Novela evropske smernice o zbranich
Končící vláda si může "schvalovat" co chce s důležitostí a mírou vlivu lampárny na nádraží ..
Rozhodující je PS a Senát.
V tom prvním spolku teď bude probíhat mnohaměsíční tuhá bitva o koryta, korýtka i obyčejné židle takže stran Směrnice lze zatím zůstat naprosto v klidu ...
Rozhodující je PS a Senát.
V tom prvním spolku teď bude probíhat mnohaměsíční tuhá bitva o koryta, korýtka i obyčejné židle takže stran Směrnice lze zatím zůstat naprosto v klidu ...
admine, maž off topic příspěvky o ničem, jako výše kolemjdoucího, neschopného diskuze k věci a vpodstatě trollujícího
https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/t ... 17-160766/
11. Analýza legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních
čj. 1061/17 – bod 9 schůze vlády 23. 10. 2017
Předkládá: ministr vnitra
Výsledek jednání vlády: Schválena varianta č. 3.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bohužel se mi nepodařilo dohledat, co znamená varianta č. 3. Kdyby to někdo věděl, uvítám.
https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/t ... 17-160766/
11. Analýza legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních
čj. 1061/17 – bod 9 schůze vlády 23. 10. 2017
Předkládá: ministr vnitra
Výsledek jednání vlády: Schválena varianta č. 3.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bohužel se mi nepodařilo dohledat, co znamená varianta č. 3. Kdyby to někdo věděl, uvítám.
Tak už jsem to našel...
Varianta III.
NÁVRH USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 23.10.2017
k Analýze legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních
Vláda
I. schvaluje „Analýzu legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních“ včetně příloh;
II. ukládá
a. ministru vnitra předložit do 10. prosince 2017 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních),
ve znění pozdějších předpisů, kterým bude v nejnutnějším rozsahu provedena implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/853;
b. ministru vnitra předložit do 31. května 2019 návrh komplexní nové právní úpravy nakládání se zbraněmi, střelivem a municí, jejíž základní rámec
vyplývá z materiálu podle bodu I.;
c. ministru financí, ministru obrany, ministru průmyslu a obchodu a ministru spravedlnosti poskytnout ministru vnitra součinnost při přípravě návrhů
právních předpisů podle bodu II. písmene b.
---------------------------------------------------------------
Příští rok se tedy zřejmě máme těšit na novelizaci našeho zákona o zbraních a střelivu s impletentovanými věcmi z EU směrnice. No a v roce 2019 zřejmě bude zbrusu nový zákon o zbraních a střelivu.
Varianta III.
NÁVRH USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 23.10.2017
k Analýze legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních
Vláda
I. schvaluje „Analýzu legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních“ včetně příloh;
II. ukládá
a. ministru vnitra předložit do 10. prosince 2017 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních),
ve znění pozdějších předpisů, kterým bude v nejnutnějším rozsahu provedena implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/853;
b. ministru vnitra předložit do 31. května 2019 návrh komplexní nové právní úpravy nakládání se zbraněmi, střelivem a municí, jejíž základní rámec
vyplývá z materiálu podle bodu I.;
c. ministru financí, ministru obrany, ministru průmyslu a obchodu a ministru spravedlnosti poskytnout ministru vnitra součinnost při přípravě návrhů
právních předpisů podle bodu II. písmene b.
---------------------------------------------------------------
Příští rok se tedy zřejmě máme těšit na novelizaci našeho zákona o zbraních a střelivu s impletentovanými věcmi z EU směrnice. No a v roce 2019 zřejmě bude zbrusu nový zákon o zbraních a střelivu.
Vláda se předposrala před EU. Byly připraveny tři varianty, dvě navrhovaly počkat s implementací až po rozhodnutí evropského soudního dvora. Ta třetí byl návrh implementovat směrnici ihned a co nejrychleji. Bohužel, byla přijata ta třetí, nejhorší varianta. Cituji z materiálu vlády:
"Doporučujeme přípravu implementačních předpisů co nejvíce urychlit a postupovat bez ohledu na řízení vedené před Soudním dvorem EU a na možné odložení účinnosti směrnice či její zrušení. Případné nedodržení transpoziční lhůty by mohlo vyústit v zahájení řízení o porušení unijního práva, v němž by mohly být ČR uloženy velmi citelné finanční sankce. Upozorňujeme, že Evropská komise ve svém posledním sdělení o uplatňování práva EU oznámila, že bude k uplatňování sankcí za nedodržení transpozičních lhůt od ledna 2017 přistupovat přísněji (tj. bude vedle penále nově navrhovat i paušální částku a žalobu nebude brát zpět ani v případě, že členský stát dokončí transpozici v průběhu řízení před vynesením rozsudku Soudním dvorem EU).
Tato připomínka je zásadní.
Text Analýzy byl upraven a doplněn tak, aby na jedné straně uváděl časový rámec, který maximálně usiluje o dodržení transpoziční lhůty, ale na druhé straně též jednoznačně upozorňoval na rizika nedodržení transpoziční povinnosti, a současně i realisticky uváděl pravděpodobné důvody, které mohou průběh implementace vůči lhůtě pro transpozici zdržet. Výslovné předjímání pravděpodobného zdržení implementace o 6 až 9 měsíců bylo z materiálu vypuštěno.
Doplnění:
Navrhujeme, aby bylo z návrhu usnesení vlády vyškrtnuto předložení návrhu zákona v květnu 2018 a bylo nahrazeno buď urychleným předložením věcných záměrů předmětných právních předpisů nebo urychleným předložením návrhu transpozičního zákona.
Dále požadujeme upravit část „Harmonogram legislativního postupu s přihlédnutím k žalobě na neplatnost revidující směrnice“ materiálu (str. 88-89). A to ve smyslu, aby byla příprava transpozičních předpisů neodkladně zahájena a urychleně se postupovalo v jejich legislativním procesu bez ohledu na vývoj v řízení o návrhu na předběžné opatření v podobě odkladu účinnosti směrnice před Soudním dvorem EU.
Rovněž požadujeme, aby byly naplněny povinnosti, které pro ČR vyplývají z členství v EU. Finanční sankce hrozící za nedodržení transpoziční lhůty nejsou nijak zanedbatelné a navrhované zpoždění v řádu měsíců (šest až devět, jak uvádí materiál) je neakceptovatelné. Není-li z objektivních důvodů možné transpoziční lhůtu dodržet, je nezbytné podniknout kroky k zajištění toho, aby tato lhůta byla překročena v co možná nejmenší míře.
Vysvětlení nezbytnosti přijetí nových právních předpisů bylo doplněno. Rovněž bylo doplněno vysvětlení relativní nevhodnosti pouhé novelizace stávajícího zákona o zbraních, a to z hlediska dosahu změn (především v oblasti kategorií a podmínek pro jejich nabývání). Pokud by novelizační předpis neměl mít charakter faktické komplexní změny zákona (byť se všemi neduhy plynoucími ze „svázanosti“ strukturou, terminologií a případnými jinými nedostatky stávajícího předpisu), jednalo by se nezbytně o změnu pouze velmi kusou, z povahy nutně dočasnou a aplikačně problematickou.
Předkladatel v navrhovaném materiálu v rozporu se směrnicí o kontrole nabývání a držení zbraní zavádí novou výjimku pro nabývání a držení zbraní pro oblast přípravy na krizové situace. Revidovaná zbraňová směrnice ve svém článku 6 stanoví jasný taxativní výčet výjimek pro držení zbraní kategorie A. Zejména pak čl. 6 odst. 2 stanoví:
„V zájmu ochrany bezpečnosti kritické infrastruktury, obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, a aniž je dotčen odstavec 1, mohou příslušné vnitrostátní orgány udělit povolení pro palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A v jednotlivých případech výjimečně a s náležitým odůvodněním, není-li to v rozporu s veřejnou bezpečností a s veřejným pořádkem.“.
Revidovaná směrnice nezakládá žádnou výjimku ve vztahu ke krizovým situacím tak, jak je například uvedeno na straně 53 Analýzy. Předkladatel tak „vytvořil“ novou výjimku z revidované směrnice, kterou propojil s výjimkou týkající se národní obrany, která je zcela mimo jeho kompetenci.
Cílem materiálu není konstruovat novou výjimku nad rámec směrnice. Text hovořící o „krizových situacích“ byl upraven, resp. bylo zdůrazněno, že výjimky budou vydávány v relevantních případech vymezených směrnicí. K tomu rovněž upozorňujeme, že činnost předvídaného Institutu (resp. účel zákona o nakládání se zbraněmi v oblasti vnitřní bezpečnosti) bude výrazně širší než toliko zajišťování školení, resp. prověření případných žadatelů o vydání výjimky.
V kapitole 2.2 Analýzy její předkladatelé deklarují, že „navrhovaná právní úprava důsledně vyloučí jakoukoliv možnost, aby se mimo zákon zřizovaly subjekty, které by si nárokovaly
podíl na zajišťování bezpečnosti“. Toto tvrzení je zřejmě očekávatelné, avšak již navrhované řešení využití výjimek ze směrnice bude vytvářen „výjimečnou“, elitní skupinu, která právě na základě zapojení do zajišťování bezpečnosti státu (vnitřní, vnější nebo jejich úseků) bude moci držet jinak zakázané zbraně, tedy bude nést znaky podílu na zajišťování bezpečnosti a ve skupinovém efektu naprosto nelze vyloučit jejich činnosti mimo stanovený rámec (mimo veřejný zájem), tedy mimo podřízenost státu.
Požadujeme proto uvedené tvrzení doplnit, jaké analytické závěry předkladatele vedly k jeho uvedení v Analýze a zejména jaké mechanismy a právní mantinely budou skutečnou garancí vyloučení nežádoucího stavu.
1. Obecně k materiálu:
Materiál hovoří o naprosté nezbytnosti nahradit v souvislosti s revizí směrnice 91/477/EHS v právním řádu České republiky zákon o zbraních zcela novým předpisem, resp. uvažuje případně také o přijetí dalších doprovodných zákonů. Předkladatel materiálu však vůbec nezdůvodňuje objektivní příčiny této rozsáhlé legislativní změny, tedy neprovádí vyhodnocení dopadů revidované směrnice o zbraních ve vztahu k nezbytnosti zrušení dosavadní a podle předkladatele tedy neúčinné regulace. Analýzu je proto nutné doplnit ještě o hodnocení zdůvodňující navrhovaný rozsah legislativního řešení dopadů uvedené směrnice.
Odůvodnění:
Již stávající zákon o zbraních je implementačním předpisem vůči směrnici 91/477/EHS, jejíž rozsah změn není vůči obsahu jejího dosavadního znění takového významu a takového rozsahu, aby bylo nutné nahrazovat stávající implementační předpis. Rozsah změn v citované směrnici by spíše svědčil pro to, aby byly přijaty potřebné související dílčí úpravy (doplnění nebo změny) v zákoně o zbraních a aby byly popřípadě navrženy jejich provazby s jinými právními předpisy. Proto je nutné záměr předkladatele materiálu v předložené Analýze doplnit o zdůvodnění rozsahu navrhovaného rozsahu legislativního řešení tak, aby obsah materiálu odpovídal jeho názvu, ze kterého vyplývá, že uživatel Analýzy by měl být seznámen s důvody a účelem navrhovaného legislativního řešení.
Tato připomínka je zásadní.
2. Obecně k materiálu:
Předložená Analýza poměrně zásadně zasahuje do působnosti Ministerstva obrany, a to jak v jejích dílčích závěrech, tak v kapitole 2.2, kdy Ministerstvo vnitra předpokládá v souvislosti s jím vyhodnocenými dopady revidované zbraňové směrnice vydání nového zákona o nakládání se zbraněmi pro branně-bezpečnostní účely. Překročení kompetence Ministerstva vnitra lze dovodit již z názvu budoucí právní úpravy, obsah uvedené kapitoly pak o něm vypovídá zcela jednoznačně.
Podle § 16 odst. 1 písm. a) kompetenčního zákona je Ministerstvo obrany ústředním orgánem státní správy pro zabezpečování obrany České republiky. Stejně tak Ministerstvo obrany koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně [§ 16 odst. 2 písm. d) kompetenčního zákona]. Ve vztahu k oblasti přípravy občanů k obraně státu je rovněž tato oblast svěřena do působnosti Ministerstva obrany a tvoří významnou součást systému obrany státu, tvořeného souborem opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením (zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
Například již v prvním odstavci kapitoly 2.2 Analýza stanoví, že jejím účelem bude úprava nakládání zbraní osobami, které se buď účastní zajišťování bezpečnosti (například příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů, ozbrojených sil nebo obecní policie v mimopracovní době) anebo se podrobují specifickým státem organizovaným systémům přípravy pro obranu státu nebo krizové situace, pokud taková příprava zahrne (také) požadavky na výcvik se zbraní. Dále má být jedním z účelů materiálu zakotvení pravidel prověřování způsobilosti znalostí a dovedností použití zbraně a pravidel prokazování pravidelného prohlubování a zdokonalování těchto znalostí a dovedností. K tomu jen na okraj uvádíme, že pokud jde o osoby účastnící se státem organizovaného systému výcviku mj. pro účely národní obrany, jedná se o výlučnou kompetenci Ministerstva obrany.
Předkladatel Analýzy (oproti závěrům uskutečněných jednání a v rozporu se stavem projednávaných legislativních materiálů) dále zasahuje významně do působnosti Ministerstva obrany, a to především pokud jde o osoby účastnící se státem organizovaného systému výcviku pro účely národní obrany, kdy mj. právě tato problematika má být upravena připravovaným návrhem věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu.
Na str. 87 Analýzy předkladatel mimoděk poznamenává, že v souvislosti s přijetím zákona o nakládání se zbraněmi a střelivem pro branně-technické účely by mělo dojít ke změně kompetenčního zákona, resp. kompetencí Ministerstva vnitra. Považujeme za nepřijatelné, aby při implementaci revidované zbraňové směrnice docházelo k jakýmkoliv kompetenčním změnám, které by navíc směřovaly k posílení kompetencí Ministerstva vnitra na úkor Ministerstva obrany.
Odůvodnění:
Vyvolávání kompetenčních sporů a přisvojování si rozhodovacích pravomocí o podmínkách a rozsahu výkonu působnosti jiného ministerstva je v demokratickém, právním státě zcela nemyslitelné a navíc odporující zásadám spolupráce ústředních orgánů státní správy vyjádřeným v části třetí kompetenčního zákona. Provedení implementace dílčí změny práva EU nemůže být důvodem pro změnu v kompetencích správních úřadů členských států EU.
Tato připomínka je zásadní.
3. K implementačnímu řešení některých ustanovení směrnice:
Předkladatel Analýzy v její příloze č. 2 uvádí návrhy legislativních řešení implementace jednotlivých ustanovení, u kterých poukazuje na problematické aspekty možností samotné implementace a jejích dopadů. U jednotlivých ustanovení zbraňové směrnice dovozuje jejich vnitřní rozpornost a de facto nemožnost provést implementaci, a to na základě striktního jazykového rozboru těchto ustanovení, resp. jejich překladu. Jako příklad lze uvést části A (str. 117) nebo C (str. 123) přílohy č. 2 Analýzy, ve kterých jsou dovozovány implementační závěry na základě výkladu textu, který normativně nepochybně není zcela korektní, ale podle zařazení v systematice směrnice, jí sledovaného účelu a výkladových pravidel obsažených v preambuli směrnice je obsahově zřejmý a jednoznačný. Analýza však s takovým výkladem textu nepracuje, což vzbuzuje dojem záměrného vyzdvižení jazykové neobratnosti za účelem vyhnout se provedení očekávané implementace nebo implementaci provést jiným způsobem, než zbraňová směrnice předpokládá. Využití argumentace založené striktně na výrokové logice vede k absurdním závěrům. Jak si je ale předkladatel jistě velmi dobře vědom, pro aplikaci (obecněji výkladu) právních norem je zapotřebí užívat celého komplexu pravidel pro jejich výklad a správné užití, tedy například kromě výkladu gramatického (v tomto případě striktního využití výrokové logiky), současně zapojit také výklad logický a systematický. Jen při komplexním přístupu při interpretaci revidované zbraňové směrnice lze dovodit skutečný význam jejích ustanovení, a tedy také stanovit správné podmínky jejich implementace. Závěry předkládané Analýzy nereflektují objektivní výchozí právní stav věci, a tedy například v uvedených částech Analýzy nelze vzhledem k uvedenému jako „analýzu legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních“ označit. Předkladatel totiž pracuje se subjektivně uchopeným textem a jeho obsahem, nikoliv s právní normou obsaženou ve směrnici, a tedy analyzuje jiný vstup, než který deklaruje. Vzhledem k tomu, že předkládaná Analýza je v řadě svých částí analýzou ve vztahu ke zbraňové směrnici jen svým názvem, požadujeme přepracování celého materiálu tak, aby skutečně reflektoval právní stav věci.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je, aby provedená analýza byla skutečnou analýzou, tedy aby byly identifikovány podstatné a nutné části při implementaci revidované zbraňové směrnice.
Tato připomínka je zásadní.
4. Ke kapitole 2.2 materiálu (str. 53 – 68):
Předkladatel v navrhovaném materiálu v rozporu se směrnicí o kontrole nabývání a držení zbraní zavádí novou výjimku pro nabývání a držení zbraní pro oblast přípravy na krizové situace. Revidovaná zbraňová směrnice ve svém článku 6 stanoví jasný taxativní výčet výjimek pro držení zbraní kategorie A. Zejména pak čl. 6 odst. 2 stanoví:
„V zájmu ochrany bezpečnosti kritické infrastruktury, obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, a aniž je dotčen odstavec 1, mohou příslušné vnitrostátní orgány udělit povolení pro palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A v jednotlivých případech výjimečně a s náležitým odůvodněním, není-li to v rozporu s veřejnou bezpečností a s veřejným pořádkem.“.
Revidovaná směrnice nezakládá žádnou výjimku ve vztahu ke krizovým situacím tak, jak je například uvedeno na straně 53 Analýzy. Předkladatel tak „vytvořil“ novou výjimku z revidované směrnice, kterou propojil s výjimkou týkající se národní obrany, která je zcela mimo jeho kompetenci.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je upozornit na nedostatky materiálu týkající se působnosti, rozporu se směrnicí o kontrole nabývání a držení zbraní.
Tato připomínka je zásadní.
5. Vztah Analýzy k návrhu věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu:
Ze znění kapitoly 2.2 Analýzy lze usoudit, že jejím podstatným inspiračním zdrojem se stal návrh věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu a jednání, která při jeho přípravě byla s Ministerstvem obrany vedena (návrh věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu Ministerstvo obrany vložilo do eKLEPu dne 21. 7. 2017). Předkladatel využil výchozí principy tohoto návrhu materiálu, což je patrné z užitých formulací. Namísto spolupráce s Ministerstvem obrany při dosahování cílů návrhu věcného záměru zákona se předkladatel rozhodl vytvořit systém, kterým (mimo skutečnost, že jednak zasahuje do působnosti Ministerstva obrany a zavádí nad rámec směrnice novou výjimku pro nabývání a držení zbraní kategorie A) vytváří vedle návrhu věcného záměru zákona Ministerstva obrany duplicitní strukturu přípravy občanů k přípravě na krizové situace (vnitřní bezpečnost).
Ministerstvo obrany si je vědomo skutečnosti, že celý systém přípravy občanů k obraně státu je komplexní problematikou, kdy vědomosti a dovednosti mohou občané využít nejen pro oblast národní obrany, ale také v případě jiných mimořádných situací. Ministerstvo obrany proto při přípravných pracích na návrhu věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu přizvalo Ministerstvo vnitra k otevřeným i uzavřeným jednáním, striktně se drželo své působnosti (vnější bezpečnost, národní obrana) a postupovalo tak, aby výsledné legislativní řešení bylo co nejkomplexnější za současného přispění všech kompetentních ministerstev.
Ministerstvo vnitra nijak svůj postup při přípravě překládaného materiálu nekonzultovalo a mimo zvyklosti spolupráce ve státní službě si více než tvůrčím způsobem přivlastnilo materiál Ministerstva obrany. Přitom Ministerstvo obrany spolupráci více než otevřeně nabízelo, resp. uspořádaná jednání a konzultace za vytvořený dvoustranný pracovní vztah považovalo; cílem bylo (resp. mělo by stále být) vytvoření legislativního rámce, který by zahrnoval jak vnitřní, tak vnější bezpečnost, neboť využitelnost realizované přípravy je obecná a spojení sil a prostředků pro její zajišťování musí zvýšit účinnost celého systému a vytvoření připraveného zázemí pro podporu profesionálních složek při řešení všech situací ohrožujících jak vnější, tak vnitřní bezpečnost státu.
Ministerstvo vnitra místo toho zvolilo cestu vlastního legislativního řešení, které paralelně řeší stejnou problematiku převzetím cizího materiálu a vytvořením kompetenčního sporu. Toto řešení však pozbývá jakoukoli logiku, neboť výchova a příprava osob na řešení jakýchkoliv „nestandardních situací“ (ať už vnitřní, či vnější) zahrnuje v drtivě většině obdobnou faktickou náplň.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je upozornit na kompetenční rozpor vytvořený Analýzou a nevhodné využití jiného materiálu projednávaného souběžně meziresortním připomínkovým řízením.
Tato připomínka je zásadní.
6. K navrhované možnosti nošení a užívání služebních zbraní mimo výkon služby:
Analýza jako jedno z navrhovaných legislativních řešení dopadů revidované zbraňové směrnice uvádí také umožnění nošení a užívání služební zbraně fyzickými osobami mimo výkon služby. Takové držení a užívání služební zbraně považujeme za nežádoucí, protože odporuje zásadám užívání služebních zbraní, které je vždy spojeno se zákonem stanovenými podmínkami (účelem i jeho limitací), a to zpravidla také s možnou vizuální identifikací držitele zbraně, jeho podřízenost jednotnému velení a zachování užití zbraně v rámci udržitelného monopolu vlády nad násilím. Užití síly musí být vyhrazeno vládě a omezeno zákonem, jinak ohrožuje samotnou podstatu demokracie, čemuž kromě jiného odpovídá také konstrukce základního lidského práva podle čl. 23 Listiny základních práv a svobod: „ Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“. Pokud tedy označujeme činnost ústavních orgánů a užívání zákonných prostředků za funkční, nelze přivolit k tomu, aby civilní osoby byly vyzbrojovány služebními zbraněmi za účelem jejich užívání v době služebního volna. Předkladatel analýzy navrhovaným legislativním řešením vytváří zázemí pro budování paramilitárních struktur a potlačuje princip předvídatelnosti vytváření ozbrojených složek a výkonu jejich činností. Tím se blíží totalitnímu pojetí tajné policie, která bez vnějšího označení vykonává státní moc.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je, aby provedená analýza byla skutečnou analýzou, tedy aby byly identifikovány podstatné a nutné části při implementaci revidované zbraňové směrnice, nikoliv aby bylo zasahováno do podstaty demokracie a ústavnosti České republiky.
Tato připomínka je zásadní.
7. K deklaraci vyloučení možnosti vzniku domobran, milicí a ozbrojených útvarů soukromých subjektů (kapitola 2.2 Analýzy):
V kapitole 2.2 Analýzy její předkladatelé deklarují, že „navrhovaná právní úprava důsledně vyloučí jakoukoliv možnost, aby se mimo zákon zřizovaly subjekty, které by si nárokovaly
podíl na zajišťování bezpečnosti“. Toto tvrzení je zřejmě očekávatelné, avšak již navrhované řešení využití výjimek ze směrnice bude vytvářen „výjimečnou“, elitní skupinu, která právě na základě zapojení do zajišťování bezpečnosti státu (vnitřní, vnější nebo jejich úseků) bude moci držet jinak zakázané zbraně, tedy bude nést znaky podílu na zajišťování bezpečnosti a ve skupinovém efektu naprosto nelze vyloučit jejich činnosti mimo stanovený rámec (mimo veřejný zájem), tedy mimo podřízenost státu.
Požadujeme proto uvedené tvrzení doplnit, jaké analytické závěry předkladatele vedly k jeho uvedení v Analýze a zejména jaké mechanismy a právní mantinely budou skutečnou garancí vyloučení nežádoucího stavu.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je vyloučení proklamací z předložené Analýzy a zajištění doplnění v ní uvedených tvrzení o provedená zhodnocení a věcné a právní garance navrhovaných řešení tak, aby odpovídaly ústavním principům i veřejnému zájmu. Připomínka především směřuje k tomu, aby byly vyloučeny případy, kdy ozbrojené osoby v případě, kdy subjektivně dospějí k tomu, že jim cokoliv ve společnosti nevyhovuje, nezačaly „nosit uniformy a pochodovat s loučemi“, což je nepochybně významná historická zkušenost, jejíž opakování je třeba vyloučit, a to také s přihlédnutím k tomu, že psychologové a sociologové upozorňují, že k obdobným vzorcům chování mají některé skupiny velmi blízko. Hrozba toho, že se takto militantní skupina prolne s oficiální policií a vojskem je pak mimořádně vysoká a její uskutečnění pak signalizuje konec demokracie.
Tato připomínka je zásadní.
Část zákona o nakládání se zbraněmi v oblasti vnitřní bezpečnosti, která bude zajišťovat možnosti postihu subjektů, které si budou bez zákonného podkladu osobovat podíl na zajišťování bezpečnosti a přitom budou nakládat se zbraněmi (tj. různých domobran, milic, hlídek atd.) bude samostatná právní úprava, která nebude nijak přímo odvislá od dalších dvou částí zákona (které budou upravovat jednak nošení zbraní příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů a strážníky obecních policií v mimopracovní době, a jednak nakládání se zbraněmi v systémech specifické dobrovolné přípravy v bezpečnostně relevantních případech). Pasáž materiálu, která provádí mezinárodní srovnání s jinými evropskými státy, kde dochází k zapojování veřejnosti do zajišťování bezpečnosti, byla jednoznačně upravena a uvedena tak, aby bylo zřejmé, že toto srovnání se nijak nevztahuje ani k problematice postihu ozbrojování se pod záminkou zajišťování bezpečnosti ve sféře náležející toliko státu. Toto srovnání směřuje pouze k v jiné části předpokládaného zákona nastavovaným podmínkám nakládání se zbraněmi v systémech dobrovolné přípravy na bezpečnostně relevantní situace. Text byl doplněn, aby byly tyto aspekty, resp. relativní samostatnost všech tří oblastí právní úpravy budoucího zákona dále zdůrazněny."
"Doporučujeme přípravu implementačních předpisů co nejvíce urychlit a postupovat bez ohledu na řízení vedené před Soudním dvorem EU a na možné odložení účinnosti směrnice či její zrušení. Případné nedodržení transpoziční lhůty by mohlo vyústit v zahájení řízení o porušení unijního práva, v němž by mohly být ČR uloženy velmi citelné finanční sankce. Upozorňujeme, že Evropská komise ve svém posledním sdělení o uplatňování práva EU oznámila, že bude k uplatňování sankcí za nedodržení transpozičních lhůt od ledna 2017 přistupovat přísněji (tj. bude vedle penále nově navrhovat i paušální částku a žalobu nebude brát zpět ani v případě, že členský stát dokončí transpozici v průběhu řízení před vynesením rozsudku Soudním dvorem EU).
Tato připomínka je zásadní.
Text Analýzy byl upraven a doplněn tak, aby na jedné straně uváděl časový rámec, který maximálně usiluje o dodržení transpoziční lhůty, ale na druhé straně též jednoznačně upozorňoval na rizika nedodržení transpoziční povinnosti, a současně i realisticky uváděl pravděpodobné důvody, které mohou průběh implementace vůči lhůtě pro transpozici zdržet. Výslovné předjímání pravděpodobného zdržení implementace o 6 až 9 měsíců bylo z materiálu vypuštěno.
Doplnění:
Navrhujeme, aby bylo z návrhu usnesení vlády vyškrtnuto předložení návrhu zákona v květnu 2018 a bylo nahrazeno buď urychleným předložením věcných záměrů předmětných právních předpisů nebo urychleným předložením návrhu transpozičního zákona.
Dále požadujeme upravit část „Harmonogram legislativního postupu s přihlédnutím k žalobě na neplatnost revidující směrnice“ materiálu (str. 88-89). A to ve smyslu, aby byla příprava transpozičních předpisů neodkladně zahájena a urychleně se postupovalo v jejich legislativním procesu bez ohledu na vývoj v řízení o návrhu na předběžné opatření v podobě odkladu účinnosti směrnice před Soudním dvorem EU.
Rovněž požadujeme, aby byly naplněny povinnosti, které pro ČR vyplývají z členství v EU. Finanční sankce hrozící za nedodržení transpoziční lhůty nejsou nijak zanedbatelné a navrhované zpoždění v řádu měsíců (šest až devět, jak uvádí materiál) je neakceptovatelné. Není-li z objektivních důvodů možné transpoziční lhůtu dodržet, je nezbytné podniknout kroky k zajištění toho, aby tato lhůta byla překročena v co možná nejmenší míře.
Vysvětlení nezbytnosti přijetí nových právních předpisů bylo doplněno. Rovněž bylo doplněno vysvětlení relativní nevhodnosti pouhé novelizace stávajícího zákona o zbraních, a to z hlediska dosahu změn (především v oblasti kategorií a podmínek pro jejich nabývání). Pokud by novelizační předpis neměl mít charakter faktické komplexní změny zákona (byť se všemi neduhy plynoucími ze „svázanosti“ strukturou, terminologií a případnými jinými nedostatky stávajícího předpisu), jednalo by se nezbytně o změnu pouze velmi kusou, z povahy nutně dočasnou a aplikačně problematickou.
Předkladatel v navrhovaném materiálu v rozporu se směrnicí o kontrole nabývání a držení zbraní zavádí novou výjimku pro nabývání a držení zbraní pro oblast přípravy na krizové situace. Revidovaná zbraňová směrnice ve svém článku 6 stanoví jasný taxativní výčet výjimek pro držení zbraní kategorie A. Zejména pak čl. 6 odst. 2 stanoví:
„V zájmu ochrany bezpečnosti kritické infrastruktury, obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, a aniž je dotčen odstavec 1, mohou příslušné vnitrostátní orgány udělit povolení pro palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A v jednotlivých případech výjimečně a s náležitým odůvodněním, není-li to v rozporu s veřejnou bezpečností a s veřejným pořádkem.“.
Revidovaná směrnice nezakládá žádnou výjimku ve vztahu ke krizovým situacím tak, jak je například uvedeno na straně 53 Analýzy. Předkladatel tak „vytvořil“ novou výjimku z revidované směrnice, kterou propojil s výjimkou týkající se národní obrany, která je zcela mimo jeho kompetenci.
Cílem materiálu není konstruovat novou výjimku nad rámec směrnice. Text hovořící o „krizových situacích“ byl upraven, resp. bylo zdůrazněno, že výjimky budou vydávány v relevantních případech vymezených směrnicí. K tomu rovněž upozorňujeme, že činnost předvídaného Institutu (resp. účel zákona o nakládání se zbraněmi v oblasti vnitřní bezpečnosti) bude výrazně širší než toliko zajišťování školení, resp. prověření případných žadatelů o vydání výjimky.
V kapitole 2.2 Analýzy její předkladatelé deklarují, že „navrhovaná právní úprava důsledně vyloučí jakoukoliv možnost, aby se mimo zákon zřizovaly subjekty, které by si nárokovaly
podíl na zajišťování bezpečnosti“. Toto tvrzení je zřejmě očekávatelné, avšak již navrhované řešení využití výjimek ze směrnice bude vytvářen „výjimečnou“, elitní skupinu, která právě na základě zapojení do zajišťování bezpečnosti státu (vnitřní, vnější nebo jejich úseků) bude moci držet jinak zakázané zbraně, tedy bude nést znaky podílu na zajišťování bezpečnosti a ve skupinovém efektu naprosto nelze vyloučit jejich činnosti mimo stanovený rámec (mimo veřejný zájem), tedy mimo podřízenost státu.
Požadujeme proto uvedené tvrzení doplnit, jaké analytické závěry předkladatele vedly k jeho uvedení v Analýze a zejména jaké mechanismy a právní mantinely budou skutečnou garancí vyloučení nežádoucího stavu.
1. Obecně k materiálu:
Materiál hovoří o naprosté nezbytnosti nahradit v souvislosti s revizí směrnice 91/477/EHS v právním řádu České republiky zákon o zbraních zcela novým předpisem, resp. uvažuje případně také o přijetí dalších doprovodných zákonů. Předkladatel materiálu však vůbec nezdůvodňuje objektivní příčiny této rozsáhlé legislativní změny, tedy neprovádí vyhodnocení dopadů revidované směrnice o zbraních ve vztahu k nezbytnosti zrušení dosavadní a podle předkladatele tedy neúčinné regulace. Analýzu je proto nutné doplnit ještě o hodnocení zdůvodňující navrhovaný rozsah legislativního řešení dopadů uvedené směrnice.
Odůvodnění:
Již stávající zákon o zbraních je implementačním předpisem vůči směrnici 91/477/EHS, jejíž rozsah změn není vůči obsahu jejího dosavadního znění takového významu a takového rozsahu, aby bylo nutné nahrazovat stávající implementační předpis. Rozsah změn v citované směrnici by spíše svědčil pro to, aby byly přijaty potřebné související dílčí úpravy (doplnění nebo změny) v zákoně o zbraních a aby byly popřípadě navrženy jejich provazby s jinými právními předpisy. Proto je nutné záměr předkladatele materiálu v předložené Analýze doplnit o zdůvodnění rozsahu navrhovaného rozsahu legislativního řešení tak, aby obsah materiálu odpovídal jeho názvu, ze kterého vyplývá, že uživatel Analýzy by měl být seznámen s důvody a účelem navrhovaného legislativního řešení.
Tato připomínka je zásadní.
2. Obecně k materiálu:
Předložená Analýza poměrně zásadně zasahuje do působnosti Ministerstva obrany, a to jak v jejích dílčích závěrech, tak v kapitole 2.2, kdy Ministerstvo vnitra předpokládá v souvislosti s jím vyhodnocenými dopady revidované zbraňové směrnice vydání nového zákona o nakládání se zbraněmi pro branně-bezpečnostní účely. Překročení kompetence Ministerstva vnitra lze dovodit již z názvu budoucí právní úpravy, obsah uvedené kapitoly pak o něm vypovídá zcela jednoznačně.
Podle § 16 odst. 1 písm. a) kompetenčního zákona je Ministerstvo obrany ústředním orgánem státní správy pro zabezpečování obrany České republiky. Stejně tak Ministerstvo obrany koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně [§ 16 odst. 2 písm. d) kompetenčního zákona]. Ve vztahu k oblasti přípravy občanů k obraně státu je rovněž tato oblast svěřena do působnosti Ministerstva obrany a tvoří významnou součást systému obrany státu, tvořeného souborem opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením (zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
Například již v prvním odstavci kapitoly 2.2 Analýza stanoví, že jejím účelem bude úprava nakládání zbraní osobami, které se buď účastní zajišťování bezpečnosti (například příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů, ozbrojených sil nebo obecní policie v mimopracovní době) anebo se podrobují specifickým státem organizovaným systémům přípravy pro obranu státu nebo krizové situace, pokud taková příprava zahrne (také) požadavky na výcvik se zbraní. Dále má být jedním z účelů materiálu zakotvení pravidel prověřování způsobilosti znalostí a dovedností použití zbraně a pravidel prokazování pravidelného prohlubování a zdokonalování těchto znalostí a dovedností. K tomu jen na okraj uvádíme, že pokud jde o osoby účastnící se státem organizovaného systému výcviku mj. pro účely národní obrany, jedná se o výlučnou kompetenci Ministerstva obrany.
Předkladatel Analýzy (oproti závěrům uskutečněných jednání a v rozporu se stavem projednávaných legislativních materiálů) dále zasahuje významně do působnosti Ministerstva obrany, a to především pokud jde o osoby účastnící se státem organizovaného systému výcviku pro účely národní obrany, kdy mj. právě tato problematika má být upravena připravovaným návrhem věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu.
Na str. 87 Analýzy předkladatel mimoděk poznamenává, že v souvislosti s přijetím zákona o nakládání se zbraněmi a střelivem pro branně-technické účely by mělo dojít ke změně kompetenčního zákona, resp. kompetencí Ministerstva vnitra. Považujeme za nepřijatelné, aby při implementaci revidované zbraňové směrnice docházelo k jakýmkoliv kompetenčním změnám, které by navíc směřovaly k posílení kompetencí Ministerstva vnitra na úkor Ministerstva obrany.
Odůvodnění:
Vyvolávání kompetenčních sporů a přisvojování si rozhodovacích pravomocí o podmínkách a rozsahu výkonu působnosti jiného ministerstva je v demokratickém, právním státě zcela nemyslitelné a navíc odporující zásadám spolupráce ústředních orgánů státní správy vyjádřeným v části třetí kompetenčního zákona. Provedení implementace dílčí změny práva EU nemůže být důvodem pro změnu v kompetencích správních úřadů členských států EU.
Tato připomínka je zásadní.
3. K implementačnímu řešení některých ustanovení směrnice:
Předkladatel Analýzy v její příloze č. 2 uvádí návrhy legislativních řešení implementace jednotlivých ustanovení, u kterých poukazuje na problematické aspekty možností samotné implementace a jejích dopadů. U jednotlivých ustanovení zbraňové směrnice dovozuje jejich vnitřní rozpornost a de facto nemožnost provést implementaci, a to na základě striktního jazykového rozboru těchto ustanovení, resp. jejich překladu. Jako příklad lze uvést části A (str. 117) nebo C (str. 123) přílohy č. 2 Analýzy, ve kterých jsou dovozovány implementační závěry na základě výkladu textu, který normativně nepochybně není zcela korektní, ale podle zařazení v systematice směrnice, jí sledovaného účelu a výkladových pravidel obsažených v preambuli směrnice je obsahově zřejmý a jednoznačný. Analýza však s takovým výkladem textu nepracuje, což vzbuzuje dojem záměrného vyzdvižení jazykové neobratnosti za účelem vyhnout se provedení očekávané implementace nebo implementaci provést jiným způsobem, než zbraňová směrnice předpokládá. Využití argumentace založené striktně na výrokové logice vede k absurdním závěrům. Jak si je ale předkladatel jistě velmi dobře vědom, pro aplikaci (obecněji výkladu) právních norem je zapotřebí užívat celého komplexu pravidel pro jejich výklad a správné užití, tedy například kromě výkladu gramatického (v tomto případě striktního využití výrokové logiky), současně zapojit také výklad logický a systematický. Jen při komplexním přístupu při interpretaci revidované zbraňové směrnice lze dovodit skutečný význam jejích ustanovení, a tedy také stanovit správné podmínky jejich implementace. Závěry předkládané Analýzy nereflektují objektivní výchozí právní stav věci, a tedy například v uvedených částech Analýzy nelze vzhledem k uvedenému jako „analýzu legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních“ označit. Předkladatel totiž pracuje se subjektivně uchopeným textem a jeho obsahem, nikoliv s právní normou obsaženou ve směrnici, a tedy analyzuje jiný vstup, než který deklaruje. Vzhledem k tomu, že předkládaná Analýza je v řadě svých částí analýzou ve vztahu ke zbraňové směrnici jen svým názvem, požadujeme přepracování celého materiálu tak, aby skutečně reflektoval právní stav věci.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je, aby provedená analýza byla skutečnou analýzou, tedy aby byly identifikovány podstatné a nutné části při implementaci revidované zbraňové směrnice.
Tato připomínka je zásadní.
4. Ke kapitole 2.2 materiálu (str. 53 – 68):
Předkladatel v navrhovaném materiálu v rozporu se směrnicí o kontrole nabývání a držení zbraní zavádí novou výjimku pro nabývání a držení zbraní pro oblast přípravy na krizové situace. Revidovaná zbraňová směrnice ve svém článku 6 stanoví jasný taxativní výčet výjimek pro držení zbraní kategorie A. Zejména pak čl. 6 odst. 2 stanoví:
„V zájmu ochrany bezpečnosti kritické infrastruktury, obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, a aniž je dotčen odstavec 1, mohou příslušné vnitrostátní orgány udělit povolení pro palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A v jednotlivých případech výjimečně a s náležitým odůvodněním, není-li to v rozporu s veřejnou bezpečností a s veřejným pořádkem.“.
Revidovaná směrnice nezakládá žádnou výjimku ve vztahu ke krizovým situacím tak, jak je například uvedeno na straně 53 Analýzy. Předkladatel tak „vytvořil“ novou výjimku z revidované směrnice, kterou propojil s výjimkou týkající se národní obrany, která je zcela mimo jeho kompetenci.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je upozornit na nedostatky materiálu týkající se působnosti, rozporu se směrnicí o kontrole nabývání a držení zbraní.
Tato připomínka je zásadní.
5. Vztah Analýzy k návrhu věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu:
Ze znění kapitoly 2.2 Analýzy lze usoudit, že jejím podstatným inspiračním zdrojem se stal návrh věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu a jednání, která při jeho přípravě byla s Ministerstvem obrany vedena (návrh věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu Ministerstvo obrany vložilo do eKLEPu dne 21. 7. 2017). Předkladatel využil výchozí principy tohoto návrhu materiálu, což je patrné z užitých formulací. Namísto spolupráce s Ministerstvem obrany při dosahování cílů návrhu věcného záměru zákona se předkladatel rozhodl vytvořit systém, kterým (mimo skutečnost, že jednak zasahuje do působnosti Ministerstva obrany a zavádí nad rámec směrnice novou výjimku pro nabývání a držení zbraní kategorie A) vytváří vedle návrhu věcného záměru zákona Ministerstva obrany duplicitní strukturu přípravy občanů k přípravě na krizové situace (vnitřní bezpečnost).
Ministerstvo obrany si je vědomo skutečnosti, že celý systém přípravy občanů k obraně státu je komplexní problematikou, kdy vědomosti a dovednosti mohou občané využít nejen pro oblast národní obrany, ale také v případě jiných mimořádných situací. Ministerstvo obrany proto při přípravných pracích na návrhu věcného záměru zákona o připravenosti občanů k obraně státu přizvalo Ministerstvo vnitra k otevřeným i uzavřeným jednáním, striktně se drželo své působnosti (vnější bezpečnost, národní obrana) a postupovalo tak, aby výsledné legislativní řešení bylo co nejkomplexnější za současného přispění všech kompetentních ministerstev.
Ministerstvo vnitra nijak svůj postup při přípravě překládaného materiálu nekonzultovalo a mimo zvyklosti spolupráce ve státní službě si více než tvůrčím způsobem přivlastnilo materiál Ministerstva obrany. Přitom Ministerstvo obrany spolupráci více než otevřeně nabízelo, resp. uspořádaná jednání a konzultace za vytvořený dvoustranný pracovní vztah považovalo; cílem bylo (resp. mělo by stále být) vytvoření legislativního rámce, který by zahrnoval jak vnitřní, tak vnější bezpečnost, neboť využitelnost realizované přípravy je obecná a spojení sil a prostředků pro její zajišťování musí zvýšit účinnost celého systému a vytvoření připraveného zázemí pro podporu profesionálních složek při řešení všech situací ohrožujících jak vnější, tak vnitřní bezpečnost státu.
Ministerstvo vnitra místo toho zvolilo cestu vlastního legislativního řešení, které paralelně řeší stejnou problematiku převzetím cizího materiálu a vytvořením kompetenčního sporu. Toto řešení však pozbývá jakoukoli logiku, neboť výchova a příprava osob na řešení jakýchkoliv „nestandardních situací“ (ať už vnitřní, či vnější) zahrnuje v drtivě většině obdobnou faktickou náplň.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je upozornit na kompetenční rozpor vytvořený Analýzou a nevhodné využití jiného materiálu projednávaného souběžně meziresortním připomínkovým řízením.
Tato připomínka je zásadní.
6. K navrhované možnosti nošení a užívání služebních zbraní mimo výkon služby:
Analýza jako jedno z navrhovaných legislativních řešení dopadů revidované zbraňové směrnice uvádí také umožnění nošení a užívání služební zbraně fyzickými osobami mimo výkon služby. Takové držení a užívání služební zbraně považujeme za nežádoucí, protože odporuje zásadám užívání služebních zbraní, které je vždy spojeno se zákonem stanovenými podmínkami (účelem i jeho limitací), a to zpravidla také s možnou vizuální identifikací držitele zbraně, jeho podřízenost jednotnému velení a zachování užití zbraně v rámci udržitelného monopolu vlády nad násilím. Užití síly musí být vyhrazeno vládě a omezeno zákonem, jinak ohrožuje samotnou podstatu demokracie, čemuž kromě jiného odpovídá také konstrukce základního lidského práva podle čl. 23 Listiny základních práv a svobod: „ Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“. Pokud tedy označujeme činnost ústavních orgánů a užívání zákonných prostředků za funkční, nelze přivolit k tomu, aby civilní osoby byly vyzbrojovány služebními zbraněmi za účelem jejich užívání v době služebního volna. Předkladatel analýzy navrhovaným legislativním řešením vytváří zázemí pro budování paramilitárních struktur a potlačuje princip předvídatelnosti vytváření ozbrojených složek a výkonu jejich činností. Tím se blíží totalitnímu pojetí tajné policie, která bez vnějšího označení vykonává státní moc.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je, aby provedená analýza byla skutečnou analýzou, tedy aby byly identifikovány podstatné a nutné části při implementaci revidované zbraňové směrnice, nikoliv aby bylo zasahováno do podstaty demokracie a ústavnosti České republiky.
Tato připomínka je zásadní.
7. K deklaraci vyloučení možnosti vzniku domobran, milicí a ozbrojených útvarů soukromých subjektů (kapitola 2.2 Analýzy):
V kapitole 2.2 Analýzy její předkladatelé deklarují, že „navrhovaná právní úprava důsledně vyloučí jakoukoliv možnost, aby se mimo zákon zřizovaly subjekty, které by si nárokovaly
podíl na zajišťování bezpečnosti“. Toto tvrzení je zřejmě očekávatelné, avšak již navrhované řešení využití výjimek ze směrnice bude vytvářen „výjimečnou“, elitní skupinu, která právě na základě zapojení do zajišťování bezpečnosti státu (vnitřní, vnější nebo jejich úseků) bude moci držet jinak zakázané zbraně, tedy bude nést znaky podílu na zajišťování bezpečnosti a ve skupinovém efektu naprosto nelze vyloučit jejich činnosti mimo stanovený rámec (mimo veřejný zájem), tedy mimo podřízenost státu.
Požadujeme proto uvedené tvrzení doplnit, jaké analytické závěry předkladatele vedly k jeho uvedení v Analýze a zejména jaké mechanismy a právní mantinely budou skutečnou garancí vyloučení nežádoucího stavu.
Odůvodnění:
Smyslem připomínky je vyloučení proklamací z předložené Analýzy a zajištění doplnění v ní uvedených tvrzení o provedená zhodnocení a věcné a právní garance navrhovaných řešení tak, aby odpovídaly ústavním principům i veřejnému zájmu. Připomínka především směřuje k tomu, aby byly vyloučeny případy, kdy ozbrojené osoby v případě, kdy subjektivně dospějí k tomu, že jim cokoliv ve společnosti nevyhovuje, nezačaly „nosit uniformy a pochodovat s loučemi“, což je nepochybně významná historická zkušenost, jejíž opakování je třeba vyloučit, a to také s přihlédnutím k tomu, že psychologové a sociologové upozorňují, že k obdobným vzorcům chování mají některé skupiny velmi blízko. Hrozba toho, že se takto militantní skupina prolne s oficiální policií a vojskem je pak mimořádně vysoká a její uskutečnění pak signalizuje konec demokracie.
Tato připomínka je zásadní.
Část zákona o nakládání se zbraněmi v oblasti vnitřní bezpečnosti, která bude zajišťovat možnosti postihu subjektů, které si budou bez zákonného podkladu osobovat podíl na zajišťování bezpečnosti a přitom budou nakládat se zbraněmi (tj. různých domobran, milic, hlídek atd.) bude samostatná právní úprava, která nebude nijak přímo odvislá od dalších dvou částí zákona (které budou upravovat jednak nošení zbraní příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů a strážníky obecních policií v mimopracovní době, a jednak nakládání se zbraněmi v systémech specifické dobrovolné přípravy v bezpečnostně relevantních případech). Pasáž materiálu, která provádí mezinárodní srovnání s jinými evropskými státy, kde dochází k zapojování veřejnosti do zajišťování bezpečnosti, byla jednoznačně upravena a uvedena tak, aby bylo zřejmé, že toto srovnání se nijak nevztahuje ani k problematice postihu ozbrojování se pod záminkou zajišťování bezpečnosti ve sféře náležející toliko státu. Toto srovnání směřuje pouze k v jiné části předpokládaného zákona nastavovaným podmínkám nakládání se zbraněmi v systémech dobrovolné přípravy na bezpečnostně relevantní situace. Text byl doplněn, aby byly tyto aspekty, resp. relativní samostatnost všech tří oblastí právní úpravy budoucího zákona dále zdůrazněny."
Ještě jsem se dále dočetl v předkládaných materiálech, že se uvažuje o zrušení institutu zkušebního komisaře. Zkoušky se mají vykonávat jen na policii nebo na akreditovaném pracovišti, které bude mít státní licenci, a mají být podstatně náročnější, zejména počet otázek má prý být mnohem vyšší. Uvažují také o tom, že neúspěšnou zkoušku nebude možné opakovat. Poplatek za zkoušky má být podstatně vyšší s ohledem na povinný kurz, který bude zkouškám předcházet. Všichni dosavadní držitelé ZP budou muset dělat nové zkoušky za nových podmínek, jelikož dosavadní ZP pozbudou platnosti. Skupiny ZP mají být rovněž upraveny, B a C budou sloučeny ve skupinu "zájmová činnost", na skupinu A (sběratelství) bude muset žadatel předložit i podrobně vypracovaný "sběratelský plán".
Naposledy upravil(a) iloveguns dne pon 23. říj 2017, 21:13, celkem upraveno 1 x.
Takže pokud jsem očekával, že budou využity všechny možnosti, které nedokonalá textace směrnice nabízí k tomu, aby byly její dopady minimalizovány (jako např. znění kategorie zbraní A6, do které by podle oficiální verze nic spadnout vlastně nemuselo), tak mohu být v klidu, nic takového už čekat nelze, neboť je dle připomínek nutno postupovat ne podle doslovného textu, ale je vlastně nutné přihlédnout k tomu, jak to autoři směrnice vlastně zamýšleli, aby byl její dopad eurosprávný. A že to jsou konkrétně připomínky z dílny Ministerstva obrany, kde tomu šéfuje jistý komediant za ANOfert, mě zrovna nepřekvapuje. No a potom zřejmě převezme Ministerstvo vnitra muslimův brácha (také za ANOfert) a to už bude asi definitivní...
-
SansLogique - Příspěvky: 1007
Už vidím myslivce důchodce, jak se učí nějakých 1.000 otázek o totálních nesmyslech, dyť už teď jich je cca 400 o ničem.
Podle mě je to naprostá blbost.
Podle mě je to naprostá blbost.
Nikdo z nich nemá koule, aby si se směrnicí vytřeli tak, jak si vytřely jiné vlády pr... s jinými vydanými směrnicemi EU. Samozřejmě že neměli odvahu své úmysly mezi lidi pustit před volbami. To šaškování Chovance s winchestrovkou a se samonabíjecí puškou mělo zřejmě jiný význam, než prezentace opravdové snahy se směrnici EU skutečně postavit. Teď, když Chovanec ve volbách skončil s debaklem, již na nás všechny házejí bobek...
-
SansLogique - Příspěvky: 1007
Tak realisticky, zrušíš platnost ZP a všichni držitelé si ho budou dělat znova. Jak dlouho to zabere, těch 300.000 lidí? 10 let? A to by ho musel dělat znova i Chovanec, Kalousek, Černochová a dalších asi 100 poslanců a čert ví kolik lidí ve státní správě a ministerstvech...
A kdo ho neudělá, určitě radostně ty svoje zbraně odevzdá s děkovným dopisem.
Je to celý kravina.
A kdo ho neudělá, určitě radostně ty svoje zbraně odevzdá s děkovným dopisem.
Je to celý kravina.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti