Češi jsou střelci! Legálně držených zbraní je u nás přes sedm set tisíc

Starý vtip říká, že optimista se učí anglicky, pesimista rusky a realista se učí střílet. A někteří realisté trvají na tom, že vůbec nejde o vtip. Zajímá vás, kolik vašich spoluobčanů legálně drží střelnou zbraň? Nezačíná Česko připomínat Divoký západ? Řekli byste, že se zhoršující se ekonomickou situací roste chuť střílet? Statistky odpovídají: Jak u koho. Střelců v Česku v posledních letech nepřibývá, zato zbraní skokově. „Od roku 2003 je počet držitelů zbrojního průkazů téměř konstantní. Zvyšuje se pouze počet legálně držených zbraní podléhajících registraci. To znamená, že držitelé zbrojního průkazu si pořizují další zbraně, ale nezvyšuje se podíl ozbrojených osob,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Denisa Čermáková. „Ozbrojených osob“ je u nás několik set tisíc. „K 31. prosinci 2011 bylo na území České republiky evidováno celkem 311 667 držitelů zbrojního průkazů,“ doplňuje přesné aktuální údaje šéfka ředitelství pro zbraně a bezpečnostní materiál Police ČR Hana Tröberová. Zbraní mezi nimi jen za posledních šest let přibylo sto tisíc. Celkový počet legálně držených zbraní v Česku se tak přehoupl přes sedm set tisíc. Nutno dodat, že s počtem legálních zbraní neroste počet přestupků a trestných činů s nimi souvisejících. Jak si rostoucí počet zbraní vysvětlit? Ekonomická krize za tím asi přece jenom nebude. „Přibývá zejména zbraní kategorie C, kam náleží značná část loveckých zbraní, což může souviset s dlouhou tradicí myslivosti v České republice. Nárůst počtu zbraní může být také důsledkem zvýšeného zájmu o sportovní střelbu,“ míní mluvčí ministerstva vnitra Čermáková. Podle Davida Karáska ze sdružení na ochranu práv majitelů zbraní Gunlex se také hodně změnil přístup společnosti. „Zbraň přestává být považována za něco nemorálního. Lidé pochopili, že zbraně mají ve společnosti své legitimní místo. Značně tomu napomohl i vzestup sportovní střelby, která veřejnosti ukázala držení zbraní v trochu jiném světle,“ říká Karásek.

Jak na zbrojní průkaz a kolik stojí

Získat zbrojní průkaz není nijak složité. Zažádat o něj musíte na místně příslušném oddělení Policie ČR. Pak už je všechno podobné jako u řidičáku. Zbrojní průkazy se dělí do několika skupin. Pro všechny platí několik obecných podmínek, které najdete v boxu. Podobně jako u řidičáku také musíte složit teoretickou a praktickou část zkoušky. V první se testuje hlavně znalost zákona o zbraních a souvisejících vyhlášek, ve druhé střelba na terč a manipulace se zbraní. Komisaře musíte přesvědčit, že dokážete se zbraní bezpečně zacházet, poradíte si s nejčastějšími závadami a svedete ji rozebrat a vyčistit. Za zkoušku zaplatíte zhruba 1300 korun, odměna komisaře dělá 300 korun. Potvrzení do lékaře obvykle přijde na 300–500 korun. Pokud vás pošle na psychologické vyšetření, ještě si připlatíte. Za vydání zbrojního průkazu zaplatíte dalších 500 korun. Pokud si děláte průkaz na více skupin současně, cena se násobí. Připravte si tedy minimálně dva a půl tisíce. A to jsme nezapočítali kurz na střelnici, bez kterého se většina začátečníků neobejde. Jeho cena začíná u 800 korun, obvykle se však pohybuje v řádech tisíců – záleží, kolik lekcí si zaplatíte.

Povinné psychotesty?

Pravidelně se ozývají hlasy, které volají po tom, aby se pravidla pro vydávání zbrojního průkazu zpřísnila. Často se skloňují například povinné psychologické testy. Dnes se jim musí podrobit pouze člověk, u kterého má lékař vydávající potvrzení o zdravotní způsobilosti nějakou pochybnost. Debata o povinných psychotestech se obvykle rozvíří po mediálně propírané vraždě – například po smrtící střelbě Bohumíra Ďurička na Václava Kočku mladšího. Zastánci tvrdí, že psychologové mohou odhalit sklony k agresivitě a předejít tak zbytečnému násilí s nevratnými následky. Odpůrci razí liberální přístup, podle kterého má každý člověk právo na ochranu své bezpečnosti a majetku. Upozorňují navíc, že každé omezení by vedlo k rozbujení černého trhu. Ministerstvo vnitra zavedení povinných psychotestů nakloněno není. Stačí prý, že všichni držitelé zbrojního průkazu musejí každých pět let absolvovat prohlídku zdravotní způsobilosti. „Pokud by museli opakovat i psychologické testy, došlo by k výraznému zatížení klinických psychologů, k finančnímu zatížení držitelů zbrojních průkazů – a to vše za situace, kdy jakákoli právní úprava nemůže zcela vyloučit ojedinělé excesy. Nejednoznačná je i diagnostická efektivita,“ argumentuje mluvčí ministerstva. A kdyby se psychotesty dělaly jen při první žádosti o vydání zbrojního průkazu? Pak by byl podle ministerstva jejich účinek nedostatečný, protože psychický stav osob se v čase mění. Ze zákona o zbraních vyplývá, že všichni lékaři, kteří zjistí skutečnosti, které by mohly vést ke změně posudku o zdravotní způsobilosti, mají povinnost oznámit je posuzujícímu lékaři. Ten pak vydá nový posudek a oznámí změnu Policii České republiky, která dotyčnému střelci odejme zbrojní průkaz i zbraň. „Právní úpravu proto není třeba měnit, ale pouze v plné míře využívat,“ zdůrazňuje mluvčí Čermáková. Zpřísňování pravidel nepodporuje ani David Karásek ze sdružení Gunlex. „I v oblasti regulace zbraní platí, že méně je někdy více,“ míní. Nucené snížení počtu legálních zbraní podle něj obvykle bývá doprovázeno nárůstem počtu nelegálních zbraní. „České předpisy jsou nastaveny v optimálním rozmezí: držení zbraní je zakázáno pouze osobám prokazatelně problematickým, zatímco normální občan si může bez větších problémů pořídit zbraň legální, tedy registrovanou a dohledatelnou,“ vysvětluje Karásek. Podle výzkumu agentury GfK z roku 2009 by však většina lidí – celých 65 procent – zpřísnění pravidel uvítala. Dalších 20 procent by jejich držení civilistům úplně zakázalo. Celkem 57 procent lidí uvedlo, že má z ozbrojených spoluobčanů strach.

Co když zbraň najdu nebo zdědím?

Do přímého kontaktu se zbraní se můžeme dostat i bez vlastního přičinění, aniž bychom o to stáli či usilovali. A nechme stranou situaci, kdy nám ji někdo namíří ke spánku. Může se stát, že zbraň zdědíme nebo najdeme. Co si počít potom? Zeptali jsme se přímo na ředitelství pro zbraně a bezpečnostní materiál Police ČR. Pokud zdědíte zbraň, jejíž držení vyžaduje zbrojní průkaz, máte dva měsíce na to, abyste zažádali o jeho vydání. Pokud o zbraň ani zbrojní průkaz nestojíte, máte další tři zákonné varianty: převést zbraň na jiného oprávněného uživatele, požádat na policii o povolení ke znehodnocení zbraně (které má ovšem přísná pravidla) nebo požádat policii o předání zbraně podnikateli v oblasti zbraní a střeliva za účelem prodeje či úschovy. V případě nálezu zbraně je postup jednoznačný: „Každý, kdo nalezne zbraň kategorie A, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní nebo zbraň kategorie D, munici nebo výbušninu, je povinen neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie, anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie,“ shrnuje šéfka ředitelství pro zbraně a bezpečnostní materiál Police ČR Hana Tröberová.