Imaginární problém.

[Ares]

Obávám se, že zchlazení náboje při vystavení teplotě -270°C bude dílem VELMI krátkého okamžiku. Mosaz je poměrně dobrým vodičem tepla (a tím i chladu), kalíšek zápalky je z velmi tenkého kovu. A když armády používají zápalky na bázi třaskavé rtuti z důvodu iniciace za extrémně nízkých teplot, které se na zemi pohybují v extrému kolem -70°C, tak chci vidět, co ty zápalky udělají při teplotě o dalších 200°C nižší. Holt ta zápalka je základ a pak teprve se dá počítat s teplotou jí vytvořeného plamene

[jachymko]

1) ve vesmiru teplo odchazi pouze radiaci, na tepelne vodivosti materialu nijak nezalezi. na zemi se teplota vyrovna mnohem rychleji, protoze molekuly materialu si neustale vymenuji energii s okolnim vzduchem.

2) pochybuju ze teplota plynu bude zaviset na teplote okoli. ale i kdyby ano, porad se bavime o plynech o teplote 3000 K a strelnem prachu ktery vzplane pri 400 K, neboli o rad nizsi teplote.

[GMatysek]

Ares: Jenom dodatek k tomu, co napsal jachymko. Problém vesmírných skafandrů NENÍ to, aby kosmonaut neumrznul, ale aby se v něm neuvařil vlivem akumulace tepla vznikajícího fungováním těla. Tělesné teplo se nemá čemu předávát ...

[midlos]

No asi ne, o uvaření kosmonauta nemůže být ani řeč.

http://www.veda.cz/article.do?articleId=14280

[jhora]

Mě napadá myšlenka (možná trochu přitroublá), jak by se (v případě že by to přece jen vystřelilo) pohybovala střela. Udělala by s ní něco její rotace nebo by jí nějak olivnily plyny unikající z hlavně? Nebo by letěla úplně normálně? Tuší někdo?

[rabbit3278]

asi bych tenhle problém rozdělil na výstřel ve vakuu, kde podle mě vyštřelí 99% standartních nábojů, stejně jako najdete na netu spoustu videí se střelbou pod vodou, což už tu bylo zmíněno. V případě vesmíru asi nebude takový problém vakuum, jako již zmiňované nízké teploty a jiné vnější vlivy.

[praalien]

nikdo z vás ale neuvážil fakt co by s nábojnicí laborovanou zde na zemy mohl udělat vnitřní tlak. už takhle se tu řeší že pokud jsou náboje delší dobu nošeny v zásobníku, kule má tendenci zalézat. ve vesmiru by u volně ložených nábojů byl opačný problém který by se zvětšoval s průměrem nábojnice - stejný tlak na větší plochu . docela by mně zajímalo zda by se po vystavení vákuu samy nerozpady na jednotlivé části vlivem vnitřního tlaku. co se týče vznícení zápalky. i ve střelném prachu je okysličovadlo. sice nevím z čeho se skládá samotná náplň zápalky ale lze s velkou pravděpodobnpostí předpokládat že obsahuje stejně jako prach nějaké okysličovadlo. stejně jako většina výbušnin .

[Vaki]

Čistě teoreticky, pokud si to pamatuji dobře ze školy:

Pokud by střelivo bylo laborováno při běžném atmosferickém tlaku, můžeme počítat s vnitřním tlakem 0,1MPa, tedy 100000 Pa.

Podle vzorce P = F / S můžeme vypočítat sílu která bude střelu vytlačovat ven, tedy F = p * S.

Pro jednoduchost předpokládejme že zadní strana projektilu je plochá, pro ráži 9mm je její plocha S = Pi * r^2, r = 0,0045. Plocha S = 6,36*e-5

Síla F = 1e5 * 6,36*e-5 = 6,36 N

Což odpovídá síle kterou by na zemi působilo na střelu zavěšené závaží o hmotnosti 0,64 Kg. Při správné laboraci by tohle měla nábojnice udržet ne?

[peggy]

Jak bylo uvedeno výše, náboje nejsou dokonale těsné a tlak by se vyrovnal (unikl).

[smety]

Těsnost záleží na typu náboje a výrobce.
Několikrát sem našel na zemi .22LR náboj, většinou šli vystřelit na poprvé nebo na podruhé.(nevím jak dlouho leželi minimálně den, možná 2 i více) Ale jednou sem našel jeden, který nešel ani na potřetí, tak jsem odstranil střelu a místo prachu z toho vypadla šedočerná mokrá kaše.
Ale náboj 7,62x39 , který bývá zalakovaný by podle mě byl dostatečně těsný. Někde jsem slyšel, že na vyjmutí střely by byla potřeba síla až 50kg

[peggy]

Síla nutná k vytažení nesouvisí přímo s těsností. Jak zde už někdo psal, třeba WD40 se dovnitř téměř vždy spolehlivě dostane.

[Carloss]

Smety tu sílu v kg psal asi spíš proto, že jak tu spočítal Vaki na střelu ve vakuu půsopbí tlak zhruba 1/2 kg, což je asitak setina toho, co je potřeba k jejímu vytlačení.