. sousedský teror, závažné případy pronásledování, ale i šíření pomluv a psychicky zraňujících informací). Velmi opatrně je třeba přistupovat v tomto směru k zavrženíhodným útokům vůči majetku, kde by bylo možno považovat za zavrženíhodné jednání jen mimořádně závažné útoky mající za následek ohrožení existenční jistoty postiženého, např. ve formě ožebračení, ztráty sociální jistoty, ztráty domova, anebo jde-li současně o výrazný zásah do osobnostní sféry (např. úmyslné zdemolování zařízení a vybavení domácnosti, zabití či utýrání domácích či hospodářských zvířat, zejména má-li k nim postižený osobní vztah). Na druhé straně běžné verbální útoky ve formě nadávek, spílání, zneuctění (dehonestace) apod., ale ani obvyklé fyzické napadání a spory (políčky, strkanice, povalení na zem atd.) nelze za zavrženíhodné jednání ve smyslu § 141 odst. 1 považovat.

Mezi předchozím zavrženíhodným jednáním poškozeného a úmyslným usmrcením ze strany pachatele musí být dána zřejmá a nepochybná příčinná souvislost, což zákon vyjadřuje slovy „v důsledku“, přičemž provokující jednání poškozeného musí být podstatnou a zásadní pohnutkou pachatele trestného činu zabití podle § 141 odst. 1. Zavrženíhodné jednání poškozeného nesmí být vyprovokováno ze strany pachatele, neboť je třeba trvat na tom, že při použití privilegované skutkové podstaty zabití musí jít o ospravedlňující pohnutku, a nikoli o vyprovokování jednání poškozeného, na které pak pachatel reaguje smrtícím útokem, anebo dokonce o vyprovokování takového zavrženíhodného jednání od počátku s tím, aby pak mohl pachatel poškozeného usmrtit.



mobil-man
Příspěvky: 844

Příspěvek#128 » stř 18. dub 2018, 08:58

Ona z toho odvolačka může udělat zabití, pak se bavíme o třetinové či poloviční sazbě (s možnou podmínkou), viz střelba Koblížka. Pokud jsem zachytil správně, zde se neodvolal st. zástupce, takže zpřísnění trestu u odvolačky není možné, může na tom jedině vydělat.
Jestli byl ale průběh událostí takový, jak vyplynulo z dokazování, pak se opravdu o NO nejednalo. Nicméně trochu se zapomíná na to, že exces z NO se má posuzovat v takových případech právě jako zabití, v návaznosti na subjektivní pocit střelce v době střelby.

Uživatelský avatar
tuton
Příspěvky: 387

Příspěvek#129 » pát 20. dub 2018, 08:58


Uživatelský avatar
audis
Příspěvky: 2955

Příspěvek#130 » pát 20. dub 2018, 09:36

Teda soudce bednář by si mohl leccos do novin odpustit. Pro mě vidlak nebo mírně zaujatý (např cit. rozstrilel auto). To je materiál...



SansLogique
Příspěvky: 1007

Příspěvek#131 » pát 20. dub 2018, 10:58

Já teda nevím, ale 20 ran během 4 vteřin (z toho 13 zásahů), z pistole a na pohybující se (i když pomaličku) terč, to je slušná porce i na Jerryho Miculeka. A co že to měl za kvér? S nějakým prodlouženým zásobníkem?

Uživatelský avatar
audis
Příspěvky: 2955

Příspěvek#132 » pát 20. dub 2018, 11:33

Mi připadá jakonadnesena nad realitou 20 ran tedy lež.



mobil-man
Příspěvky: 844

Příspěvek#133 » pát 20. dub 2018, 14:22

Někde jsem zachytil, že měl berettu 9mm (s prodlouženým zásobníkem, když se vešlo 20 včel?). Ty 4 vteřiny asi budou pravdivé, bylo dost svědků a jak říká sám soudce i videozáznamy od vchodových kamer, takže časová souslednost a vůbec skutkový průběh zřejmě není kličový pro tento případ. (Proti skutkovému ději, o kterém panují pochyby v případech krušnohorské střelby, nebo střelby Koblížka ve VM a ostatně i Jugmanna).

Uživatelský avatar
Sedmej
Příspěvky: 1857

Příspěvek#134 » pát 20. dub 2018, 15:19

Nechapu, ze i po vsech tech informaci tu stale nekteri nejste schopni pripustit, ze to proste nevydrzel s nervama, pak to spatne vyhodnotil a ted si bohuzel musi nest nasledky za to, ze nekoho zastrelil



Hujer Viktor
Příspěvky: 328

Příspěvek#135 » pát 20. dub 2018, 15:51

sedmej
ty máš všechny informace?
já jen vím že soudce 1. stupně nějak rozhodl
můžeš hodit odkaz na rozsudek, kde je popsán kompletně sled událostí?
a to od doby kdy feťák naskočil do dodávky až do chvíle, kdy ho zastřelil?
nebo jen věříš soudci a jeho hodnocení důkazů

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host