Nová pravidla 2013
Moderátor: LOS vedení
Bych řekl...
Takto to tam napsáno není. Ta věta nemá vylučovací význam. Tam je napsáno, že nad 6,35 je v Pi. To stanoví, co v Pi být musí. Což nevylučuje, do 6,35, která tam být klidně může, pokud nebude v MPi, např. z důvodu hlavně nad 91,4.
Jo... s tou účastí mi to uniklo. To je taky pravda...
Jo... s tou účastí mi to uniklo. To je taky pravda...
Ale dík... Tak to pak CMK přenechá dalšímu v pořadí... Carloss: Při hlavní delší jak 91,4mm nebude u pistole ráže .22 LR splněna podmínka "ráže větší jak 6,35 Br" pro zařazení do kategorie Pi. U MPi je podmínka minimální ráže a maximální délky hlavně. U Pi je pouze podmínka minimální ráže, na délce hlavně nezáleží. Proto jsou pistole, které mohou startovat v obou kategoriich a je jen na střelci, co si vybere.
Takže Patrik má s tou účastí pravdu.
Takže Patrik má s tou účastí pravdu.
To by vylučovalo určitý typ zbraní ze závodu. Což mi jako účel těchto ustanovení nepřijde. Ustanovení o ráži nad 6,35 totiž není vylučující. Nevylučuje menší ráži z tohoto ustanovení. Nebo jinak: To ustanovení říká, co v Pi být musí. To ostatní jen může, ale taky nemusí, protože z textu věty to není vyloučeno. O tom pojednává ustanovení o MPi.
Přesně tak, to vylučuje určitý typ pistolí ze závodu a je to účel těchto pravidel 
Pistole (Pi)
Pistole ráže větší než 6,35 Br. Zbraň musí být nositelná skrytě a její úpravy nesmí toto základní kritérium znemožňovat.
Malá pistole (MPi)
Pistole ráže min. .22 LR smí mít maximální délku hlavně 3,6“ (t.j. 91,4 mm). Pokud závodník neprokáže jinak, platí údaj výrobce. Zbraň musí být nositelná skrytě a její úpravy nesmí toto základní kritérium znemožňovat. V této divizi je závodník povinen použít na řešení situace jako první výhradně zásobník dodávaný standardně ke zbrani. Není povoleno použít jako první zásobník se zvýšenou kapacitou, který není standardně dodáván spolu se zbraní.
Opravdu to neznamená, že co nesplňuje pravidla pro divizi MPi může být v divizi Pi.
Pistole (Pi)
Pistole ráže větší než 6,35 Br. Zbraň musí být nositelná skrytě a její úpravy nesmí toto základní kritérium znemožňovat.
Malá pistole (MPi)
Pistole ráže min. .22 LR smí mít maximální délku hlavně 3,6“ (t.j. 91,4 mm). Pokud závodník neprokáže jinak, platí údaj výrobce. Zbraň musí být nositelná skrytě a její úpravy nesmí toto základní kritérium znemožňovat. V této divizi je závodník povinen použít na řešení situace jako první výhradně zásobník dodávaný standardně ke zbrani. Není povoleno použít jako první zásobník se zvýšenou kapacitou, který není standardně dodáván spolu se zbraní.
Opravdu to neznamená, že co nesplňuje pravidla pro divizi MPi může být v divizi Pi.
MPi. "min. .22LR" je i 9 luger. Znamená to snad, že keltec p11 je vyloučen ze závodu? Nebo to znamená, že je vyloučena z MPi? B je správně. Dle mého. Neboť nad tím je ustanovení o min r. 6,35 do Pi. Naproti tomu takový ruger MK by zdánlivě nesplňoval Pi. Ale to ustanovení NEVYLUČUJE vůbec nic. Naproti tomu ustanovení o MPi tuto zbraň vylučuje z MPi kvůli délce hlavně. Není ovšem jediný důvod (nebo mš žádný nenapadá), proč by měla taková pistole být vyloučena zcela ze závodu. Svůj pohled na věc už jsem tu i několikrát presentoval. Zatím mě nikdo o jiném významu nepřesvědčil. Což neznamená, že autor to myslel jinak, než je pak napsáno.
Patrik píše:Pak ještě nedobrovolně: Při účasti menší než 3 závodníků se nevyhlásí divize/skupina a závodníci jsou hodnoceni dle následujících pravidel: malá pistole v pistoli, ...
Ano, toto je pravda.
Kdyz nekdo prijede s pistoli s laufem do 91.4mm a razi .22 nebo 6.35 a zaroven nebude vyhlasena divize MPi, bude tento strelec hodnocen v Pi.
Sleva neni prenosna
Zdravím,
doteď jsem trénoval spíš jinde, dnes jsem se konečně dostal i na LOS a bylo to hezké a řekl bych i užitečné. Leč koukám tu na diskusi a napadlo mě i pár podnětů k zamyšlení. Předem říkám, že nechci rozpoutat "flamewar" a než divoké internetové souboje (protože na internetu má každý pravdu) bych byl raději, aby se všichni zamysleli nad smyslem toho co a proč dělají.
Přijde mi, že se poněkud pozapomnělo (či možná došlo k posunu) na původní myšlenku střelby LOS, tedy alespoň jak jsem ji vnímal, když jsem o této aktivitě četl a slyšel. Za záměr této dynamické střelecké disciplíny považuji poskytnutí situací řešených pomocí legálně držené a skrytě nošené palné zbraně pro širokou střeleckou veřejnost. Situace by, v souladu s větou v úvodu pravidel, měly být řešeny především s ohledem na vlastní bezpečnost. Protože však trénink každého časem omrzí, je příjemným prvkem možnost porovnání výkonů, tedy forma soutěže.
Zde však vyvstává rozkol v zájmech. Řady účastníků se dělí na dva tábory (na internetu až téměř nepřátelské) - ty, kterým jde jen a pouze o čas (tedy přistupují k závodu jako ke střelbě IPSC a snaží se situace vyřešit co nejrychleji a s co nejvyšší přesnostíí střelby) a ty, kterým jde o trénink situace vlastního ohrožení a následné nutné obrany (tedy dávají důraz na řádné krytí, takticky přebíjejí apod., čímž samozřejmě ztrácejí čas). Nehodlám se tu příliš zabývat tím, co napsal jeden z uživatelů (že obranáři jsou jednoduše ti, co "střílejí pomalu a blbě"), jelikož to nemá žádnou výpovědní hodnotu.
Vraťme se k základům celé LOS. Pravidla dí: "LOS klade za cíl vzdělávat a zlepšovat schopnosti a návyky zacházení se zbraní". Je tedy logické, že se při závodech hledí na bezpečnou manipulaci, střelba probíhá na různé vzdálenosti a různě velké terče a pracuje se i se schopností trefovat jen a pouze ty, jenž obránce ohrožují (tedy nezpůsobit pomyslné zranění nezúčastněné osoby, což by mělo v reálné situaci nemalé právní a nejspíče i psychické následky).
To vše je naprosto v pořádku. Co už je ovšem slabší stránkou věci, je důraz na vlastní krytí. Je správné, že je trestáno špatné pořadí terčů - tedy odhalení se většímu nebezpečí bez reakce na něj, ale tam bohužel veškerý důraz na vlastní bezpečí před nepřátelskou palbou končí. Měl by být kladen mnohem větší důraz na vlastní krytí v případě přebíjení či řešení závady a mělo by se i více hledět na udržování střelbyschopnosti zbraně. V prvním případě jde především o situace za okny a při střelbě přes horizontální kryt, kdy by se měl střelec při přebíjení či odstraňování závady buď odsunout z rámu okna, nebo co nejvíce snížit svůj profil. Za zvláštní případ považuji užití automobilu jako horizontálního krytu. Na mnoha fotkách a videích a teď již i osobně jsem si ověřil, že mnoho střelců, patrně pod vlivem špatně natočených filmů a seriálů, považuje automobil za skvělý kryt, a to především v oblasti oken a dveří.
Jak s tím vším ale naložit? Bylo by jistě únavné až otravné, kdyby v každé situaci bylo vyžadováno taktické přebití, ale jsem toho názoru, že alespoň v jedné situaci by se povinně objevit mělo. Patří to ke schopnostem a návykům zacházení se zbraní, kteréžto si LOS klade za cíl rozvíjet. Podobně by měl být kladen větší důraz na procedurální penalizaci za nedostatečné krytí. Pravidla hovoří, že tak má být činěno za každou hodnocenou ránu (tedy v případě nekrytí se před papírovým terčem hnedle 2x), avšak mám pocit, že na závodě tak činěno nebylo (toto prosím neberte jako kritiku závodu či rozhodčích, kteří odváděli skvělou práci, ale jako podnět do budoucna na co si dávat větší pozor). V reálné obranné situaci (již si LOS klade za cíl simulovat - "Závody LOS jsou sportovní podobou reálné obranné střelby. Proto musí být závod reálnou simulací branných situací.") takovéto nekrytí nemusí znamenat jen penalizaci v řádu sekund, ale může znamenat ukončení celé situace zraněním či úmrtím napadeného ozbrojeného občana, tedy v tomto případě závodníka. Z důvodu závažnosti zasažení nezúčastněné osoby (tedy neterče) by bylo myslím vhodné penalizovat každý takový zásah. V současné době pravidla penalizují každý zasažený neterč, bez ohledu na počet zásahů v něm. Jistě však bude každý souhlasit, že každý zásah nezúčastněné osoby (kupříkladu vašeho vlastního dítěte, které se nešťastnou náhodou dostane mezi vás a útočníka při loupežném přepadení) její zdravotní stav a šance na přežití výrazně snižuje.
Vím, že se tu teď ozve řada střelců - a věřím, že výtečných střelců - že to je všechno hloupost, že to bude jen zdržovat bez valného přínosu, že LOS nikdy není a nebude reálnou situací a podobně. A budou mít zajisté alespoň do jisté míry pravdu. Povinnost taktického přebíjení alespoň v jedné situaci závody prodlouží o několik vteřin za každého účastníka. Důsledé krytí opět prodlouží celkový čas závodu. O tom jistě není pochyb (a věřím, že při cca 100 účastnících to může ve výsledku znamenat i posun o půl minuty až minutu za každého z nich, což ve výsledku "zkracuje" závod zhruba o hodinu). Takto koncipovaný závod bude muset nějakým způsobem na prodloužení časů střelců nějak reagovat (kupříkladu postavením pěti situací, místo šesti). Vrátíme-li se však opět k původní myšlence, zhodnoťte si sami, které pojetí je jí blíže - zda vyšší množství situací koncipovaných jako rychlá palba do terčů, či sice nižší počet situací, avšak kladoucích nároky na vyšší míru bezpečnosti a větší šance uhájení vlastního zdraví či alespoň života. Tím však rozhodně nechci říci, že otevřné situace bez větší možnosti krytí na závod nepatří. To by bylo velmi pošetilé a zcela nesprávné. Pouze apeluji na to, aby tam, kde jsou v situaci použity kryty, bylo jich důsledně využíváno a jejich nevyužití řádně penalizováno (neb jak praví klasik a praxe potvrzuje, chybami se člověk učí). A že LOS není a nebude nikdy takový, jako reálná situace? O tom není pochyb, bezpečnostní opatření daná prostorem střelnice nikdy nemohou plně nasimulovat reálný svět obklopující nás z 360 stupňů ve třech osách. Stejně tak terče po nás nestřílejí či na nás jinak neútočí, pouze si nevinně stojí (kývou, vykukují, popojíždí...) a trpělivě čekají, až jim uštědříme "coup de grace", tedy jakousi "ránu milosti", neterče zase v panice nekřičí, zasažené terče ani neterče nevolají o pomoc, nekrvácí a neumírají. To vše je naprosto nemožné nasimulovat, a tedy je cílem se co nejvíce přiblížit reálnosti situací ve všech ostatních aspektech. Ale i přes sebevětší snahu se vždy bude jednat pouze o simulaci. Alespoň vzdálené přiblížení se realitě tak není pouze věcí stavby samotné situace, ale i přístupu střelců do ní vstupujících.
Výše uvedené se tak jasně dotýká i celé diskuse kolem malých zbraní a jejich omezené kapacity. Zajisté není lehké jasně určit malou zbraň. Rozměrové vymezení (tedy především délka hlavně a rukojeti) zvýhodňuje zbraně s dvouřadým zásobníkem (jako např. G26), vymezení kapacitou zbraně zase přesouvá ty v předchozím případě zmíněné mezi "velké", kde však trpí handicapem nižší palebné síly, kratší záměrnou i znatelně horším úchopem. Jsou to dvě strany jedné mince. Je dle mého názoru logické použít první variantu (tedy tak, jak je to v pravidlech nyní), jelikož se má jednat o divizi zbraní s malým rámem vhodných pro skryté nošení (proto je také divize pojmenována "malá pistole" a ne kupříkladu "nízkokapacitní pistole", kam by pak mohl patřit třeba Colt 1911 v ráži .45 ACP či Desert Eagle v ráži .50 AE (což je všechno, jen ne malá pistole) ). Proč tedy některým střelcům může vadit, že jejich zbraň trpí kvůli nedostatečné kapacitě oproti jiným handicapem? Nutnost přebíjet přidává k minimálnímu možnému času proměnnou, danou rychlostí přebití. Střelec tedy objektivně nemá naprosto rovné podmínky s ostatními ve stejné divizi a lepší umístění je pro něj výrazně těžší. V tomto bodě se však dostáváme do kolize se smyslem závodů. Pravidla jasně říkají, že jejich smyslem je zlepšování sebe sama, tedy jedná se o jakýsi souteživý trénink, kde by soutěžní složka měla být pouze příjemným doplňkem, nikoliv cílem. Do situací by měl každý vstupovat "tak, jak nosí", tedy kupříkladu pokud běžně nenosím plnou kapacitu zásobníků (abych trochu šetřil pružinu), tak ani na závodě bych je neměl plnit "až na doraz". Podobně asi nikdo nebude nosit kupříkladu Glock 26 (který si pořídil za účelem každodenního pohodlného nošení - G19 se mu zdál již příliš velký) se zásobníkem na 19 nábojů, protože tím by výhodu malé a snadno ukrytelné zbraně smazával a získal by jakéhosi "kočkopsa" - špatně ukrytelnou vysokokapacitní zbraň s horším úchopem a krátkou záměrnou. Není však vyloučeno, že nositel bude mít ve zbrani standardní zásobník s nizkou kapacitou (z důvodu snadného a pohodlného nošení), ale zároveň bude mít u sebe náhradní zásobník s vyšší kapacitou (pro všechny případy). Proto je nejlogičtějším způsobem určení malé zbraně omezení její délky a výšky se zasunutým standardně dodávaným zásobníkem.
Otázku co nosit si každý zajisté mnohokráte položil, když se rozhodoval o pořízení zbraně za účelem osobní ochrany. Každému vyhovuje něco jiného a faktorů ovlivňujících volby je nepřeberné množství. Účastník s malou pistolí malé kapacity, který se cítí nespravedlivě znevýhodněn v závodě, by si měl především uvědomit, že pro toto znevýhodnění se sám rozhodl při nákupu zbraně. Znevýhodněn tedy není pouze na závodech, ale především v reálném životě. Proč je to na závodech tak markantní? Inu, závody se snaží být atraktivní, a velkou mírou atraktivity oplývají předevím složitější situace s více útočníky, tedy terči. Situace jsou tak mnohdy stavěny jako opravdu extrémní případy přepadení. Jak jsem již několikrát uvedl, měl by k nim každý účastník přistupovat v první řadě jako k tréninku vedoucímu k vlastnímu zdokonalení se v bezpečném ovládání a používání vlastní zbraně pro osobní ochranu. Situace nerovnosti podmínek má samozřejmě velice snadné, ba dokonce až triviální řešení - zavedení více divizí, rozdělených podle velikosti, kapacity a ráže zbraní. Takové rozdělení bude naprosto férové pro všechny zúčastněné. Nebo nebude? Co když si pak začnou střelci s klasickou muškou a hledím stěžovat na nevýhodu oproti těm se světlovodnými vlákny či tritiovými mířidly? Co když dojde na situaci za snížené viditelnosti? Střelci vlastnící zbraňovou svítilnu, kterou si na zbraň se začátkem situace nasadí (nebo ji již mají nasazenou, pokud ji tak skutečně běžně nosí), budou výrazně zvýhodněni vůči střelcům, kteří budou muset nějakým způsobm držet zbraň i svítilnu. A nebylo by rozumné rozdělit divize i podle spoušťového mechanismu? První dva výstřely se přece výrazně liší u SA, SA/DA a DAO. Jak je patrné z uvedených příkladů, nikdy nebude možno dosáhnout naprosté rovnosti podmínek. Zavádění více divizí a tříštění startovního pole do mnoha skupinek nic nevyřeší. Cílem má být především zlepšování sebe sama, závod vak dává skvělou možnost porovnat a přehodnocovat výběr systému, který každý pro svoji osobní ochranu zvolil. Je pak na každém, jaké závěry z toho osobně vyvodí. Chci nosit větší zbraň, aby se mi lépe mířilo a abych měl vyšší kapacitu zásobníků, nebo dám přednost kompaktním rozměrům a pohodlnějšímu nošení (obzvláště v letních měsících, kdy méně oblečení skýtá i méně vhodných úkrytů pro zbraň)? Přídím si nějaký doplněk zbraně (mířidla, svítilnu, zvětšené ovládací prvky...), nebo dám opět přednost snadnější možnosti ukrytí a nižší šanci zachycení o pouzdro či oblečení?
Tato a mnohá další rozhodnutí jsou na každém jednotlivém ozbrojeném zodpovědném občanovi. Závody LOS mu dávají jedinečnou příležitost porovnání nejen vlastních střeleckých schopností, ale i zvolených systémů zbraně a jejího nošení. Výsledkem porovnávání by však neměla být snaha o hledání skulin v pravidlech, ani pokusy o zrovnoprávnění nerovného. Výsledkem by mělo být zhodnocení správnosti vlastního rozhodnutí v závislosti na všech faktorech, které k pořízení daného systému vedly.
doteď jsem trénoval spíš jinde, dnes jsem se konečně dostal i na LOS a bylo to hezké a řekl bych i užitečné. Leč koukám tu na diskusi a napadlo mě i pár podnětů k zamyšlení. Předem říkám, že nechci rozpoutat "flamewar" a než divoké internetové souboje (protože na internetu má každý pravdu) bych byl raději, aby se všichni zamysleli nad smyslem toho co a proč dělají.
Přijde mi, že se poněkud pozapomnělo (či možná došlo k posunu) na původní myšlenku střelby LOS, tedy alespoň jak jsem ji vnímal, když jsem o této aktivitě četl a slyšel. Za záměr této dynamické střelecké disciplíny považuji poskytnutí situací řešených pomocí legálně držené a skrytě nošené palné zbraně pro širokou střeleckou veřejnost. Situace by, v souladu s větou v úvodu pravidel, měly být řešeny především s ohledem na vlastní bezpečnost. Protože však trénink každého časem omrzí, je příjemným prvkem možnost porovnání výkonů, tedy forma soutěže.
Zde však vyvstává rozkol v zájmech. Řady účastníků se dělí na dva tábory (na internetu až téměř nepřátelské) - ty, kterým jde jen a pouze o čas (tedy přistupují k závodu jako ke střelbě IPSC a snaží se situace vyřešit co nejrychleji a s co nejvyšší přesnostíí střelby) a ty, kterým jde o trénink situace vlastního ohrožení a následné nutné obrany (tedy dávají důraz na řádné krytí, takticky přebíjejí apod., čímž samozřejmě ztrácejí čas). Nehodlám se tu příliš zabývat tím, co napsal jeden z uživatelů (že obranáři jsou jednoduše ti, co "střílejí pomalu a blbě"), jelikož to nemá žádnou výpovědní hodnotu.
Vraťme se k základům celé LOS. Pravidla dí: "LOS klade za cíl vzdělávat a zlepšovat schopnosti a návyky zacházení se zbraní". Je tedy logické, že se při závodech hledí na bezpečnou manipulaci, střelba probíhá na různé vzdálenosti a různě velké terče a pracuje se i se schopností trefovat jen a pouze ty, jenž obránce ohrožují (tedy nezpůsobit pomyslné zranění nezúčastněné osoby, což by mělo v reálné situaci nemalé právní a nejspíče i psychické následky).
To vše je naprosto v pořádku. Co už je ovšem slabší stránkou věci, je důraz na vlastní krytí. Je správné, že je trestáno špatné pořadí terčů - tedy odhalení se většímu nebezpečí bez reakce na něj, ale tam bohužel veškerý důraz na vlastní bezpečí před nepřátelskou palbou končí. Měl by být kladen mnohem větší důraz na vlastní krytí v případě přebíjení či řešení závady a mělo by se i více hledět na udržování střelbyschopnosti zbraně. V prvním případě jde především o situace za okny a při střelbě přes horizontální kryt, kdy by se měl střelec při přebíjení či odstraňování závady buď odsunout z rámu okna, nebo co nejvíce snížit svůj profil. Za zvláštní případ považuji užití automobilu jako horizontálního krytu. Na mnoha fotkách a videích a teď již i osobně jsem si ověřil, že mnoho střelců, patrně pod vlivem špatně natočených filmů a seriálů, považuje automobil za skvělý kryt, a to především v oblasti oken a dveří.
Jak s tím vším ale naložit? Bylo by jistě únavné až otravné, kdyby v každé situaci bylo vyžadováno taktické přebití, ale jsem toho názoru, že alespoň v jedné situaci by se povinně objevit mělo. Patří to ke schopnostem a návykům zacházení se zbraní, kteréžto si LOS klade za cíl rozvíjet. Podobně by měl být kladen větší důraz na procedurální penalizaci za nedostatečné krytí. Pravidla hovoří, že tak má být činěno za každou hodnocenou ránu (tedy v případě nekrytí se před papírovým terčem hnedle 2x), avšak mám pocit, že na závodě tak činěno nebylo (toto prosím neberte jako kritiku závodu či rozhodčích, kteří odváděli skvělou práci, ale jako podnět do budoucna na co si dávat větší pozor). V reálné obranné situaci (již si LOS klade za cíl simulovat - "Závody LOS jsou sportovní podobou reálné obranné střelby. Proto musí být závod reálnou simulací branných situací.") takovéto nekrytí nemusí znamenat jen penalizaci v řádu sekund, ale může znamenat ukončení celé situace zraněním či úmrtím napadeného ozbrojeného občana, tedy v tomto případě závodníka. Z důvodu závažnosti zasažení nezúčastněné osoby (tedy neterče) by bylo myslím vhodné penalizovat každý takový zásah. V současné době pravidla penalizují každý zasažený neterč, bez ohledu na počet zásahů v něm. Jistě však bude každý souhlasit, že každý zásah nezúčastněné osoby (kupříkladu vašeho vlastního dítěte, které se nešťastnou náhodou dostane mezi vás a útočníka při loupežném přepadení) její zdravotní stav a šance na přežití výrazně snižuje.
Vím, že se tu teď ozve řada střelců - a věřím, že výtečných střelců - že to je všechno hloupost, že to bude jen zdržovat bez valného přínosu, že LOS nikdy není a nebude reálnou situací a podobně. A budou mít zajisté alespoň do jisté míry pravdu. Povinnost taktického přebíjení alespoň v jedné situaci závody prodlouží o několik vteřin za každého účastníka. Důsledé krytí opět prodlouží celkový čas závodu. O tom jistě není pochyb (a věřím, že při cca 100 účastnících to může ve výsledku znamenat i posun o půl minuty až minutu za každého z nich, což ve výsledku "zkracuje" závod zhruba o hodinu). Takto koncipovaný závod bude muset nějakým způsobem na prodloužení časů střelců nějak reagovat (kupříkladu postavením pěti situací, místo šesti). Vrátíme-li se však opět k původní myšlence, zhodnoťte si sami, které pojetí je jí blíže - zda vyšší množství situací koncipovaných jako rychlá palba do terčů, či sice nižší počet situací, avšak kladoucích nároky na vyšší míru bezpečnosti a větší šance uhájení vlastního zdraví či alespoň života. Tím však rozhodně nechci říci, že otevřné situace bez větší možnosti krytí na závod nepatří. To by bylo velmi pošetilé a zcela nesprávné. Pouze apeluji na to, aby tam, kde jsou v situaci použity kryty, bylo jich důsledně využíváno a jejich nevyužití řádně penalizováno (neb jak praví klasik a praxe potvrzuje, chybami se člověk učí). A že LOS není a nebude nikdy takový, jako reálná situace? O tom není pochyb, bezpečnostní opatření daná prostorem střelnice nikdy nemohou plně nasimulovat reálný svět obklopující nás z 360 stupňů ve třech osách. Stejně tak terče po nás nestřílejí či na nás jinak neútočí, pouze si nevinně stojí (kývou, vykukují, popojíždí...) a trpělivě čekají, až jim uštědříme "coup de grace", tedy jakousi "ránu milosti", neterče zase v panice nekřičí, zasažené terče ani neterče nevolají o pomoc, nekrvácí a neumírají. To vše je naprosto nemožné nasimulovat, a tedy je cílem se co nejvíce přiblížit reálnosti situací ve všech ostatních aspektech. Ale i přes sebevětší snahu se vždy bude jednat pouze o simulaci. Alespoň vzdálené přiblížení se realitě tak není pouze věcí stavby samotné situace, ale i přístupu střelců do ní vstupujících.
Výše uvedené se tak jasně dotýká i celé diskuse kolem malých zbraní a jejich omezené kapacity. Zajisté není lehké jasně určit malou zbraň. Rozměrové vymezení (tedy především délka hlavně a rukojeti) zvýhodňuje zbraně s dvouřadým zásobníkem (jako např. G26), vymezení kapacitou zbraně zase přesouvá ty v předchozím případě zmíněné mezi "velké", kde však trpí handicapem nižší palebné síly, kratší záměrnou i znatelně horším úchopem. Jsou to dvě strany jedné mince. Je dle mého názoru logické použít první variantu (tedy tak, jak je to v pravidlech nyní), jelikož se má jednat o divizi zbraní s malým rámem vhodných pro skryté nošení (proto je také divize pojmenována "malá pistole" a ne kupříkladu "nízkokapacitní pistole", kam by pak mohl patřit třeba Colt 1911 v ráži .45 ACP či Desert Eagle v ráži .50 AE (což je všechno, jen ne malá pistole) ). Proč tedy některým střelcům může vadit, že jejich zbraň trpí kvůli nedostatečné kapacitě oproti jiným handicapem? Nutnost přebíjet přidává k minimálnímu možnému času proměnnou, danou rychlostí přebití. Střelec tedy objektivně nemá naprosto rovné podmínky s ostatními ve stejné divizi a lepší umístění je pro něj výrazně těžší. V tomto bodě se však dostáváme do kolize se smyslem závodů. Pravidla jasně říkají, že jejich smyslem je zlepšování sebe sama, tedy jedná se o jakýsi souteživý trénink, kde by soutěžní složka měla být pouze příjemným doplňkem, nikoliv cílem. Do situací by měl každý vstupovat "tak, jak nosí", tedy kupříkladu pokud běžně nenosím plnou kapacitu zásobníků (abych trochu šetřil pružinu), tak ani na závodě bych je neměl plnit "až na doraz". Podobně asi nikdo nebude nosit kupříkladu Glock 26 (který si pořídil za účelem každodenního pohodlného nošení - G19 se mu zdál již příliš velký) se zásobníkem na 19 nábojů, protože tím by výhodu malé a snadno ukrytelné zbraně smazával a získal by jakéhosi "kočkopsa" - špatně ukrytelnou vysokokapacitní zbraň s horším úchopem a krátkou záměrnou. Není však vyloučeno, že nositel bude mít ve zbrani standardní zásobník s nizkou kapacitou (z důvodu snadného a pohodlného nošení), ale zároveň bude mít u sebe náhradní zásobník s vyšší kapacitou (pro všechny případy). Proto je nejlogičtějším způsobem určení malé zbraně omezení její délky a výšky se zasunutým standardně dodávaným zásobníkem.
Otázku co nosit si každý zajisté mnohokráte položil, když se rozhodoval o pořízení zbraně za účelem osobní ochrany. Každému vyhovuje něco jiného a faktorů ovlivňujících volby je nepřeberné množství. Účastník s malou pistolí malé kapacity, který se cítí nespravedlivě znevýhodněn v závodě, by si měl především uvědomit, že pro toto znevýhodnění se sám rozhodl při nákupu zbraně. Znevýhodněn tedy není pouze na závodech, ale především v reálném životě. Proč je to na závodech tak markantní? Inu, závody se snaží být atraktivní, a velkou mírou atraktivity oplývají předevím složitější situace s více útočníky, tedy terči. Situace jsou tak mnohdy stavěny jako opravdu extrémní případy přepadení. Jak jsem již několikrát uvedl, měl by k nim každý účastník přistupovat v první řadě jako k tréninku vedoucímu k vlastnímu zdokonalení se v bezpečném ovládání a používání vlastní zbraně pro osobní ochranu. Situace nerovnosti podmínek má samozřejmě velice snadné, ba dokonce až triviální řešení - zavedení více divizí, rozdělených podle velikosti, kapacity a ráže zbraní. Takové rozdělení bude naprosto férové pro všechny zúčastněné. Nebo nebude? Co když si pak začnou střelci s klasickou muškou a hledím stěžovat na nevýhodu oproti těm se světlovodnými vlákny či tritiovými mířidly? Co když dojde na situaci za snížené viditelnosti? Střelci vlastnící zbraňovou svítilnu, kterou si na zbraň se začátkem situace nasadí (nebo ji již mají nasazenou, pokud ji tak skutečně běžně nosí), budou výrazně zvýhodněni vůči střelcům, kteří budou muset nějakým způsobm držet zbraň i svítilnu. A nebylo by rozumné rozdělit divize i podle spoušťového mechanismu? První dva výstřely se přece výrazně liší u SA, SA/DA a DAO. Jak je patrné z uvedených příkladů, nikdy nebude možno dosáhnout naprosté rovnosti podmínek. Zavádění více divizí a tříštění startovního pole do mnoha skupinek nic nevyřeší. Cílem má být především zlepšování sebe sama, závod vak dává skvělou možnost porovnat a přehodnocovat výběr systému, který každý pro svoji osobní ochranu zvolil. Je pak na každém, jaké závěry z toho osobně vyvodí. Chci nosit větší zbraň, aby se mi lépe mířilo a abych měl vyšší kapacitu zásobníků, nebo dám přednost kompaktním rozměrům a pohodlnějšímu nošení (obzvláště v letních měsících, kdy méně oblečení skýtá i méně vhodných úkrytů pro zbraň)? Přídím si nějaký doplněk zbraně (mířidla, svítilnu, zvětšené ovládací prvky...), nebo dám opět přednost snadnější možnosti ukrytí a nižší šanci zachycení o pouzdro či oblečení?
Tato a mnohá další rozhodnutí jsou na každém jednotlivém ozbrojeném zodpovědném občanovi. Závody LOS mu dávají jedinečnou příležitost porovnání nejen vlastních střeleckých schopností, ale i zvolených systémů zbraně a jejího nošení. Výsledkem porovnávání by však neměla být snaha o hledání skulin v pravidlech, ani pokusy o zrovnoprávnění nerovného. Výsledkem by mělo být zhodnocení správnosti vlastního rozhodnutí v závislosti na všech faktorech, které k pořízení daného systému vedly.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host