Revolvery Dan Wesson

Ačkoliv mnozí považují revolver za zbraň, která je po technické i taktické stránce překonána samonabíjecími pistolemi, stále ještě existuje dost lidí propadajících jeho kouzlu. Mnoho lidí stále spoléhá na revolvery nejen při sportu a lovu, ale i při případné sebeobraně.

Firma s „rodokmenem“

Firma Dan Wesson je firmou s „rodokmenem“, její zakladatel Daniel B. Wesson II je pokračovatelem jednoho ze zakladatelů firmy Smith & Wesson. V této firmě také začínal a vyučil se. Nakonec začal ve spolupráci s konstruktérem Karlem R. Lewisem vyrábět zbraně vlastní originální konstrukce. V současné době byla firma zakoupena společností CZ-USA a je tedy součástí zbrojovky ČZ a rozšířila portfolio jejích výrobků.

Originální konstrukce uzamčení válce

Základem revolverů Dan Wesson se stala zcela nová konstrukce uzamčení válce. Revolvery s výklopným válcem přinesly ve své době novou kvalitu. Zbraně této koncepce kombinovaly pevnost a výdrž uzavřeného rámu, jako měly třeba konstrukce Colt SAA a Remington 1875 nebo třeba evropský Nagant, s rychlostí přebíjení dosahované revolvery se sklopnou hlavní jako některé konstrukce Smith & Wesson, Webley a Enfield. Kvalita uzamčení výklopné konzole je jedním z rozhodujících činitelů. V historii bylo mnoho pokusů o vyřešení tohoto problému, ale funkčních a praktických bylo jen několik. U revolverů Dan Wesson zvolil konstruktér řešení které je sice technicky logické a správné, ale vede k menšímu uživatelskému komfortu. Na rozdíl od uzamčení „Smithovského“ typu, které je asi nejúspěšnějším v historii a je vyráběno a napodobováno nejčastěji, je u revolverů Dan Wesson tlačítko uzamčení umístěno vepředu na konzoli. Zadní část válce je fixována pouze odpruženou kuličkou. Znamená to, že uzamčení je nejpevnější právě tam, kde to je potřeba, na rozdíl od uzamčení válce vzadu a „dofixování“ konzole díky uzamčení tyčky vyhazovače. V současné době už existují i jiné systémy řešící uzamčení válce ve dvou či více bodech. Pro nás může být zajímavé, že jeden z nestarších funkčních systémů uzamčení válce ve dvou bodech navrhl ing. Augustin Nečas, tvůrce legendárních revolverů Grand.

Výměnné hlavně

Dalším prvkem, který je u revolverů Dan Wesson velmi častý, je použití výměnných hlavní. Firma sice vyráběla i revolvery s pevnými hlavněmi, ale byly to právě modely s výměnnými hlavněmi, které jí zajistily zájem střelců. Je to pochopitelné, protože hlaveň je prvek, který velmi ovlivňuje charakter zbraně a možnost získat zbraň více tváří a pro více účelů, může být velmi lákavá.

Rychlá a snadná výměna

V praxi to vypadá tak, že do rámu se zašroubuje hlaveň opatřená na obou koncích závity. Při tom se měrkou vymezí mezera mezi hlavní a válcem. Standardně to je 0,15 mm. Přes hlaveň se převlékne pouzdro, které se upevní použitím převlečné matice na ústí hlavně. Pouzdra mohou být vybavena lištami, posuvnými závažími a montážemi pro optiku. Celý proces výměny je velmi rychlý, trvá asi minutu a umožňuje použít hlavně v délce od 2,5 do 15 palců. Díky tomu lze jednu zbraň použít pro sebeobranu, různé terčové disciplíny až třeba pro lov. Vzhledem k tomu, že k některým modelům se dodávalo až šest různých plátků mušky, je možno nalézt i kompromis pro nastřelení více hlavní, kromě toho je většina zbraní vybavena výškově i stranově stavitelným hledím.

Mechanismus Dan Wessonu

Rám revolveru je opatřen odnímatelnou levou zámkovou deskou kryjící SA/DA spoušťový mechanismus. Zajímavé je uložení bicí pružiny. Zbraň totiž nemá klasický rám rukojeti který kopíruje její tvar jak to známe od jiných výrobců, ale jen jakýsi výstupek ne který se rukojeť navlékne, podobně jako například u revolverů Ruger GP100.To umožňuje dosáhnout nepřekonatelné variability ve tvaru a velikosti rukojetí, kterou ocení zejména střelci s extrémně malými, nebo velkými dlaněmi.. Kromě výrobce vyráběly pažbičky pro tyto revolvery i renomované firmy jako Hogue a Pachmayr. Dokonce bylo možno i modely s dlouhou hlavní předělat na revolverové karabiny. Válec je standardně šestikomorový, pravotočivý. Bezpečnostním prvkem je přenosová páka, která slouží jako pádová pojistka. Vysunuje se totiž mezi kohout a v rámu umístěný úderník jen při stisknuté spoušti.

Povrchová úprava a zpracování

Nerezové zbraně jsou dodávány s lesklým povrchem, pouze vršek lišty je saténový, aby nedocházelo k oslnění střelce odlesky. Lesklý povrch ale není vysloveně zrcadlový, já bych jej spíše označil za pololesk. Zpracování je slušné, ne však přehnaně a okázale pečlivé. Tak například ústí hlavně má celkem dobře i když ne přehnaně udělanou korunu, ale mimo ní jsou na něm, v místech, kde to nevadí, více než zřetelné stopy po nástrojích. Také náběhový kužel na druhém konci hlavně by zasloužil být lépe vyleštěn, zejména pro použití terčového střeliva typu wadcutter. V literatuře lze nalézt údaj o mírné kuželovitosti vývrtu hlavně, údajně má být u ústí těsnější a tím zajistit lepší vedení střely, která se při průletu hlavní trochu opotřebuje. To lze ověřit vložením usazovacího trnu montážního klíče do ústí hlavně a pak z druhé strany a i když se nejedná o exaktní měření kalibrem, je vidět že hlaveň u ústí opravdu těsnější je. Celkově jsou zbraně svým zpracováním řazeny spíše do střední třídy.

Chod mechanismu a ovladatelnost

Spoušťový mechanismus je v SA bodový a má vysloveně terčovou charakteristiku. Pokud vystřelíme v systému DA, je odpor spouště poměrně dost velký, což je dáno poměrně tuhou bicí pružinou. Je však celkem hladký, bez výrazných „hrbolů“ během spouštění. Při volbě vhodných střenek, o jejichž variabilitě jsme mluvili, lze zbraň upravit pro téměř kteréhokoli střelce. Časování zbraně a chod válce byly při SA v pořádku, při střelbě DA bylo možná až moc „ostré“ a k aretaci docházelo prakticky v okamžiku, kdy kohout dosáhl zadní úvratě. K přetočení válce nebo jeho nezaaretování, však při zkoušení zbraně nedošlo.

Mírnou nevýhodou koncepce zbraně s uzamykacím tlačítkem na konzoli je méně pohotové přebíjení. K vyklopení válce totiž musíme levou rukou stisknout tlačítko na konzoli dolů a současně nejlépe ukazovákem pravé ruky zatlačením z levé strany vyklopit válec. Obecně bývá za nejrychlejší považován systém se šoupátkem odemykajícím při stlačení směrem k válci (Smith&Wesson), po něm šoupátko pohybující se opačně (Colt, Grand) nebo tlačítko stisknutelné směrem k rámu (Ruger, Manurhin) a až po nich jsou systémy s tlačítkem na konzoli. Při pokusech o rychlé přebití má uživatel zvyklý na jiné systémy dojem, že potřebuje ruku navíc. Z druhé strany, při pečlivém nácviku a použití kvalitních rychlonabíječů, nejlépe typu Jetloader a podobných, nebude zaostávání v rychlosti až tak patrné.

Lovec zvěře a desítek

Z popisu zbraně a ostatně i historie firmy a přehledu sportovních úspěchů, kterých nebylo v minulosti málo, zjistíme, že se jedná o zbraň pro střelbu na terč či siluety, popřípadě pro sebeobranu, ne však pro akční disciplíny jako je IPSC, IDPA nebo LOS. V celku dobře ji můžete celodenně nosit pro sebeobranu, po příchodu na střelnici bleskově přemontovat delší hlaveň, užít si kvalitní terčové střelby, vrátit zpět zbraň do „vycházkové“ konfigurace, ověřit si nastřelení a opět odejít. Vzhledem k tomu, že v současnosti firma už revolvery pravděpodobně nevyrábí a věnuje se kvalitním klonům slavného Coltu 1911, může být zakoupení zbraně v dobrém stavu i zajímavým sběratelským počinem a možná i vhodnou investicí do budoucna.