Samonabíjecí pistole TT‑33 – část druhá: konstrukce

Druhá část článku o ruské pistoli TT‑33 se zaměří na konstrukci zbraně.

Součásti pistole

Rám zbraně (obr. 1 – 4)

Závěr (obr. 5 – 8)

Na závěru můžeme nalézt tyto části:

Hlaveň (Obr. 9 – 10)

Hlaveň slouží k přeměně chemické reakce hořených střelivin na kinetickou energii střely. Hlaveň pistole TT‑33 je v ráži 7,62x25 a má délku 116 mm a čtyři pravotočivé drážky.

Hlaveň má tyto částí:

Záchyt závěru (obr. 11)

Záchyt závěru slouží k zadržení závěru v otevřené poloze při vystřelení posledního náboje, takzvaná střelecká pohotovost.

Záchyt se skládá z těchto částí:

Kohout (Obr. 12)

Kohout je určen k přenosu síly stlačené bicí pružiny na zápalník.

Kohout a jeho části:

Záchyt kohoutu (Obr. 13 – 14)

Záchyt kohoutu složí k zadržení kohoutu v napnuté poloze a k zajištění zbraně na pojistném ozubu.

Části záchytu kohoutu:

Na vedlejším obrázku je vidět záchyt v zajištěné poloze.

Přerušovač (Obr. 15)

Přerušovač slouží pro rozpojení táhla spouště s dolní pákou záchytu kohoutu, čímž je zajištěna střelba jedním výstřelem (tedy zamezení střelby dávkou, pozn. MarK). Dále u této zbraně přerušovač slouží jako blokant pohybu závěru v zajištěné poloze.

Spoušť s táhlem (Obr. 16)

Kontejner bicího mechanismu (Obr. 17 – 18)

Kontejner bicího mechanismu slouží k sestavení bicích součástí jako kohout, bicí pružina, záchyt kohoutu a přerušovač v jeden celek. Zároveň slouží jako vyhazovač a z části vede náboje do nábojové komory.

Zádržka zásobníku (Obr. 19)

Zádržka slouží k zajištění zásobníku ve zbrani.

Vodítko hlavně (Obr. 20)

Střenky (Obr. 21 – 22)

Střenky slouží k lepšímu úchopu zbraně a zakrývají montážní okénka v pažbičce.

Ostatní části zbraně
(Obr. 25 – 28)

Zásobník (Obr. 29)

Rozborka zbraně

Rozborku zbraně můžeme rozdělit na tři způsoby a to na částečnou, střední a kompletní. Částečnou rozborku provádíme pro čištění zbraně po střelbě. Střední rozborku k celkovému vyčištění zbraně pokud zbraň byla vystavena dešti, vodě, sněhu nebo vysoké vlhkosti. Kompletní rozborka se provádí při silném znečištění blátem, nebo pro kontrolu všech částí zbraně. Kompletní rozborku bychom neměli provádět sami, ale svěřit ji odborníkovi. Nicméně pokud je majitel šikovný, není to až tak složité rozebrat TT‑33 do skoro posledního čepu.

Částečná rozborka

Po vytáhnutí zásobníku a kontrole, zda v nábojové komoře není náboj, provedeme ránu jistoty. Dnem zásobníku zatlačíme směrem vzad na výstupek článku zajištující záchyt závěru (obr. 30). Z druhé strany vytáhneme záchyt závěru (obr. 31).

Levou rukou uchopíme závěr tak, abychom palcem nebo celou rukou chytili vratnou pružinu a sejmeme závěr vysunutím směrem vpřed z rámu (obr. 32). Potlačíme vodítko vratné pružiny kousek dopředu a vytáhneme ze závěru (obr. 33).

Vodítko hlavně otočíme kolem své osy o 180° a vytáhneme ze závěru (obr. 34 – 35).

Výkyvný článek otočíme na hlaveň a celou hlaveň vysuneme ze závěru přední částí (obr. 36). Z rámu zbraně vyjmeme kontejner bicího mechanismus (obr. 37). Tím je zbraň rozebraná k čištění (obr. 38).

Sborka částečné rozborky

Sborka se provádí v opačném pořadí. Do rámu vložíme kontejner s bicím mechanismem. Do závěru vsuneme hlaveň. Do pření části závěru vložíme vodítko hlavně a otočíme ho o 180°. Do závěru vsuneme vratnou pružinu s vodítkem. Smáčkneme ji a vodítko opřeme o výstupek na hlavni. Pružinu přidržujeme prsty, aby nevyskočila a závěr nasuneme na zbraň. Vložíme záchyt závěru a z druhé strany ho zajistíme pojistkou. Vyzkoušíme několika po sobě jdoucími nataženími správnost sborky. Při zmáčknuté spoušti a přidrženém kohoutu spustíme kohout do pření polohy. Vložíme zásobník.

Střední rozborka

Provedeme částečnou rozborku dle předchozí kapitoly. Nyní rozebereme kontejner bicího mechanismu. Uchopíme kontejner levou rukou a palcem mírně natáhneme kohout, průbojníkem (stačí i seříznutá zápalka či párátko) zatlačíme na čep přerušovače (obr. 39). Čep nám vypadne do ruky.

Vytáhneme nejdříve záchyt kohoutu a posléze přerušovač (obr. 40 – 41).

Dále zatlačíme na kohout shora a opět průbojníkem nebo jiným nástrojem vytlačíme čep ze svého otvoru (obr. 42). Při vytažení kohoutu (obr. 43) dáváme pozor, aby nám nevyskočila bicí pružina.

Tím je kontejner rozebrán (obr. 44).

Střenky z rámu zbraně sundáme následovně:
Nejdříve se sundává levá střenka. Do šachty pro zásobník, respektive do výřezu tříramenné páky (obr. 45) záchytu střenek, vložíme plochý předmět a otočíme jím ve směru hodinových ručiček (obr. 46). Odklopíme střenku (obr. 47) a nyní odděláme pravou střenku, tak že pod nebo do díry záchytu pravé střenky vložíme plochý předmět a otočíme střenku proti směru hodinových ručiček, čímž uvolníme střenku a můžeme ji vyndat (obr. 48).

Zásobník rozděláme tak, že plochým předmětem zatlačíme na nos západky zásobníku (obr. 49) a sejmeme dno směrem dopředu při držení západky palcem, tak aby nám pružina zásobníku nevyskočila (obr. 50). Vytáhneme pružinu a podavač.

Zbývá jen sundat z vratné pružiny koncovku a vodítko, čímž je střední rozborka zakončena.

Sborka střední rozborky

Sborka se provádí v opačném pořadí. Do pláště zásobníku se vloží podavač nábojů, pružina zásobníku kratším koncem pod podavač a nakonec záchyt dna zásobníku. Celý komplet levým palce zatlačíme do zásobníku a nasuneme zepředu dno zásobníku tak, aby záchyt zásobníku svým výstupkem zapadl do drážky.

Spoušťový mechanizmus složíme tak, že do otvoru kohoutu vložíme bicí pružinu, levou rukou držíme kontejner a do něho vložíme kohout tak, aby se bicí pružina zapřela o kolík v kontejneru. Nyní kohout svou rýhovanou částí položíme na dřevěnou podložku a zatlačíme na kontejner, tak aby otvory pro čep kohoutu byly souosé, a vložíme čep (Obr. 52).

Nyní uchopíme kontejner do levé ruky a stejně jako při rozborce mírně natáhneme kohout. Vložíme nejdříve přerušovač (obr. 53) a následně záchyt kohoutu. U záchytu kohoutu dáváme pozor, aby listové péro zapadlo do své drážky (obr. 54, viz. modrá šipka). Po ustavení opět mírně napneme kohout a vložíme čep, čímž je završena sborka kontejneru (obr. 55).

Do vratné pružiny vsuneme vodítko a koncovku vratné pružiny. Dále do rámu vložíme pravou střenku a zajistíme ji dvouramennou pákou. Následně přiložíme levou a opět zajistíme tříramennou pákou přes šachtu zásobníku. Zbytek sborky se provádí stejně jako v předchozí kapitole.

Kompletní rozborka

Jak jsem již napsal v úvodu, kompletní rozborku bychom měli přenechat osobě znalé věci, nicméně pokud si do ní troufneme, není to až tak těžké. Nejtěžší je vyndat a následně vložit podélně rozříznuté kolíky záchytu zásobníku a úderníku. Je dobré mít pro to speciálně vyrobený průbojník, který má na svém konci vnitřní skosení, které při vybíjení konce kolíku stiskne k sobě. Já je dostávám ven pouhým zatlačením jednoho ramene kolíku k druhému a vtalčením do díry, což popíšu dále, nicméně musím důrazně upozornit, že tímto způsobem některé kolíky nejdou vyndat. Dále je vhodné používat měkké materiály jako dřevo nebo měď, aby nedocházelo k poškození zbraně.

Provedeme střední rozborku dle předchozí kapitoly. Šikmým zatlačením na jedno rameno kolíku záchytu zásobníku a následným zatlačením vsuneme kolík do díry v rámu (obr. 56) – jak jsem již podotknul, některé kolíky nejdou tímto způsobem vyndat. Z druhé strany vyndáme kolík s pérem záchytu a ozub záchytu zásobníku (obr. 57).

Když máme z rámu vyndaný záchyt zásobníku, můžeme vyndat spoušť. Zatlačíme péro spoušťové páky směrem ke hřbetu pažbičky a otočíme spoušť s táhlem směrem dolů (obr. 58). Následně vyndáme spoušť přes okno ven (obr. 59).

Péro spouště otočíme co nejvíce ve směru k lučíku (obr. 60) a směrem vzhůru ho vyndáme z pod kolíku (obr. 61).

Ze závěru stejným způsobem jako kolík záchytu zásobníku vytlačíme kolík úderníku (obr. 63 – 64), dáváme při tom pozor, aby úderník s pružinou nevyletěl ze závěru. Poté vyndáme úderník s pružinou (obr. 65).

Zespod vybijeme čep vytahovače (obr. 66) a vytáhneme vytahovač s pružinkou (obr. 67).

Tím je skoro završena kompletní rozborka. (Vybíjet čep výkyvného článku a čep péra spoušťového táhla bych ponechal na vlastním uvážení).

Sborka kompletní rozborky

Sborka se provádí v opačném pořadí. Vložíme do závěru pružinku vytahovače, vytahovač a shora ho zajistíme čepem vytahovače. Dále vložíme pružinu úderníku a úderník (doporučuji zajistit nějakým čepem malého průměru před vyskočením ze závěru) vložit rozříznutý čep a dřevěnou paličkou vtlučeme do závěru.
Do rámu vložit spoušť s táhlem. Nasadíme na kolík záchytu zásobníku pružinku. Kolík s pružinkou vložíme do otvoru a z druhé strany vložíme záchyt. Opět dřevěnou paličkou naklepneme čep do pažbičky.

Zbytek se provede dle předchozích kapitol.

Funkce zbraně při střelbě

Vycházejme z této polohy. Zásobník vložen s náboji ve zbrani. Kohout v napnuté poloze držen záchytem kohoutu. Náboj v nábojové komoře.

Při stisknutí spouště dochází k posunutí táhla spouště do zadní polohy, tento pohyb se přenáší na jeden konec dvouramenné páky záchytu kohoutu. Druhý konec záchytu se vysmekne z ozubu kohoutu. Kohout, který už není držen záchytem, je vymrštěn stlačenou bicí pružinou dopředu a naráží na zápalník. Zápalník svou setrvačností pokračuje kupředu a stlačuje pružinu zápalníku. Přední část zápalníku naráží na dno kalíšku zápalky. Ta se deformuje a třaskavá směs je iniciovaná nárazem o kovadlinku v lůžku pro zápalku. Přes dvě zátravky (u nábojů se zápalkou berdan, pozn. MarK) prošlehne plamen do prostoru nábojnice a je zažehnut bezdýmný prach v nábojnici. Dochází k chemické reakci, při níž vzniká určitý objem plynů a narůstá tím tlak v nábojnici. Tlak vymete střelu do hlavně. Střela se zařezává do spirálových drážek uvnitř hlavně. Střela dostává rotaci a tím stabilitu během letu. Po poklesu tlaku plynu v hlavni působí zbytkový tlak na vnitřní dno nábojnice která dnem tlačí na závěr. Závěr se dává do pohybu směrem vzad. Při tomto pohybu nese v krátké úseku hlaveň vzad a ta, jelikož je držená výkyvným článkem, klesá a odemyká zámky závěru. Vytahovač svým zubem zapadlým v kruhové drážce náboje vytahuje náboj. Náboj svým dnem naráží na vyhazovač a ten nábojnici přes výhozní okénko vyhodí ze zbraně. Závěr dále při svém pohybu zatlačí přerušovač dolů a ten svůj pohyb přenese na táhlo spouště, tím se rozdělí spojení mezi táhlem spouště a záchytem kohoutu. Záchyt kohoutu je díky svému listovému peru přitlačen na rádiusovou plochu kohoutu závěru, kde jsou ozuby. Dále pohyb závěru vzad natahuje kohout, který svým ozubem zachytne o zub záchytu kohoutu. Jelikož při pohybu vzad je stlačována vratná pružina, tak při dokončení pohybu závěru vzad tento závěr přesunuje vpřed. Tímto pohybem dochází pomocí vnitřní hrany v závěru k vysunutí náboje ze zásobníku. Náboj je tlačen kupředu a střelou naráží do skluzavky, která navede náboj do nábojové komory. Při tomto pohybu je dno nábojnice vsunuto pod zuby vytahovače. V zásobníku stlačená pružina posune další náboj směrem nahoru. Dále při pohybu závěru vpřed je tlačena hlaveň, která je zvedaná díky výkyvnému článku do uzamykacích ozubů v závěru. Při uvolnění spouště dochází k přesunutí táhla vpřed díky stlačené pružině spouště, která navíc tlačí táhlo směrem nahoru. Tím dojde opět k zaskočení zadní hrany spoušťové páky do záchytu závěru.
Při vystřelení posledního náboje je podavačem v zásobníku přizvednutá páka záchytu závěru a ta zaskočí do vybrání v závěru, čímž dojde k přerušení jeho pohybu vpřed.

U této pistole je zvláštně řešeno zajištění zbraně. Provádí se natažením kohoutu na pojistný ozub, což je cca 20°. Tímto pohybem zaskočí zub záchytu kohoutu do hlubokého výřezu A v kohoutu (výřez je hluboký tak, aby při stisknutí spouště nebyl schopen záchyt vysunout z drážky) a spodní strana záchytu se odkloní směrem vpřed (obr. 68). Na spodní straně záchytu se nos B dostane pod přerušovač a zabrání tím jeho poklesu, což má za následek zablokování závěru v pohybu vzad. V napnuté poloze (obr. 69) se nos vychýlí vzad a přerušovač může volně chodit nahoru a dolu (šipka ukazuje na nos záchytu, který je mimo přerušovač). Po výstřelu je přerušovač zatlačen dolů a posune táhlo spouště dolu (šipka na obr. 70 ukazuje přerušovač, který je níže než hrana záchytu kohoutu, do které zapadá táhlo spouště).

Na co se při koupi zaměřit

Když se rozhodneme pro koupi TT‑33, měli bychom se při výběru zaměřit na kvalitu zbraně. Pokud máme kamaráda, který zbraním rozumí a pomůže nám při výběru zbraně, jsme ušetřeni dilematu koupit či nekoupit a navíc se říká „víc hlav víc ví“. Nicméně asi většina z nás takového odborníka nemá a bude se muset tedy spolehnout na sebe a proto vám nastíním, na co se při koupi zaměřit.

Kontrola zbraně ve složeném stavu:

1. Povrch zbraně nesmí vykazovat žádné stopy po rzi, důlky po odstraněné rzi nebo hluboké vrypy. Sledujeme, zda závěr nemá vlasové praskliny (i když taková zbraň by neprošla zkušebnou).
2. Střenky na zbrani nesmí být polámané a oštípané. Musí pevně držet na svém místě a celou plochou dosedat na zbraň.
3. Na závěru zkontrolujeme, zda muška není mechanicky poškozená. Hledí má mít pravidelný tvar a zásek na hledí musí sedět se zásekem na závěru.
4. Čep vytahovače nesmí být rozklepán.
5. Kolík uderníku na rozřezané straně musí zapadat (konce jsou rozevřené) do zahloubení v díře.
6. Pružinová pojistka záchytu závěru nesmí být naprasknutá a musí dobře držet na svém místě.
7. Na záchytu závěru zkontrolujeme, zda není rozmačkaný zub který zapadá do vybrání v závěru. Stejně tak zkontrolujeme vybrání v závěru. Záchyt musí dobře chytat závěr v zadní poloze, což vyzkoušíme vložením prázdného zásobníku do zbraně a energicky natáhneme zbraň a závěr vypustíme. Měl by držet v zadní poloze na záchytu.
8. Zádržka zásobníku musí dobře držet zásobník, o čemž se přesvědčíme zatažením za dno zásobníku. Dále konce čepu zádržky na rozřezané straně by měly být otevřeny. Zádržka by se měla dobře vracet po stisknutí a uvolnění stisku a dobře chytat zásobník při zasunutí do šachty. Po stisku záchytu by měl zásobník sám vyjet ze šachty.
9. Zajištění zbraně vyzkoušíme natažením kohoutu na pojistný ozub. V této poloze by neměla jít stisknout spoušť, závěr by neměl jít posunout vzad víc než 2.5 mm. Lehkým poklepem na kohout ze zadu prověříme zda se nevysmekne z pojistného ozubu.
10. Dále prověříme spoušťový ozub. Natáhneme kohout na tento ozub, opět poklepem zezadu prověříme zda se nesesmekne ze své polohy. V natažené poloze na spoušťovém ozubu by měl mít kohout ještě možnost pokračovat v natažení (na spoušťovém ozubu nesmí být krajní poloha pohybu kohoutu). Vyzkoušíme plynulost spouště a to tak že přidržujeme levým palcem kohout a pomalu mačkáme ukazovákem spoušť. Neměli bychom při stisknutí pociťovat drhnutí a odpor spouště by měl být 2-5kg. Kohout by se měl energicky spustit dopředu.
11. Po uvolnění stisku má spoušť být spoušťovým pérem přesunuta dopředu.
12. Vyzkoušíme zda zbraň dobře podává náboje. Do zásobníku vložíme školní náboje, zásobník vložíme do zbraně a natáhneme závěr. Náboj by měl vklouznout do nábojové komory. Závěr musí dobře uzamknout zbraň, to znamená být v krajní přední poloze. Při energickém zatažení závěru dozadu musí náboj vyskočit ze zbraně.
13. Na zásobníku zkontrolujeme, zda nemá na sobě rez a důlky po rzi. Není-li promáčklý. Kontrolujeme hlavně vývodky ze zásobníku, které nesmí vykazovat násilné ohnutí, nebo opotřebování (rozevření). Dále kontrolujeme otvor pro zádržku zásobníku – nesmí být opotřebovaná nebo mít na sobě otřepy. Podavač nesmí být ohnutý, zvláště se zaměříme na plochu která přizvedává záchyt závěru. Pružina v zásobníku nesmí být unavená, musí dobře posunovat podavač (nejlépe vyzkoušet naplněním celého zásobníku školními náboji a postupně je nabíjet do zbraně až záchyt zachytí závěr) Dno musí dobře držet na zásobníku a musí být dobře jištěno západkou zásobníku).

Poté co jsme si prohlédli zbraň ve složeném stavu, na zbrani provedeme částečnou rozborku. Po rozložení si všímáme následujících věcí:

1. V rozloženém stavu kontrolujeme všechny části zda nemají na sobě stopy koroze, hluboké vrypy nebo přílišné opotřebení.
2. Zkontrolujeme, zda na rámu, záběru a hlavni jsou stejná čísla zbraně.
3. Na závěru zkontrolujeme výřezy pro uzamykací ozuby. Neměly by mít stopy opotřebování. Plocha pro dno nábojnice by neměla mít hluboké vrypy a neměla by mít otlačeniny po zápalce (přílišné otlačení dna zápalky svědčí o používání zbraně).
4. Zápalník by měl v klidové poloze nevyčnívat přes lůžko pro dno náboje. Po zatlačení na úderník ze zadu by měl zápalník vyčnívat 1.3-1.7mm. Neměl by při svém pohybu drhnout nebo se nevracet.
5. Čep vytahovače nesmí převyšovat z vnitřní díry v závěru.
6. Na vytahovači zkontrolujeme vytahovací zub, který nesmí být poškozen. Vytahovač musí být tlačen pomocí své pružiny směrem do vyhazovacího okénka. Vyzkoušíme tak že zespod vložíme ukazovák do závěru zespod a zatlačíme zevnitř na vytahovač který musí pružit.
7. Na hlavni zkontrolujeme uzamykací ozuby. Velmi velkou pozornost dáváme při prohlídce vývrtu a nábojové komory. Vývrt před kontrolou vytřeme do sucha (mírná vrstva oleje může dobře skrýt vady). Vývrt musí být hladký bez rýh, bez důlků po korozi, nesmí vykazovat vydutí hlavně. Nábojová komora musí být hladká a bez rýh, které by mohly způsobovat špatné vytahování nábojnic.
8. Vratná pružina musí být rovná, závity nesmí být ohnuté. Koncovka vratné pružiny musí v pružině dobře držet.
9. Vodítko vratné pružiny nesmí být mechanicky poškozeno.
10. Na bicím kontejneru kontrolujeme vyhazovač, nesmí být opotřebovaný nebo skosený. Otvory pro čepy nesmí být rozšířené, čepy musí držet na svém místě.
11. Záchyt kohoutu musí dobře zapadat do vybrání v kohoutu. Můžeme zkontrolovat pohledem do kontrolního otvoru na pravé části bicího kontejneru. Při natažení kohoutu musí nos na záchytu záchytu kohoutu skočit pod přerušovač.
12. Přerušovač se musí volně pohybovat ve svém otvoru.
13. Na rámu kontrolujeme, zda kolík pro pérovou pojistku záchytu závěru dobře drží v rámu. Vyzkoušíme taky, zda pérová pojistka vrací záchyt dolů, což nejlépe vyzkoušíme vložením záchytu závěru a zajištěním pérovou pojistkou a nadzvedneme konec záchytu. Měl by se sám vracet. Dále se podíváme do zbraně na zádržku zásobníku, jestli není poškozena.
14. Spoušť při stisknutí a uvolnění stisku se musí pomocí spoušťové pružiny vracet dopředu. Následně vyzkoušíme jestli vratná pružina zvedá táhlo spouště. Stiskneme spoušť a malíčkem zatlačíme shora na táhlo po uvolnění malíčku by mělo táhlo opět skočit nahoru.

Při prohlídce musíme brát taky zřetel, že zbraň, kterou si vybíráme, má již několik desetiletí za sebou. Nečekejme proto, že zbraň bude ve výborném stavu a že závěr na rámu bude slícován jako nová zbraň. Nicméně bychom mohli zkontrolovat alespoň pár vůlí podle přiložených obrázků (obr. 71 – 73).

Použití na obranu?

Skoro každá zbraň, vyjma sportovních zbraní, je určena primárně na vyřazení nepřítele z boje. Vyvstává tedy otázka i u této zbraně, zda ji použit k nošení či nikoliv. Na internetu se setkáváme s protichůdnými názory na výkonný náboj 7.62x25 a jeho určení v dnešní době na nutnou obranu. Pravda je taková, že náboj díky vysoké energii (energie střely dosahuje až 693J což je takřka dvojnásobek oproti ráži 9 Luger) a malému průměru má velký průbojný účinek, což „nelze“ v dnešním trendu a požadavku na zvýšení ranivého účinku a rychlého vyřazení útočníka doporučit. Navíc střela při průchodu cílem má dostatek energie, při které hrozí nechtěná devastace vedlejších objektů a osob.
Co je nevýhodou na jedné straně, na druhé může být výhodou. Tedy pokud jste postava z akčních filmů a chcete Tétéčko použít proti útočníkovi v lehké balistické ochraně (myšleno nadneseně). Osobně bych tedy TT‑33 nedoporučil na nošení. V dnešní době lze doporučit modernější zbraně, které skýtají větší obsah zásobníku větší bezpečnost a hlavně rychlejší vyřazení útočníka.

Použitá literatura:

• http://www.pishtov.com/Russian/instr_TT/Instr_TT.htm
• Наставление по стрелковому делу. Револьвер обр. 1895 г. и пистолет обр. 1933 г
• Руководство по ремонту револьвера Наган и пистолета ТT
• Oружиe 7-2003 – Volný překlad
• Střelecká revue
• A. B. Žuk – Pistole a revolvery