Zapomenutý naboj v batohu na letišti
Sice to nebylo letiště, ale jeden zbrojařský podnik s přísným zákazem vnášení zbraní, tak jsem vypisoval papíry, přijel další kolega, z patra si pro nás přišel manažer začli jsme neformálně kecat, ochranka tam jen stála, zkontrolovala kolegu, já během hovoru prošel vrátnici a když jsem ve výrobě hledal propisku v brašně...kuk PDP v sucháči 
tak mne polilo horko, protože za to je doživotní zakaz vstupu do všech areálu společnosti a to jsem i podepsal... tak vážný jsem dlouho nebyl, ale naštěstí nikdo na to nepřišel.
tak mne polilo horko, protože za to je doživotní zakaz vstupu do všech areálu společnosti a to jsem i podepsal... tak vážný jsem dlouho nebyl, ale naštěstí nikdo na to nepřišel. Manzelka takhle jednou pronesla keramickej nuz do budovy soudu, protoze tam byla poprvy v zivote a netusila, co se smi a co ne. Ram nereagoval, mela ho v kapse cerstve koupenej. Prisel jsem na to az doma ja, kdyz jsem se ji ptal, co a jak a z povidani vyplynulo, jak vypadala jeji trajektorie po meste...
Tak divokých historek je fakt dost. Já kdysi (rok 2005) při výletu v USA v Nevadě vjel omylem místo na parkoviště u obchoďáku do vojenské základny. Jsem nemoh za to, že tam mířila většina aut (bylo tam zaměstnáno asi hafo civilů). Samozřejmě že mě překvapilo, proč u vjezdu na "parkoviště do obchoďáku" je budka se závorou a v ní voják co pořád po mě chtěl jakýsi ID card, a poté, co jsem stále krčil rameny a odpovídal, že chci nakoupit jen stejky k večernímu grilování, mě odnavigoval do odstavného pruhu... Sice se posléze vše vysvětlilo, ale těch cca 15 minut, kdy jsme s přítelkyní seděli bez pasů (sebrali je nám po vjezdu) v autě a jen tak laxně na nás letmo mířili čtyři vojáci nebylo úplně příjemných. Nakonec ale přišel místní velitel, na mapě nám ukázal jak se dostaneme k obchoďáku, nechal vojáky oddělal kužely oddělující vjezdovou a výjezdovou cestu abychom se mohli otočit a hned vyjet ven a popřál nám, ať si užijeme grilování.
Jarda.Jezek píše:Opakovaně nám utírají zavazadla a ruce papírky na drogy a výbušniny. Prý by našli i střelný prach... No. Nenašli nikdy, přitom střelný prach musím mít snad všude. Asi ještě málo.
Ja ve Frankfurtu pipal. Zapomnel jsem vyhodit vodu, takze stranou, stery z batohu, do detektoru, ten rozsvitil cervene displej a napsal EX9 (predpokladam explosive). Takze nabehli dva policajti se samopaly, sekuritak vytahal spinave pradlo za tydenni sluzebku a zjistili, ze terorista asi nebudu. Ale prijemne to nebylo. Batoh byl tyden pred letem na vnitrni strelnici, takze nasbiral kdo vi co...
Mě se povedlo v 2002 "importovat" do USA (Los Angeles) asi 10 nábojů 6,35 v pytlíku v boční kapse batohu. Ten bágl jsem spoustu let nepoužil, a potom jsem si zabalil na cestu. Let Praha-Curych-LA. Když jsem po cestě vybaloval, tak jsem našel tenhle kontraband. To bylo překvapení... Po delším pátrání v paměti jsem si vzpomněl, že jsem si kdysi na čundr vzal pistolku a pytlík nábojů, kdyby náhodou... V báglu to leželo hodně let... Ani jedna kontrola na to nepřišla, naštěstí...
Zpátky domů jsem nic neriskoval, a bezpečně uložil náboje na dno Hoover dam
Zpátky domů jsem nic neriskoval, a bezpečně uložil náboje na dno Hoover dam
Kamos emigroval v '68 pres Rakousko do USA. Tam ziskal obcanstvi a protoze v CSSR krome uteku nic nespachal, tak se mohl obcas podivat za rodicema. Ovsem podminka byla, ze maximalne na 28 dni v kuse. No, a on poslal mamce z USA auto, ktery aby proslo celnici, bylo ve 'vytunenem' stavu, cili bez predniho skla, protahl ho rybnikem a celkove v papirech bylo, ze je to v podstate srot. Sklo a nahradni dily poslal kontejnerem samostatne. A u te mamky v garazi to skladal dohromady. Kdyz jel ze Schwechatu do CSSR, koupil si na Mexikoplatzu plynovku. Tu schoval do kalhot a profrcel pres hranici. Do garaze za nim pak chodili ruzni kamosi na pokec a omrknout autak a pritom jim i ukazoval tu plynovku - 80. leta, pro kazdyho zajimavy. Najednou si vsiml na kalendari, ze je 28. den jeho pobytu a musi fofrem vycestovat. To znamenalo mit vystupni razitko z ceskoslovensky celnice. Takze jak byl v tech modrakach, naskocil do Medaku a mazal do Mikulova na caru. Tam dostal celni razitko, profrcel do Rakouska pro rakousky razitko, hned to otocil a zase zpatky. Ceskoslovensky celniky to nasralo a tak ho stopli, co ze to je kurva za cirkus a udelali mu kompletni prohlidku auta. On tam stal, vicemene se unudene tlemil, nez si uvedomil, co ze to tlaci na zadech za gumou modraku. Zpotil se az na zadeli, po uspesne kontrole slusne podekoval a odfrcel pryc...
Jedna z US vojenské základny už tu je, přidám další. Pobýval jsem v USA v 90. letech, kdy se bezpečnost nehrotila, takže jsem do vojenských základen jezdil běžně, a to dokonce bez předběžného nahlášení. Každá lepší základna totiž měla alespoň malé museum. Jednou jsem takhle okolo šesté ráno vjel na základnu na východním pobřeží, na jejímž území se nacházel nejstarší maják v USA předělaný na majákové museum. Ne že bych byl na majáky, ale když už jsem jel kolem...
Projíždím tak ještě spící základnou, kolem se válí mlha, vyhlížím maják a nějak jsem najednou jel 40 místo povolených 15. Z mlhy vylítlo auto vojenské policie a dostalo se mi kompletního odbavení: rozkročit, ruce na kapotu, prohlídka, klepeta, odvoz na strážnici. Ta prohlídka měla neplánovanou odbočku, když mi policista sáhnul do pravé přední kapsy kalhot a narazil na kapesník. Odskočil a musel jsem ho opatrně vytáhnout já, rozložit, že v něm nic nemám, a odložit na kapotu. Voják se držel asi dva metry proti větru, aby nic nechytil, tehdá už tam všichni nosili jen pár papíráků a když na ně přišla akutní rýma, utírali přebytky do rukávů. Já měl klasický ČSLA vojenský z čisté bavlny, který který toho udrží hafo a občas jsem tím zachraňoval studenty v nouzi.
Každopádně mě pak asi hodinu grilovali a z původní vazby plus zabavené auto (což vzhledem k tomu, že mi za pár dní začínal semestr, nebylo nejlepší) jsem to přes nějaké mezikroky ukecal na stovku pokuty. Ale vyděsili mě tak, že jsem pak asi dva dny nepřekročil limit ani na dálnici a byl jsem za vola. Pak mi odlehlo a začal jsem jezdit normálně, taky mi trochu přišlo líto, že jak mě jeden vojcl prohlížel, tak jsem nepožádal druhého, ať mě na památku vyfotí, ale asi by to nebyl nejlepší nápad.
Mimochodem, když mě pustili, tak jsem dojel k tomu majáku a našel tam ceduli, že je ten den výjimečně zavřeno.
Projíždím tak ještě spící základnou, kolem se válí mlha, vyhlížím maják a nějak jsem najednou jel 40 místo povolených 15. Z mlhy vylítlo auto vojenské policie a dostalo se mi kompletního odbavení: rozkročit, ruce na kapotu, prohlídka, klepeta, odvoz na strážnici. Ta prohlídka měla neplánovanou odbočku, když mi policista sáhnul do pravé přední kapsy kalhot a narazil na kapesník. Odskočil a musel jsem ho opatrně vytáhnout já, rozložit, že v něm nic nemám, a odložit na kapotu. Voják se držel asi dva metry proti větru, aby nic nechytil, tehdá už tam všichni nosili jen pár papíráků a když na ně přišla akutní rýma, utírali přebytky do rukávů. Já měl klasický ČSLA vojenský z čisté bavlny, který který toho udrží hafo a občas jsem tím zachraňoval studenty v nouzi.
Každopádně mě pak asi hodinu grilovali a z původní vazby plus zabavené auto (což vzhledem k tomu, že mi za pár dní začínal semestr, nebylo nejlepší) jsem to přes nějaké mezikroky ukecal na stovku pokuty. Ale vyděsili mě tak, že jsem pak asi dva dny nepřekročil limit ani na dálnici a byl jsem za vola. Pak mi odlehlo a začal jsem jezdit normálně, taky mi trochu přišlo líto, že jak mě jeden vojcl prohlížel, tak jsem nepožádal druhého, ať mě na památku vyfotí, ale asi by to nebyl nejlepší nápad
.Mimochodem, když mě pustili, tak jsem dojel k tomu majáku a našel tam ceduli, že je ten den výjimečně zavřeno.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti