Tlaky v brokovnici aneb vyvracení blábolů z Aeronetu
Napsal: pon 18. bře 2019, 12:50
Po útoku na NZ se vyrojila spousta spekulací a jak se zdá, pár lidí i na tomto fóru je ochotná věřit účelovým hovadinám z Aeronetu.
Takže jaké je tvrzení šéfredaktora , nějakého VK, cituji:
nadpis
"Brokovnice na ústí hlavně vyvine plošný tlak na centimetr čtvereční o velikosti až 1,5 tuny. V čelním skle auta by to vyrvalo kus skla a zanechalo bílého pavouka okolo díry ve skle."
a dále ....
"Pokud se vrátím ještě k té epizodě s brokovnicí střelce v autě ze včerejšího článku, tak zůstávám opravdu v šoku, kolik lidí si myslí, že taktická brokovnice je nějaké vzduchové plivátko, které neškrábne lepené autosklo. Proboha, přátelé, taktická brokovnice gauge .10 má na ústí hlavně kinetickou energii a tlak o síle až 135 Mpa, který odpovídá vyvinutí hmotnosti na plochu o velikosti cca. až 1,5 tuny na 1 cm/2. Odbornou studii najdete zde. Při takovéto obrovské kinetické energii a z tak malé vzdálenosti od ústí hlavně vyrve brokovnice v lepeném čelním skle auta díru o velikosti zhruba 5 až 10 centimetrů a okolo díry vznikne bílý koláč, popraskané sklo."
Pan autor si jako "důkaz" vzal tuto, vcelku povedenou práci, https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... _id=126508 ,(chudáci autoři) , ovšem přečetl si jen jednu stranu.
Nevím, proč zmiňuje brokovou ráži 10, která je víceméně na ústupu a počet modelů vyráběných v téhle ráži na celém světě by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Ale asi aby ohromil, protože je to větší "díra". Trošku mu ovšem nedošlo, že ráže broková ráže 10 má menší maximální tlak než ráže 12.
Ano, tlak v brokovnici ráže 12 může narůst až na zmiňovaných 135 MPa (cca 1320 Barů). Pan autor ale asi netuší, že to je maximální tormentační, neboli ZKUŠEBNÍ tlak pro brokovnice s tzv. vyšší tlakovou zkouškou (jak podle CIP, tak i podle SAAMI). Tedy laicky, pro magnumové ráže a brokovnice pro střelbu s ocelovými broky.
Drtivá většina takových brokovnic takový tlak zažije pouze jednou v životě a to na zkušebně. Navíc to je tlak měřený v nábojové komoře, NIKOLIV na ústí zbraně a směrem k ústí zbraně tlak při výstřelu výrazně, ale opravdu výrazně klesá. Takový náboj se ani na civilním trhu sehnat nedá, a i kdyby, výstřel v sedě v autě by střelce přestěhoval z místa řidiče až někam do zavazadlového prostoru.
Ten zmrd, který střílel z auta zcela evidentně použil z 18,5" hlavně nějaký vcelku běžný náboj ráže 12, u kterých se tlak v komoře při výstřelu pohybuje nejčastěji kolem 60 - 75 MPa.
A pro pana "šéfredaktora" by asi bylo překvapením kdyby věděl, že u brokovnice s délkou hlavně 18,5" je tlak na ústí ...cca celých 5 MPa (Tedy 25 x méně, než ve svých žvástech uvádí.)
Asi ještě větším překvapením by pro pana "šéfredaktora" bylo zjištění, že při výstřelu z pistole ráže 9 Luger s hlavní 4,5" a vcelku běžným nábojem se střelou 115 gr a rychlostí kolem 340 m/s je tlak na ústí hlavně při výstřelu 25 Mpa (tedy 5 x více než z brokovnice) a z pušky ráže .223 Rem s délkou hlavně 14,5" je tlak na ústí kolem 80 MPa.
Což by podle jeho teorie znamenalo, že takovým tlakem by sklo už muselo být vysláno na oběžnou dráhu kolem zeměkoule.
A ještě jednou zopakuji, co jsem uvedl v jiném vlákně. Při takto krátké vzdálenosti od ústí brokovnice, jsou broky ještě uzavřené v kontejneru- košíčku, celé se to chová jako jednotná střela a ve skle to případně vyrobí díru odpovídající svému průměru, stejně jakákoliv jiná střela z pistole nebo pušky.
"Na videu útočníka jste ale viděli, že sklo nedostalo ani škrábanec, pouze dole na skle je vidět mléčné zabarvení skla, ale ne okolo jednoho místa průstřelu, ale po celé délce dolní hrany skla. Zabarvení skla je způsobeno plyny z brokovnice, které se kineticky rozloží na dolní hraně skla po celé jeho délce a lepené sklo popraská na jemné krystaly, ale plyny bez broků v náboji nedokáží do skla propálit díru a ani ho poškrábat, což lze vysvětlit jedině právě absencí olověných broků v náplni patron. Pachatel střílel na sklo pouze plyny a patrony obsahovaly zjevně méně střelného prachu. Sklo nebylo vůbec porušeno, není pravda, že auto nemělo čelní sklo, to vidíte na odlescích palubní desky na čelním skle a vidíte to i na registrační známce technické kontroly nalepené na skle vpravo nahoře."
Snad se mi už ani nechce vyvracet hovadiny typu "plyny, které se kineticky rozloží na dolní hraně skla", ale i z nekvalitních záběrů jsou na několika místech zaznamenatelné díry ve skle po průstřelu, odpovídající výšce ze které střílel, tedy linii ramen na volantem.
Čelní sklo osobních aut má konstrukčně záměrně úplně jiné vlastnosti než skla boční, u kterých je naopak žádoucí aby se "rozsypala".
Závěrem. Pan "šéfredaktor" je naprostý šulín, který "sečetl lejna, biče, opratě, jablka a hrušky, opřel se o ceny měděného plechu na světové burze a z toho vymyslel senzační teorii, že letadlo naložené hodinkama spadne". Každý z čtenářů toho obskurního plátku si může položit otázky, zda i v ostatních věcech které popisuje, používá stejně relevantní informace.
Omlouvám se moderátorům, pokud se tento spisek sem nehodí a smažou jej nebo přesunou, nebudu to brát nijak osobně. Ale s blbostí se bojovat musí.
Takže jaké je tvrzení šéfredaktora , nějakého VK, cituji:
nadpis
"Brokovnice na ústí hlavně vyvine plošný tlak na centimetr čtvereční o velikosti až 1,5 tuny. V čelním skle auta by to vyrvalo kus skla a zanechalo bílého pavouka okolo díry ve skle."
a dále ....
"Pokud se vrátím ještě k té epizodě s brokovnicí střelce v autě ze včerejšího článku, tak zůstávám opravdu v šoku, kolik lidí si myslí, že taktická brokovnice je nějaké vzduchové plivátko, které neškrábne lepené autosklo. Proboha, přátelé, taktická brokovnice gauge .10 má na ústí hlavně kinetickou energii a tlak o síle až 135 Mpa, který odpovídá vyvinutí hmotnosti na plochu o velikosti cca. až 1,5 tuny na 1 cm/2. Odbornou studii najdete zde. Při takovéto obrovské kinetické energii a z tak malé vzdálenosti od ústí hlavně vyrve brokovnice v lepeném čelním skle auta díru o velikosti zhruba 5 až 10 centimetrů a okolo díry vznikne bílý koláč, popraskané sklo."
Pan autor si jako "důkaz" vzal tuto, vcelku povedenou práci, https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... _id=126508 ,(chudáci autoři) , ovšem přečetl si jen jednu stranu.
Nevím, proč zmiňuje brokovou ráži 10, která je víceméně na ústupu a počet modelů vyráběných v téhle ráži na celém světě by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Ale asi aby ohromil, protože je to větší "díra". Trošku mu ovšem nedošlo, že ráže broková ráže 10 má menší maximální tlak než ráže 12.
Ano, tlak v brokovnici ráže 12 může narůst až na zmiňovaných 135 MPa (cca 1320 Barů). Pan autor ale asi netuší, že to je maximální tormentační, neboli ZKUŠEBNÍ tlak pro brokovnice s tzv. vyšší tlakovou zkouškou (jak podle CIP, tak i podle SAAMI). Tedy laicky, pro magnumové ráže a brokovnice pro střelbu s ocelovými broky.
Drtivá většina takových brokovnic takový tlak zažije pouze jednou v životě a to na zkušebně. Navíc to je tlak měřený v nábojové komoře, NIKOLIV na ústí zbraně a směrem k ústí zbraně tlak při výstřelu výrazně, ale opravdu výrazně klesá. Takový náboj se ani na civilním trhu sehnat nedá, a i kdyby, výstřel v sedě v autě by střelce přestěhoval z místa řidiče až někam do zavazadlového prostoru.
Ten zmrd, který střílel z auta zcela evidentně použil z 18,5" hlavně nějaký vcelku běžný náboj ráže 12, u kterých se tlak v komoře při výstřelu pohybuje nejčastěji kolem 60 - 75 MPa.
A pro pana "šéfredaktora" by asi bylo překvapením kdyby věděl, že u brokovnice s délkou hlavně 18,5" je tlak na ústí ...cca celých 5 MPa (Tedy 25 x méně, než ve svých žvástech uvádí.)
Asi ještě větším překvapením by pro pana "šéfredaktora" bylo zjištění, že při výstřelu z pistole ráže 9 Luger s hlavní 4,5" a vcelku běžným nábojem se střelou 115 gr a rychlostí kolem 340 m/s je tlak na ústí hlavně při výstřelu 25 Mpa (tedy 5 x více než z brokovnice) a z pušky ráže .223 Rem s délkou hlavně 14,5" je tlak na ústí kolem 80 MPa.
Což by podle jeho teorie znamenalo, že takovým tlakem by sklo už muselo být vysláno na oběžnou dráhu kolem zeměkoule.

A ještě jednou zopakuji, co jsem uvedl v jiném vlákně. Při takto krátké vzdálenosti od ústí brokovnice, jsou broky ještě uzavřené v kontejneru- košíčku, celé se to chová jako jednotná střela a ve skle to případně vyrobí díru odpovídající svému průměru, stejně jakákoliv jiná střela z pistole nebo pušky.
"Na videu útočníka jste ale viděli, že sklo nedostalo ani škrábanec, pouze dole na skle je vidět mléčné zabarvení skla, ale ne okolo jednoho místa průstřelu, ale po celé délce dolní hrany skla. Zabarvení skla je způsobeno plyny z brokovnice, které se kineticky rozloží na dolní hraně skla po celé jeho délce a lepené sklo popraská na jemné krystaly, ale plyny bez broků v náboji nedokáží do skla propálit díru a ani ho poškrábat, což lze vysvětlit jedině právě absencí olověných broků v náplni patron. Pachatel střílel na sklo pouze plyny a patrony obsahovaly zjevně méně střelného prachu. Sklo nebylo vůbec porušeno, není pravda, že auto nemělo čelní sklo, to vidíte na odlescích palubní desky na čelním skle a vidíte to i na registrační známce technické kontroly nalepené na skle vpravo nahoře."
Snad se mi už ani nechce vyvracet hovadiny typu "plyny, které se kineticky rozloží na dolní hraně skla", ale i z nekvalitních záběrů jsou na několika místech zaznamenatelné díry ve skle po průstřelu, odpovídající výšce ze které střílel, tedy linii ramen na volantem.
Čelní sklo osobních aut má konstrukčně záměrně úplně jiné vlastnosti než skla boční, u kterých je naopak žádoucí aby se "rozsypala".
Závěrem. Pan "šéfredaktor" je naprostý šulín, který "sečetl lejna, biče, opratě, jablka a hrušky, opřel se o ceny měděného plechu na světové burze a z toho vymyslel senzační teorii, že letadlo naložené hodinkama spadne". Každý z čtenářů toho obskurního plátku si může položit otázky, zda i v ostatních věcech které popisuje, používá stejně relevantní informace.
Omlouvám se moderátorům, pokud se tento spisek sem nehodí a smažou jej nebo přesunou, nebudu to brát nijak osobně. Ale s blbostí se bojovat musí.