Přežití a soběstačnost při rozvratu společnosti

[ante]

Nepatris mezi vyvolene. Musis si nejprve udelat sikovnej zakon, chapes...

Já to chápu myslim velmi dobře. To se udělá poslancovi sobotní program... a hora porodí myš.

Na druhou stranu - řekněme si upřímně, kdyby měli důsledně ručit za všechny škody, jsou plajte, nikdo je nepojistí a přestanou existovat.
Ale že si ten chudák s rozflákaným autem nesmí udělat ani guláš aniž by měl na krku pytláctví, to je teda svinstvo excelentní .

[MojeTikka]

Tak, poskozeny by mel mit pravo si aspon nechat zver, pokud zustane na miste. S podminkou, ze zver myslivec, nebo veterinar prohledne. Nic takoveho ale neni. Ostatne to pytlactvi neni kradez, protoze zver prece nikomu nepatri. Je to ale odpirani prava na prisvojeni zvere dle Mysliveckeho zakona. Tim je receno vse.

[JirkaCV]

Pytláctví může být i krádež. Jelen sice nikomu nepatří, ale třeba kapr ano.

[Jirka44]

Princip je jasný, ale v okamžiku, kdy je zvěř v lesích prokazatelně přemnožená a je to dílem lesních hospodářů, tak je to riziko vis maior podstatně vyšší.
Analogicky vidím např. škody způsobené vlky, kdy neexistuje vůle k jejich regulaci.

Viz: https://www.asz.cz/clanek/10433/data-cs ... rych-lesu/

Tady jako myslivec ti dám za pravdu, vše je o hospodářích, navíc poslední dobou slýchám od kolegů proč teď střílet, počkej až zas vypíšou cenu za kus ..... Nový myslivci jsou spíš vychcánkové stará klasika už to nedává, co se týče hospodaření ani nemluvit když na to vedení se....e.
Co se týče nehod, vezmi si že třeba při výstavbě dálnic bylo naplánováno asi 40 propustků a podběhů pro zvěř aby neběhala do silnice, z celého počtu jsou počítám udělané tak 4 protože jinak by to bylo drahé ...

A co se týče škodné jako je vlk a podobně ? Je zvláštní že to někde jde a někde ne, ohradit pastvinu, pořídit psy a je vše OK zatím jen další vych....kové jak ze státu vytahat peníze ale aby něco udělaly sami to ne. Stejné je to se škodou od zvěře, na polích bývaly remízky a podobně, vše zemědělci zaoraly, vykácely malé lesíky, zničily se mokřady a hájky a ta zvěř pak nemá kam jít, v lese se jí vybere vše a pak se všichni divý, prostor se zvěři zmenšuje a pak se všichni divý kolik ji je na malém prostoru. Jsou dány stavy zvěře a hospodář je má za úkol držet v takovém stavu aby neškodil ale zároveň se má zvěř dokrmovat, poslední dobou to vidím hodně málo.

Omlouvám se za OT

[Jirka44]

Jinak dnes při cestě domů sem se stavil v Praze na nádraží v Knize a sehnal jsem tam dobrou knížku, ve vlaku jsem dal za cestu půl knihy

[vvitty]

...
A co se týče škodné jako je vlk a podobně ? Je zvláštní že to někde jde a někde ne, ohradit pastvinu, pořídit psy a je vše OK zatím jen další vych....kové jak ze státu vytahat peníze ale aby něco udělaly sami to ne. Stejné je to se škodou od zvěře, na polích bývaly remízky a podobně, vše zemědělci zaoraly, vykácely malé lesíky, zničily se mokřady a hájky a ta zvěř pak nemá kam jít, v lese se jí vybere vše a pak se všichni divý, prostor se zvěři zmenšuje a pak se všichni divý kolik ji je na malém prostoru. Jsou dány stavy zvěře a hospodář je má za úkol držet v takovém stavu aby neškodil ale zároveň se má zvěř dokrmovat, poslední dobou to vidím hodně málo.
Omlouvám se za OT

Jen si dovolim poznamenat ze vykacene remizky a spol jsou dedictvim kolektivizace, JZD a vzniku velkych agrokomplexu. S tim slo slucovani polnosti a likvidace cehokoliv co rozdelovalo pole a branilo mit "lany od obzoru k obzoru", meliorace atd.
Dneska sire lany podporuje dotovani "ekologickych" paliv z repky, vetsi a vetsi technika atd. Jejich vytvareni rozhodne nepodporuje dodatecna byrokracie ve vztahu k danim.

Konec OT vsuvky.

[ante]

Jako majitel půdy nemám žádný zájem na rušení hájků. Za a) je to krajinotvorný prvek, za b) tam chodim na křemenáče a za c) tam bydlí paní zmije, pan zajíc, pan srnec a další nájem neplatící skvoteři.

Jak už padlo výše - je to spolu s melioracemi neblahým dědictvím kolektivizace.

[Jirka44]

Bohužel, ale děje se to i dnes což sám vidím

[ante]

Popravdě mi uniká smysl takového konání, zpravidla je to na z hosp. hlediska na problematickém, spíše však bezcenném kusu půdy, nadto obvykle zavaleném tunami kamení sesbíranými od předchozích generací v lepším případě, v tom horším tam byl za kolektivizace vesnický smeťák.

[CzechJoker]

Jinak dnes při cestě domů sem se stavil v Praze na nádraží v Knize a sehnal jsem tam dobrou knížku, ve vlaku jsem dal za cestu půl knihy

A jaká je? Že jsi dal půl knihy je mnohoznačné, buďto tam jsou písmena jako ve slabikáři, nebo dvojnásobné řádkování jako u Ándora, nebo jsi jel z Prahy na Keleti Pů (Já dal takhle kdysi z Brna do Karviné půlku Chrámu matky Boží v Paříži. Děsná kniha.)

[Jirka44]

Kniha je ve velikosti A5 a 200 stran, dal jsem to rychle protože se to hezky četlo, je to tam vše hezky popsané a tak se to čte samo
Je to popsáno stručně a srozumitelně, žádné zbytečnosti a přesto velmi srozumitelně, čte se to samo a za mě opravdu dobře napsáno a vysvětleno co a jak.

Jinak cesta rychlíkem z Prahy do Děčína

Jedna ze stránek

[Héfaistos]

...buďto tam jsou písmena jako ve slabikáři, nebo dvojnásobné řádkování jako u Ándora...

Vypadá to z té fotky na oboje dohromady.

[MojeTikka]

Kdyz jsem byl v puberte, daval jsem 90 stran za hodinu bezne DIN A5. Protoze jsem cetl uz v materske skole, deda byl sazec a ucil mne cist noviny a psat hulkovym pismem. Negativum teto cinnosti se projevilo hned na ZS, kdy jsem se ve vyuce cteni a psani nudil a delal bordel.

Zaklad rychleho cteni je v dobre posazenem bode, ktery cteme. Pro cestinu je optimalni 'vrsek minusek', tedy vrsek malych pismenek. Tim se stiha sledovat diakritika a oku staci horni pulka pismene, aby si i z kontextu tu dolni mozek domyslel. Fakt se da cist hodne rychle beze ztraty obsahu.

[CzechJoker]

No já nevím… To je jako koukat na porno dvojnásobnou rychlostí, než pochopíš pointu, je tady šťastný konec.

[MojeTikka]

Porno ma pointu, kterou je potreba pochopit?

Na tech 90 stranach za hodinu, se stane podstatne mene, nez za hodinu ve filmu. Protoze knizka popisuje veci, ktere ocima vnimas snadneji. Fakt to neni problem, pokud umis cist. Ono to neni jen o predrmoleni textu, ale o skutecnem vnimani, co se tam pise. Da se to cvicit.

Vem si treba tesnopis, taky dokazes nahnahnat stejnou informaci do mensiho mnozstvi textu. Ctes pak rychleji a beze ztraty informace.