Střelba v Brně - Králově Poli

Události se zbraní, případy nutné obrany a krajní nouze, soudy
Uživatelský avatar
Lynx
Příspěvky: 1002

Příspěvek#31 » čtv 6. srp 2020, 14:55

Máš pravdu, http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON ... vedeno.pdf

U revizorů je situace jasná, ti mají tu pravomoc z drážního zákona (jestli se nepletu). Ale ostatní případy by mě opravdu zajímaly, jak by to dopadlo, protože NSS svým výkladem popřel ustanovení trestního řádu.

Uživatelský avatar
Int1m1thy
Příspěvky: 1498

Příspěvek#32 » čtv 6. srp 2020, 15:54

no prave ze zadnou takovou pravomoc nemaji, a rozebira to tam NSS
no dle meho lajckeho nazoru, kdyz s podobnymi vecmi argumentoval NSS i u securitaku, tak to bude i vsude stejne plus minus ;) a dle meho nazoru se to da aplikovat i na zlodeje a podobna individua...

Občanský zákoník hovoří takhle, a i NSS se na to odvolává částečně...
§ 14

Svépomoc
(1) Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.

(2) Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.

Vynatky z judikatu

Podle § 2 odst.
2 písm. a) zákona o přestupcích přestupkem není jednání, jímž někdo přiměřeným způsobem
odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem. Tímto zájmem může být
jakýkoliv zájem chráněný zákonem, včetně zájmu na ochraně majetkových práv [srov. přiměřeně
nález sp. zn. II. ÚS 317/01 ze dne 1. 10. 2002 (N 116/28 SbNU 17)]. Útok na zájem chráněný
zákonem nemusí mít nutně jen podobu přestupku nebo trestného činu (to dikce zákona
nevyžaduje), ale může mít též podobu deliktu civilního. Jak uvádí právní doktrína, „nikdo není
povinen strpět nezákonné zásahy do svých zákonem chráněných práv, resp. právo nemusí ustupovat bezpráví, ať je již jakkoliv intenzívní“ (Kuchta, J. Nutná obrana. Brno, Masarykova univerzita 1999, s. 100).

Pokud interpret dospěje k závěru, že povinnost cestujícího dle § 37 odst. 5 písm. d) není
jakkoliv vynutitelná, a záleží tedy na dobré vůli cestujícího, zda pověřenou osobu následuje např.
na policejní služebnu, učiní z § 37 odst. 5 písm. d) ve své podstatě normu bez sankce, tedy lex
imperfecta. Sankce vůči tzv. „černým pasažérům“ nastíněné v § 37 odst. 5 by tak ve své podstatě
byly aplikovatelné pouze vůči cestujícím, kteří by se jim podrobili dobrovolně. Naopak cestující
bezohlední a vůči revizorovi dokonce agresivní by žádné negativní následky spojené se svým
jednáním nenesli. Jednoduše by totiž z místa odešli. Takováto interpretace upřednostňující osoby
jednající protiprávně před osobami svých povinností dbalých je však naprosto nepřijatelná.
Současně by ponechala provozovatele drážní dopravy bez jakékoliv ochrany proti protiprávním
zásahům do jeho majetkových práv formou bezplatného (ergo nezákonného) využívání jím
poskytovaných služeb.

a tedka nejdulezitejsi bod, ktery potvrzuje i muj amatersky pravni nazor:

63] Na závěr nutno zdůraznit, že výše uvedené závěry se v žádném případě nevztahují jen na
vztah provozovatele drážní dopravy a černého pasažéra. Naopak, vyplývají z předpokladu
možnosti každé jednotlivé fyzické či právnické osoby chránit si v sociálních interakcích svá práva.
Každý se může obdobným způsobem chránit například proti zloději, jakkoliv hodnota
odcizených věcí nenaplní trestní odpovědnost pachatele, nebo proti hostovi v restauraci, který
zkonzumoval objednané jídlo, a poté odmítl zaplatit, nebo proti osobě, která poškodila jeho věc
atd.

Uživatelský avatar
Lynx
Příspěvky: 1002

Příspěvek#33 » čtv 6. srp 2020, 16:50

Ovšem LZPS v článku 8 říká, že nikdo nesmí být zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, a že podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně.

Takže omezit osobní svobodu lze jen na základě zákona a zákon (trestní řád) říká, že zadržet/omezit na osobní svobodě lze jen pachatele trestného činu. A jde o kogentní (striktní) právo. Proto říkám, že argumentace NSS popírá zákon a že by mě zajímal výsledek takové žaloby.

Pokud se pachatel zastavil a dobrovolně počkal, tak je vše v pořádku. Kdyby ho ale majitel např. spoutal a dotáhl na služebnu, už by se pachatel mohl domáhat svých práv (smutné, ale i on má práva). A pak by se ukázalo, jak je to s tím názorem NSS.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host